Abertamy - kostel Čtrnácti sv. pomocníků

Původně raně renesanční farní kostel Čtrnácti sv. pomocníků nechalo vystavět v roce 1534 město Jáchymov podle návrhu neznámého architekta na návsi uprostřed nově založené hornické vsi Abertamy (Abertham). Jáchymovští radní na stavbu vyčlenili část výnosů z těžby a poskytly další peníze a stavební materiál. Roku1544 byla při abertamské faře zřízena oddací matrika, čtvrtá nejstarší v Čechách. V roce 1560 byl do věže kostela zavěšen nový zvon. V 16. století se ve zdejší oblasti rozšířilo protestanství, zdejší farnost byla zrušena a až do roku 1635 byl kostel spravován luteránskými pastory. V roce 1651 se stal filiálním ke kostelu sv. Jáchyma v Jáchymově, roku 1688 byl přifařen ke kostelu sv. Vavřince v Horní Blatné a později ke kostelu sv. Anny v Božím Daru.

V letech 1735-1738 byl zdejší kostel Čtrnácti sv. pomocníků barokně přestavěn podle projektu neznámého architekta. V roce 1754 byla v Abertamech znovu zřízena samostatná farnost a při kostele sloužil nový farář. Ke zdejší farnosti patřila kromě Abertam také ves Hřebečná (Hengstererben) a na ostrovském panství samota Lesík (Lessig) a jeden dům v Rybné (Fischabch). Abertamy neměly tehdy vlastní farní budovu, proto musel být zakoupen pro faráře soukromý dům k bydlení. Roku 1757 byly postaveny neznámým varhanářem za 30 zlatých na kruchtě kostela nové varhany se třemi poli píšťal, s positivem v předprsní kůru, které byly roku 1777 štafírovány. V roce 1825 byl při kostele nově ustanoven vlastní kaplan.

V první polovině 19. století proběhly další úpravy farního kostela. V době kolem roku 1870 přijela do městečka Abertamy misie tří jezuitů, kteří zde kázali osm dní. V roce 1885 byly pořízeny nové varhany od rakouské varhanářské firmy Zachystal a Czapek z Křemže. Během první světové války byly dne 11. listopadu 1916 zrekvírovány čtyři zvony kostela a odvezeny na válečné účely.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 17. ledna 1964 byl kostel Čtrnácti sv. pomocníků zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 45867/4-721. V roce 1973 byla provedena celková rekonstrukce zastřešení kostela včetně věže. Z důvodu neúdržby však kostel následně opět značně zchátral. Zdivo věže i lodi kostela bylo postupně narušováno množstvím trhlin. V roce 1989 byla statika věže natolik narušená, že hrozilo její zřícení.

V letech 1993-1996 proběhla díky iniciativě německých rodáků nákladná rekonstrukce zchátralého kostela s celkovým nákladem 2.860.000 korun. Tři čtvrtiny částky mezi sebou vybrali dárci z Německa, zbytek financí byl získán z rozpočtu Ministerstva kultury ČR a Obecního úřadu Abertamy. V průběhu května až září roku 2003 proběhla druhá etapa rekonstrukce kostela. Původní šindel na střeše kostela byl tehdy nahrazen pálenou krytinou, tzv. bobrovkami, obnovena byla stříška na věži včetně zvoničky a kostel dostal novou fasádu. Celkové náklady ve výši 3.300.000 korun, byly z větší části uhrazeny spolkem Gruppe Abertham německých rodáků, 900.000 Kč činil příspěvek Česko-německého fondu budoucnosti v Praze. V roce 2005 byla zrušena samostatná farnost a kostel se stal filiálním ke kostelu sv. Michaela Archanděla v Ostrově.

Raně renesanční, barokně přestavěný orientovaný jednolodní kostel na podélném obdélném půdorysu, s neodsazeným pětiboce uzavřeným presbytářem, krytý původně šindelovou valbovou střechou, dnes s pálenou krytinou. V hlavním západním průčelí kostela je částečně vestavěna předstupující hranolová zvonová věž, završená stanovou střechou s hranolovou sloupkovou lucernou, zakončenou jehlancovou stříškou s pozlacenou makovicí a křížem na hrotnici. Věž člení pásová patrová vysazená podstřešní římsa. Střecha bývala původně kryta břidlicí a částečně eternitem, dnes pálenou krytinou.

V západní stěně věže je prolomen kamenný pravoúhlý vstupní portál s polokruhovým a kruhovým okénkem v ose nad ním. Horní část věže je prosvětlena na třech stranách obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Nad okny jsou umístěny čtvercové ciferníky věžních hodin, poháněných historickým hodinovým strojem v interiéru.

K severní straně kostela je připojena obdélná sakristie se zkosenými nárožími, krytá valbovou střechou s pálenou krytinou. Podélné stěny lodi kostela a boční stěny presbytáře jsou v horní části prolomeny obdélnými okny s půlkruhovým záklenkem s kamenným ostěním s okrajovou lištou a malovanými vitrážemi. Boční stěny sakristie jsou prolomeny dvojicí menších obdélných oken a obdélným vstupem na západní straně. Vnější stěny kostela jsou hladké, bez členění, doplněné jednoduchým ostěním oken a vchodu a iluzivní bosáží v nárožích stěn kostela.

Vnitřní prostor kostela je plochostropý, krytý cenným dřevěným kazetovým stropem z 19. století. Otevřený pětiboký prostor presbytář není oddělen triumfálním obloukem. V lodi kostela je umístěna dřevěná trojramenná kruchta s rovným prkenným podhledem, vynesená na dřevěných sloupech s  mramorováním a profilovanými hlavicemi.

Jednotné klasicistní vnitřní zařízení kostela pochází z konce 18. století. Při závěrové stěně presbytáře je umístěn portálový hlavní oltář Čtrnácti sv. pomocníků. V pozlaceném rámu uprostřed bílé natřeného oltáře jsou umístěny dřevěné sošky Čtrnácti sv. pomocníků. Po stranách výjevu jsou postaveny sochy světců. Točité sloupy vynášejí římsu, na které je umístěn nástavec oltáře. Po stranách oltáře jsou umístěny branky, se soškami světců v nástavcích, vedoucí do prostoru za oltářem.

Při bočních stěnách presbytáře jsou postaveny dva protějškové postranní oltáře, v severní části postranní oltář Ukřižování a v jižní části postranní oltář Panny Marie. Na oltářích jsou postaveny vyřezávané pozdně gotické sochy sv. Mikuláše a sv. Šebestiána, sv. Anny Samotřetí, sv. Barbory, socha světice bez atributu. V lodi kostela je postavena socha Panny Marie (Madony) s malým Ježíškem. Čtyři zbylé sochy byly v roce 1999 převezeny do depozitáře plzeňského biskupství. Pozdně gotická socha sv. Jana Evangelisty byla nezvěstná již v sedmdesátých letech 20. století.

Při severní stěně lodi je postavena dřevěná kazatelna, zdobená medailóny s malovanými výplněmi. Dále se zde nachází křtitelnice. V lodi kostela jsou postaveny dvě řady dřevěných lavic. Na zábradlí kruchty jsou zavěšeny obrazy křížové cesty. Na kruchtě jsou umístěny dvoumanuálové varhany s 16 rejstříky od rakouské varhanářské firmy Zachystal a Czapek z Křemže z roku 1885.