přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla

Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla

Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla |

Původně pozdně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla byl postaven v letech 1487-1490 chebským stavitelem Erhartem Bauerem na náměstí nově založeného městečka Andělská Hora (Engelhaus) pod stejnojmenným hradem pánů z Plavna. Po velkém požáru městečka v roce 1718 byl kostel barokně obnoven. Do dnešní podoby byl kostel po dalším požáru městečka v roce 1885. V letech 2010-2011 proběhla celková obnova vnější fasády zchátralého kostela.

 

Objekt: pozdně gotický, barokně obnovený kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Andělská Hora (Engelhaus)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na návsi uprostřed obce

GPS: 50°12'17.297"N, 12°57'47.619"E

Období vzniku: 1487-1490

Architekt: neznámý

Stavitel: Erhart Bauer

Slavnostní vysvěcení: 1490

Přestavba: 1718-1720 barokně

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 19264/4-723

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Původně pozdně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla byl postaven v letech 1487-1490 na vyzděné terase na náměstí nově založeného městečka Andělská Hora (Engelhaus) pod hradem Engelsburg pánů z Plavna. Tehdejší držitel zdejšího panství Jindřich III. z Plavna psal v souvislosti se založením městečka list kameníku a staviteli Erhartu Bauerovi, pocházejícímu z německého Eichstädtu, který byl v sedmdesátých letech 15. století ve službách města Chebu a účastnil se tehdy výstavby farního kostela sv. Václava v Lokti, jestli by si mohl pospíšit se „stavbou kostela pod hradem Andělská Hora“. Samotná stavba kostela poté probíhala pod Bauerovým vedením a v roce 1490 byl nový kostel vysvěcen.

V pozdním létě roku 1641 farní kostel během ničivého požáru městečka zcela vyhořel. Již následujícího roku 1642 se s podporou okolních vsí intenzivně pracovalo na obnově kostela sv. Michaela Archanděla. Po dalším velkém požáru v roce 1718, kdy zdejší kostel vyhořel spolu s farou, celým městečkem a hradem, byl farní kostel obnoven v barokním slohu se zachováním staršího zdiva. V roce 1720 byl poté městský farní kostel sv. Michaela Archanděla vybaven dnes už nedochovaným vnitřním zařízením, mezi které podle inventáře tehdy patřil hlavní oltář s obrazem Archanděla Michaela, postranní oltář Panny Marie na pravé straně a postranní oltář sv. Prokopa a sv. Antonína Paduánského na levé straně triumfálního oblouku a postranní oltář Ukřižovaného Krista v lodi kostela. Na věž obnoveného kostela byly tehdy zavěšeny nové zvony z dílny chebského zvonaře Balthasara Platzera. Největší zvon Panny Marie byl následně vysvěcen opatem tepelského kláštera. V roce 1719 byla na místě starší vyhořelé stavby poblíž kostela postavena nová barokní fara.

Někdy během první poloviny 19. století byl původní městský hřbitov od farního kostela přeložen k opuštěnému poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice jihozápadně od městečka. Po posledním velkém požáru městečka dne 17. srpna 1885 byl zdejší kostel sv. Michaela Archanděla upraven do dnešní podoby podle plánů pražského architekta Antona Viktora Barvitia. Hrubá stavba kostela byla dokončena roku 1890. Do září roku 1894 byly podle Barvitiových plánů zřízeny pražským malířem Zikmundem Rudlem, uměleckým truhlářem Lorenzem a pražským sochařem Bernardem Ottou Seelingem nové oltáře a další vnitřní vybavení kostela. Předtím byl odmítnut starší, umělecky hodnotný oltář z kostela ve Vrchlabí, který daroval kostelu patron hrabě Černín. Oltář však byl pro potřeby nového kostela příliš velký a následně bylo toto umělecké dílo na Andělské Hoře ztraceno. V roce 1887 postavil varhanář Ferdinand Langenauer v kostele nové varhany. Na jaře roku 1902 vymaloval strop a stěny presbytáře kostela drážďanský malíř Karl Zimmermann.

Dne 3. května 1958 byl farní kostel sv. Michaela Archanděla zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 19264/4-723. Během druhé poloviny 20. století však z důvodu nedostatečné údržby kostel postupně chátral. V letech 2010-2011 přistoupil vlastník objektu, Římskokatolická farnost ve Stanovicích, k celkové obnově vnější fasády a klempířských prvků zchátralého kostela za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje částkou 60 tisíc korun.

 

Popis objektu

Pozdně gotický, barokně upravený jednolodní kostel na obdélném půdorysu o rozměrech 16 x více než 10 m, krytý plechovou sedlovou střechou s vikýři, s připojeným obdélným trojboce uzavřeným presbytářem krytým plechovou valbovou střechou se oplechovanou osmibokou sloupkovou sanktusovou zvoničkou s jehlancovou stříškou, kterou vytvořil koncem 19. století sochař Ferdinand Stuflesser ze St. Ulrichu v Tyrolsku podle skici pražského architekta Antona Viktora Barvitia. Při severní stěně presbytáře připojena patrová sakristie, krytá plechovou sedlovou střechou, s místností na uchovávání rouch a dalších liturgických předmětů v horním patře.

Před hlavním západním průčelím vystupuje mohutná představěná hranolová věž se zachovaným barokním zdivem ve spodní části. Přízemí věže je prolomeno obdélným kamenným portálem hlavního vchodu s klenákem. Nad vstupem je v ose umístěna velká nika, ve které bývala původně umístěna dřevěná socha světce z doby po roce 1700. Patro věže je otevřeno na třech stranách obdélnými, segmentem zakončenými okny, nad nimiž jsou umístěny čtvercové kostelní hodiny. Zdivo věže je završeno trojúhelníkovými pseudoklasicistními štíty a věž kryta vysokou oplechovanou osmibokou jehlancovou střechou s vikýři. Průčelí je doplněno konkávně vybranými nárožími po stranách věže, ukrývajícími ještě konstrukce původní gotické stavby.

V jižní stěně lodi kostela je umístěn postranní vchod, doplněný předsíňkou na obdélném půdorysu s velkým obdélným portálem a pseudoklasicistním trojúhelníkovým štítem, krytá jednoduchou plechovou stříškou. Podélné stěny lodi kostela jsou prolomeny třemi páry obdélným, segmentem zakončených oken. Stejná okna jsou umístěna v jižní stěně presbytáře a bočních stěnách závěru. Vnější stěny kostela jsou členěny lizénovými rámci.

Vnitřní prostor kostela je plochostropý, krytý rákosovým stropem se štukovanými zrcadly, podvěží sloužící jako předsíň je pak zaklenuto valenou klenbou s výsečemi. Presbytář je oddělen mladším polokruhovým triumfálním obloukem. Vnitřní stěny kostela jsou členěny lizénovými rámci, barevná výmalba stropu a stěn presbytáře pochází od malíře Karla Zimmermanna z Drážďan z roku 1902. V lodi kostela je umístěna dřevěná kruchta s polokruhově vydmutým dřevěným zábradlím, podepřená dvojicí dřevěných profilovaných sloupů.

Jednotné pseudorenesanční vnitřní zařízení kostela z doby do roku 1894 bylo vytvořeno pražským malířem Zikmundem Rudlem, uměleckým truhlářem Lorenzem a pražským sochařem Bernardem Ottou Seelingem podle plánů architekta Antona Viktora Barvitia.

Hlavní oltář Panny Marie Bolestné v presbytáři pochází od sochaře Ferdinanda Stuflessera ze St. Ulrichu v Tyrolsku. Na konzole na závěrové stěně presbytáře je nad oltářem umístěna socha sv. Archanděla Michaela porážejícího ďábla. Při levé straně triumfálního oblouku je umístěna jednouchá nízká kazatelna s dřevěným košem bez stříšky. Na pilíři triumfálního oblouku je zavěšen kříž od sochaře Josefa Rifessera ze St. Ulrichu v Tyrolsku. Socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století byla přenesena ze zdemolované kaple sv. Jana Nepomuckého, která stávala pod kostelem. Při stranách triumfálního oblouku v nárožích lodi kostela jsou postaveny Srdce Panny Marie a Srdce Ježíše Krista. Na stěnách lodi kostela jsou zavěšeny obrazy křížové cesty a v lodi ve dvou řadách postaveny dřevěné lavice. Na kruchtě jsou umístěny varhany od varhanáře Ferdinanda Langenauera z roku 1887.

V interiéru kostela býval umístěn rovněž betlém, složený z vyřezávaných postav Marie, Josefa a Ježíška, Tří králů a anděla a tabulkových obrazů z 18. století s motivy zámku, domů, ovcí a obětování dítěte v chrámu, ztracený již před druhou světovou válkou. Dále zde bývaly plastiky a obrazy tvořící skupiny Olivetské hory a Kristova hrobu.

Mezi liturgické předměty kostela patří 0,39 m vysoké ciborium od chebského zlatníka Johanna Michaela Francka, značené jeho monogramem „IMF“ a chebským puncem. Noha ciboria je zdobena třemi 3,5 cm dlouhými oválnými červenými plaketami s vyobrazeními Poslední večeře, Olivetské hory a Bičování Krista. Stejné plakety nalezneme na stříbrném, prolamovaném víku, zde s vyobrazením Ecce Homo, Trnové koruny a skupiny Kalvárie.

Ve věži kostela bývaly umístěny zvony nově ulité po požáru v roce 1718 dílnou chebského zvonaře Balthasara Platzera, ztavené dohromady dalším požárem kostela roku 1885. Největší zvon Panny Marie nesl nápis zvonařského mistra: „Balthasar Blatzer goss mich, Eger 1721“. Stejnou legendu nesly další dva zvony, sv. Lorenze a sv. Floriána, další byl věnován Třem Archandělům. Ve zvoničce nad závěrem býval umístěn malý sanktusový zvonek značený pouze místem vzniku a datací: „Zu Eger gegossen a(nn)o 1717“.

 

Fotodokumentace

Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla s městečkem pod hradem Andělská Hora na kresbě od Karla Liebschera z 19. století
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla před obnovou - listopad 2009
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | hlavní západní průčelí kostela - listopad 2009
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | jižní průčelí kostela sv. Michaela Archanděla - listopad 2009
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla před obnovou - listopad 2009
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | závěr kostela od východu před rekonstrukcí  - listopad 2009
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | rekonstrukce kostela sv. Michaela Archanděla - listopad 2011
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | celková obnova vnější fasády faního kostela - listopad 2011
 
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | farní kostel sv. Michaela Archanděla - listopad 2011
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla po rekonstrukci - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | farní kostel po rekonstrukci - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel po obnově od západu - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | hlavní západní průčelí kostela - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | farní kostel od jihozápadu - duben 2012
 
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla od jihozápadu - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | farní kostel od jihozápadu - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | jižní průčelí kostela sv. Michaela Archanděla - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla v Andělské Hoře - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | jižní průčelí kostela sv. Michaela Archanděla - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla od jihovýchodu - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | interiér farního kostela - duben 2012
 
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | interiér kostela sv. Michaela Archanděla - červen 2014
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | interiér kostela sv. Michaela Archanděla - červen 2014
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | presbytář kostela sv. Michaela Archanděla - duben 2012
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | socha Srdce Ježíše Krista - červen 2014
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | hlavní oltář farního kostela - červen 2014
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | interiér farního kostela - červen 2014
Andělská Hora - kostel sv. Michaela Archanděla | interiér kostela sv. Michaela Archanděla - červen 2014
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 24/26
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 26/27

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz