Andělská Hora – kostel sv. Michaela Archanděla
Původně gotický městský farní kostel sv. Michaela Archanděla byl zřízen v souvislosti se založením městečka Andělská Hora (Engelhaus) pod stejnojmenným hradem pánů z Plavna v době před rokem 1487. V roce založení městečka psal Jindřich III. z Plavna kameníku a staviteli Erhartu Bauerovi, pocházejícímu z německého Eichstädtu, který byl v 70. až 90. letech 15. století ve službách města Chebu a tehdy se účastnil stavby farního kostela v Lokti, jestli by si mohl pospíšit se „stavbou kostela pod hradem Andělská Hora“. Samotná stavba kostela poté probíhala pod Bauerovým vedením v letech 1487-1490 a v roce 1490 byl kostel vysvěcen. V pozdním létě roku 1641 při požáru městečka kostel zcela vyhořel. Na obnovení kostela se poté pracovalo s podporou sousedních vsí již v příštím roce. Po dalším velkém požáru v roce 1718, kdy kostel vyhořel spolu s celou vsí i hradem, byl farní kostel nově vystavěn v barokním slohu se zachováním staršího zdiva. V roce 1720 byl kostel vybaven dnes už nezachovaným inventářem, mezi který podle inventáře patřil hlavní oltář s obrazem Archanděla Michaela, postranní oltář Panny Marie na pravé straně, postranní oltář sv. Prokopa a sv. Antonína Paduánského na levé straně a postranní oltář Ukřižovaného Krista v lodi kostela. Po požáru dostal farní kostel nové zvony z dílny chebského zvonaře Balthasara Platzera. Největší zvon Panny Marie byl vysvěcen opatem tepelského kláštera. Dnešní podoba farního kostela pochází z doby po posledním velkém požáru městečka v roce 1885. Plány nového kostela dodal pražský architekt Anton Barvitius. Hrubá stavba kostela byla dokončena roku 1890. Do září roku 1894 byly podle plánů zřízeny pražským malířem Z. Rudlem, uměleckým truhlářem Lorenzem a sochařem B. Seelingem nové oltáře a další vnitřní vybavení kostela. Předtím byl odmítnut starší, umělecky hodnotný oltář z kostela ve Vrchlabí, který byl však pro potřeby nového kostela příliš velký. Oltář daroval kostelu patron hrabě Černín a po nevyužití bylo toto umělecké dílo na Andělské Hoře ztraceno. Na jaře roku 1902 vymaloval drážďanský malíř Karl Zimmermann strop a stěny presbytáře kostela.
Jednolodní kostel s obdélnou lodí dlouhou 16 m a širokou více než 10 m, krytý plechovou sedlovou střechou s vikýři, a s odsazeným, obdélným trojboce uzavřeným presbytářem krytým plechovou valbovou střechou se oplechovanou osmibokou sloupkovou sanktusovou zvoničkou s jehlancovou stříškou, kterou vytvořil sochař Ferdinand Stuflesser ze St. Ulrichu v Tyrolsku podle skici architekta Antona Barvitia. Nad hlavním západním průčelím se vypíná částečně představěná hranolová věž, ve spodní části se zachovaným barokním zdivem, v horní části otevřená trojicí obdélným, segmentem zakončených oken, završená trojúhelníkovými štíty a vysokou plechovou jehlancovou střechou. Průčelí s konkávně vybranými nárožími, ukrývajícími ještě konstrukce původní gotické stavby, mívalo ve středové nice v ose nad obdélným kamenným portálem hlavního vchodu dřevěnou sochou světce z doby po roce 1700. Dnes je nika prázdná. Po severní straně kostela připojena patrová sakristie krytá sedlovou plechovou střechou s místností na uchovávání rouch a dalších liturgických předmětů v horním patře. Na jižní straně je k lodi připojena obdélná předsíň bočního vchodu s obdélným portálem a trojúhelníkovým štítem. Podélné stěny kostela jsou prolomeny třemi páry obdélným, segmentem zakončených oken. Vnější stěny kostela jsou členěny lizénovými rámci. Stejná okna prosvětlují i presbytář kostela.
Vnitřní prostor kostela je plochostropý, krytý rákosovým stropem se štukovanými zrcadly, podvěží sloužící jako předsíň je pak zaklenuto valenou klenbou s výsečemi. Presbytář je oddělen mladším triumfálním obloukem. Vnitřní stěny kostela jsou členěny lizénovými rámci, barevná výmalba stropu a stěn presbytáře pochází od malíře Karla Zimmermanna z Drážďan z roku 1902.
Vnitřní zařízení kostela je pseudorenesanční podle plánů architekta Antona Barvitia provedené v době do roku 1894 truhlářem Lorenzem, sochařem B. Seeligem a pražským malířem Z. Rudlem. Oltář Panny Marie Bolestné pochází od sochaře Ferdinanda Stuflessera (1855-1926) ze St. Ulrichu v Tyrolsku. Při východní stěně presbytáře stojí socha Korunování archanděla Michaela od sochaře Ferdinanda Demetze z Grödenu v Tyrolsku. Na pilíři triumfálního oblouku visí kříž od sochaře Josefa Rifessera ze St. Ulrichu v Tyrolsku. Socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století byla přenesena ze zdemolované kaple sv. Jana Nepomuckého, která stávala pod kostelem. V interiéru kostela býval umístěn rovněž betlém, složený z vyřezávaných postav Marie, Josefa a Ježíška, Tří králů a anděla a tabulkových obrazů z 18. století s motivy zámku, domů, ovcí a obětování dítěte v chrámu, ztracený již před 2. světovou válkou. Dále zde bývaly plastiky a obrazy tvořící skupiny Olivetské hory a Kristova hrobu. Mezi liturgické předměty kostela patří 0,39 m vysoké ciborium od chebského zlatníka Johanna Michaela Francka, značené jeho monogramem „IMF“ a chebským puncem. Noha ciboria je zdobena třemi 3,5 cm dlouhými oválnými červenými plaketami s vyobrazeními Poslední večeře, Olivetské hory a Bičování Krista. Stejné plakety nalezneme na stříbrném, prolamovaném víku, zde s vyobrazením Ecce Homo, Trnové koruny a skupiny Kalvárie.
Ve věži kostela bývaly umístěny zvony nově ulité po požáru v roce 1718 dílnou chebského zvonaře Balthasara Platzera, ztavené dohromady dalším požárem kostela roku 1885. Největší zvon Panny Marie nesl nápis zvonařského mistra: „Balthasar Blatzer goss mich, Eger 1721“. Stejnou legendu nesly další dva zvony, sv. Lorenze a sv. Floriána, další byl věnován Třem Archandělům. Ve zvoničce nad závěrem býval umístěn malý sanktusový zvonek značený pouze místem vzniku a datací: „Zu Eger gegossen a(nn)o 1717“.
Poblíž kostela stojí barokní fara nově vystavěná v roce 1719 na místě starší stavby, která vyhořela spolu s kostelem a městečkem roku 1718. Jednoduchá přízemní budova s trojbokým štítem, členěná lizénovými rámci.
kostel sv. Michaela Archanděla s městečkem pod hradem Andělská Hora na kresbě od Karla Liebschera z 19. století
kostel sv. Michaela Archanděla - listopad 2009
kostel od jihozápadu - listopad 2009
hlavní západní průčelí kostela - listopad 2009
hlavní západní průčelí kostela - listopad 2009
kostel od jihu - listopad 2009
jižní průčelí kostela - listopad 2009
kostel od jihovýchodu - listopad 2009
závěr kostela s presbytářem od východu - listopad 2009
použitá literatura:
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 24/26
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 26/27
