přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Arnoltov - zámek Spiegel

Arnoltov - zámek Spiegel

 |

Klasicistní zámeček Spiegel nechal vystavět v době kolem roku 1834 svobodný pán Gottlieb Henneberg-Spiegl při tehdy budované císařské silnici z Karlových varů do Chebu severně od vsi Arnoltov (Arnitzgrün). Někdy poté byl zámek přebudován na zájezdní hostinec, po výstavbě Buštěhradské dráhy a úbytku dopravy však opět sloužil potřebám vrchnosti. Po roce 1945 sloužil areál potřebám státního statku a postupně chátral, dokonce se uvažovalo o jeho demolici. Po neúspěšné privatizaci na počátku 90. let 20. století byl opuštěný objekt zcela zdevastován.

 

Objekt: klasicistní zámek

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Arnoltov (Arnitzgrün)

Okres: Sokolov

Poloha: na křižovatce při silnici z Karlových varů do Chebu severně od vsi

GPS: 50°7'30.202"N, 12°35'26.523"E

Období vzniku: kolem roku 1834

Architekt: neznámý

Stavebník: Gottlieb Henneberg-Spiegl

Období devastace: po roce 1945

Památková ochrana: od 24. června 1996

Č. rejst. ÚSKP: 11318/4-5077

Stav: zdevastované

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Klasicistní zámeček čp. 52 nazývaný podle zakladatele Spiegel nechal vystavět v době kolem roku 1834 tehdejší majitel panství Kostelní Bříza svobodný pán Gottlieb Henneberg-Spiegl podle návrhu neznámého architekta snad na místě bývalého poplužního dvoru na křižovatce při tehdy budované císařské silnici z Karlových varů do Chebu severně od vsi Arnoltov (Arnitzgrün). Zámecká budova, která nahradila zdejší zaniklé panské sídlo z počátku 17. století, patrně sloužila jako letní sídlo k občasným pobytům vrchnosti. Kolem zámku se rozkládal okrasný park s velkým rybníkem Spiegelteich.

Skupina domů se zámkem u hlavní silnice byla nazývána Spiegel, později rovněž Silnice. S narůstající dopravou byla poté zámecká budova přestavěna na velký panský zájezdní hostinec Spiegel. Po výstavbě železničního koridoru Buštěhradské dráhy z Chebu do Karlových Varů v sedmdesátých letech 19. století však prudce klesl zájem o ubytovací služby. Naproti přes hlavní silnici byl proto vystavěn dnes již zcela zaniklý objekt nového hostince Zum goldenen Spiegel (U zlatého zrcadla), který spravoval Josef Hofmann. Objekt zámku poté opět sloužil potřebám vrchnosti k občasným pobytům.

Po konci druhé světové války byla dne 8. února 1946 na majetek posledního majitele zboží Kostelní Bříza Dr. Viktora von Brandt-Kopal von Santa Lucia na základě zákona č. 5/1946 Sb. za protistátní činnost uvalena národní správa. Areál bývalého zámku byl následně svěřován různým státním organizacím. Posledním správcem objektu byla společnost Státní statky Sokolov, pozdější Agrokombinát Sokolov. Ve vlastní zámecké budově, sloužící ke správním účelům, bývaly tehdy umístěny kanceláře. Zcela neudržovaný objekt však postupně chátral. Koncem osmdesátých let 20. století uvažoval podnik Agrokombinát Sokolov o demolici zchátralého areálu a následné výstavbě montovaného objektu motorestu na jeho místě. Řízení o odstranění stavby však bylo na počátku roku 1990 naštěstí zastaveno a objekt bývalého zámku byl zachován.

Během privatizace po roce 1990 zakoupila objekt bývalého zámku firma Stani ze Sokolova, která získala dotace na jeho rekonstrukci. Společnost se však posléze dostala do úpadku. I přes nízkou vyvolávací cenu 350 000 Kč se nepodařilo věřitelům firmy objekt ve vyhlášené držbě prodat. Nevyužívaná a neudržovaná budova tak nadále chátrala. Volně přístupný objekt bez veškerého zařízení se následně stal cílen nejrůznějších vandalů a byl zcela zdevastován. Dne 24. června 1996 byl objekt bývalého zámku Spiegel u Arnoltova zapsán na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 11318/4-5077.

 

Popis objektu

Jednoduchá klasicistní patrová zámecká budova na obdélném půdorysu o rozměrech zhruba 24 x 13 metrů, krytá valbovou střechou. Hlavní sedmiosé severozápadní průčelí, obrácené k hlavní silnici, je zvýrazněno mělkým trojosým středovým rizalitem s balkonem, zakončený trojúhelníkovým štítem. Boční průčelí objektu jsou prolomena čtyřmi okenními osami. Západní průčelí budovy, obrácené směrem do dvora, je doplněno malým balkonem.

V osách obou delších průčelí budovy jsou situována vrata širokého průjezdu. Stěny budovy jsou prolomeny vysokými obdélnými okny, na balkony vedou obdélné vstupy. Vnější stěny budovy jsou v přízemí zvýrazněna až do výše patra lizénovými pásy. Patro objektu, oddělené mohutnou profilovanou římsou, s hladkou omítkou je doplněnou lizénovými pásy v nárožích. Obdobný pás členil patro v bočních průčelích na dvě části.

Vnitřní prostor přízemí objektu je širokým průjezdem rozdělen na dvě obdobně řešené části. Při severozápadním průčelí jsou situovány dvojice nestejně velkých plochostropých místností, na protilehlé straně přízemí bývaly umístěny provozní prostory a schodiště do sklepů a patra. Některé z nich bývaly sklenuty plackovými klenbami, ostatní byly plochostropé. Původní dispozice objektu byla narušena pouze částečně odstraněním původních příček a výstavbou nových během adaptace na kancelářské prostory.

Za objektem se rozkládá uzavřený dvůr obdélného tvaru, obezděný vysokou kamennou ohradní zdí se dvěma branami ve zkosených nárožích při jihovýchodním průčelí zámku. Při vnější stěně protilehlé ohradní zdi se nachází zříceniny bývalých hospodářských objektů či stájí. Uprostřed dvora je na mapě stabilního katastru z roku 1841 zachycena velká zděná budova obdélného půdorysu neznámého účelu.

 

Fotodokumentace

Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
 
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
Arnoltov - zámek Spiegel |
 

Použitá literatura

Bouda, M. ed. 2006 : Březová - brána do Slavkovského lesa, Březová, 23/25
Brtek, J. 2000 : Arnoltov, Hláska XI. 2000/4, Plzeň, 62
Jaša, L. 2010 : Zaniklé obce na Březovsku, Březová, 24/47
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 23
Úlovec, J. 2003 : Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl [A-M], Praha, 22/26

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz