Bečov nad Teplou – synagoga
Nejstarší doklad o židovském osídlení v Bečově pochází již z doby vlády Jana Lucemburského. Jednalo se o jednu z nejstarších židovských obcí v okolí, v této době jsou totiž doloženy pouze v Chebu a Kynšperku. Od první poloviny 14. století je také doloženo kontinuální židovské osídlení v Bečově až do nacistické okupace. V roce 1568 však hrozilo židovským obyvatelům Bečova vypovězení. Byl totiž vydán císařem Maxmiliánem II. dekret o vypovězení Židů z horních měst, v Bečově však nebyl dekret respektován. Nejpozději od první poloviny 17. století tu již existovala náboženská obec s modlitebnou, domy bečovských židů byly seskupené pohromadě ve zvláštní ulici, jednoduše zvané „Židovská“ (dnes Poštovní). S náměstím bylo toto ghetto propojeno na severní a jižní straně dvěma průjezdy v měšťanských domech. V roce 1674 je v Bečově doložena přítomnost 10 židovských rodin. První známou kresbu budovy přináší až plánek města z roku 1727. V roce 1760 byla synagoga těžce poškozena požárem, po němž získala snad v letech 1765 – 1767 novou podobu. Na konci 18. století je již v Bečově doloženo 40 rodin, nejvíce Židů zde úřady evidovaly v roce 1880 a to 100 osob. Bečov nad Teplou je i rodištěm konstruktéra Erwina Loewyho (1897-1959 New York). Po občanském zrovnoprávnění však počet židovských obyvatel postupně klesá, v roce 1900 to bylo 55 obyvatel židovské víry. V roce 1904 synagoga vyhořela a její velká část byla ubourána. Ve dvacátých letech 20. století ustaly pravidelné bohoslužby díky úbytku věřících a v roce 1930, kdy se zde uvádí už jen 18 občanů hlásících se k judaizmu, byla kvůli statickým poruchám zbořena, cenné předměty z interiéru odvezeny neznámo kam. Židé zde pak sídlili bez přerušení až do nacistické okupace v roce 1938, kdy zbývající Židé město opustili spolu s československou státní mocí a vojskem. Na podzim roku 2004 byl na lokalitě proveden archeologický průzkum Karlovarského muzea vedený Jiřím Klsákem. Po opětovném zavezení výkopu, vzniklo nad prostorem parkoviště, v jehož dlažbě měl být poté vyznačen půdorys synagogy. To se ovšem do dnešních dnů nestalo.
synagoga – Stávala vlevo za domem v Poštovní ulici čp. 39 na západním okraji bývalého ghetta, na vysoké opěrné zdi, která vyrovnávala příkrý svah spadající do tepelského údolí. Pravděpodobně byla postavena v roce 1688 a konečnou podobu získala po přestavbě v letech 1765-1767. Podle pozdějších svědectví měla obec synagogu již před rokem 1618, o jejím umístění a podobě však není nic známo.
Barokní obdélná budova o šířce zdí asi 110 cm a šířce příček kolem 80 cm. Uvnitř podle popisu Alfreda Grotta, předního znalce západočeských synagog, z doby před první světovou válkou větší část tvořil modlitební sálek pro muže o rozměrech 8,5 x 7,5 m, kde uprostřed stála čtvercová bima (prostor ke čtení tóry) a na východě byl umístěn zděný almemor pro uchovávání svitků tóry. Do sálu se vstupovalo od severu z předsíně velké 8,5 x 3,5 m, nad nímž bylo v patře umístěno ženské oddělení o rozměrech 4 x 3,5 m. Původně byly pod synagogou barokní sklepy, které zanikly po požáru 1760, byly částečně zasypány a dále nevyužívány.
Po požáru roku 1904 bylo celé patro bočního křídla s ženským oddělením odbouráno a přízemní část se zmenšila na polovinu.
Do dnešních dnů se zachoval jen mohutný taras, přístupný od severu z podměstí. Jeho interiér se skládá ze dvou prostor, jejichž účel dnes neznáme. Na přední čtvercovou místnost pod bývalou synagogální předsíní navazuje 7 metrů dlouhá a 2 metry široká chodba pod někdejším modlitebním sálem. Anton Gnirs do tohoto prostoru umisťoval jatky pro rituální porážku. V místech předsíně dnes stojí používaná garáž.
V roce 1930 byla synagoga kvůli statickým poruchám zbořena, cenné předměty z interiéru odvezeny neznámo kam, zbývající prostor interiéru vyplněn a terén srovnán do roviny. Nějaký čas nevyužitá parcela sloužila jako smetiště, později sem byla navezena humusoidní hlína a byly zde po stržených domech zřízeny zahrádky.
plánek města s židovským ghettem a synagogou z roku 1727
plán přízemí synagogy podle Alfreda Grotta
kupole modlitebního sálu podle Alfreda Grotta
Bečov nad Teplou se synagogou označenou šipkou v době kolem roku 1920
synagoga v Bečově od východu kolem roku 1930
interiér synagogy v Bečově před rokem 1930
suterén s tarasem bývalé synagogy v Bečově - listopad 2009
suterén s tarasem bývalé synagogy v Bečově - listopad 2009
interiér suterénu synagogy v Bečově - listopad 2009
Použitá literatura:
Klsák, J. 2004 : Z archeologických výzkumů Krajského muzea Karlovy Vary v roce 2004, 23/25, XIV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 16/25
Rozkošná, B. – Jakubec, P. 2004 : Židovské památky Čech, Brno, 74/75
