přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla

Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla

Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla |

Původně pozdně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla z počátku 15. století stojící nad náměstím na jižním okraji města Bochov (Buchau) byl poničen během husitských válek i při obléhání města královskými vojsky Jiřího z Poděbrad v roce 1469. Roku 1579 byl kostel renesančně přestavěn, v letech 1666-1667 byl kostel po ničivém požáru města raně barokně obnoven a v roce 1744 byl nakonec zbarokizován. Během 2. poloviny 20. století však kostel zcela zchátral a v letech 1999-2002 musela být provedena jeho celková rekonstrukce.

 

Objekt: pozdně gotický, renesančně a raně barokně přestavěný a barokně upravený kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Bochov (Buchau)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: nad náměstím na jižním okraji města

GPS: 50°8'57.512"N, 13°2'47.147"E

Období vzniku: počátek 15. století

Architekt: neznámý

Přestavba: 1579 renesančně, 1666-1667 raně barokně a 1744 pozdně barokně

Období devastace: po roce 1945

Rekonstrukce: 1999-2002

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 22229/4-743

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Původně pozdně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla byl postaven patrně na již počátku 15. století podle návrhu neznámého architekta nad náměstím na jižním okraji nového založení historického jádra města Bochov (Buchau). Nový kostel tak nahradil první farní kostel sv. Jakuba stojící na místě původního založení městečka, středověké farní vsi Krašnov (Krassnow), v údolí Bochovského potoka (Krailnbach) jihozápadně od dnešního města, který se stal poté k němu filiálním.

Během husitských válek byla však již v roce 1437 nová sakrální stavba poničena husity. Kostel byl následně obnoven díky bohaté pomoci města Cheb. Obnovený kostel měl být následně zasvěcen Panně Marii. V roce 1445 byl kostel poškozen požárem. Při obléhání a dobývání města Bochova a hradu Hungerbergu královskými vojsky Jiřího z Poděbrad v roce 1469 byl spolu s městem vypálen a zplundrován rovněž zdejší farní kostel. V letech 1556-1624 se ve zdejší farnosti rozšířilo protestantství a při kostele tehdy působil luteránský kazatel.

Roku 1579 byl zdejší kostel renesančně přestavěn nákladem Adama staršího Steinsdorfa ze Steinsdorfu, který si v kostele zřídil rodovou hrobku. Po bitvě na Bílé hoře se zdejší kostel dostal znovu pod katolickou správou a ke zdejší faře byli s pomocí tepelského kláštera dosazeni noví kněží. Během ničivého požáru města v roce 1666 zdejší kostel zcela vyhořel. Při požáru byly roztaveny rovněž původní zvony kostela. V letech 1666-1667 byl následně zničený kostel za Černínů raně barokně obnoven. Roku 1667 byly ve věži kostela zavěšeny nové zvony od zvonaře Löwa z Prahy. V roce 1744 byl kostel zbarokizován a vybaven jednotným pozdně barokním inventářem.

V době kolem roku 1750 byla jižně od kostela vystavěna nová pozdně barokní budova fary čp. 122. Na základě dekretu císaře Josefa II. z roku 1784 byl zrušen hřbitov u kostela, nově založený hřbitov za objektem fary byl poté vysvěcen dne 7. listopadu 1785. Roku 1780 vystavěl loketský varhanář Johann Georg Ignatz Schmidt na kruchtě kostela nové varhany za 900 zlatých. Roku 1823 byly na žádost tehdejšího faráře Ludwiga G. Haberzetela a kantora Adalberta Ulmana zdejší varhany místním hodinářem a hudebníkem Franzem Karlem Kohlerem poprvé vyčištěny a naladěny o 3/8 tónu výše. V roce 1845 varhany opravoval jistý Anton Flesner.

Roku 1917 žilo ve zdejší farnosti, ke které patřilo město Bochov a vsi Dlouhá Lomnice, Horní Tašovice, Německý Chloumek a Nový Dvůr na katastru Těšetic, celkem 3492 katolíků, 56 Židů a 43 osob jiného vyznání. Koncem první světové války byl dne 12. ledna 1918 zrekvírován zvon zvaný „Zwölferglöcke“, umíráček ze sanktusové zvoničky kostela, stejně jako dva zvony z kostela sv. Jakuba na válečné účely. Po válce byly pořízeny nové zvony kostela, dne 25. dubna 1920 byl vysvěcen nový umíráček a dne 30. října 1927 byly prelátem Franzem vysvěceny nejmenší a prostřední zvon od zvonaře A. Bernera z Českých Budějovic. Během druhé světové války byly roku 1941 znovu sneseny nejmenší a prostřední zvon a odeslány k použití ve válečném průmyslu.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války působil ve funkci první zdejšího poválečného faráře v letech 1947-1950 Jan Ludín, který byl však zatčen Státní bezpečností za údajnou protistátní činnost a na tři roky uvězněn. Koncem dubna roku 1947 byly zdejší varhany renovovány firmou St. Havlík, Nástroj byl tehdy vyčištěn, opraven, natřen nátěrem proti červotoči a nakonec naladěn. Objekt zdejší fary byl poté převeden do vlastnictví státu. Až do roku 1969 byl poté zdejší kostel filiálním ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově, odkud dojížděli tamní faráři sloužit bohoslužby do Bochova.

V letech 1954-1957 byla provedena rekonstrukce střechy kostela a opraveny elektrické rozvody. V letech 1957-1967 působil při bochovském kostele administrátor Jiří Svoboda, který se zasadil o obnovu zdejší farnosti. Pro novou faru byl zakoupen dům v Opletalově ulici 96, ve kterém byla následně zřízena kaple. Dne 3. května 1958 byl kostel sv. Michaela Archanděla v Bochově zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 22229/4-743. V roce 19665 provedl M. Heger opravu převodů klávesnice varhan a další drobné opravy, roku 1970 poté Jiří Vaculín zdejší varhany nově naladil. Dne 16. června 1974 navštívil Bochov biskup a apoštolský administrátor pražského arcibiskupství, pozdější kardinál František Tomášek, který celebroval ve farním kostel mši svatou a uděloval svátost biřmování.

Dalšími bochovskými faráři byli Hugo Pitel (1975-1981), Jiří Neliba (1981-1989) a Jan Lukeš (1990-1992). V září roku 1992 přišel do Bochova po 34 letech působení v Teplé farář František Kolanada, který spravoval kromě borovského kostela ještě dalších deset farností. V letech 1975-1981 byly vymalovány vnitřní stěny kostela, vyspraveny okna a odborně restaurovány oltáře.

Koncem 20. století byly již vnější fasády a střecha farního kostela ve špatném stavu, uvnitř kostela se však stále konaly pravidelné bohoslužby. V letech 1993-1995 byly provedeny drobné renovační práce na kostele, opraven silně poškozený sokl objektu a vyměněny okapy, celkově restaurována kaple Olivetské hory v přízemí věže, která byla následně opatřena uměleckou mříží a k varhanám byl instalován nový měch a ventilátor.

V letech 1999-2002 přistoupila římskokatolická církev jako vlastník objektu k celkové rekonstrukci zchátralého kostela za přispění z rozpočtu města Bochova a Karlovarského kraje a darů věřících. Obnoveny byly postupně vnější omítky celého objektu místní firmou Jiřího Stejskala za dohledu pracovníků Národního památkového ústavu. V roce 2009 nechal církev provést rekonstrukci střechy kostela včetně opravy sanktusové věžičky a nátěru pláště celé střechy.

 

Popis objektu

Orientovaný pozdně gotický, renesančně a raně barokně přestavěný jednolodní kostel na obdélném půdorysu s připojeným obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem krytý původně šindelovou, dnes plechovou valbovou střechou s osmibokou sloupkovou sanktusovou zvoničkou nad závěrem, zakončenou cibulovou bání s makovicí a křížem na vrcholu. Po stranách presbytáře jsou připojeny čtvercové sakristie. Při jihozápadním nároží lodi kostela stojí mohutná hranolová věž, zakončená nízkou stanovou střechou s mohutným křížem na vrcholu. Vnější podélné stěny lodi i presbytáře jsou doplněny odstupněnými gotickými opěrnými pilíři a barokními kasulovými okny, prolomenými mezi nimi.

Vstupní trojosé západní průčelí kostela, členěné podkladnými pilastry, je završeno obloukově zakončeným zprohýbaným štítem s křídly a barokní sochou sv. Michaela Archanděla na vrcholu, odděleným dvojitou profilovanou římsou. Ve středovém poli štítu je umístěn kasulový výklenek se stejně formovaným okénkem. Ve středové ose průčelí je umístěn obdélný portál vchodu s obloukovou římsou v nadpraží, velkým kasulovým oknem a čtyřlalokovým okénkem nad ním. Postraní osy průčelí jsou doplněny obdélnými okny a nikami s barokními sochami sv. Rocha a sv. Šebestiána.

Stěny věže jsou členěny pilastry a v horních patrech lizénovými rámci a završeny profilovanou, uprostřed prohnutou korunní římsou pod střechou. V přízemí věže, na západní straně otevřeném arkádou, je situována kaple Olivetské hory s polychromovanými dřevěnými barokními sochami spících apoštolů a Krista Trpitele mezi biřici. V jižní vnější fasádě kostela zazděny tři nápisové náhrobní kameny z roku 1574 a v přízemí věže náhrobník z roku 1826.

Presbytář i loď kostela sklenuty valenou klenbou s lunetami, triumfální oblouk je polokruhový. Sakristie jsou sklenuty křížovými klenbami. Vnitřní stěny jsou členěny pilastry. V západní části lodi kostela je situována dřevěná dvoupatrová kruchta s polokruhovou předprsní a barokně zprohýbanými křídly, vybíhajícími při stěnách kostelní lodi, opatřená dřevěným mramorovaným zábradlím. Druhé vynesené patro kruchty slouží jako hudební kůr.

Jednotné barokní vnitřní zařízení kostela pochází z doby kolem roku 1750. Portálový barokní hlavní oltář se středovou sochou patrona kostela sv. Michaela archanděla s ohnivým mečem a plastikou putti se svým štítem u nohou. Mezi zakroucenými sloupy je umístěna na levé straně socha ochranného anděla a napravo socha archanděla Rafaela s malým Tobiášem. Na obou stranách podesty jsou umístěny další plastiky andělů strážných. Na oltářní mense je umístěn reliéf Daniela ve lví jámě v kovovém rokajovém rámu. Nalevo pod plastikou ochranného anděla je umístěn reliéf Mládenci v ohnivé peci, napravo pod sochou Rafaela pak reliéf Anděl ukazující cestu Tobiášovi ve stejných rámech.

Při levé straně triumfálního oblouku je v lodi umístěn panelový postranní oltář Piety s postraními, nakoso postavenými pilastry. Ve středu oltáře je ve skleněné skříni umístěno dřevěné sousoší Piety se zlatou korunkou. V podstavci oltáře v zakřivené zasklené nice je umístěna soška sv. Františka, doprovázená po obou stranách modlícími se anděly a na postranních pilastrových podestách vlevo sochou sv. Václava a vpravo sochou sv. Jana Nepomuckého. Ve středu nástavce oltáře je před oblaky a svatozáří umístěna plastika anděla, nesoucího kříž, který Bůh Otec nad ním přijímá s otevřenou náručí. Na konzolách po stranách nástavce jsou postaveny velké sochy sv. Vojtěcha a neznámého biskupa.

Při pravé straně triumfálního oblouku je v lodi umístěn architektonicky shodný panelový postranní oltář sv. Anny s postraními, nakoso postavenými pilastry. Ve středu oltáře je ve skleněné skříni socha sv. Anny s Pannou Marií. V podstavci oltáře v zakřivené zasklené nice je umístěna ležící soška sv. Rozálie s křížem, doprovázená po obou stranách modlícími se anděly a na postranních pilastrových podestách vlevo sochou sv. Josefa s Ježíškem a vpravo sochou sv. Jáchyma. Ve středu nástavce oltáře je umístěna socha Panny Marie (Madona) na oblacích se svatozáří, obklopená soškami Čtrnácti sv. pomocníků. Po stranách nástavce jsou umístěny vlevo socha sv. Erasma s navijákem jako mučícím nástrojem a vpravo socha sv. Floriána. Nástavec oltáře je završen plastikou Božího oka.

Při severní stěně presbytáře je umístěn panelový oltář ze staršího zařízení kostela z druhé poloviny 17. století s plastikami klečících andělů po stranách obrazu sv. Veroniky s rouškou. Na úzké konzole nad obrazem jsou posazeny sochy Panny Marie (Madona) a dítěte s parukou, korunkou a žezlem. Na konzole je umístěna sv. Vincenta v nástavci oltáře pak socha Ježíše Krista.

Při východní stěně lodi kostela po levé straně triumfálního oblouku je postavena kazatelna, přístupná zvenčí, z doby kolem roku 1750. V rokokových rámech na koši kazatelny jsou umístěny malované reliéfy církevních otců ve skupinách po dvou. Na dvířkách je ve stejné formě provedena malba sv. Pavla. Stříška kazatelny se soškami evangelistů se svými atributy je završena sochou Salvátora. Jednoduchá šestiboká křtitelnice s víkem, zdobeným skupinou Křtu Kristova. Na konzolách v lodi je postavena socha Panny Marie (Madona) z druhé poloviny 17. století a sochy sv. Josefa a sv. Rocha z doby kolem roku 1750 od autora hlavního oltáře.

Mramorované zábradlí empory je v předprsni přerušeno dvoudílnou hrací skříní varhan, jejichž postranní nástavce jsou zdobeny rokajovou dřevořezbou a soškami putti. Pozdně barokní dvoumanuálové varhany z roku 1780 od loketského varhanáře Johanna Georga Ignatze Schmidta s 16 rejstříky, mechanickou trakturou a zásuvkovými vzdušnicemi. Bohatě vyřezávaný široký oboustranný prospekt varhan je vyveden v podobě věžovité svatyně s principálovými píšťalami zdobenými vyřezávanými motivy.

Okenní otvory kostela zdobí malovaná okna z počátku 20. století. Okno v presbytáři s vyobrazením Panny Marie (Immaculata) opatřeno věnovacím nápisem: „Gewidmet von Carolus Funk Aep. Notarius et Parochus. A. D. 1908“. Okno v severní boční stěně lodi s vyobrazením sv. Wilhelma s věnovacím nápisem: „Gewidmet von Wilhelm und Katharina Risper, Kaufmannseheleute in Buchau“, protějškové okno v jižní boční stěně lodi s vyobrazením sv. Kateřiny a shodným nápisem. Jižní okno presbytáře nese vyobrazení slitovnice (Gnadenstuhl) s nápisem: „Ehre sei dem Vater, dem Sohne, dem hl. Geist“.

V jižní stěně presbytáře je osazen mramorovaný renesanční epitaf Adama ze Steinsdorfu a jeho ženy Kateřiny z roku 1579. Obdélná kamenná deska o rozměrech 3,5 x 1,76 metru nese hlavní reliéf s dvěma sloupy po stranách, rozdělený na horní a dolní část. V dolní polovině je umístěn reliéf rodiny zesnulého, pět klečících rytířů se složenýma rukama, dvě děti a dvě ženy. Postava rytíře ve středu reliéfu zobrazuje Adama ze Steinsdorfu, jeho žena klečí na okraji skupiny. Nad hlavami druhého rytíře a prvního dítěte jsou rozpoznatelné znamení křížků, které naznačují, že tyto osoby byly při zřízení náhrobku již po smrti. Před první ženskou postavou se nachází nějaký erb. V horní polovině náhrobku je v levé části vyveden reliéf Obětování Izáka Abrahámem a v pravé pak reliéf Narození Páně.

Nad profilovanou římsou je v nástavci mezi kanelovanými pilastry umístěn reliéf Vzkříšení z mrtvých v soudný den. Nástavec náhrobku je korunován plastikami Ježíše Krista stojícího na Zeměkouli s po obou stranách orodujících sv. Jana a Panny Marie. Na postranních podestách jednotlivých reliéfů jsou umístěny celkem čtyři ženské postavy představující ctnosti. Silnou profilovanou vrcholovou římsu středové části zdobí čtyři rodové znaky. Podstavce sloupů nesou reliéfy lidských koster, vlevo se šípem, vpravo s kosou.

Na podestě levé části je umístěn věnovací nápis: „ANNO DNI MDLXXIX AM TAGE ANDREA IST IN CHRISTO SELIGLICH ENTSCHLAFEN DER EDLE GESTRENGE VND EHRNVESTE ADAM VON STEINSDORF VFF HARTENSTEIN VND VTTRITSCH SEINS ALTERS XLVIII IAR ALHIE BEGRABEN DEM GOT GENADE“. V pravé části podesty nápis: „IM IAHR MDXCV FREITAGS FOR HIMMELFAHRTH CHRISTI IST DIE EDLE UND VIELEHRENTUGENDSAME FRAW CATHARINA STENSDORFERIN EIN GEBORENE SCHREIBERSDORF WITTIB VFF DELITZSCH FRVE VMB 4 VHR IN GOT SELIG VND SANFT ENTSCHLAFEN IHRES ALTERS … IAHR VND HIE IN DER VON STENSDORF ERBBEGREBNIS GESETZT DER GOT GENADE“. Tabulka nad postavou Adama ze Steinsdorfu nese nápis: „CHRISTUS IST MEIN LEBEN STERBEN IST MEIN GEWINN“ a tabulka nad hlavou jeho ženy Kateřiny nese nápis: „WIR LEBEN IDER STERBEN SO SEIND WIER DES HERRN“.

V západní vnitřní stěně severní sakristie umístěn umělecky cennější obdélný mramorový figurální epitaf Hanuše z Pröllhoferu z roku 1568 o rozměrech 2,94 x 1,34 metru. Ve spodní polovině středové části náhrobku je pod roztaženým závěsem umístěn reliéf dvou proti sobě klečících postav, vlevo tří dospělých rytířů, jednoho mladíka a jednoho chlapce, vpravo pak devíti žen. Nad hlavami první a čtvrté ženské postavy jsou rozpoznatelné znamení křížků, které naznačují, že tyto osoby byly při zřízení náhrobku již po smrti. Nad skupinou jsou vyvedeny erbovní štíty v kruhových zdobených rámech, každý zabírající polovinu horního pole náhrobku. Vlevo je umístěn rodový znak Pröllhoferů, vpravo erb Belwitzů z Nostitz. V trojlistém nástavci náhrobku je umístěn reliéf Pohlcení Jonáše od ryby.

Na podstavci náhrobku je umístěna dvoustranná nápisová deska s věnovacím nápisem: „ANNO MDLXVIII DEN IIII IVNI IST IN GOT VERSCHIEDEN DER EDLE ERNVEST HANS PROLHOFER VON PORKERSDORF VF HERSCHODITZ SEINES ALTERS IM LXI IAR LEIT ALHIER GOTT GEBE IM EIN FROELICHE AVERSTEHVNG ZVM EWIGEN LEBEN. ANNO MDLXII DN VI AVGVST IST IN GOTT VERSCHIEDEN DIE EDLE EHRENTHVGENTSAME FRAV MAGDALENA PROLHOFERIN EIN GEBORENE BOELBITZIN VND LEIT ALLHIER BEGRABEN GOT GEBE IHR EIN FROELICHE AVERSTHVNG ZVM EWIGEN LEBEN“.

Na věži kostela bývaly zavěšeny zvony z roku 1667 od zvonaře Löwa z Prahy, které nahradily zvony zničené požárem kostela v roce 1666. Největší zvon nesl německý nápis: „O Gott! Lass Dir befohlen sein, die Glocke und die Kirche Dein“. V sanktusové zvoničce kostela býval zavěšený umíráček zvaný „Zwölferglöcke“, zrekvírovaný roku 1918. Nový umíráček pochází z roku 1920. Nejmenší a prostřední zvon od zvonaře A. Bernera z Českých Budějovic z roku 1927 nesli nápis: „1568, 1616 und 166 durch Feauersnot, 1917 durch Kriegstod verschmolzen und vertan, figen 1927 zu mahnen an, 1927 goss mich A. Berner aus Budweis“. Oba zvony byly roku 1941 zabaveny na válečné účely.

 

Fotodokumentace

Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla roku 1927
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | interiér farního kostela sv. Michaela Archanděla v roce 1927
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | dvoupatrová kruchta v interiér farního kostela v roce 1927
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | slavnostní svěcení nových zvonů kostela dne 30. října 1927
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | slavnostní svěcení nových zvonů kostela dne 30. října 1927
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | nové zvony kostela sv. Michaela Archanděla z roku 1927
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | zchátralý kostel v Bochově roku 1993
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla v Bochově - duben 2013
 
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla po rekonstrukci - duben 2013
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | vstupní průčelí farního kostela - leden 2010
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | hlavní západní průčelí kostela - duben 2013
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla - leden 2010
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | kaple Olivetské hory ve věži - duben 2013
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | farní kostel sv. Michaela Archanděla v Bochově - duben 2013
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | farní kostel od jihozápadu - duben 2013
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | hranolová věž farního kostela - leden 2010
 
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | jižní průčelí kostela sv. Michaela Archanděla - duben 2013
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla od jihovýchodu - leden 2010
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | závěr kostela od východu - leden 2010
Bochov - kostel sv. Michaela Archanděla | kostel sv. Michaela Archanděla v Bochově - leden 2010
 

Použitá literatura

Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 97
Tomší, L. 1998 : Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska, Sokolov, 7/9
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 22/25

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz