Boží Dar – kostel sv. Anny
Protestantský kostel sv. Anny byl postaven roku 1593 v renesančním slohu na místě staršího, tehdy již chatrného dřevěného kostela na svažité prostranství uprostřed obce Boží Dar (Gottesgab). V letech 1605-1607 byla přistavěna nová věž kostela. Po požáru byl kostel zbořen a roku 1771 znovu vystavěn v barokním slohu podle plánu Philipa Hegera, což dokládá datace nad hlavním portálem. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byla duchovní správa převedena do Jáchymova a budova fary přeměněna na rekreační středisko Výstavby dolů uranového průmyslu. Opuštěný objekt kostela poté podléhal rychlé devastaci až byl nakonec pro havarijní stav a propadající se střeše koncem 60. let 20. století úředně uzavřen. Díky iniciativě jáchymovského administrátora pátera Františka Krásenského a finanční pomoci německých rodáků byl kostel roku 1990 opraven a znovu vysvěcen za účasti nejvyšších církevních představitelů. Slavnost byla stanovena na den třístého výročí první historické písemné zmínky o tomto chrámu.
Jednolodní barokní kostel z lomového kamene krytý plechovou valbovou střechou s půlkruhově uzavřeným presbytářem s boční sakristií a hranolovou věží představěnou v západním průčelí. Sakristie je vestavěna do kouta mezi loď a presbytář na jižní straně kostela. V západním průčelí je předložena věž na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími. Stěny věže jsou členěny na dvě patra hlavní římsou kostela s vlastním zastřešením. V prvním patře se v ose hlavního vchodu s plochým obdélným portálem s vytesaným letopočtem 1771 v nadpraží nachází velké obdélné, polokruhově zakončené okno v náběhu odstupněné. V druhém patře věže se nachází zvonice, jejíž okna jsou stejná s okny v lodi. Věž je zakončena čtyřbokou stanovou střechou, na hranách zkosenou a se zvonovitě prohnutým spodkem. Vnější stěny kostela, nahozené hrubou, žlutě zbarvenou omítkou, jsou členěny pouze zevně hrubě nahozeným soklem a hladce omítnutými, bíle natřenými lizénami postavenými mezi okny. V náběhu odstupněná okna, po třech na každé straně lodi, jsou lemována chambránami. V závěru je po dvou oknech na obou stranách. V ose severního průčelí se nachází boční vchod s plochým obdélným portálem.
Loď kostela je plochostropá, krytá hladce omítnutým rákosovým stropem se štukovým zrcadlem doplněným malovaným znakem – orel s českým znakem ve štítku dvěma mlátky vespod. Hudební kruchta v lodi spočívající na hladkých, hranolových pilířích je rovně podstrojená a otevřená třemi polokruhovými oblouky. Do lodi je kruchta vyložena o 4,2 m. Dřevěné zábradlí kruchty se šikmo postavenými balustry je ve středu prolomeno hracím stolem varhan. V jihovýchodním koutě se nachází vřetenové dřevěné schodiště se zděným pláštěm. Užší presbytář kostela, spojený s lodí šikmými stěnami a převýšený proti ní o jeden stupeň, je zaklenut nízkou valenou klenbou s malbou Panny Marie (Madony) s dítětem a světci z počátku 19. století. Sakristie, přístupná pravoúhlým portálem s pískovcovým rámem s uchy, je zaklenuta valenou klenbou s dvojnásobnou štukovou rozetou ve středu klenby. Vnitřní stěny kostela jsou členěny plochými korintskými pilastry, rozložené podle okenních os s ornamentálně zdobenými hlavicemi nesoucími výrazné úseky bohatě, ale drobně profilovanými úseky římsového kladí.
Vnitřní zařízení kostela tvoří hlavní oltář, hnědě a šedě mramorovaný, v roce 1912 nově natřený, s novodobým obrazem sv. Rodiny na plátně. Po stranách oltáře jsou sloupy s vrtulovitými dříky a zlacenými korintskými hlavicemi na dvoupatrovém, šikou postaveném soklu. Po obou stranách sloupů stojí hodnotné barokní sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Markéty. Na zevnějším okraji oltáře jsou dva hladké korintské sloupy na konsolách. Nad vysokým kladím, uprostřed vypjatým, se nachází nástavec s vypjatým římsovím doplněný mohutnými, dovnitř zatočenými volutami. Na nástavci je umístěna plastická skupina na oblacích – zeměkoule, vlevo Kristus, vpravo Bůh Otec, nahoře holubice a kolem zástup andílků. Na postranních volutách a na rozích ukončujícího štítku jsou andílci. Spojení oltáře se stěnou presbytáře tvoří dvě brány, jejichž zprohýbané nástavce mají v ploše řezané medailóny s reliefem Zvěstování Panny Marie a nad římsou klečícími anděly z 2. poloviny 18. století. Pozdně barokní boční oltář sv. Cecílie stojí vpravo na spojovací z od lodi k presbytáři. Hnědě natřená, dřevěná nástěnná architektura se zlacenými ozdobami. Nad novodobou sochou Ježíše se nachází baldachýn, sbíhající se do koruny. Po stranách jsou stojící andělé, nad nimi na konsolách úseky římsoví se sedícími putti. V nástavci, na němž stojí žehnající Ježíšek, obraz olejem na plátně sv. Cecílie u varhan, za kterou hrají andílci na flétnu a housle. Protějškový boční oltář sv. Jana Nepomuckého. Dále oltáře Panny Marie a Srdce Ježíšova s novodobými středními sochami. Rokoková kazatelna, se stejným nátěrem jako oltář sv. Cecílie. Šestiboké, vyduté i prohnuté, řečniště se sochami evangelistů s emblémy na nárožích. Na spodku stříšky je umístěna holubice a po stranách andělé. Uprostřed nahoře je glorie z obláčků s hlavami andílků a nad tím ve svatozáři beránek Boží. Trojdílná zpovědnice z doby kolem roku 1770 z nebarveného dubového dřeva, v půdoryse vydutá a prohnutá, s řezbou na prohnuté římse. V sakristii je umístěná kredenční skříň z 2. poloviny 18. století z dubového dřeva. Spodní část, prádelník, se čtyřmi zásuvkami, horní skříň je pětidílná s převýšeným středem, jehož římse uprostřed zatočena do volut. Varhany jsou původní, tvořené pouze hracím stolem, zapuštěným do zábradlí kruchty, a zdobené rokokovou řezbou. Pontifikální lavice z 18. století z měkkého dřeva s řezaným opěradlem. Tři pontifikální lavice z doby kolem roku 1740 z dubového dřeva, částečně zlacené. V lodi visí skleněný lustr z 1. poloviny 19. století. Dřevěný kříž k církevním průvodům z počátku 19. století, pestře barvený s řezanou tyčí a korpusem. Nově barvené, 1,5 m vysoké, dřevěné sochy sv. Anny a sv. Jáchyma z 1. poloviny 19. století. Nejcennější součástí vybavení interiéru je osmiboká cínová křtitelnice, dílo jáchymovského cínaře Leonharda Dürra z roku 1612. Křtitelnice je vysoká 1 m, s víkem 1,55 m. Profilovaná noha je až ke zúžení ze dřeva, plášť kotle je pokryt 5 mm silným cínovým plechem. Kolem okraje kotle je bohatý reliéfní vlys Sedmi svobodných umění v renesanční arkádě, několikrát se opakující.
Pod tím je vyryt nápis v němčině. Kolem otvoru křestního kotlíku, měřícího 35 cm v průměru, je cínový litý věnec, dělený na pět polí, průměrně 28,5 cm široký. Pole na zevním a vnitřním okraji je hladké. Z následujících polí je zevní zdobeno akantovými rozvilinami a arabeskami, vyvinutými z kandelábrů a herem, vnitřní pak hermami, ovocnými věnci, pásky, zavilinami a rozvilinami s hudoucími andílky. Prostřední pole, prostředkující přechod od kruhového obvodu kotlíku k osmihranu pláště, je vyplněno vyrytým nápisem: „LASSET DIE KINDLEIN ZV MIR KOMMEN VND WERET IHNEN NICHT DEN SOLCHER IST DAS REICH GOTTES WEHR DA GLAVBT VND GETAVFT WIRT DER WIRT SELIG WERTEN: J 6 J Z DEN J IANV = ARI“. Tento opis je přerušen osmi medailonky s hlavami čtyř evangelistů a čtyřnásobným otiskem jáchymovské (?) pečeti s výjevem Ježíšova křtu v Jordáně. Na víku, jež má tvar stupňovité, osmiboké, hrotité helmy, je na dolním okraji reliéfní vlys s opakujícím se motivem biblického výjevu Mojžíš úderem do skály otvírá pramen. Na druhém profilovaném pásku je skupina tří reliéfů. Uprostřed jsou mezi rozvilinami postavy dětí nalévajících vodu do misky, vpravo rytířský zápas, vlevo slavnostní průvod. Na hranách víka jsou ve třech vrstvách sdružené rozety a mezi nimi okřídlené hlavy andílků. Na vrcholu víka je novodobý cínový krucifix, náhrada za původní plastiku skupiny Křtu Ježíšova v Jordáně. 
66 cm vysoká, zlacená a stříbřená, měděná monstrance z doby kolem roku, tvořená oválnou nohou se čtyřmi dělícími pásy, jež vybíhají vespod ve voluty. Na ploše nohy jsou tepané akantové listy a nasazené zlacené oválné medailony se čtyřmi poprsími církevních otců a ovocnými guiarlandy. Za stonek slouží socha anděla ve splývavém rouše, nad ním kulovitý ořech, obklopený postříbřenými akantovými listy. Schránka srdcovitého tvaru se září, dole je tepaná hlava andílka, nahoře koruna a poprsí Boha Otce, po obou stranách andělé na oblacích a putti nesoucí květiny, nejvýše je pak holubice a hierogram IHS v paprscích. Dále zde jsou kalichy a cínové svícny na oltářích.
Na věži kostela jsou umístěny zvony. První zvon s hladkými uchy je vysoký 0,8 m se spodním průměrem 1 m. U horního okraje zvonu jsou tři ornamentované pásy. Horní s okřídlenými hlavičkami andílků pod baldachýny, rozvilinami, květinami a draperiemi. Druhý pás má podobnou výzdobu. Třetí je tvořen koši ovoce mezi rozvilinami. Na plášti je mezi rozdělené jméno „GOTTES – GAB“ vložen reliéfní znak města, a pod ním je orámovaný nápis:
D : VIGILY : BATOG : DECHANT : ZV
S : ICCH : TA : IOHAN : JAGOB : KVT
TNER : ROM : KEY : MAY : OB : AMPTS
VERWALTER : ANNO : M . D C . XXXIX
Na druhé straně je nápis po boku krucifixu vlevo I . C, vpravo I . C . C. a na věnci pak ANTONI . ARNOLT . F . M. Druhý zvon s profilovanými uchy je 0,65 m vysoký, o dolním průměru 0,8 m. Na horním okraji je mezi dvěma provazci umístěn nápis: „VERBVM DOMINI MANET / INAETERNVM AMEN IM J 5 9 4“ a otisk medaile císaře Maxmilliána II., pod tím jsou visuté akantové listy a nápis na plášti: „EIN GANTZES KIRCHSPIL VND GEMEIN AVFF DER GOTZGAW LISSEN MICH GISSEN HANS WILDT IN S IOACHIMSTAL LIS MICH FLISSEN DEN 3 DEGEMBER 1 5 9 4“. Na druhé straně je pak reliéf Kalvárie a po stranách další nápisy. Sanktusový zvon byl slit roku 1869 A. Pistoriem v Chebu. Umíráček byl původně slit roku 1594, následně však byl přelit roku 1865 K. Jul. Heroldem v Chomutově.
kostel sv. Anny na Božím Dau před rokem 1945
kostel sv. Anny na Božím Dau před rokem 1945
severní průčelí kostela před rokem 1945
kostel sv. Anny před rokem 1945
kostel od jihovýchodu před rokem 1945
kostel sv. Anny na Božím Daru v roce 1913
interiér kostela před rokem 1945
interér kostela v roce 1913
kazatelna a oltář sv. Cecílie v roce 1913
cínová křtitelnice v roce 1913
první a druhý zvon kostela v roce 1913
kostel sv. Anny na Božím Daru - květen 2011
kostel sv. Anny od severozápadu - květen 2011
vstupní průčelí kostela - květen 2011
kostel od jihozápadu - květen 2011
kostel od jihozápadu - květen 2011
jižní průčelí kostela sv. Anny - květen 2011
jižní průčelí kostela sv. Anny - květen 2011
jižní průčelí kostela sv. Anny - květen 2011
kostel sv. Anny od jihovýchodu - květen 2011
kostel sv. Anny od jihovýchodu - květen 2011
kostel sv. Anny od jihovýchodu - květen 2011
interiér kostela sv. Anny - květen 2011
hlavní oltář - listopad 2009
Použitá literatura:
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 114
Schmidt, R. 1913 : Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XL. Politický okres Jáchymovský, Praha, 3/14
