přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Branišov - kostel sv. Blažeje

Branišov - kostel sv. Blažeje

Branišov - kostel sv. Blažeje |

Barokní poutní kostel sv. Blažeje nechal vystavět v letech 1732-1733 tepelský opat Raimund III. na místě zaniklého středověkého gotického kostela na břehu rybníka asi kilometr severovýchodně od vsi Branišov (Branischau). Po roce 1945 však byl udržován pouze částečně a postupně chátral. V roce 1957 nakonec kostel po zásahu blesku zcela vyhořel. Od roku 2007 probíhají na zříceninách kostela zajišťovací a konzervační záchranné práce.

 

Objekt: barokní kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Branišov (Branischau)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na břehu Blažejského rybníka asi kilometr severovýchodně od vsi

GPS: 49°59'50.027"N, 13°1'5.518"E

Období vzniku: 1732-1733

Architekt: neznámý

Stavebník: opat Raimund III.

Slavnostní vysvěcení: 1734

Období devastace: červen 1957

Rekonstrukce: od roku 2007

Památková ochrana: od 25. března 1999

Č. rejst. ÚSKP: 49842/4-5155

Stav: zříceniny

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Původní menší farní gotický kostel byl postaven patrně na počátku 14. století v dnes již zaniklé středověké vsi Janov, někdy zvané Janovec, která se rozkládala v místech dnešního rybníka asi kilometr severovýchodně od vsi Branišov (Branischau). První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1320, kdy odkoupil zdejší poplužní dvůr Janovec od Abrahama a Haranta ze Sychlice za 210 marek těžkých pražských grošů premonstrátský klášter v Teplé. Pod správu farního kostela tehdy patřily vsi ze širokého okolí Bezděkov, Branišov, Nežichov a Třebouň.

Během husitských válek však poplužní dvůr Janov zcela zchátral a patrně byl opuštěn. V roce 1476 nechal následně opat Zikmund z premonstrátského kláštera v Teplé zdevastovaný dvůr spolu s klášterní vsí strhnout a na jeho místě založit rybník, nazývaný původně Janowec, od roku 1878 pak Kapellenteich.

V letech 1732-1733 nechal tepelský opat Raimund III. na místě zaniklého středověkého gotického kostela na břehu rybníka vystavět neznámým stavitelem novostavbu barokního poutního kostela sv. Blažeje. Roku 1734 byl následně nový filiální kostel sv. Blažeje opatem Raimundem III. slavnostně vysvěcen. Kostel sv. Blažeje náležel k farnosti Vidžín, do jejíhož rozsáhlého farního obvodu tehdy patřily obce a vsi Dřevohryzy, Dobrá Voda, Prachomety, Nežichov, Bezděkov, Branišov, Žernovník, Domky u Nového mlýna, Nový dvůr, dům Kapellenhaus, domky Sonnenberg a osm mlýnů na Úterském potoce.

V kostele se čtyřikrát v roce konaly slavnostní bohoslužby a místo se stalo postupně vyhledávanou a hojně navštěvovanou poutní lokalitou. Například v roce 1880 zde bylo celebrováno šest bohoslužeb za jediný den. Místní slavnostní poutě se však nekonaly na svátek sv. Blažeje, který se slaví v únoru, ale v létě na třetí neděli po Svatodušních svátcích, tedy na přelomu června a července. Na pouť sjelo vždy na zdejší kraj neobvyklé množství obchodníků s krámky, kteří tuto příležitost nikdy nevynechali. Dle názoru historika Franze Klementa z roku 1882, šlo prý místní pouť srovnat pouze s poutí na Švamberku, konanou na svátek sv. Máří Magdaleny 22. července, která měla ovšem charakter celozemské pouti.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však byly každoroční svatoblažejské pouti ke zdejšímu kostelu sv. Blažeje zrušeny. Kostel byl udržován pouze částečně a postupně chátral. V padesátých letech 20. století spravoval zdejší kostel vidžínský farář Karel Mejdrech, který však bydlel v Teplé a musel do okolních kostelů farnosti docházet pěšky.

V červnu roku 1957 ve čtvrtek na svátek Božího Těla kostel po zásahu blesku zcela vyhořel, podle jiných zpráv byl dokonce úmyslně zapálen. Přes blízkost sousedního rybníku se však oheň nepodařilo uhasit. Po požáru byl zničený kostel opuštěn a nebyl již nikdy opraven. Z kostela se zachovalo pouze obvodové zdivo do původní výše s narušenou korunní římsou a výběhy zřícených kleneb. Po požáru zůstaly opuštěné rovněž i dva poslední domy u kostela, které jsou dnes částečně strženy. Na konci 20. století přešly ruiny bývalého poutního kostela sv. Blažeje z majetku premonstrátského kláštera v Teplé do vlastnictví města Toužim, které jej dále věnovalo plzeňskému biskupství. Dne 25. března 1999 byly trosky kostela sv. Blažeje zapsány na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 49842/4-5155.

Na počátku 21. století se o místo začala zajímat skupina regionálních nadšenců a v roce 2007 byla ruina kostela sv. Blažeje převedena do majetku občanského sdružení Cesta z města, které se pustilo do záchrany zbytků této sakrální stavby. Okamžitě bylo započato se zajišťovacími a konzervačními pracemi, vyčištěn byl vnitřní prostor kostela od trosek a náletových dřevin, stejně tak koruny zdí a oblouky, které byly zpevněny betonovým věncem a konzervovány. Okenní a dveřní prostory byly doplněny o ozdobné mřížové dveře. Uklizeno bylo i okolí kostela. Při povrchovém průzkumu byla v okolí nalezena řada středověkých profilovaných prvků, pocházejících nepochybně z původního středověkého kostela.

 

Popis objektu

Orientovaný jednolodní barokní kostel s obdélnou lodí s výraznými zkosenými nárožími a s připojeným, odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem, býval krytý vysokou šindelovou valbovou střechou se šestibokou sanktusovou sloupkovou zvoničkou s cibulovitou stříškou nad prostorem presbytáře. Před hlavním západním průčelím kostela je situována předsíň na obdélném půdorysu, prolomená obdélným kamenným portálem vchodu a velkým, obdélným polokruhově zakončeným oknem s kamenným ostěním v ose nad ním. Po stranách portálu jsou umístěny mohutné pilastry. Boční stěny předsíně kostela jsou otevřeny dvojicemi oválných okének nad sebou, osvětlujícími původně schodiště na kruchtu.

Podélné stěny lodi kostela jsou prolomeny po jednom obdélném kamenném portálu bočního vchodu v přední části a dvojicí velkých obdélných polokruhově zakončených oken s kamenným ostěním. Stejná okna jsou v bočních a závěrové stěně presbytáře. Postranní vchod severním průčelí byl v minulosti zazděn. Vnější stěny kostela jsou členěny širokými vpadlými lizénovými rámci a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní šímsou.

Loď kostela bývala plochostropá, otevřená do předsíně. Presbytář, oddělený polokruhovým triumfálním obloukem, býval sklenut valenou klenbou s pěti lunetami. V západní části lodi kostela bývala vestavěna dřevěná kruchta s vlnovitě formovanou předprsní, vynesená na dvou sloupech a přístupná dřevěnými točitými schodišti po stranách předsíně. Vnitřní stěny kostela byly členěny pilastry.

Hodnotné barokní vnitřní zařízení kostela z první poloviny 18. století bylo zničeno během požáru kostela roku 1957. V presbytáři býval postaven hlavní oltář s velkým oltářním obrazem sv. Blažeje, sklánějícího se nad uzdravovaným nemocným. V nástavci oltáře byl umístěn obraz Nejsvětější Trojice. Při pravé straně triumfálního oblouku stával postranní oltář Panny Marie s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástavci. Na menze bývaly postaveny sošky sv. Jana Nepomuckého a sv. Víta. Protějškový postranní oltář při levé straně triumfálního oblouku s moderním obrazem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a obrazem sv. Floriána v nástavci byl po stranách doplněn sochami sv. Lorence a sv. Agáty.

Při levém pilíři triumfálního oblouku bývala umístěna dřevěná kazatelna, zdobená reliéfy čtyř evangelistů. Dále bývaly v interiéru kostela postaveny dvě barokní zpovědnice. Mezi cenné liturgické předměty kostela patřil Blažejský poutní prapor z poloviny 19. století s vyobrazením Zjevení chlumské Matky Boží spícímu poutníkovi a Boží Matky s vyobrazením poutního kostela na Svaté Hoře u Příbrami.

 

Fotodokumentace

Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
 
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
 
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
 
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
 
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
Branišov - kostel sv. Blažeje |
 

Použitá literatura

Koutek, T. 2011 : Zapomenuté české kostely, Praha, 193/194
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 119

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz