přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Bražec (Bergles)

Bražec (Bergles)

Bražec (Bergles) |

Dnes částečně zaniklá obec Bražec, německy Bergles, leží při okraji Vojenského újezdu Hradiště v nadmořské výšce 765-790 m na jižním úpatí Doupovských hor 2,5 km severně od Bochova. Katastr obce měřil 6, 14 km². Místní část osada Kostelní Hůrka (Am Berge) se rozkládala na jižním úpatí vrchu Kostelní Hůrka (Kirchberg) s tvrzí a farním kostelem sv. Bartoloměje, asi kilometr severně od Bražce. Obcí protékal Bochovský potok a její okolí bylo bohaté na rybníky. V této rybniční soustavě, které se říká „Hliňáky“, rostou některé ohrožené druhy rostlin, např. šrucha okoličnatá, pětiprstka žežulník a další. Ohrožené druhy rostlin lze také nalézt na kamenité pastvině severovýchodně od vsi. Obec je další ze vsí vojenského újezdu, které nikdy zcela nezanikly a patří k jednomu z mála míst újezdu, kde se žije dál. Po roce 1953 byly však objekty původní vsi postupně bořeny a na jejich základech byla vystavěna nová podoba obce.

 

Typologie: města a obce

Kategorie: města a obce

Obec: Bražec (Bergles)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Patrně ještě předkolonizační osada, rozkládající se původně pod vrchem Kostelní Hůrka (Kirchberg) s gotickou tvrzí z počátku 13. století a farním kostelem sv. Bartoloměje, asi kilometr severně od dnešní obce, byla založena někdy v době kolem poloviny 13. století. Zdejší tvrz s kostelem a nově založenou osadou se poté stala jádrem kolonizace nejbližšího okolí. Již v této době byla v údolní pánvi zřejmě vytyčena severní strana vsi Bražce, původní osada pod Kostelní Hůrkou se později nazývala Am Berg. Prvním známým držitelem Bražce byl zdejší zeman Benda z Bražce, uváděný v listině ze dne 3. března 1289 jako svědek. První výslovná zmínka o zdejší tvrzi však pochází až z roku 1316, kdy ji držel zdejší zeman Hynek z Bražce, který byl tehdy pohnán před zemský soud jako spolupachatel vraždy. Páni z Bražce jsou zde poté připomínáni po celé 14. století. Gotický farní kostel sv. Bartoloměje se poprvé připomíná k roku 1336, první známý zdejší farář Stephen je však zmiňován až roku 1356. V dalších letech 14. a 15. století se v Bražci vystřídala řada katolických farářů a ke zdejší faře patřili také farníci z Javorné, Dlouhé a Doupovského Mezilesí). V roce 1410 držel zdejší tvrz Jan Svinovec ze Svinavy. Během 15. století byla ves zpustošena vojsky dvou křížových výprav i husity. Roku 1421 Přes Bražec postupně táhly roku 1421 druhá a roku 1427 čtvrtá křížová výprava, které pustošily zdejší kraj. Po roce 1428 přes panství prošla také vojska Jakoubka z Vřesovic. Zničen byl tehdy nejen zdejší kostel, ale i samotná tvrz. Požár tvrze byl pravděpodobně způsoben vojenským zásahem, protože bylo nalezeno větší množství kovových hrotů k šípům, užívaných při střelbě z kuše. Zdejší tvrz poté již nebyla znovu vystavěna a kamenů ze zdiva tvrze bylo použito k obnově sousedního kostela. Zaniklé panské sídlo poté nahradila tzv. nová tvrz neznámé podoby, vystavěná na dnes již neznámé poloze v obci Bražec. V roce 1431 vlastnil zboží „Pyrgleyns“ Jindřich Svinovec. Koncem 15. století patřilo zdejší zboží k panství hradu Hartenštejn Jindřicha III. z Plavna, který listinou ze dne 17. března 1493 udělil Bražci různé výsady a hlavně určil dědické právo. V roce 1510 zakoupil zdejší zboží Jiří Plick z Plickensteina. V letech 1555-1624 byl Bražec protestantský, poté znovu katolický, ale do roku 1783 již neměl vlastního faráře. Roku 1568 zdědili ves spolu s tvrzí Zedwitzové. V roce 1581 odkoupila od Jiřího Viléma Zedwitze a jeho bratrů zdejší tvrz spolu s celou vsí a poplužním dvorem a vsí Javornou vdova po Collonovi z Felsu Anna Karolína, rozená Šlikovna z Holíče, která následně připojila získané zboží Bražec k panství hradu Andělská Hora. Tehdy je také poprvé výslovně uváděna i zdejší tvrz, která zřejmě někdy poté, co ztratila svůj význam panského sídla, zchátrala a zanikla. Syn Anny Karolíny, Linhart Collona z Felsu, patřil k předním představitelům českého stavovského povstání z let 1618-1620. Přestože roku 1620 podlehl zranění z bitvy, byl jeho synovi po Bílé hoře celý zdejší majetek zabaven a roku 1622 prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic, který spojil všechny své statky do nově vzniklého panství Kysibel (Stružná), u kterého poté zůstal Bražec až do roku 1850. Třicetiletá válka přinesla obyvatelstvu Bražce opět strádání a obyvatelé se své bránili všemi možnými způsoby. Například v roce 1639 odmítli orat pro vrchnost bez přídělu potravin. Jejich odpor nezlomilo ani vyslané vojsko. Snad nejhorším rokem byl pro Bražec rok 1640. Přesto berní rula z roku 1654 hodnotí Bražec celkem dobře: „Tato ves na stavení může býti, rolí při ní žitný prostřední, luk s potřebu, položení mírné, dobytkem a formaněním nejlépe stojí.“ Žilo zde tehdy 11 sedláků, 7 chalupníků a 5 poddaných žilo tzv. na obci, ale měli i krávy a jalovice. Celkem bylo tehdy v obci 39 potahů, 53 krav, 60 jalovic, 4 ovce, 12 prasat a 13 koz. Dva sedláci měli rybník s násadou, jeden měl také strych lesa a jeden chalupník měl krčmu. K Bražci patřil rovněž tzv. Dolní mlýn, který stával na jižním břehu Mlýnského rybníka (Mühlteich, dnes Zelený rybník), a Horní mlýn (Obere Mühle), stojící severněji, poblíž katastru vsi Dlouhá. Roku 1778 byl zbořen starý kostel na Kostelní Hůrce a na jeho místě vystavěn nový barokní kostel sv. Bartoloměje, vysvěcený roku 1785. Po obou stranách kostela až ke starému tvrzišti se rozkládal hřbitov. Pod kopcem stávala také od roku 1783 nová fara. V osadě Kostelní Hůrka stávala rovněž škola, do které chodívaly až do konce 19. století také děti z Dlouhé, Javorné a Doupovského Mezilesí. Ty to měly do školy nejdál, skoro celou hodinu. V Javorné i Mezilesí byly otevřeny expozitury školy již koncem 19. století. V Bražci byla postavena malá školní budova pro děti z 1.-3. ročníku ve dvacátých letech 20. století, větší děti chodily nadále na Kostelní Horku. V polovině 19. století byla většina usedlostí ve srovnání se sousední Dlouhou mnohem menší. V západní části je na katastrální mapě obce z roku 1842 zakreslena dokonce řada malých domků bezzemků. Také urbanistická struktura Bražce má naprosto jiný charakter, než sousední Dlouhá. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Bražec stal samostatnou obcí se správním střediskem v Bochově. Za první republiky býval Bražec zemědělskou vsí se 79 usedlostmi a pouze německým osídlením. V roce 1921 zde žilo 428 obyvatel, z toho pouze jeden Čech. Šest sedláků mělo přes 20 ha polí, 56 dalších zemědělců mělo polností méně. Řada zdejších obyvatel pracovala také jako zedníci nebo tesaři u stavební firmy v Tašovicích, jiní pracovali v porcelánkách v Tašovicích nebo Stružné. Přímo ve vsi pracoval švec, kolář, klempíř, 2 truhláři a tkadlec. Za kovářem však museli bražecčtí do Javorné. Byly zde také 2 krámy, trafika, 4 hostince, obchodník se senem a několik „handlířů“ prodávalo máslo, vejce a drůbež. Nejdříve nosili své zboží v krosnách na zádech, později jezdili s vozíky, do kterých zapřahali psa. Nakonec se sedláci sdružili do společnosti a mléko bylo odváženo povozy do mlékárny v Žalmanově. Dne 25. června 1921 zavinily hrající si děti velký požár, který zničil 5 statků. Při požáru fary dne 4. června 1923 bylo zničeno mnoho cenných dokumentů. Roku 1927 byla do obce z Kadaně zavedena elektřina. Vodovod zde nebyl, kdo neměl vlastní studnu, musel si vodu donášet z některé ze tří obecních studní. Do roku 1930 získával ve volbách nejvíce hlasů Německý svaz zemědělců, poté i zde vyhrála Sudetoněmecká strana. Roku 1938 žilo ve zdejší farnosti, ke které patřily vsi Bražec, Dlouhá, Javorná a Doupovské Mezilesí, celkem 1344 katolíků a 9 židů. Ke konci druhé světové války do vsi přišlo na 350 uprchlíků před frontou ze Slezska i s 80 koňmi. Rudá armáda dorazila po skončení války do Bražce dne 11. května 1945. Roku 1946 stávalo v obci celkem 86 usedlostí a domů. Do roku 1947 byla většina Němců nuceně odsunuta, ale vesnici se již nepodařilo znovu plně dosídlit novými obyvateli. Roku 1951 zde žilo jen 91 obyvatel. Ke dni 1. ledna 1950 bylo v Bražci založeno JZD, které však neprosperovalo, a tak bylo na jaře roku 1953 zrušeno a jeho členové byli převedeni pod Vojenské statky ve Vintířově a od roku 1958 pod Vojenské lesy a statky ve Velichově. Pod jejich správou je Bražec i v současnosti. Po odsunu byly ještě dosídleny domy čp. 56 a 81 pod Kostelní Hůrkou, po roce 1952 však byla tato bývalá osada Bražce opuštěna zcela a z objektů na Kostelní Hůrce zbyly jen trosky, stejně tak z kostela a hřbitova, zůstaly zachované pouze původní schody, vedoucí ke kostelu. Po začlenění obce do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byly domy v obci postupně bořeny a na jejich základech byla postavena desítka nových dvojdomků. Postaveny byly rovněž čtyři panelové domy, rozsáhlý areál statku, zabývající se chovem skotu, obchod se smíšeným zbožím i kulturní dům a knihovna. Místní pohostinství se však nachází v jednom z původních opravených objektů. Do poloviny sedmdesátých let v obci působila škola a do poloviny osmdesátých let 20. století i mateřská školka. Dnes již dojíždějí místní děti autobusem do školy do Bochova. V letech 1986-1989 proběhl na místě zaniklé tvrze na Kostelní Hůrce archeologický výzkum karlovarského muzea pod vedením archeologa Mgr. Jiřího Klsáka. Život ve vsi na okraji vojenského prostoru běží dál, kolem obce byla vymezena klidová zóna a vojenský výcvik zde neprobíhá.

 

Fotodokumentace

Bražec (Bergles) | obec Bražec (Bergles) na historické fotografii z roku 1922
Bražec (Bergles) | celkový pohled na ves Bražec, hostinec a obchod smíšeným zbožím Aloise Wolfa na kolorované pohlednici z roku 1926
Bražec - Kostelní Hůrka (Am Berge) | osada Kostelní Hůrka (Am Berge) s kostelem, hřbitovem a tvrzištěm patřící k Bražci ve 30. letech 20. století
Bražec (Bergles) | první svaté přijímání bražeckých dětí na fotografii z roku 1937
Bražec (Bergles) | učitel Schug a farář Stein se třídou školního roku 1938/1939
Bražec (Bergles) | Bražec na otisku mapy stabilního katastru vsi z roku 1841
Kostelní Hůrka (Am Berg) | Kostelní Hůrka na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841
Bražec (Bergles) | katastrální mapa obce Bražec (Bergles) z roku 1945
 
Bražec (Bergles) | obec Bražec na vojenském leteckém snímkování z roku 1952
Kostelní Hůrka (Am Berg) | osada Kostelní Hůrka na leteckém snímkování z roku 1952
Bražec (Bergles) | obec Bražec na snímu leteckého mapování z roku 2010
Kostelní Hůrka (Am Berg) | zaniklá Kostelní Hůrka na leteckém mapování z roku 2010
Bražec (Bergles) | obec Bražec od severu od Kostelní Hůrky - květen 2010
Bražec (Bergles) | panelé domy v místech původní zástavby - květen 2010
Bražec (Bergles) | bývalá náves uprostřed obce Bražec - květen 2010
Bražec (Bergles) | bývalá náves uprostřed obce Bražec - květen 2010
 
Bražec (Bergles) | pozůstatky hřbitova na Kostelní Hůrce - květen 2010
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 9/13
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 6/7
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 29
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 39
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 9/12

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz