Bražec (Hradiště) – stará tvrz
Stará tvrz stávala v sousedství zaniklého kostela sv. Bartoloměje na Kostelní Hůrce nad původním založením obce Bražec, později osadou Am Berge, která ležela asi kilometr severně od dnes částečně zaniklé obce Bražec (Bergles) ve Vojenském újezdu Hradiště.
Počátky zdejší tvrze lze klást již do 1. poloviny 13. století, kdy byla spolu s kostelem jádrem kolonizace nejbližšího okolí. Roku 1289 se zde poprvé připomíná zeman Beneda z Bražce jako držitel zboží, uváděný jako svědek na listině z 3. března. V roce 1316 se uvádí poprvé také tvrz, kdy ji držel zdejší zeman Hynek z Bražce, který byl pozván před zemský soud jeko komplic jedné vraždy. Páni z Bražce tu jsou poté připomínáni po celé 14. století. V roce 1410 držel Bražec Jan Svinovec ze Svinavy. Během 15. století byla ves zpustošena vojsky dvou křížových výprav i husity. Roku 1421 táhla přes Bražec druhá a roku 1427 čtvrtá křížová výprava – obě kraj pustošily. Po roce 1428 tudy prošla také vojska Jakoubka z Vřesovic. Zničen byl tehdy nejen zdejší kostel, ale i tvrz, která zanikla požárem a nebyla již obnovena. Požár tvrze byl pravděpodobně způsoben vojenským zásahem, protože bylo nalezeno větší množství kovových hrotů k šípům, užívaných při střelbě z kuše. Tvrz nebyla poté již nebyla znovu vystavěna a kamenů ze zdiva tvrze bylo použito k obnově sousedního kostela. Panské sídlo poté nahradila nová tvrz, vystavěná na dnes již neznámé poloze v obci Bražec.
Vlastní čtvercová tvrz o rozměrech 5,5 x 5,5 m a síle zdiva 1,2 m byla vystavěna částečně z kamene, částečně ze dřeva a chráněna byla cca asi 170 cm širokou kamennou hradbou, hlubokým příkopem a valem. Voda sem byla přiváděna ze studny na katastru Javorné.
Dnes ze staré tvrze zbývá v sousedství zaniklého kostela již jen výrazné elipsové tvrziště obklopené a příkopem a částečně i vnějším valem na jižní straně. Na vlastní ploše tvrziště jsou zachovány pozůstatky zdiva obvodové hradby a dvou staveb odhalené archeologickým výzkumem karlovarského muzea pod vedením archeologa Mgr. Jiřího Klsáka.
Další výkopy na lokalitě jsou pozůstatkem nedávné vojenské činnosti.
vidtelné tvrziště napravo od kostela s hřbitovem na Kostelní Hůrce ve 30. letech 20. století
Použitá literatura:
Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 9/13
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 6/7
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 29
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 39
