Památky a příroda Karlovarska » Chlum

Chlum – kostel sv. Jiljí

Chlum - kostel sv. Jiljí Původně gotický filiální kostel z poloviny 14. století stojí uprostřed obce Chlum (Klum). Farou patřila obec Chlum do roku 1620 ke kostelu ve Štědré, v letech 1620-1645 byla přifařena ke Žluticím, v letech 1645-1651 k Nečtinám a od roku 1651 opět ke Štědré. Během 2. poloviny 17. století byl kostel po třicetileté válce obnoven včetně vnitřního zařízení. Roku 1758 byl kostel barokně přestavěn a rozšířen o novou věž. Po roce 1945 byl kostel opuštěn a postupně zchátral. Vnitřní zařízení bylo vydrancováno a rozkradeno, část inventáře byla snad zachráněna převozem do depositáře. Zavřený kostel ve vlastnictví církve je dnes v havarijním stavu. Střecha kostela má poškozenou šindelovou krytinu a krov, který je napaden dřevomorkou. Okna jsou místně rozbitá. Opravy kostela se však neplánují.

Jednolodní obdélný kostel s užším trojboce uzavřeným presbytářem krytý šindelovou valbovou střechou. Při severní straně kostela stojí přistavěná hranolová barokní věž z roku 1758 se zkosenými nárožími, krytá původně šindelovou, dnes plechovou cibulovou bání. První patro věže je prolomeno dvěmi segmentovými okny, druhé patro je otevřeno do tří stran obdélnými, polokruhově zakončenými okny. V úrovni střechy kostela a bod bání je věž doplněna profilovanou římsou. Vstupní západní průčelí kostela s novějším obdélným portálem vchodu je završeno trojúhelníkovým štítem s malým kruhovým okénkem. Podélné stěny kostela jsou otevřeny obdélnými, polokruhově zakončenými okny, stejné okno se nachází v jižní boční stěně presbytáře. V severní podélné stěně lodi kostela je umístěn zazděný gotický hrotitý portál s profilovaným ostěním původního vchodu. Mezi severní stěnou lodi a věží je umístěna hranolová věžice schodiště se zkoseným nárožím a obdélným portálem. Pod levým oknem jižní stěny lodi je umístěn novodobý vchod s plechovými dveřmi. Vnější stěny kostela jsou členěny lizénovými rámci a profilovanou římsou pod střechou.
Presbytář kostela je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a pětidílnou klenbou v závěru. Žebra klenby jsou hrušková, svorníky doplněny růžicemi a konzoly polokulové. Triumfální oblouk kostela je mírně lomený. Loď pak plochostropá. V západní části interiéru se nachází dřevěná kruchta s barokní zprohýbanou předprsní. Sakristie umístěná v přízemí věže je sklenuta valenou klenbou s výsečemi.
Pozoruhodné barokní vnitřní zařízení kostela tvoří hlavní portálový, sloupový a pilastrový oltář z doby kolem roku 1650 se současným obrazem sv. Jiljí a s obrazem Madony s Ježíškem v nástavci. Nad brankami po stranách oltáře jsou dřevěné sochy biskupů z poloviny 18. století. Dále portálový oltář Zvěstování Panny Marie z doby kolem roku 1650 se sloupky obtočenými vinnou révou, s obrazem Zvěstování Panny Marie a obrazem klečícího Ježíška v nástavci se sochou sv. Michaela na vrcholu. Protější oltář obdobného typu z roku 1630 s obrazem Korunování Panny Marie s klečícím donátorem farářem Schramem, s obrazem sv. Františka, sv. Voršily, sv. Barbory a patrně sv. Anežky v nástavci. Na predele je nápis o donaci oltáře roku 1630. Dále portálový oltář Piety z doby kolem roku 1650 se sochou Piety z 19. století a s obrazem světce v nástavci. Některé části oltářů jsou dnes poškozeny. V kostele bývala také raně barokní šestiboká křtitelnice, trojboká barokní skříň varhan z poloviny 18. století. Pod kruchtou bývaly barokní, později přemalované obrazy sv. Martina a sv. Vendelína.
Kolem kostela se rozkládá zrušený hřbitov s torzy náhrobků z 19. a 20. století o ohradní zdí s brankou před průčelím kostela.
Severovýchodně pod kostelem stojí bývalá fara se zbytky sgrafitové bosáže přízemí.