přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény

Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény

Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie  |

Rozsáhlý architektonicky jednotný barokní areál poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény a přilehlého proboštství řádu Křižovníků s červenou hvězdou byl vystavěn na místě staršího gotického kostela v letech 1687-1728 podle plánu architekta Kryštofa Dientzenhofera. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války kostel postupně chátral. Od roku 1992 tento jedinečný poutní areál postupnou rozsáhlou obnovou.

 

Objekt: barokní poutní chrám, obklopený areálem s objektem proboštství

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Chlum Svaté Maří (Maria Kulm)

Okres: Sokolov

Poloha: v jihozápadní části dnešní obce

GPS: 50°8'59.800"N, 12°32'9.017"E

Období vzniku: 1687-1728

Architekt: Kryštof Dientzenhofer

Stavitel: Wolfgang Leonhardt Braunbock

Stavebník: řád Křižovníků s červenou hvězdou

Období devastace: po roce 1945

Rekonstrukce: 1992-2011

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 21448/4-595

Stav: zachovalé

Přístupnost: otevírací hodiny

Historie objektu

Podle legendy našel již ve 13. století sokolovský řeznický tovaryš v lískovém keři u cesty na Chlumském kopci v místech dnešní obce Chlum Svaté Máří (Maria Kulm) milostivou gotickou sošku sedící Panny Marie s Ježíškem. Tovaryš si odnesl sošku sebou do svého domu. Když se chtěl druhého dne na sošku podívat, nemohl jí nikde objevit. Teprve po dlouhém hledání se tovaryš dostal opět k lískovému keři, kam se milostivá soška opět sama vrátila. Tovaryš chápal tuto událost jako Boží znamení, vystavěl proto nad soškou jednoduchou dřevěnou stříšku, která ji měla chránit před vlivem povětrností. Brzy nato však upadla soška znovu v zapomenutí. Koncem 13. století ji zde znovu objevil jakýsi bednářský tovaryš, kterému se zjevila Panna Maria, když zabloudil v těchto končinách. Ukázala mu cestu domů, poté co slíbil, že se bude kát za své hříchy. Bednář následně vystavěl nad soškou dřevěnou kapli, ke které začali putovat věřící ze širokého okolí. O poutní místo se zpočátku starali křížovníci s červenou hvězdou z blízkého Kynšperku nad Ohří.

V sousedství kaple byla následně založena osada Chlum, zmiňovaná prvně dne 16. května 1341. S rostoucím počtem poutníků přibývalo rovněž lapků, kteří přepadávali zbožný lid v okolních hlubokých lesích. Roku 1383 proto majitel zdejšího statku rytíř Heinrich z Reissengrünu daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou 60 jiter půdy na kopci Chlumu a vytvořil u kaple nadání pro dva křížovnické kněze z Kynšperku nad Ohří s povinností sloužit dvakrát ročně věčnou mši. Když Heinrichův syn zemřel jako bezdětný, odkázal celý statek křížovníkům, kteří si zde vybudovali svůj konvent.

V době kolem roku 1400 byl v místech původní dřevěné kaple vystavěn gotický kamenný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. Kamenný jednolodní kostel byl doplněn věží v západním průčelí. Při kostelu byla následně založena fara a roku 1401 byl prvním chlumským farářem jmenován křižovník Johann Pichlmann. Během husitských válek byl v červnu roku 1429 kostel husity vypleněn a vypálen. Poničený kostel byl následně obnoven. Roku 1469 osvobodil velmistr křiživnického řádu Nikolaus Puchner místní obyvatele od všech robot, aby se mohli lépe věnovat obnově kostela a rostoucímu počtu poutníků, a udělil jim privilegium konat při poutích trhy. Počet věřících, kteří navštěvovali kostel během četných poutí, stále narůstal. V letech 1482-1492 byl proto zdejší kostel na jižní straně rozšířen na dvoulodní, s loděmi oddělenými třemi masivními pilíři. Roku 1499 byla jižně od kostela vystavěna kaple sv. Tří králů, ve které se poté rovněž konaly pobožnosti pro poutníky, kteří putovali k poutnímu kostelu v Chlumu ve stále hojnějším počtu.

V průběhu 16. století však nastala v důsledku reformace nevraživost rostoucího počtu stoupenců nové víry vůči početným poutím ke kostelu v Chlumu. Během stavovského povstání byl dne 4. října 1618 Chlum odbojnými šlechtici z okolí dobyt a vypleněn. Všechny důležité listiny a cennosti kostela byly ještě předtím převezeny do Chebu, aby se nedostaly do rukou protestantů. Dům, ve kterém byly uloženy, však roku 1645 během velkého požáru města spolu s dalšími 52 domy zcela vyhořel. Ke zdejšímu kostelu byl následně dosazen nad dobu několika měsíců protestantský kazatel.

Po konci třicetileté války se začala zdejší situace lepšit. Poutní kostel byl následně z příspěvků věšících obnoven. Roku 1651 byla následně obnovena kaple sv. Tří králů. V letech 1664-1666 nechal pražský arcibiskupa hrabě Harrach před kostelem vystavět na žádost hraběnky Eleonory Susanne Frankenburg novou samostatnou barokní Milostivou kaple, do které byla přenesena milostivá soška Panny Marie. Slavnostní otevření nové kaple proběhlo v roce 1666. V době po konci třicetileté války nastal v rámci rekatolizace rozkvět kultu Panny Marie a svatých pomocníků a zvýšení významu poutních a svatých míst. Počet věřících, kteří navštěvovali zdejší poutě, opět narůstal. Gotický poutní kostel následně přestal dostačovat velkému počtu poutníků. V roce 1687 proto za působení faráře Antonína Františka Helma povýšil pražský arcibiskup a velmistr řádu Jan Bedřich Valdštejn zdejší faru na proboštství a bylo přikročeno k výstavbě nového poutního areálu, čímž dále vzrostl význam tohoto poutního místa.

Rozsáhlý hodnotný architektonicky jednotný barokní areál poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény a přilehlého proboštství řádu Křižovníků s červenou hvězdou byl vystavěn na místě gotického kostela v letech 1687-1728 podle plánu vrcholně barokního architekta Kryštofa Dientzenhofera mistrovým polírem Wolfgangem Leonhardtem Braunbockem (Pränpockem). Stavitel Braunbock později původní Dientzenhoferův návrh přepracoval a vypracoval druhý plán, signovaný „MWLP“. Braunbock sám vystavěl budovu proboštství a jeho polírem byl syn Johann Andreas a za jeho nepřítomnosti M. Rohrer.

Jako první proběhla demolice původní zástavby poutního areálu. Již v letech 1686-1687 bylo zbořeno průčelí gotického kostela s věží. Základní kámen novostavby poutního chrámu byl položen v roce 1687. V letech 1687-1691 bylo vybudováno nové dvouvěžové průčelí na západní straně chrámu. V letech 1690-1692 probíhaly v prostoru těsně za průčelím stavební práce u barokní Milostivé kaple, která byla již v roce 1692 znovu předána do užívání. Po dokončení stavebních prací na západní straně proběhla v letech 1692-1702 druhá etapa výstavby samotného hlavního poutního barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény. Dne 7. května 1692 položil zdejší probošt Johann Adalbert Kaplanek základní kámen chrámu. Stavební práce postupovaly od východu k západu. Jako první byl tedy dokončen včetně štukové výzdoby presbytář kostela, ve kterém mohla být již dne 23. října 1694 sloužena první mše svatá. V roce 1699 byla dokončena celková hrubá stavba poutního chrámu a byly zahájeny úpravy interiérů objektu. Dne 11. května 1701 chlumský probošt Franz Rivola částečně dokončený kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény vysvětil. Dne 11. května 1702 byl hlavní poutní chrám slavnostně konsekrován pražským světícím biskupem Veitem a následujícího dne rovněž Milostivá kaple. Po vysvěcení kostela však stále ještě bylo doplňováno vnitřní zařízení kostela. Výstvaba velkolepého chrámu ještě více proslavila zdejší poutní místo a příliv věřících nadaále stoupal. V letech 1701-1710 přišlo ke kostelu celkem 1657 procesích, kterých se zúčastnilo na 718 347 věřících.

Po dokončení stavby poutní chrámu pokračovala úprava okolí a výstavba dalších objektů poutního areálu. Ještě v letech 1701-1702 byl současně s dostavbou kostela vybudován objekt starého proboštství. V letech 1702-1703 byl následně na jižní straně poutního areálu rozšířen hřbitov, obklopený novou ohradní zdí. V letech 1704-1722 a 1725-1728 byl kolem poutního kostela budován symetricky komponovaný otevřený ambit s šesti postranními kaplemi. Roku 1722 byla vystavěna na jižní straně areálu nová školní budova a v letech 1723-1728 objekt nového proboštství, které zaujalo severní frontu areálu.


Největší rozkvět zdejších poutí nastal ve druhé polovině 18. století, kdy Chlum sv. Máří patřil k nejnavštěvovanějším poutním místům v Čechách. Jeho oblibu nedokázaly omezit ani reformy císaře Josefa II. V letech 1785-1795 bylo zakázáno konání veškerých poutí, přesto se počet poutníků, přicházejících ke kostelu, pohyboval v počtu 39 až 56 a půl tisíce. V průběhu 19. století počet poutí mírně poklesl. Sešlý poutní areál potřeboval po dlouhých letech intenzivního užívání celkovou rekonstrukci, která proběhla v letech 1877-1894. U příležitosti 200. výročí povýšení zdejší fary na proboštství v roce 1887 uspořádala hraběnka Aueršperková z Hartebergu velkou loterii k získání financí na náročnou obnovu poutního místa. Velkou částkou do loterie přispělo město Karlovy Vary.

K drastickému poklesu počtu poutí došlo v období okupace po roce 1938. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války se po křížovnících duchovní správy na krátkou dobu ujali dominikáni. Následně zanikly zdejší poutě úplně. Koncem padesátých let 20. století byl objekt bývalého proboštství přeměněn na ubytovnu budovatelů elektrárny Tisová a později byly jeho budovy využity jako depozitář sbírky církevního umění. Dne 3. května 1958 byl celý areál poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény a přilehlého objektu proboštství zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 21448/4-595. Areál však nebyl udržován a postupně chátral. V letech 1957-1974 vykonával zdejší duchovní správu kněz Petr Metoděj Habáň.

Po roce 1989 se znovu probudil zájem o zdejší poutní areál. Po návratu křížovníků s červenou hvězdou prochází od roku 1992 tento jedinečný poutní areál postupnou rozsáhlou obnovou, která je spolufinancována z prostředků ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. Prostřednictvím společného úsilí a spolupráce Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a německých spolků Initiative Maria Kulm z Weidenu a Förderverein-Wallfahrtskirche-Maria Kulm byla provedena celková rekonstrukce interiéru poutního chrámu. Z Norských fondů byl na rekonstrukci získán příspěvek ve výši 1,059.087 eur. V roce 2004 byla provedena oprava varhan. Roku 2008 byla provedena celková rekonstrukce kopule a obnoveny malby. V roce 2009 byl následně nově zastřešen objekt sousedního proboštství. V letech 2010-2011 proběhla celková rekonstrukce interiérů kostelních lodí. Dne 7. května 2011 byl následně obnovený poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény slavnostně vysvěcen. Od 1. září 2011 působí jako farář u poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény Jiří Kopejsko, bývalý velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

 

Popis objektu

Barokní trojlodní chrám s mírně vystupujícími křídly příčné chrámové lodi (transeptu) na půdorysu latinského kříže o rozměrech 36 x 29 metru s obdélným presbytářem s kaplí a sakristií po stranách, které jsou se závěrem spojeny zaoblenou stěnou těles bočních točitých schodišť na oratoře. Kostel je tak postaven na půdorysu obdélníku,. Zcela neobvyklá dispozice poutního chrámu obsahuje dva samostatné sakrální prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie a samostatnou Milostivou kapli. Objekt kostela je krytý plechovou valbovou střechou s kupolí nad křížením ramen, završenou lucernou a sanktusovou zvoničkou nad závěrem.

Západní stranu chrámu tvoří hlavní dvouvěžové trojosé průčelí. Třípatrové hranolové věže, dosahující výšky 40 metrů, jsou završeny vysokými mohutnými cibulovými báněmi. Spodní patra věží jsou na přední straně prolomena dvojicí obdélných, polokruhově zakončených oken v ose nad sebou, mezi kterými jsou umístěny niky s pískovcovými plastikami světců. Ve výklenku severozápadní věže je umístěna barokní socha sv. Václava z roku 1697 a v nice jihozápadní věže barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Stěny věže jsou zdobeny mohutnými nárožními dórskými pilastry. Nad mohutnou profilovanou římsou jsou vynesena další dvě patra věží, zdobená vpadlými lizénovými rámci a oddělená profilovanou římsou. Stěny spodních pater jsou prolomeny středovým kruhovým oknem a horní zvonová patra velkými obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Věže jsou završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod báněmi.

Dvoupatrová středová osa průčelí mezi věžemi je prolomena obdélným vchodem do Milostivé kaple s barokním portálem s pilastry, vynášejícími mohutnou římsu. Nad vchodem je v ose umístěna nika s barokní pískovcovou sochou Panny Marie Neposkvrněné (Immaculata) s profilovanými pilastry po stranách, vynášejícími prolomený štít s plastickým reliéfním erbem uprostřed. Nad výklenkem je v ose prolomeno velké obdélné, polokruhově zakončené malované okno s výjevem sv. Anežky. Po stranách středové osy jsou umístěny mohutné zdvojené dórské pilastry. V nástavci nad mohutnou profilovanou římsou, zdobeném vpadlým lizénovým rámcem, jsou ve středu umístěny čtvercové hodiny. Po stranách nástavce jsou umístěny mohutné zdvojené pilastry, vynášející profilovaný trojúhelníkový štít s pískovcovou sochou Krista Spasitele na vrcholu se středovým kruhovým okénkem ve vpadlém poli.

Průčelí mírně vystupujících křídel příčné chrámové lodi (transeptu), tvořené rizality s dórským pilastrovým řádem, jsou završena trojúhelníkovými štíty. Východní závěrová stěna presbytáře s pilastry je završena štítem. Podélné stěny kostela jsou prolomeny obdélnými, polokruhově zakončenými okny a členěny jednoduchými vpadlými lizénovými rámci.

Vnitřní trojlodní prostor kostela na půdorysu latinského kříže o rozměrech 36 x 29 metru, je tvořen hlavní lodí s úzkými bočními loděmi po stranách, příčnou chrámovou lodí (transeptem) a obdélným presbytářem s kaplí a sakristií po stranách. Hlavní loď kostela je sklenuta velenou klenbou s lunetami a pásy, vynesenými na zdvojených pilířích. Do lodi se otevírají valeně zaklenuté úzké boční lodi, nad kterými jsou na pilířích vyneseny empory, zaklenuté valenou klenbou se stýkajícími se lunetami a pásy. Prostor bočních lodí, členěný pilíři vytváří uzavřené jednotky podobající se bočním kaplím halových kostelů. Vstup do chrámu je veden bočními loděmi. Nad křížením ramen lodí je vynesena prosvětlená kupole bez tamburu o průměru 12,6 metru, vynesená na pedentivech. Malba kupole křížení znázorňuje atributy Panny Marie. Klenby hlavní a příčné lodi, kupole křížení a klenby a stěny presbytáře kostela bývaly původně zdobeny bohatými nástěnnými malbami od Johanna Jakoba ze Steinfelsu z let 1699-1700, které byly později přemalovány. Malba akcentuje architektonické členění a iluzivní architektura navozuje větší hloubku prostoru. Lunety klenby jsou zdobeny na jižní straně malbami sv. Simeona, sv. Kleofáše a sv. Jana Evangelisty, na severní straně pak sv. Barnabáše a ochránce poutníků, sv. Jakuba staršího. Mezi malbami se nacházejí ornamentální ozdobné formy v podobě festonů, akantů, mřížkovaných polí a architektonických soustav. Ramena příčné lodi nesou malby s výjevy sv. Zachariáše a sv. Jáchyma.

Presbytář kostela je zaklenut valenou klenbou s lunetami. V severním poli klenby je nástropní malba s výjevy sv. Josefa a sv. Jana Křtitele, ve východním poli pak výjevy Abraháma a Izáka a krále Davida. V západním poli je vyveden motiv Nanebevzetí Panny Marie. Stěny presbytáře zdobí na severní straně nástěnná malba s motivem Poslední večere a na jižní Zázračného rybolovu sv. Petra. Stěny sakristie jsou zdobeny nástěnnými malbami s motivem legendy o sv. Kříži, později přemalovanými. Pod oratoří na severní straně je situována votivní kaple, zaklenutá valenou klenbou s lunetami. Vnitřní stěny kostela jsou doplněny střídmou štukovou výzdobou od neznámého autora. Čelní strany pilířů zdobí korintské pilastry se zdobenými hlavicemi, nesoucími štukové kladí, zakončené konzolovou římsou. V křížení ramen jsou umístěny žlábkované korintské pilastry a žlábkované pásy, spojující prostor v jednotný celek. Dveře jsou zdobeny původními ornamentálními řezbami. Na jižní straně je připojena valeně zaklenutá sakristie a nad ní oratoř. Varhaní kruchta s dřevěnou poprsnicí v západní části lodi kostela je podklenuta valenou klenbou s lunetami. Příčná ramena zaklenuta valeně. Barevná okna z roku 1877.

Mezi lodí kostela a věžemi v západním průčelí se nachází druhý samostatný sakrální prostor, hloubkově situovaná centrální stavba Milostivé kaple na podélně oválném půdorysu o rozměrech13 x 9,5 metru, jejíž šířka odpovídá prostřední lodi hlavního chrámu. Do kaple se vstupuje dvěma bočními vchody, které se nacházejí v jižní a severní stěně. Hlavní vchod na západní straně kaple se otevírá pouze při příležitosti velkých církevních svátků. Po stranách kaple jsou umístěny loggie a nad nimi vyneseny empory, navazující na tribuny kostela. Empory jsou zaklenuty valenými klenbami s lunetami a pásy. Vnitřní prostor kaple je rytmicky členěn slepými arkádami, vynesenými na osmi přízedních pilířích, obložených korintskými pilastry, nad nimiž jsou umístěny otvory do jednotlivých empor, které tvoří jediné přímé spojení k hlavnímu chrámu. Kaple je završena oválnou plochou kupolí s osmi lunetami, vytvářejícími podobu osmicípé hvězdy se štukovou výzdobou. U stropu je zavěšen oválný nástropní obraz Narození Panny Marie, orámovaný štukovou girlandou s listím, ovinutou stuhou a osázenou květy, a hladkým štukovým pásem. Lunety klenby ve štukových rámcích jsou zdobeny kartušemi s rámci složenými střídavě z listnatých a palmových ratolestí. Pod klenbou jsou vyvedeny drobné malované nástěnné malby. Lunety přízemních arkád jsou vyplněny olejovými malbami s motivy z historie poutního místa od malíře Wenzla Wirknera z počátku dvacátých let 20. století. Nad portály vstupů do malých přičleněných prostor po stranách oltáře jsou umístěny štukové medailony s rámy s květinovým dekorem, nesoucí reliéfy sv. Alžběty a sv. Zachariáše s měkce spadajícími oděvy.

Vnitřní zařízení kostela tvoří barokní sloupový hlavní oltář od chebských sochařů, bratrů Johanna Karla a Franze Stülpů z let 1730-1736, který zaujímá celou závěrovou stěnu presbytáře. Ve středu oltáře je umístěn obraz Nanebevzetí Panny Marie od tachovského malíře Eliase Dollhopfa z roku 1732, který patrně přepracoval starší obraz od malíře Johanna Georga Heinsche z doby kolem roku 1705. Po stranách oltářního obrazu jsou postaveny plastiky církevních otců, vlevo sochy sv. Augustina a sv. Heleny a vpravo sochy sv. Karla Boromejského a sv. Alžběty Durynské, která podává ruku dítěti. Na představěné menze je umístěn pozlacený tabernákl, zdobený padající manou. Po stranách tabernáklu jsou postaveny plastiky dvou starozákonních kněží Zachariáše a Melchisedecha s chleby, kadidelnicí a štítem osázeným dvanácti kameny, které znázorňují dvanáct kmenů izraelských. Nad zalamovanou, zakončující římsou oltáře je vynesen nástavec, zdobený četnými putti a okřídlenými andělskými hlavičkami mezi oblaky, který ohraničuje velké malované obdélné, polokruhově zakončené okno z roku 1966 s výjevem Nejsvětější Trojice. Podle listiny bylo za vytvoření oltáře zaplaceno roku 1753 Jakubu Eberlovi.

V severním křídle příčné chrámové lodi je umístěn menší sloupový postranní oltář Panny Marie od chebského truhláře J. T. Hermanna z roku 1736. Ve středu oltáře je postavena hodnotná gotická socha Panny Marie (Madony) z doby po roce 1400, až do 18. století umístěná na hlavním oltáři. Po obou stranách ústřední plastiky jsou postaveny sochy sv. Michaela (vlevo) a archanděla Refaela s chlapcem Tobiášem (vpravo). Oltář je završen reliéfním nástavcem. V jižním křídle příčné chrámové lodi je umístěn protějškový postranní oltář Panny Marie Bolestné od chebského truhláře J. T. Hermanna z roku 1736 s pozdně gotickým sousoším Piety z počátku 16. století, doprovázená plastikami, truchlícími nad Kristovou smrtí.

Na severozápadním pilíři křížení lodí je umístěna dřevěná kazatelna od chebského truhlářského mistra Georga Thomase Hermanna z roku 1738. Figurální sochařskou výzdobou zpracovali bratři Stülpové. Malby na kazatelně provedl Elias Dollhopf. Jednotlivá pole řečniště jsou doplněny reliéfními výjevy sv. Patra a Pavla a sv. Jana Křtitele, mezi nimiž jsou plastiky andělů s pozouny. Na polích zábradlí schodiště jsou vyvedeny čtyři církevní otcové sv. Ambrož, sv. Jeroným, sv. Řehoř Veliký a sv. Augustin. Na zadní stěně kazatelny je umístěn reliéf Panny Marie Neposkvrněné (Immaculaty). Stříška kazatelny, zdobená symboly čtyř evangelistů a plastikou Mojžíše s kovovým hadem, je završena křížem s Ukřižovaným Ježíšem Kristem.

Na bočních stěnách lodi kostela jsou na konzolách před pilastry postaveny barokní plastiky v životní velikosti patrně od sochaře Jakuba Eberla z let 1760-1770. Na jižní straně jsou umístěny sochy sv. Agáty, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Máří Magdalény, na severní straně pak sochy sv. Apolonie, sv. Vavřince a sv. Barbory. V nikách boční lodi jsou umístěny sochy sv. Terezy, sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského z počátku 20. století. U vstupního portálu v severní boční lodi je zavěšen pozdně gotický krucifix z doby kolem roku 1500. V severním křídle příčné chrámové lodi je zavěšen barokní obraz sv. Šebestiána se sv. Rochem z doby před rokem 1700. Křtitelnice je tvořena patrně gotickou kamennou mísou a novým víkem. V jižní boční lodi kostela je zavěšen barokní obraz sv. Ondřeje z doby kolem roku 1730. U pilířů pod kruchtou jsou postaveny rokokové sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha. Pod kruchtou jsou umístěny barokní zpovědnice z první poloviny 18. století. V kostele jsou postaveny dřevěné barokní lavice z první poloviny 18. století s vyřezávanými postranicemi s motivy volut, akantů a symbolů křižovníků.

Na kruchtě jsou umístěny mechanické varhany u roku 1895 od chebského varhanáře Martina Zause se 1600 píšťalami, dvěma manuály, pedálem a 65 znějících rejstříků. V roce 1930 byly varhany opraveny rakouskou varhanářskou firmou Mauracher, která měla pobočku v Kraslicích.

Vnitřní zařízení milostné kaple tvoří oltář od Johanna Karla Stülpa z Chebu z let 1729-1730. Zlatnícké práce provedl Martin Simon Göpfert z Chebu. Na oltáři je ve zdobené skříni umístěna gotická milostivá socha sedící Panny Marie s Ježíškem (Madona) patrně z doby kolem roku 1300. Tepané stříbrné ornamentální antipendium pochází již z roku 1715. Po stranách tabernáklu jsou postaveny sochy sv. Jáchyma (vlevo) a sv. Anny (vpravo) na podstavcích. Tepané rokokové stříbrné výplně od J. G. Bergera. Nad milostivou soškou je ve svatozáři umístěna plastika Boha Otce, vznášejícího se na oblacích, který drží v levé ruce říšské jablko a pravou rukou žehná. Oltář je završen korunou, které je připevněna sametová rouška s vyšíváním se symboly křížovníků, kterou rozhrnují dva andělé. Za oltářem byly objeveny zbytky původního oltáře. Na volutových konzolách na pilastrech kaple jsou postaveny barokní figurální plastiky ze Starého a Nového zákona, sochy sv. Jana Křtitele, sv. Josefa s dítětem, sv. Jakuba staršího, sv. Jana Evangelisty, krále Davida, Izáka a Abrahama z doby kolem poloviny 18. století. Na západní stěnu kaple býval vždy v zimním období zavěšován koberec z 19. století s postavami Ježíše Krista a apoštolů.

Poutní kostel je obklopen podélně pravoúhlým, osově souměrným otevřeným krytým přízemním ambitem se šesticí otevřených kaplí. Západní křídlo ambitu přejímá hlavní průčelí kostela, mezi nímž a nárožními kaplemi jsou umístěna otevřená travé s arkádami a portály po obou stranách, jimiž jsou vedeny vstupy do vnitřního dvora. Ambity se otevírají do dvora arkádami, zdobenými pilastry na pilířích. Před pilíři mezi jednotlivými poli arkád bývalo původně umístěno 32 figurálních plastik z druhé poloviny 18. století, ze kterých se dochovala pouze část v dezolátním stavu. Postavy andělů nesou kartuše a roušky, na kterých se původně nacházela slova proroka Izaiáše, který přislibuje narození Mesiáše. Arkádová pole jsou sklenuta valeně se stýkajícími se lunetami a pásy.

V nárožích ambitů jsou situovány otevřené kaple se složitou klenbou s kulovým protínáním, završené lucernami. Vnitřní zařízení kaplí tvoří dřevěné barokní oltáře a sochy andělů na stěnách od sochaře Jakuba Eberleho z Mašťova z let 1760-1770. V severozápadním nároží je situována kaple zemských patronů českých. Na dřevěném sloupovém oltáři s točenými a hladkými korintskými sloupy jsou postaveny sochy sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Ludmily. V severovýchodním nároží je kaple sv. Anežky České. V jihovýchodním nároží kaple Panny Marie. V jihozápadním nároží je pak situována kaple Svaté rodiny. Ve středu oltáře je postavena socha sv. Anny Samétřetí. Ve středu podélných stran ambitů je umístěno po jedné kapli s tzv. plackovou klenbou neboli českou plackou. Ve středu severního křídla je umístěna kaple Čtrnácti svatých pomocníků. Mezi plastikami na oltáři jsou umístěny sochy sv. Jiří, sv. Víta, sv. Kryštofa, sv. Markéty, sv. Barbory a sv. Kateřiny Ve středu jižního křídla ambitu je pak situována přestavěná kaple sv. Tří králů s novějším obrazem sv. Tří králů na oltáři. Pod kaplí sv. Tří králů je umístěna bývalá hřbitovní kaple s kamenným oltářem z roku 1719. Na oltáři jsou umístěny figurální plastiky dvou kostlivců s kosami. Na oltáři je vysekán nápis: „Kdož konali dobro, vejdou v život věčný, bezbožní ale do věčného ohně. Ó Pane, nezatracuj nás. Dej, ať zaslechneme: Přijďte ke mně, požehnaní“. Dále se na oltáři nachází vyobrazení Posledního soudu s archandělem Michalem, který drží váhy.

Komplex poutního areálu je vystavěn na obdélném půdorysu. Severní frontu poutního areálu zaujímá trojkřídlý objekt proboštství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1723-1728, oddělený úzkým dvorem od středového traktu. Na východní straně areálu je situováno předložené dvouramenné schodiště. Při jižní straně areálu je připojena bývalá školní budova, za kterou se původně rozkládal hřbitov, zrušený v 19. století a přeměněný na zahradu, jehož vnější stěna je ukončena členěnou stěnou.

 

Fotodokumentace

Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
 
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény 11 |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
 
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
 
Chlum Svaté Maří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény |
 

Použitá literatura

Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 501/502

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz