přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Chyše (Chiesch)

Chyše (Chiesch)

Chyše (Chiesch) |

Město Chyše, německy Chiesch, leží v údolí na levém břehu říčky Střela v nadmořské výšce 458 m n. m asi šest kilometrů severovýchodně od Žlutic. Katastr města měří 28,62 km². Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem 41 % zabírá orná půda.

 

Typologie: města a obce

Kategorie: města a obce

Obec: Chyše (Chiesch)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost:

Historie objektu

První písemné zmínky o zdejší vsi a původním vladyckém sídle pochází z let 1169 a 1192, kdy je zde uváděn Ctibor z Chyš, příslušník neznámého rodu. V této době se zde předpokládá sídlo charakteru kurie neboli velmožského dvorce, které později nahradil vrcholně středověký gotický hrad. V letech 1219-1225 zde seděl Tas z Chyš, příslušník neznámého rodu. V roce 1239 je zde připomínán Přibyslav z Chyš, příslušník neznámého rodu. V letech 1254-1292 na Chyších sídlil Odolen z rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka, jehož potomci poté drželi místní zboží až do roku 1354. V roce 1358 si zdejší panství rozdělili Vilém ze Skály a Ahník (Ahně, Ahro, Hagen) a Oldřich Pluh z Rabštejna. V letech 1361-1365 bylo celé panství Chyše patrně spolu s rabštejnským statkem majetkem královské koruny Karla IV. V letech 1370-1378 držel Chyše jako manství Boreš V. z Rýzmburka, majitel panství Žlutice. Dne 16. února 1375 fundoval Boreš V. z Rýzmburka nový oltář Všech svatých ve farním kostele sv. Petra a Pavla ve Žluticích. K oltáři ustanovil i plat pro kaplana, ke kterému farnosti daroval vsi Mlýnec a Mnichovice a tři usedlosti v Chyších, které držel jeho kaplan Jan, farář ve Vroutku. Roku 1397 vlastnili Chyše bratři Detřich a Jan Smetánkové z Hradišťan. Někdy v době před rokem 1403 připojili Detřich a Jan Smetánkové z Hradišťan k chyšskému zboží sousední statek Protivec. V roce 1422 se zdejšího zboží s velkou pravděpodobností na krátký čas zmocnil Jindřich z Plavna. Po Jindřichovi z Plavna držel zdejší statek Jan Calta z Kamenné Hory, který jej připojil k panství Rabštejn. V roce 1466 získal od Hilbranta Satanéře panství Rabštejn spolu se zbožím Chyše s hradem Burian II. z Gutštejna. Burian II. z Gutštejna, zvaný Bohatý, měl spolu s manželkou Sidonií z Ortenburgu syny Buriana Jana IV., Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha. Burian z Gutštejna však následně přistoupil k Jednotě zelenohorské a přidal se tak na stranu odbojných pánů soustředěných okolo nejvyššího purkrabí Zdeňka ze Štenberka. V roce 1467 byl proto zdejší hrad dobýván a pobořen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Hned v roce 1471 se Burián z Gutštejna přiklonil na stranu krále Vladislava II. Jagellonského, který mu zato roku 1473 „hrad pobořený řečený Chyše s vesnicemi a lidmi“ propustil z manství do přímého držení. Burian poté obnovil zdejší hrad v pozdně gotickém slohu a kolem přilehlého města nechal vybudovat městské hradby. Každé z jeho 11 panství prý tehdy stavělo baštu a část hradební zdi městského opevnění. Roku 1487 následně založil v městečku klášter karmelitánů a v roce 1488 městský špitál s kostelem sv. Bartoloměje a oba ústavy dostatečně hmotně zajistil. Po smrti Buriana z Gutštejna v roce 1489 spravoval statek syn Jetřich z Gutštejna, po jehož smrti v roce 1513 statek přešel na jeho bratra Buriana Jana IV. z Gutštejna. Roku 1521 však umírá rovněž Burian Jan IV. z Gutštejna a vlády nad zdejším panstvím se ujímá jeho bratr Volf z Gutštejna. Volf měl za manželku Markétu z Roupova a po její smrti Annu z Roupova, se kterými splodil syny Adama, Buriana, Viktorína a 7 dcer. Po smrti Volfa z Gutštejna v roce 1545 zdědil zdejší panství syn Viktorín. Po smrti Viktorína z Gutštejna věnovala roku 1566 dcera Anežka, provdaná za Mikuláše z Lobkowitze, celý dědický podíl po otci svému manželovi. Jednalo se o panství Chyše s městečkem a statky Podbořany, Kryry a Lubenec, které byly do té doby součásti petrohradského panství. Nový majitel však některé méně významné pozemky následně prodal. V roce 1578 nechal Mikuláš z Lobkowitz přestavět zdejší středověký hrad na reprezentační renesanční zámek. Roku 1578 žili v městečku Chyše tři Židé. Židovské osídlení v Chyších bylo poté kontinuální, od druhé poloviny 16. století až do nacistické okupace v roce 1938. Již následujícího roku 1579 však Mikuláš z Lobkowitz prodal zdejší panství spolu se zámkem, městem Chyše a dalším příslušenstvím za 32.500 kop míšeňských grošů Ferdinandu Renšpergárovi z Ronšperka a z Držkovic. Roku 1587 získala tento majetek za 48.900 kop míšeňských grošů Griselda, vdova po Adamovi ze Švamberka, rozená z Lobkowitz, a dále jej rozšířila. Městu Chyše tehdy potvrdila všechna privilegia. Od roku 1588 akceptovalo městečko Chyše pražský apelační soud. V roce 1607 přešlo chyšské panství na Griseldina syna z prvního manželství Bohuchvala Berku z Dubé a Lipé, na Bělé a Kuřívodách, nejvyššího purkrabího za Fridricha Falckého a jednoho z hlavních představitelů českého stavovského povstání z let 1618-1620. Roku 1620 Buhuchval Berka z Dubé hned po prohrané bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a následujícího roku byl v nepřítomnosti komisí exekucionis odsouzen k trestu smrti, ztrátě cti a veškerého jmění a jeho jméno bylo potupným způsobem přibito na staroměstskou šibenici. Zkonfiskovaný majetek byl roku 1621 postoupen svobodnému pánu Jiřímu Vilému Michnovi z Vacínova, císařskému radovi nad apelacemi. Jiří Vilém Michna ihned započal s obnovou hospodářství, ale i s prováděním důsledné rekatolizace. V roce 1622 bylo Jiřímu Vilému Michnovi následně zboží Chyše bez odhadu za nízkou cenu prodáno. Roku 1627 Jiří Vilém Michna rozhodl o obnově zaniklého a zpustošeného karmelitánského kláštera. V roce 1651 si synové po Jiřím Vilému Michnnovi, zemřelém v roce 1640, pozůstalost rozdělili. Zikmund Norbert dostal polovinu panství Chyše, statek Struhaře a tvrz Ležky na Podbořansku, František Chodov (okr. Sokolov) a Vilém Bedřich druhou polovinu Chyší se zámkem, městem a ostatním příslušenstvím. Teprve v šedesátých letech 17. století začali bratři Zikmund Norbert a Vilém Bedřich Michnové s obnovou chyšského karmelitánského konventu včetně klášterního kostela Panny Marie Sněžné, Vilém Bedřich se však značně zadlužil a panství mu bylo odňato a finančně odhadnuto. Od druhé poloviny 17. století existovala v Chyších zdejší židovská náboženská obec. Ještě téhož roku Vilém Bedřich Michna umírá bez potomků. Jeho majetek včetně zámku odkoupil v dražbě pro svou dceru Annu Ludmilu Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský. V roce 1672 Anna Ludmila Kolovrat-Krakovská, provdaná za Julia Albrechta Kolovrata-Libštejnského, zdědila i druhou polovinu panství Chyše, kterou mezitím zakoupil dne 13. prosince 1664 její otec Vilém Albrecht a strýc Arnošt Abund Kolovrat-Libštejnský. Anna Ludmila Kolovrat-Krakovská brzy poté znovusjednocené panství svému druhému manželu baronu Karlu Jiřímu Michnovi z Vacínova, synovi Zikmunda Norberta. Roku 1678 padla podstatná část městečka Chyše včetně rozestavěného kláštera za oběť velkému požáru. Objekt konventu byl následně nově vystavěn. V letech 1697-1710 nechali manželé na vrchu Špičák (Spitzberk) vystavět nový farní kostel Zvěstování Panny Marie v podobě raně barokní monumentální basilikální stavby ukrývající rodinnou kryptu. Roku 1710 Jiří Vilém Michna zemřel a zboží přešlo opět na vdovu Annu Ludmilu. Po smrti Anny Ludmily Kolovrat-Krakovské v roce 1718 se stal dědicem panství její bratr hrabě Jan František Kolovrat-Krakovský, člen řádu Zlatého rouna, po kterém roku 1723 zdědil zdejší zboží jeho syn Vilém Albrecht Jan Kolovrat-Krakovský. Oba však zastávali vysoké úřady a na chyšském zámku se zdržovali zřídka. Vilém Albrecht Jan byl místokancléřem, na sklonku svého života přímo dvorským kancléřem. Po jeho smrti v roce 1738 získal chyšské panství syn Jan Josef, který však sídlil na březnickém panství. Roku 1747 zakoupil od Jana Josefa Kolovrata-Krakovského Chyše za 157.000 zlatých rýnských Václav Leopold Putz z Breitenbachu, pánu na Lukách a Budově. Václav Leopold Putz se však dostal do finančních potíží a dne 14. března 1766 získal zadlužené panství Chyše v dražbě za 110.400 zlatých rýnských hrabě Prokop I. Lažanský z Bukové, nejvyšší kancléř a příslušník starobylého českého rodu, který tehdy vlastnil rovněž nedaleké panství Manětín a Rabštejn. Příslušenství panství Chyše následně rozšířil natrvalo o statky Lubenec, Struhaře, Drahonice a Řepany. Po velkém požáru v roce 1777 bylo město Chyše nově vystavěno. Uprostřed města bylo vytyčeno velké pravoúhlé náměstí, obklopené domy a městskými branami, Žlutickou a Žateckou. Na konci 18. století žilo v Chyších 17 židovských rodin. Po smrti Prokopa I. Lažanského v roce 1804 si dědictví rozdělili jeho synové. Jan obdržel Manětín, statek Kalec a podstatnou část Rabštejna, Prokop II. Chyše s příslušenstvím a menší část Rabštejna. Tak došlo k rozdělení rodiny Lažanských na dvě linie v Čechách, tj. linii manětínskou a chyšskou. Prokop II. Lažanský, česko-haličský dvorní kancléř, rozšířil roku 1821 panství Chyše o statek v Libyni. Po smrti Prokopa II. v roce 1823 zdědil celé panství Chyše jeho nejstarší syn Prokop III. V letech 1839-1841 byl východně od zámku postaven panský pivovar. V městečku Chyše existovaly dva židovské sídelní okrsky. V okrsku v jihozápadní části hrazeného města, spojeným s hlavním náměstím úzkou uličkou vedla radnice, bylo v roce 1841 doloženo pět zděných domů a dřevěná synagoga z 18. století, které obklopovaly velký dvůr. Poblíž synagogy stával obecní dům čp. 224 židovské náboženské obce. Ghetto bývalo dosti nadneseně zváno Judenstadt (Židovské město). Dodnes jsou dochovány tři původní stavení. Jihozápadně odtud býval před městskými hradbami další sídelní okrsek, nazývaný Husí Víska (Gansdörfl) Domy byly soustředěny po obou stranách ulice podél severního břehu Židovského rybníka (Juden Teich). Jeden z domů býval sídlem židovské náboženské obce. Celkem bylo v Chyši roku 1846 doloženo 12 židovských domů. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Chyše staly samostatným městem ve žlutickém kraji. K městu patřily samoty Schelerberghäusel, mlýn Löhmühle, poplužní dvůr Jezera, cihelna Ziegelhütte a ovčín Neuhütte. Ve druhé polovině 19. století byla židovská komunita ve městě Chyše nejsilnější. K roku 1870 zde bylo evidováno nejvíce židovského obyvatelstva, celkem 136 osob, poté se již projevuje stěhování do větších měst po občanském zrovnoprávnění. Do roku 1870 existovala teké v Chyši židovská škola. V roce 1893 byla zdejší náboženská obec pro pokles počtu věřících zrušena a péči o zbývající židovské věřící převzal rabinát ve Žluticích. Roku 1900 žilo Chyších celkem 55 Židů. V roce 1917 působil na chyšském zámku krátce jako domácí učitel a vychovatel syna Vladimíra Lažanského, tehdy třináctiletého Prokopa IV., spisovatel Karel Čapek, který zde po ukončení univerzitních studiích získal první zaměstnání. Krátký pobyt na zámku ovlivnil Čapka natolik, že se promítl hned do několika jeho děl: románu Krakatit, divadelní hry Věc Makropulos a povídek Modrá chryzantéma a Na zámku. V roce 1930 ve zdejší farnosti, ke které patřilo město Chyše a obce a vsi Balková, Čichořice, Číhaná, Dvorec, Luby, Mlýnce, Mokrá, Nové Teplice, Podštěly, Poříčí a Protivec, žilo celkem 2092 katolíků a 79 osob jiného vyznání. Městečku tehdy žilo již pouze 22 osob židovského vyznání. V roce 1938 v Chyši žili již jen 4 židovské rodiny. V památníku Yad Vashem (hebr.pomník a jméno) jsou jako oběti holocaustu z Chyší uvedena jména 4 členů rodiny Kohnů a 5 členů rodiny Abelesů. V roce 1946 stávalo v Chyších celkem 290 domů. Během druhé poloviny 20. Století bylo zbořeno celkem 109 domů původní zástavby města, včetně téměř všech původních stodol. Zachovány zůstaly pouze dvě nebo tři. Demolice původních domů na náměstí zničila původní uzavřený ráz bývalého centra města. Dne 22. června 2007 byl Chyším navrácen status města. V současnosti zde žije celkem 603 obyvatel.

 

Fotodokumentace

Chyše (Chiesch) | náměstí městečka Chyše na historické kresbě z 19. století
Chyše (Chiesch) | Chyše na kolorované pohlednici z doby kolem roku 1900
Chyše (Chiesch) | náměstí v Chyších na fotografii z doby před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | židovské předměstí Husí víska v době před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | město Chyše od silnice na Bohuslav před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | město Chyše s Husí vískou od jihu v době před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | městečko Chyše od jihovýchodu v době před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | návrší Špičák s kostelem Povýšení sv. Kříže před rokem 1945
 
Chyše (Chiesch) | Špičák se hřbitovním kostelem v době před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | kostel na Špičáku od jihovýchodu v době před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | bývalý Husákův domek v Lubenecké ulici před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | část zpustlého městského opavnění v době před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | práce ve velké lesní školce za sýpkou před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | mlýnský náhon s Dolním mlýnem před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | hostinec Střelnice v bývalém Lohmühle před rokem 1945
Chyše (Chiesch) | výletní hostinec Střelnice (Schützenhaus) před rokem 1945
 
Chyše (Chiesch) | městečko Chyše od jihozápadu na fotografii z roku 1959
Chyše (Chiesch) | Chyše na otisku mapy stabilního katastru města z roku 1841
Chyše (Chiesch) | Chyše na vojenském leteckém snímkování z roku 1952
Chyše (Chiesch) | městečko Chyše na snímu leteckého mapování z roku 2010
 

Použitá literatura

Durdík, T. 1999 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 220
Durdík, T. 2005 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2, Praha, 39/40
Haubertová, K. 2008 : Loketsko v ortelních manuálech apelačního soudu v letech 1548-1740. K zániku chebské oblasti městského práva po roce 1548, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2008, Aš, 89/99
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009: Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 77
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 115/116
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 557/558
Rozkošná, B.-Jakubec, P. 2004 : Židovské památky Čech, Brno, 172
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 50/56
Velímský, T. 2002 : Hrabišici - páni z Rýzmburka, Praha
Vlček, P. 2000 : Encyklopedie českých zámků, Praha, 163

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz