Dalovice – tvrz
Předpokládá se, že panské sídlo v obci Dalovice (Dallwitz) bylo založeno zřejmě v průběhu 14. století, možná i dříve, již kolem roku 1300. Některými autory je však doba vzniku tvrze kladena již do 12. století. Tuto informaci je však nutné brát s rezervou. Samotná ves Dalovice je připomínána až k roku 1498, kdy na zdejší tvrzi seděl Albrecht Hieserle z Chodova. Zprávy před rokem 1498 nemůžeme s určitostí přiřadit k našim Dalovicím. Dne 21. července 1457 byl „Arkl Tüzel de Stalticz“ společně s Pavlem Libchawerem půhončím ve při Jindřicha z Plavna a Oldřicha Saka. Již 1. října 1457 spor pokračoval. Půhončími byli Hans Malstolfer a „Erckell Tusell de Talticz“. Jelikož ani tehdy nebylo v celé věci rozhodnuto, pře se vlekla až do roku 1462. To je také doposud poslední zmínka o Arklovi Tussellovi, Jelikož však není jisté, zda pocházel skutečně z našich Dalovic, zprávy z let 1457 a 1462 nemůžou být brány vážně. První přímá zmínka o Dalovicích pochází ze dne 15. června 1498, kdy zaslal „Albrecht Hizerl zu Thelbicz“ list městu Chebu ve vzájemných finančních záležitostech. Kdy přesně loketské léno Dalovice získali příslušníci známého rodu Hýzrlů z Chodova, však není známo. V letech 1502 až 1503 vedla loketská lenní šlechta dlouhé spory se zástavními pány Loketska, Šliky. Není ale jisté, proč se rovněž spolu s nimi dostali do ostrého sporu se šlechtou i Hýzrlové. Dne 6. února 1503 zaznamenal současník tuto zprávu. „Když byli páni Pluhové na Dalovicích, oblehl pan Šlik Dalovice a ještě tam poslal vojsko, které Dalovice mocí dobylo. V noci měli dorazit k Dalovicím ještě (lidé) z Lokte a někteří z kraje s puškami, k Dalovicím ale nepřišli“. Poničená tvrz byla poté snad ještě krátce obnovena, ale posléze byla opuštěna a zanikla definitivně. Starou tvrz poté nahradilo patrně již na počátku 16. století nové panské sídlo, renesanční tvrz, vystavěná na odvrácené straně dvora.
Ve dnech 15. srpna až 15. září 1938 došlo ve zříceninách tvrze s povolením tehdejší majitelky statku, paní von Riedl-Riedenstein, k archeologickému výzkumu pod odborným vedením Ing. Ericha Kempckeho a za účasti katechety Branyho, odborných učitelů Nickla a Maiera, Johanna Herdlitschky, Rothmaiera a H. Loha. Při vlastním průzkumu byla horní plošina vyčištěna a v hloubce 70 cm odhaleny zděné obytné budovy z lomového kamene. Kromě nálezů datovatelných již do pravěku a starověku (převážně z doby bronzové) byl nalezen materiál hlavně ze 13. až 16. Století. Dle autora sloužila stavba společně s nedalekým přemilovickým sídlem mimo jiné rovněž k ochraně tzv. sedlecké stezky a byla založena již během 12. Století. Tuto domněnku potvrdil roku 1942 V. Karell a doplnil informaci o vstupu. V 60. letech 20. století byla lokalita zavezena sutí a tím pozměněna její podoba. V roce 2002 revizním výzkumem Karlovarského muzea pod vedením archeologa Jiřího Klsáka bylo znovu odhaleno zdivo a konzervováno. Zdivo bylo nadezděno z lomového kamene a cementové malty do výšky cca 1 m a ponecháno odkryté. Dnes je objekt volně přístupný.
Tvrziště, lidově zvané „Kellerberg“ (tedy doslova „kopec se sklepem“ či „sklepní kopec“), se nalézá východně od budov poplužního dvora, rozkládajícího se pravděpodobně v místech dvora dnešního, tyčilo se nad okolím terénem až o 10 metrů výše, přičemž nejmenší rozdíl v úrovni okolního terénu a jeho vrcholem činil 4 metry. Velký výškový rozdíl byl ovšem dán nikoliv mohutností samotného tvrziště, ale především skutečností, že to bylo založeno při hraně terasy, převyšující níže položený terén s vesnicí minimálně o 5 metrů.
Vlastní tvrziště okrouhlého půdorysu mělo horní plošinu o průměru asi 11 metrů původně zcela zarostlou stromy a křovím, Jeho opevnění tvořil kromě velkého výškového rozdílu svahu terasy na severní a východní straně rovněž suchý příkop s valem na západní a jižní straně, dochovaný ve zbytcích ještě nedávno. Stavba vlastní tvrze z lomového kamene o rozměrech přibližně 6,7 x 6,97 metru a tloušťce zdiva průměrně 1,35 metru obsahovala vnitřní prostoru rozměrů cca 4,1 x 3,9 metru, do které se vstupovalo po několika stupních od východu.
náčrt půdorysu a řezy tvrzištěm v Dalovicích podle plánu z konce třicátých let 20. století
tvrziště v Dalovicích - prosinec 2007
zbytky zdiva tvrze - prosinec 2007
tvrziště s památným stromem - prosinec 2007
přístupové schodiště bývalé tvrze - prosinec 2007
tvrziště v Dalovicích - podzim 2008
tvrziště v Dalovicích - květen 2009
použitá literatura:
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 34/35
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 55
Kuča, K. – Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 251
Úlovec, J. 1995 : Bývalá panská sídla v Přemilovicích, Otovicích a Dalovicích, III. Historický sborník Karlovarska, Karlovy Vary, 38/43
