přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Dalovice - tvrz

Dalovice - tvrz

Dalovice - tvrz |

Gotická tvrz byla založena patrně již koncem 12. století na místě pravěkého sídliště na vyvýšené terase na západním svahu údolí Vitického potoka v západní části dnešní obce Dalovice (Dallwitz). První přímá písemná zmínka o zdejší vsi a panském sídle jako loketském léně pochází až z roku 1498, kdy na zdejší tvrzi seděl Albrecht Hýzrle z Chodova. V roce 1503 byla tvrz obléhána a dobyta vojskem loketského purkrabího hraběte Šlika. Následně byla pobořená tvrz ještě krátce obnovena, posléze však byla nahrazena novou renesanční tvrzí. Po archeologickém průzkumu v roce 2001 bylo odhalené základové zdivo tvrze zakonzervováno a zpřístupněno veřejnosti.

 

Objekt: gotická tvrz

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Dalovice (Dallwitz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: u areálu hospodářského dvora v západní části obce

GPS: 50°14'54.184"N, 12°53'40.228"E

Období vzniku: konec 12. století

První písemná zmínka: 1498

Období zániku: 1503, potažmo počátek 16. století

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 36371/4-780

Stav: zříceniny

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Gotická tvrz byla založena patrně již koncem 12. století na místě pravěkého sídliště z pozdní doby bronzové na vyvýšené terase na západním svahu údolí Vitického potoka (Dallwitzer Bach) východně od areálu pozdějšího poplužního dvora v západní části dnešní obce Dalovice (Dallwitz). Tvrz vznikla mimo jiné k ochraně obchodní tzv. sedlecké stezky, vedoucí z Chebu, přes Loket, Sedlec a Dalovice směrem na Žatec, kterou chránila společně s nedalekou přemilovickou tvrzí.

Dne 21. července 1457 byl „Arkl Tüzel de Stalticz“ společně s Pavlem Libchawerem půhončím v při Jindřicha z Plavna a Oldřicha Saka. Již dne 1. října 1457 spor pokračoval. Půhončími byli Hans Malstolfer a „Erckell Tusell de Talticz“. Jelikož ani tehdy nebylo v celé věci rozhodnuto, pře se vlekla až do roku 1462. To je také doposud poslední zmínka o Arklovi Tussellovi. Zprávy z let 1457 a 1462 však nemůžeme s určitostí přiřadit k našim Dalovicím. První přímá písemná zmínka o zdejší vsi a panském sídle jako loketském léně pochází až z roku 1498, kdy na zdejší tvrzi seděl Albrecht Hieserle z Chodova. Dne 15. června 1498 zaslal „Albrecht Hizerl zu Thelbicz“ list městu Chebu ve vzájemných finančních záležitostech. Kdy přesně loketské léno Dalovice získali příslušníci známého rodu Hýzrlů z Chodova, však není známo.

V letech 1502 až 1503 vedla loketská lenní šlechta dlouhé spory se zástavními pány Loketska, Šliky. Do ostrého sporu se šlechtou se dostali z neznámého důvodu rovněž Hýzrlové. Spory mezi karlovarskými měšťany a loketskými purkrabími vyústily dne 5. února 1503 v tzv. Krvavou svatbu. Toho dne se na hradě v Karlových Varech ženil Jiljí ze Štampachu se slečnou Siegfriede von Saaz, dcerou dcerou loketského purkrabího hraběte Šlika. Svatby se tehdy účastnilo mnoho významných hostů ze šlechtického stavu. Po oslavě se hrabě Šlik a šlechtic Pluh z Rabštejna dostali do velkého sporu, který vyvrcholil šermířskými souboji a na obou stranách bylo mnoho mrtvých a zraněných. Pluh z Rabštejna z boje unikl a ukryl se na tvrzi Telbicz. Následujícího dne 6. února 1503 byla dalovická tvrz obléhána a dobyta šlikovským vojskem. Při bojích bylo zabito i několik služebníků. Dobový zápis události říká, že: „když byli páni Pluhové na Dalovicích, oblehl pan Šlik Dalovice a ještě tam poslal vojsko, které Dalovice mocí dobylo. V noci měli dorazit k Dalovicím ještě (lidé) z Lokte a někteří z kraje s puškami, k Dalovicím ale nepřišli“.

Pobořená tvrz byla poté patrně ještě krátce částečně obnovena. Posléze však přestala dostačovat zvyšujícím se nárokům a byla opuštěna. Patrně již na počátku 16. století byla poté na odvrácené straně poplužního dvora vystavěna nová renesanční tvrz. Opuštěná původní gotická tvrz následně definitivně zanikla.

Ve dnech 15. srpna až 15. září 1938 proběhl na lokalitě s povolením tehdejší majitelky dalovického statku, baronky Mathildy Riedl von Riedenstein, archeologický výzkum pod odborným vedením Ing. Ericha Kempckeho a za účasti katechety Branyho, odborných učitelů Nickla a Maiera, Johanna Herdlitschky, Rothmaiera a H. Loha. Během průzkumu byla horní plošina tvrziště vyčištěna a v hloubce 70 cm odhaleno základové zdivo hranolové obytné věže z lomového kamene. Kromě nálezů datovatelných již do pravěku a starověku, převážně z doby bronzové, byl nalezen materiál hlavně ze 13. až 16. století. Ve dnech 6. až 28. října 1941 proběhly na lokalitě v souvislosti s konzervací odhaleného zdiva a snižování terénu kolem základového zdiva další archeologické práce pod vedením archeologa Viktora Karella, který tehdy doplnil informaci o vstupu do objektu.

Dne 3. května 1958 bylo tvrziště s pozůstatky gotické tvrze v Dalovicích zapsáno na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 36371/4-780. V šedesátých letech 20. století však byla lokalita zavezena sutí a tím pozměněna její podoba.

Ve dnech 19. března až 11. května 2001 byl z iniciativy a za finanční podpory Obecního úřadu Dalovice proveden na lokalitě revizní výzkum Karlovarského muzea pod vedením archeologa Jiřího Klsáka. Během výzkumu bylo znovu odhaleno základové zdivo gotické tvrze. Zdivo bylo částečně snížené, zejména v prostoru nejsnazšího přístupu k objektu od jihozápadu. Během výzkumu byla nalezena kromě předmětů z 12. až 16. století, rovněž keramika z pozdní doby bronzové (cca 1200-700 let př.n.l.). V květnu roku 2001 následně provedla firma pana Pavla Růžičky z Lokte celkovou konzervaci odhalených kamenných konstrukcí. Původní zdivo bylo tehdy dozděno z lomového kamene a cementové malty do výšky asi 1 m a zpřístupněno veřejnosti.

Na hraně tvrziště rostou památné stromy „Duby u tvrze“.

 

Popis objektu

Tvrziště, lidově zvané „Hausbergl“ či „Kellerberg“ (sklepní kopec), rozkládající se na vyvýšené terase na západním svahu údolí Vitického potoka (Dallwitzer Bach) východně od budov bývalého poplužního dvora, se tyčilo se nad okolím terénem až o 10 metrů výše, přičemž nejmenší rozdíl v úrovni okolního terénu a jeho vrcholem činil 4 metry. Velký výškový rozdíl vznikl založením při hraně terasy, převyšující níže položený terén se vsí minimálně o 5 metrů. Vrcholová část pahorku byla v minulosti částečně uměle navršena.

Vlastní tvrziště okrouhlého půdorysu o průměru asi 11 metrů zaujalo horní plošinu pahorku s původní sídlištní jámou. Na západní a jižní straně chránil tvrziště předložený val se suchým příkopem, jehož pozůstatky byly ještě donedávna patrné. Na severní a východní straně tvořil opevnění lokality velký výškový rozdíl svahu terasy. Samotnou tvrz tvořila hranolová obytná věž z lomového kamene téměř čtvercového půdorysu o rozměrech 6,7 x 6,97 metru a tloušťce zdiva kolem 1,35 metru. Do vnitřního prostoru věže, dosahujícího rozměrů asi 4,27 x 4 metru, se sestupovalo po třech kamenných stupních od vchodu, prolomeném ve východní stěně. Zdivo bylo stavěno na vápennou maltu s obsahem karlovarského vřídlovce.

 

Fotodokumentace

Dalovice - tvrz | ideální podoba gotické tvrze v Dalovicích
Dalovice - tvrz | nákres půdorysu a příčné řezy hmotou tvrziště v Dalovicích podle situace během výzkumu na konci 30. let 20. století
Dalovice - tvrz | tvrziště v Dalovicích na historické fotografii z roku 1924
Dalovice - tvrz | dalovické tvrziště s bývalou budovou ovčína v roce 1925
Dalovice - tvrz | tvrziště v Dalovicích během archeologického průzkumu na konci léta roku 1938
Dalovice - tvrz | tvrziště během archeologického průzkumu v roce 1938
Dalovice - tvrz | tvrziště s pozůstatky tvrze v Dalovicích - březen 2013
Dalovice - tvrz | zachované dalovické tvrziště od jihu - březen 2013
 
Dalovice - tvrz | dalovické tvrziště s pozůstatky gotické tvrze - březen 2013
Dalovice - tvrz | tvrziště v Dalovicích od jihovýchodu - červen 2011
Dalovice - tvrz | základové zdivo gotické tvrze - červen 2011
Dalovice - tvrz | vrcholová plošina tvrziště s kamenným zdivem - červen 2011
Dalovice - tvrz | základové zdivo gotické věže - červen 2011
Dalovice - tvrz | pozůstatky gotické tvrze od jihozápadu - březen 2013
Dalovice - tvrz | tvrziště v Dalovicích od jihozápadu - prosinec 2007
Dalovice - tvrz | základové zdivo kamenné gotické věže - březen 2013
 
Dalovice - tvrz | tvrziště s pozůstatky gotické tvrze - červen 2011
Dalovice - tvrz | tvrziště s pozůstatky tvrze od západu - březen 2013
Dalovice - tvrz | základové zdivo kamenné gotické věže - březen 2013
Dalovice - tvrz | tvrziště v Dalovicích - květen 2009
Dalovice - tvrz | základové zdivo tvrze od severozápadu - prosinec 2007
Dalovice - tvrz | pozůstatky gotické tvrze od severozápadu - červen 2011
Dalovice - tvrz | základové zdivo tvrze od severovýchodu - červen 2011
Dalovice - tvrz | pozůstatky gotické tvrze - prosinec 2007
 
Dalovice - tvrz | základové zdivo kamenné gotické věže - březen 2013
Dalovice - tvrz | tvrziště v Dalovicích - podzim 2008
Dalovice - tvrz | pozůstatky gotické tvrze od východu - červen 2011
Dalovice - tvrz | vstupní schodiště do interiéru kamenné věže - květen 2009
Dalovice - tvrz | tvrziště s pozůstatky gotické tvrze od jihu - březen 2013
Dalovice - tvrz | pozůstatky gotické tvrze od jihozápadu - červen 2011
Dalovice - tvrz | základové zdivo kamenné gotické věže - březen 2013
Dalovice - tvrz | tvrziště s pozůstatky gotické tvrze - červen 2011
 
Dalovice - tvrz | hmota dalovického tvrziště od jihovýchodu - březen 2013
Dalovice - tvrz | tvrziště s pozůstatky trze od jihovýchodu - březen 2013
Dalovice - tvrz | vývýšenina dalovického tvrziště od jihu - březen 2013
Dalovice - tvrz | středověké tvrziště v Dalovicích od východu - březen 2013
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 15
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 34/35
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 55
Kuča, K. - Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 251
Úlovec, J. 1995 : Bývalá panská sídla v Přemilovicích, Otovicích a Dalovicích, III. Historický sborník Karlovarska, Karlovy Vary, 38/43

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz