Doupov - sloup se sochou Panny Marie

Vrcholně barokní sloup se sochou Panny Marie od neznámého autora nechal zřídit v roce 1698 tehdejší majitel doupovského panství hrabě František Julius Verdugo na svažitém čtvercovém náměstí pod farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie uprostřed dnes již zcela zaniklého města Doupov (Duppau) ve Vojenském újezdu Hradiště. Podle důchodových účtů doupovského panství bylo v roce 1698 placeno mimo jiné za vápno „k vyzdění základů u stavěného sloupu na náměstí“ a rovněž za tesařské práce „při stavbě sloupu na náměstí“. Sloup byl věnován Panně Marii, sv. Vavřinci a sv. Floriánovi.

V průběhu 18. století byly na doupovském náměstí v sousedství mariánského sloupu postupně vztyčeny další tři kamenné plastiky, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, socha sv. Antonína Paduánského z roku 1754 a socha sv. Rocha z roku 1760. Mezi sochami stávaly rovněž dvě kamenné kašny. V roce 1894 byl sešlý mariánský sloup spolu s ostatními plastikami na náměstí renovován nově založeným okrašlovacím spolkem. Následujícího roku 1895 spolek vysázel kolem plastik uprostřed náměstí dvouřadou lipovou alej. Kolem mariánského sloupu byl tehdy zřízen nízký plot, obklopený lavičkami.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války a následném začlenění města do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1954 však přestal být sloup se sochou Panny Marie udržován a postupně chátral. Podle dopisu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni ze dne 24. listopadu 1965 Českému fondu výtvarných umění měl být sloup se sochou Panny Marie spolu s dosud rovněž stojícími sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského a sv. Rocha za odborného dozoru přeneseny do kostela Nejsvětější Trojice v Andělské Hoře.

Dne 10. března 1966 provedli akademičtí sochaři Alois Číhal a Jiří Laštovička odborný posudek zchátralých plastik na bývalém náměstí včetně mariánského sloupu za dohledu Dr. Judr. nadporučíka Antonína Šimurdy z oblastní správy oblastního úřadu vojenské oblasti Hradiště v Karlových Varech. Hlava, ruce a další detaily vrcholové sochy Panny Marie byly tehdy poškozené, postranní plastiky světců na podstavci byly již odstraněné. Ještě v průběhu roku 1966 poté sochaři Číhal a Laštovička na všech dochovaných sochách na doupovském náměstí realizovali první etapu restaurátorských prací a zajišťovací práce na jejich záchranu. Podle hospodářské smlouvy na restaurování plastik však byly již tehdy sochy velmi poškozené, takže bylo „možno říci, že se jedná o zbytky památek“. Mezitím byla ze sloupu svržena vrcholová plastika Panny Marie a rozlomena.

Od transferu soch do kostela v Andělské Hoře bylo proto nakonec upuštěno a dne 30. srpna 1966 padlo rozhodnutí, že „budou vzhledem k jejich současnému stavu umístěny včetně podstavců v Mariánské Týnici u Kralovic“. Nakonec však byl sloup se sochou Panny Marie spolu s dalšími plastikami z doupovského náměstí převezen do depozitáře krajské památkového střediska v premonstrátském klášteře v Teplé. K plánované druhé etapě restaurování plastik již poté nedošlo. Dne 17. května 1998 však nebyly pozůstatky objektu při pátrání v areálu kláštera v Teplé nalezeny.

Vrcholně barokní sloup se sochou Panny Marie se sochami sv. Vavřince a sv. Floriána na mohutném stupňovaném podstavci, vytvořený z pískovce, dosahoval celkové výšky asi 5 metrů. Přední pohledová strana plastiky bývala obrácena směrem k radnici. Vrcholová figurální plastika představovala Pannu Marii (Madonu) s malým Ježíškem v náručí, oděnou v dlouhém plášti a stojící na srpku měsíce. Vrcholová socha bývala umístěna na vrcholu vysokého válcového korintského sloupu s profilovanou patkou a hlavicí zdobenou hlavičkami andílků a nárožními volutami. Základnu sloupu tvořila nízká hranolová podesta. Nad patkou sloupu bývala instalována železná konzole na zavěšení lucerny osvětlení.

Sloup byl postaven na vrcholu hranolového podstavce s profilovanou patkou a mohutnou profilovanou hlavicí nad jednoduchou plastickou římsou. V mělkém obdélném vpadlém rámci s polokruhově projmutými rohy na pření straně podstavce byl osazen plastický reliéfní rodový znak Verdugů s říšskou korunou. Boční stěny podstavce byly zdobeny jednoduchými obdélnými rámci s půlkruhovými štíty. Po stranách podstavce bývaly postaveny figurální plastiky sv. Vavřince a sv. Floriána.

Sloup se sochou Panny Marie na podstavci se sochami sv. Vavřince a sv. Floriána po stranách bývaly postaveny na vrcholu 120 cm vysokého mohutného hranolového podstavce o obdélném půdorysu o rozměrech 170 x 110 cm s vystupující přední stěnou, mohutnou profilovanou horní krycí deskou a mohutnou profilovanou patkou. V obdélném vpadlém rámci na přední straně podstavce byl situován velký reliéfní tlapatý kříž s kulemi nad vrcholky břeven. Po stranách dolního břevna byla vysekána datace „ANNO 1698“.

Na pravé boční stěně podstavce býval vysekán latinský věnovací nápis: „HONORI ….. / MARIAE DIVORVM NOC / TRA INCENDIA PATRONORVM / LAVRENTII ET FLORIANI / HANC STATVAM DEVO / VIT ILLMVS D. D. FRANCIS / CVS IVLIVS S. R. I. COMES / DE VERDVGO HAEREDITA / RIVS D. IN TVPPAV ….. / … WISCHNIZ ET …. / S. C. M. ACT CAMMER / ARIVS“. Objekt býval postaven na kamenném stupni, složeném ze žulových kvádrů. Kolem mariánského sloupu býval postaven nízký plot z roku 1895, obklopený lavičkami.