Památky a příroda Karlovarska: kulturně-historické a přírodní bohatství okresu Karlovy Vary

Doupovské hory (Duppauer Gebirge) jsou geomorfologickým celkem na jihu Krušnohorské soustavy. Toto pohoří leží převážně na pravém břehu řeky Ohře, jen velmi malá část mezi Ostrovem a Perštějnem zasahuje i na břeh levý. Název získaly podle zaniklého města Doupov.

Doupovské hory jsou tvořeny třetihorními sopečnými materiály – lávou (tefrity, leucitity) a tufem. Původně se totiž jednalo o stratovulkán, z něhož se však dochovala již jen erozí značně rozrušená a kaldera. Proto mají Doupovské hory podobu ploché hornatiny kruhovitého půdorysu, jejíž nejvyšší vrcholy o výšce 700 až 934 m obklopují oválnou sníženinu ležící v úrovni přibližně 550 m. Na lávových proudech vznikly strukturní plošiny, v sypkých pyroklastických uloženinách se vytvořily příkré svahy. Vnitřek bývalé kaldery je odvodňován říčkou Liboc, která se k východu prořezává hlubokým údolím. Vodní toky na vnějších svazích kaldery (povodí Blšanky a Střely) vytvořily radiální (prstencovitou) říční síť. Kaldera je obklopena (především na východě) oddělenými nižšími kopci, které mají podobu sopečných kup a kuželů či tabulových hor se stupňovitými svahy. Při severozápadním okraji protéká Ohře mohutným průlomovým údolím.

Doupov je dnes jen okrajově osídlen. V roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto a oblast byla nově osídlena Čechy. V roce 1953 byl však na velké části území Doupovských hor zřízen vojenský újezd Hradiště a vojenský výcvikový prostor pro tehdejší armádu a oblast byla vysídlena úplně, obce, vsi a samoty byly zbořeny, nebo se staly cvičnými cíly při výcviku vojáků. Doupovské hory se staly největším českým vojenským prostorem. Socialistická armáda (paradoxně) uchovala 330km2 krajiny v téměř panenské podobě. Neproběhla zde intenzifikace zemědělství. Nedošlo zde také k žádné velké ekologické havárii a těžká vojenská technika a aktivita armády, jak se ukázalo, nezanechává pro přírodu škodlivé trvalé následky a pro některé druhy je dokonce tato zátěž prospěšná. Oblast je plná (vzácné) zvěře a rostlin. V některých částech se sečou louky a pase dobytek. Na mnoha místech probíhá těžba dřeva, se kterou také mizí staré lesy. Prostorem vede několik asfaltových/zpevněných cest, které jsou dost využívané. Vstup do prostoru je zakázán.

zaniklé obce, vsi, osady a samoty Doupovska:

Albeřice (Alberitz) • Bražec (Bergles) • Březina (Pirk) • Bukovina (Buckwa) • Činov (Shönau) • Dlouhá (Langgrün) • Dlouhý Luh (Langenau) • Dolní Lomnice (Unter Lomitz) • Donín (Dohnau) • Doupov (Duppau) • Doupovské Mezilesí (Olitzhaus) • Dunkelsberg (Dunkelsberg) • Emanuelův Dvůr (Emanuelshof) • Heřmanov (Hermersdorf) • Hluboká (Tiefenbach) • Holetice (Holeditz) • Hora (Horn) • Horní Lomnice (Ober Lomitz) • Hradiště (Höfen) • Hrzín (Grün) • Hřivínov (Mokowitz) • Humnice (Humitz) • Hůrka (Horkau) • Javorná (Ohorn) • Jeseň (Gässing) • Jindřichov (Heinersdorf) • Jírov (Jurau) • Konice (Kunitz) • Kopáčov (Kopitschau) • Kostelní Hůrka (Am Berge) • Kottershof (Kottershof) • Kozlov (Koslau) • Lipoltov (Lappersdorf) • Litoltov (Liesen) • Lochotín (Lochotin) • Lučiny (Hartmannsgrün) • Malá Lesná (Klein Spinnelsdorf) • Maleš (Mohlischen) • Malý Hlavákov (Kleinlubigau) • Martinov (Merzdorf) • Mělník (Melk) • Mětikalov (Meckl) • Mlýnská (Mühldorf) • Nový Dvůr (Neuhof) • Obrovice (Wobern) • Oleška (Olleschau) • Ostré (Westrum) • Pastviny (Weiden) • Pastviny (Ranzengrün) • Petrov (Petersdorf) • Prachomety (Promuth) • Radnice (Redenitz) • Radošov (Reschwitz) • Ratiboř (Rodbern) • Růžová (Rosengarten) • Řednice (Rednitz) • Sedlec (Zettlitz) • Stará Ves (Altdorf) • Stichlův mlýn (Stichelmühle) • Svatobor (Zwetbau) • Telcov (Teltsch) • Těš (Tesch) • Tis u Luk (Tiess) • Tocov (Totzau) • Třídomí (Dreihäuser) • Třídomí (Dreihäuser) • Trmová (Dürmaul) • Tunkov (Tunkau) • Tureč (Turtsch) • Valov (Wohlau) • Velká Lesná (Gross Spinnelsdorf) • Víska (Dörfles) • Záhoří (Serles) • Zakšov (Sachsengrün) • Zvoníčkov (Männelsdorf) • Žďár (Saar) • Žebletín (Sebeltitz)

Zajímavá sbírka artefaktů z Doupovska se nachází v lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor na Vintířovském vrchu na Kadaňsku