Památky a příroda Karlovarska: kulturně-historické a přírodní bohatství okresu Karlovy Vary

Dnes zcela zaniklá ves Doupovské Mezilesí, německy Olitzhaus, ležela uprostřed lesů na jihozápadním úpatí vrchu Hradiště (Burgstadl 932m) v nadmořské výšce 850 m téměř 7 km severovýchodně od Bochova v Doupovských horách dnes na území Vojenského újezdu Hradiště. Katastr obce měřil 8,04 km² a bývala nevýše položenou vsí v bývalém okrese Žlutice.

přírodní zajímavosti: upolínové louky s horskými druhy rostlin

Roku 1580 stávala na místě pozdější vsi pouze panská myslivna, zvaná „Anholz“. Myslivna se poté pravděpodobně stala základem pro vznik dalších domků pozdější vsi. První zmínka o Doupovském Mezilesí pochází však až z roku 1720, kdy patřilo k panství Kysibel (Stružná). Tereziánský katastr český uvádí v roce 1748 v Doupovském Mezilesí kromě několika domků i dvůr pro jalový dobytek, patřící panství, stejně jako myslivna a lesní revír. V roce 1850 se Doupovské Mezilesí stalo samostatnou obcí a bývalo nejvýše položenou vsí v tehdejším okrese Žlutice. Život zde nebýval lehký, ve vsi scházel obchod, nakupovat se chodilo do Dlouhé, Bochova nebo Doupova. Byla zde alespoň hospoda. Během zim tam poštu dodávali jen 2x týdně. Zato stráně u vsi byly v zimě pilně využívány k lyžování a sáňkování. Velmi známý byl také zdejší ples dřevorubců, na který přijížděli lidé ze širokého okolí. Kapela byla vždy sestavena z tahací harmoniky, houslí, trubky a malého bubínku s trianglem. Většina zdejších pozemků (714 ha) patřila k panství, ostatní většinou lidem z jiných míst. Obyvatelé vsi pracovali v lese, jen muži ze dvou zdejších rodin byli tesaři, ale i ti pracovali v zimních měsících jako dřevorubci. Všechny zdejší domy bývaly dřevěné a jejich počet se pohyboval kolem 12. Na domě č.p. 5 býval umístěn malý obecní zvon. Kotyškův místopisný slovník uvádí roku 1895 pro Olitzhaus faru v Bražci a jednotřídní pobočku bražecké školy, kam v uvedeném roce chodilo 15 žáků. V roce 1895 zde žilo 85 obyvatel, poté jejich počet postupně klesal na 77 v roce 1921 a 64 v roce 1939. Během 2. světové války sem byly přestěhovány děti z míst, ohrožovaných nálety, např. z Ulmu. Ty zde chodily i do školy. Za války sem byla nasazena na lesní práce také řada válečných zajatců. Když v květnu 1945 byla silnice z Prahy na Karlovy Vary již obsazena Rudou armádou, snažilo se hodně německých vojáků dostat na západ přes Doupovské hory. Několik jich přešlo i přes Doupovské Mezilesí. Německé zápisy uvádějí, že zdejší rodačka Marie Bartlová byla v červnu 1945 zastřelena v Tocově. To však neodpovídá úplně skutečnosti. V Tocově došlo v květnu 1945 skutečně k trestné výpravě proti Němcům, kteří ukrývali nacisty. Právě z domu J. Bratla bylo na dva německé antifašisty, příslušníky bezpečnostní služby, stříleno. Jeden byl zabit, druhý zraněn. Obyvatelé domu byli poté zatčena spolu s dalšími v červnu v Kadani zastřeleni. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce nebyla ves již nikdy znovu zcela dosídlena a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé. Po roce 1945 byl užíván oficiálně název vsi Oličov, jako český ekvivalent německého Olitzhaus a to až do úředního přejmenování na Doupovské Mezilesí. V 1. polovině 50. let 20. století po začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště bylo vysídleno i nové obyvatelstvo a obec byla zbořena.
Dnes můžeme na louce, obklopené lesy, na místě bývalé vsi, najít pouze skupinu ovocných stromů a teprve při bližším ohledání i pár zarostlých základů domů. Za pozornost však stojí zdejší mokré upolínové louky s horskými druhy rostlin.

celkový pohled na ves Doupovské Mezilesí a hostinec Fritze Hauschilda na pohlednici z doby pře rokem 1945

celkový pohled na ves a hájovna před rokem 1945

Gasthaus zur Bergeshöhe Josefa Weisse před rokem 1945

katastrální mapa obce Doupovské Mezilesí z roku 1945

Použitá literatura:

Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 26/27
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 22