přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Drahovice - hradiště

Drahovice - hradiště

Drahovice - hradiště |

Hradiště z pozdní doby bronzové bylo založeno v 10. století př. n. l. na ostrahu důležité obchodní cesty na skalnaté ostrožně nad ohybem řeky Ohře nad dnešní silnicí do Kyselky asi 1 km východně od obce Drahovice (Drahowitz). Při hradišti existovala neopevněná osada, tvořící jeho hospodářské zázemí. Hradiště zaniklo zničujícím požárem patrně v důsledku válečných událostí. V roce 1989 byl na lokalitě proveden zjišťovací archeologický výzkum Karlovarského muzea pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka a Jaroslava Bašty.

 

Objekt: hradiště z pozdní doby bronzové

Typologie: archeologické lokality

Kategorie: architektonické památky

Obec: Drahovice (Drahowitz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na ostrožně na pravém břehu Ohře nad silnicí do Kyselky asi 1 km východně od obce

GPS: 50°14'6.944"N, 12°54'26.636"E

Období osídlení: pozdní doba bronzová

Datace: 10. století př. n. l.

Stav: terénní nerovnosti

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Hradiště z pozdní doby bronzové nezvykle malých rozměrů bylo založeno v 10. století př. n. l. ve strategické poloze na skalnaté ostrožně nad ohybem řeky Ohře na jejím pravém břehu nad dnešní silnicí do Kyselky asi kilometr východně od obce Drahovice (Drahowitz). Úkolem hradiště byla ostraha důležité obchodní cesty vedoucí podél řeky Ohře, kterou díky příhodným terénním podmínkám mohla zajišťovat i poměrně malá skupina obránců. Při hradišti byla založena rovněž neopevněná osada, tvořící jeho hospodářské zázemí. Obživou zdejších obyvatel bylo zeměděství, obilnářství, chov dobytka a kovolitectví. Na základě doložené společenské diferenciace, objevující se v pozdní době bronzové, není vyloučeno, že na samotném hradišti bydlel pouze sociálně výše postavený jedinec se svou rodinou. Hradiště zaniklo zničujícím požárem patrně v důsledku válečných událostí.

V roce 1989 lokalitu poblíž Sovích skal objevil archeolog Jaroslav Bašta. Ještě v roce 1989 byl na hradišti proveden zjišťovací archeologický výzkum Karlovarského muzea pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka a Jaroslava Bašty. Sonda položená zhruba uprostřed vrcholové plošiny odhalila nejdůležitější partii hradiště s kůlovými jamkami a základovým žlabem částečně zahloubené chaty. Sondážemi byly zjištěny stopy zničujícího požáru, žárem puklé kameny, vrstva červeně zbarveného písku z rozpadu žuly a především velké množství druhotně přepálené keramiky, poukazující na násilný zánik lokality.

V kulturní vrstvě byl nalezen bohatý soubor keramiky pozdní doby bronzové, větší množství hliněných cedníků, jež se používaly při zpracování mléka, rozměrné hliněné nádoby, sloužící jako zásobnice k uskladnění obilí, a četné nálezy zlomků drtidel obilí. V centrálním obytném objektu byl nalezen zlomek bronzu, odražený z nálitku dvoudílné odlévací formy srpu, dokládající provozování kovolitectví. Pozoruhodný byl nález nefunkčního torza staršího eneolitického kamenného sekeromlatu s odlomeným otvorem pro násadu beze stop druhotného použití, objevený v základovém žlabu srubu, dokládající snad mytologické užití jako hromového klínu na ochranu před bleskem, známé z etnografického materiálu.

Při průkopu valem byl pod vrstvou jemného jílu nalezen pozoruhodný drobný zdobený náramek, původně pečlivě sešitý tenkého pergamenového materiálu, patrně jemné vyčiněné usně, dle velikosti patřící dítěti, nebo drobné ženě. Na základě nálezové situace lze předpokládat, že nejspíše sklouzl majiteli z ruky při nošení, nebo vysypávání košů s hlínou, během výstavby opevnění lokality. Vzácně dochovaný artefakt z organického materiálu přečkal do dnešní doby patrně díky konzervaci pryskyřicí, která se uvolnila při destruujícím požáru dřevohlinitého valu hradiště. V roce 2013 byl náramek při zpracování výzkumu prozkoumán Mgr. Petrem Kočárem.

 

Popis objektu

Hradiště zaujalo vrchol nevelké, avšak výrazné skalnaté ostrožny se strmými svahy spadajícími na západní a severní straně do koryta řeky Ohře a na jižní a východní straně do postranních roklí. Přístup do hradiště byl veden úzkým sedlem od jihovýchodu. Opevnění lokality tvořil typický kameno-hlinitý val s dřevěnými výztuhami obepínající samotné homolovité jádro hradiště.

V centrální části hradiště stávala roubená chata kůlové konstrukce, částečně zahloubená do svahu, na obdélném půdorysu o neobvykle velkých rozměrech 600 x 250 centimetrů. Okolí chaty muselo být z důvodu svažitého terénu pravděpodobně terasovitě upraveno.

 

Fotodokumentace

Drahovice - hradiště |
pravěký náramek |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
 
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
Drahovice - hradiště |
 
Drahovice - hradiště |
 

Použitá literatura

Klsák, J. 2007 : Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji, Karlovy Vary, 10/12
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 249

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz