přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Dražov - kaple sv. Víta

Dražov - kaple sv. Víta

Dražov - kaple sv. Víta |

Pozdně barokní obecní kapli sv. Víta nechal vystavět v letech 1763-1766 hrabě Dominik Andreas z Kounic-Rittberg-Questenberka na terase na svažité návsi uprostřed vsi Dražov (Trossau). Finance na stavbu kaple odkázal ve své závěti z roku 1756 sedlák Martin Falb z usedlosti čp. 32. Slavnostní vysvěcení kaple sv. Víta provedl dne 18. listopadu 1766 farář Andreas Strunz z Horního Slavkova. Kaple se poté stala filiální k farnímu kostelu sv. Tří Králů ve Stanovicích.

 

Objekt: pozdně barokní kaple

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Dražov (Trossau)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na svažité návsi uprostřed horní části vsi

GPS: 50°8'38.178"N, 12°53'13.873"E

Období vzniku: 1763-1766

Architekt: neznámý

Stavebník: Dominik Andreas z Kounic-Rittberg-Questenberka

První písemná zmínka: 18. listopadu 1766

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 28078/4-798

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Katolická komunita byla ve vsi Dražov (Trossau) obnovena v rámci rekatolizace po roce 1620, z důvodu zrušení farnosti v sousedních Stanovicích, byl Horní Dražov (Ober Trossau) přivařen ke kostelu sv. Jiří v Horním Slavkově a Dolní Dražov (Unter-Trossau) ke kostelu sv. Martina v Javorné. Teprve v roce 1725 byla ves připojena pod správu obnovené farnosti ve Stanovicích. Místní věřící následně složili slib, že se zaslouží o výstavbu vlastní obecní kaple. Před výstavbou kaple se příležitostně konaly bohoslužby údajně v menší kapli ve vsi, podle mapy Johanna Josefa Manna z roku 1755 však tehdy v Dražově žádná sakrální stavba nestávala. V roce 1756 poté odkázal sedlák Martin Falb z usedlosti čp. 32 spolu s manželkou v závěti 1000 zlatých na stavbu nové obecní kaple v Dražově.

Pozdně barokní obecní kapli sv. Víta poté nechal vystavět v letech 1763-1766 podle projektu neznámého architekta tehdejší majitel zdejšího panství a nedalekého hradu a zámku Bečov nad Teplou hrabě Dominik Andreas z Kounic-Rittberg-Questenberka na vyzděné terase na svažité návsi uprostřed horní části vsi. V roce 1763 byl položen základní kámen nové obecní kaple a roku 1766 byla stavba kaple dokončena. Přípravy stavby kaple byly již někdy na přelomu let 1754/1755 svěřeny zednickému mistru Davidu Söllnerovi, zda však rovněž vedl stavbu samotnou, není jisté. Z důvodu zvýšených nákladů musely dědici Martina Falba ještě průběhu stavby kaple navýšit z rozhodnutí tehdejšího bečovského finančního správce Ehrlinka darovanou sumu na 4000 zlatých. Stavba obecní kaple byla ve své době největší událostí v Dražově. Slavnostní vysvěcení dokončené kaple sv. Víta poté provedl dne 18. listopadu 1766 farář Andreas Strunz z Horního Slavkova.

Obecní kaple sv. Víta se poté stala filiální k farnímu kostelu sv. Tří Králů ve Stanovicích a bylo v ní povoleno konání pravidelných bohoslužeb. Kněz ze Stanovic pečoval o katolíky z Dražova, Hlinek a dalších okolních vsí. V kapli bývaly složeny mše svaté a zádušní mše a vykonávány křty, první svaté přijímání a sňatky. Biřmování, svěcení a další církevní akty probíhaly nadále ve stanovickém kostele. Neoblíbenější místní církevní událost, pořádaná u příležitosti svátku sv. Víta, každou třetí neděli v červnu, se postupně proměnila v lidovou slavnost jarmarkového charakteru.

Roku 1841 byla nově štafírována kazatelna v interiéru kaple. V roce 1872 musela být opravena zvonička kaple nákladem 317 zlatých a 35 krejcarů. V roce 1905 nechala vdova Theresie Krausová z usedlosti čp. 92 pro kapli postavit nový tzv. Grödnerský oltář, který nahradil původní hlavní oltář, umístěný poté v prostoru sakristie. Nový hlavní oltář byl následně dne 18. listopadu 1905 vysvěcen. Během první světové války musely být v roce 1916 odevzdány dva zdejší zvony na válečné účely, ve zvoničce kaple zůstal poté pouze jediný zvon.

Dne 5. října 1930 následně vysvětil farář Karl Hahn ze Stanovic tři nové zvony pro kapli sv. Víta za velké účasti obyvatelstva a nejrůznějších spolků z okolních vsí a na počest této události byla konána slavnost zvonů. Na cestě ke kostelu doprovázela zvony skupiny devíti mladých dam a šesti malých dívek, oděných v bílých slavnostních šatech. Slavnostní řeč tehdy pronesl starosta Adolf Strobl. Zvony, laděné do durové stupnice D-dur, byly následně osazeny ve zvoničce kaple. Ve stejném roce 1930 byly v nevzhledné věžičce nad presbytářem instalovány nové hodiny. V průběhu druhé světové války byly znovu zrekvírovány dva zvony kaple a ve zvoničce poté zůstal pouze malý zvon.

Během druhé poloviny 20. století byla kaple sv. Víta renovována. Přes komunistické tažení proti katolické církvi byly jednou v měsíci v kapli slouženy pravidelné bohoslužby. Dne 3. května 1958 byla kaple sv. Víta zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 28078/4-798.

 

Popis objektu

Velká neorientovaná pozdně barokní kaple na obdélném půdorysu s dvěma mělkými vystupujícími apsidami v podélných osách a připojeným, neodsazeným polokruhově zakončeným presbytářem, krytá eternitovou valbovou střechou s otevřenou plechovanou osmibokou sloupkovou zvoničkou nad průčelím, završenou cibulovou bání, a nevzhlednou oplechovanou hranolovou věžičkou na hřebeni z roku 1930 s ciferníky věžních hodin po stranách, završenou nízkou plechovou zvonovitou bání. Při severozápadní stěně presbytáře je připojena mladší přízemní sakristie na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou.

Vstupní jihozápadní průčelí kaple je prolomeno obdélným portálem vchodu s vysekanou datací „1766“ ve středovém klenáku, nad kterým je umístěn plastický pískovcový alianční znak hrabat Kounic-Questenberků ve zdobené kartuši a velké obdélné, polokruhově zakončené okno v ose. Po stranách vchodu jsou situovány zdvojené mohutné pilastry s profilovanými hlavicemi, svírající navzájem tupý úhel, které vynášejí mohutnou vynesenou profilovanou římsu s nízkou nasazenou atikou s nasazenými pískovcovými jehlacovými kuželami na nárožích. Vstupní průčelí je završeno obdélným klasicistním štítem s nárožními pilastry, vynášejícími trojúhelníkový nástavec, a zprohýbanými křídly. V ose štítu je situována velká nika, ve které je umístěna pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého.

Podélné stěny kaple jsou prolomeny po dvou obdélných, polokruhových oknech s ostěním v omítce se středovými klenáky. Stejné okno se nachází v jihovýchodní boční stěně presbytáře, protilehlá stěna je prolomena menším kruhovým okénkem nad sakristií. V ose závěru je situováno oválné okno s ostěním v omítce se středovým klenákem. Vnější stěny kaple jsou členěny lizénovými rámci a mohutnými zdvojenými nárožními pilastry s profilovanými hlavicemi, vynášejícími mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsu pod střechou. V podezdívce zdiva v ose závěru presbytáře je zazděn křížový kámen, další křížový kámen je zazděn v podezdívce pod patkou nárožního pilastru v jihovýchodním průčelí kaple.

Vnitřní prostor lodi kaple na skoro obdélném půdorysu se zaoblenými nárožími při jihozápadní stěně a neodděleného polokruhového presbytáře je zaklenut valenou klenbou s lunetami vynesenou na zdvojených pilastrech s profilovanými hlavicemi s nasazenou mohutnou sjednocenou hlavicí. Klenby kaple bývaly opatřeny štukovaným stropem s vybledlými freskami v kartuších. Na klenbě závěru byl vyveden částečně poškozený osmiřádkový červený latinský věnovací nápis: „Deo / et sancto Vito martyri / Martinus Falb, eius conjux et aeredes, / illustrissimi domini domini / Dominici, s(arci) i(mperii) R(omani) comtis de Kaunitz / Rittberg-Questenberg / subditi / has aedes propriis impensis struxerunt“.

V přední části lodi nad vstupem je umístěna dřevěná kruchta s mírně vystupující polokruhovou předprsní, vynesená na dvou osmibokých dřevěných pilířích a přístupná vřetenovým schodištěm v levém zaobleném koutu prostoru podkruchtí.

Vnitřní zařízení kaple představoval původně barokní hlavní oltář, tvořený, stejně jako v nedalekém kostele sv. Jana Nepomuckého v Javorné, pouze oltářním obrazem, zavěšeném na závěrové stěně presbytáře. Obraz ve zlaceném barokním rámu představuje sv. Víta před scénou jeho umučení. Na oltářní menze pod obrazem je umístěn vysoký tabernákl se zdobenými křídly, nad kterými jsou na stěně zavěšeny dvě bílé zlacené plastiky klečících okřídlených andělů, ukazujících k oltářnímu obrazu mezi nimi. Tento oltář byl roku 1905 přenesen do sakristie a nahrazen tzv. Grödnerským oltářem se středovou edikulou, ve které bývala umístěna socha sv. Víta. Na konzolách po stranách byly postaveny sochy sv. Josefa a sv. Terezy. Dnešní hlavní oltář je poskládán z částí těchto dvou oltářů.

Barokní kazatelna, přístupná z prostoru sakristie, je situována v nároží výklenku levého rizalitu v podélné stěně kostelní lodi. Čtyři hlavní pole koše kazatelny byla původně zdobena kartušemi s plochými reliéfními bustami evangelistů. Stříška kazatelny je zdobeny dřevěnými figurálními plastikami. Na stříšce je vyveden monogram „J. V. ST.“ a datace „1841“ značící restaurování kazatelny, během kterého byla nově štafírována a pozlacena.

 

Fotodokumentace

Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
 
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
 
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
 
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
Dražov - kaple sv. Víta |
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1932 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Brno, 544/545
Jakob, H. 1992 : Trossau - Geschichte eines Dorfes im Egerland, Stutensee
Poche, E. a kol. 1982 : Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 473

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz