Památky a příroda Karlovarska

Zlatá Hvězda – kaple Panny Marie

Jarda Vyčichlo — Sun, 05 Sep 2010 21:50:28 +0000

Kaple Panny Marie stojí u stavení čp. 44 na západním okraji osady Zlatá Hvězda. Na počátku 21. století byla tehdy volně přístupná kaple ve velmi zchátralém až havarijním stavu, proto bylo přistoupeno k její celkové rekonstrukci.

Obdélná kaple krytá valbovou šindelovou střechou s hranolovou zvoničkou se stanovou, rovněž šindelovou stříškou. Vstupní průčelí s obdélným, segmentem zakončeným vchodem, je završeno trojúhelníkovým štítem s reliéfem kříže. Boční stěny kaple jsou prolomeny po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně. Uvnitř je kaple plochostropá.

kaple Panny Marie před rekonstrukcí na počátku 21. století

stav kaple před rekonstrukcí na počátku 21. století

interiér kaple na počátku 21. století

kaple Panny Marie po rekonstrukci - září 2010

vstupní průčelí kaple - září 2010

západní průčelí kaple - září 2010

kaple od jihozápadu - září 2010

kaple od jihovýchodu - září 2010

východní průčelí kaple - září 2010

nový interiér kaple - září 2010

Dražov – kaple

Jarda Vyčichlo — Sun, 05 Sep 2010 08:17:56 +0000

Kaple stávala v nejvyšším bodu silnice od Stanovic, při pravé krajnici, severozápadně od obce Dražov. Kaple byla zbořena někdy mezi léty 1962 a 1965, poté co byla poškozena buldozerem při orbě na sousedních polích. O její obnově uvažuje občanské sdružení Rytířstvo Panny Marie z Karlových Varů.

Čtvercová kaple o rozměrech asi 2 x 2 metry a vysoká původně asi 2,5 metru, krytá stanovou střechou.

Dnes z bývalé kaple zůstává pouze obvodové zdivo do výšky maximálně 30 cm a dosti kamenných trosek.

Děpoltovice – kaple

Jarda Vyčichlo — Sat, 04 Sep 2010 23:31:44 +0000

Kaple stávala při silnici na Fojtov na severozápadním okraji obce Děpoltovice. V roce 1972 však byla kaple pro zchátralost zbořena.

Obdélná kaple o rozměrech asi 1,8 x 2,5 m s rovným závěrem, krytá valbovou střechou s vysokou sloupkovou hranolovou zvoničkou se stanovou stříškou s křížem na vrcholu. Vstupní průčelí s obdélným vchodem bývalo završeno trojúhelníkovým štítem s nikou. Boční stěny kaple byly prolomeny po jednom menším obdélném okně.

Dnes z bývalé kaple zůstaly již jen zbytky obvodového zdiva, vpředu do výšky max. 0,3 m, pod velikým kaštanem u cedule, kterou končí obec Děpoltovice.

kaple v Děpoltovicích v roce 1963

Děpoltovice – kaple u Dvorského vrchu

Jarda Vyčichlo — Sat, 04 Sep 2010 23:04:07 +0000

Kaple stávala na východním úpatí bývalého Dvorského vrchu, asi 300 m od dnešního kamenolomu, západně od obce Děpoltovice.

Objekt již neexistuje

Březová – pomník obětem 1. světové války

Jarda Vyčichlo — Sat, 04 Sep 2010 21:57:35 +0000

Pomník obětem 1. světové války byl odhalen dne 23. srpna 1936 jižně od Starého mlýna v obci Březová (Pirkenhammer). Sochu vojáka v nadživotní velikosti vytvořil místní sochař Ernst Riedel. Pomník byl postaven na památku 61 padlým občanům Březové ve velké válce 1914-1918. Pomník byl však někdy v minulosti stržen. Později bylo bezhlavé tělo vojáka uloženo na dvoře obecního úřadu.

Monumentální pomník tvořil mírně se zužující členitý hranolovitý podstavec. Na jednotlivých stranách bývaly osazeny pamětní desky s věnováním a 61 jmény padlých. Na postavci stávala socha vojáka v nadživotní velikosti v polní zbroji. Podstavec stával na třech stupních a ohraničen byl čtyřmi kamennými bloky. Celé okolí pomníku bylo také parkově upraveno.

pomník obětem 1. světové války v Březové před rokem 1945

detail sochy vojáka na fotograii z doby před rokem 1945

Použitá literatura:

Wieser, S. 2009 : Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, 92, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 89/99

Čichořice – kaple

Jarda Vyčichlo — Fri, 03 Sep 2010 22:22:23 +0000

Kaple stávala při cestě na Číhání kopírující řeku Střelu, východně od obce Čichořice.

Objekt již neexistuje

Bochov – socha sv. Jana Nepomuckého

Jarda Vyčichlo — Fri, 03 Sep 2010 20:44:51 +0000

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z první poloviny 18. století stojí travnatém prostranství na náměstí Míru před radnicí uprostřed obce Bochov.

Barokní pískovcová socha světce je vyvedena v obvyklém šatě a atributy. Kolem hlavy má svatozář s pěti hvězdami. Na prsou drží světec levou rukou krucifix, v pravé drží svůj baret. Oděn je v rochetě s kanovnickým pláštíkem. Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna na vrcholu vysokého barokního podstavce, vyrobeného rovněž z pískovce.

socha sv. Jana Nepomuckého v Bochově - červen 2010

barokní socha světce - červen 2010

sv. Jan Nepomucký - červen 2010

Použitá literatura:

Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 220

Dolní Lomnice (Hradiště) – kaple sv. Anny

Jarda Vyčichlo — Fri, 03 Sep 2010 13:18:56 +0000

Jednoduchá barokní kaple sv. Anny stávala u silnice v dnes částečně zaniklé vsi Dolní Lomnice (Unter Lomitz) ve Vojenském újezdu Hradiště. Někdy po začlenění obce do nově vzniklého VVP Hradiště v roce 1953 byla patrně kaple spolu s částí zástavby vsi zbořena.

Použitá literatura:

Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 49/50
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 41/42

Horní Lomnice (Ober Lomitz)

Jarda Vyčichlo — Fri, 03 Sep 2010 12:31:06 +0000

Dnes již zcela zaniklá ves Horní Lomnice, německy Ober Lomitz, ležela na březích Lomnického potoka v nadmořské výšce 480 m v západní části Doupovských hor přibližně kilometr východně od Dolní Lomnice ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr obce měřil 3,45 km². Dnes zbývají z původní vsi pouze zarostlé zbytky základů bývalé zástavby.

přírodní zajímavosti: Lomnický potok

Historie vsi se vždy prolínala s osudy sousední vsi Dolní Lomnice. Od 13. století byla Horní Lomnice spolu s Dolní Lomnicí součástí šemnického újezdu, patřícího oseckému klášteru. V 60. letech 15. století postoupil obě vsi opat Johann králi Jiřímu z Poděbrad. Ten o ně a dalších 8 vesnic rozšířil panství Andělská Hora, které dal svému synkovi Hynkovi. Horní i Dolní Lomnice u tohoto panství zůstaly, i když se majitelé střídali. Potvrzuje to např. také zápis v Deskách dvorských z roku 1570: „zámek Andielskau horu… s vesnicemi Satteles, ves Obrlamicz, ves Vntterlamicz…“ Po Bílé hoře byl zdejší zkonfiskovaný majetek prodán majiteli nově vzniklého panství Kysibel (Stružná) Heřmanu Černínovi z Chudenic. Berní rula z roku 1654 uváděla již každou Lomnici zvlášť. V Horní Lomnici tehdy žili 4 sedláci, ale jen 2 chalupníci a všichni měli stavení dobrá. Celkem bylo v Horní Lomnici 17 potahů, 7 krav, 14 jalovic, 4 prasata a 7 koz. Berní rula dále uváděla, že „dobytkem stojí, předivem a dřívím sekání se živí“. Během 18. století byla již jen Horní Lomnice uváděna u panství Doupov a přifařena byla k Zakšovu. Roku 1847 však Sommer ve své topografii uvádí obě Lomnice již opět u panství Kysibel. V roce 1850 se stala Horní Lomnice samostatnou obcí, náležející do okresu Karlovy Vary. Poštu a nejbližší nádraží mívala v Kyselce. V roce 1895 žilo ve vsi 223 obyvatel ve 38 domech, roku 1921 zde žilo 217 lidí a počet domů stoupl na 43, roku 1939 zde žilo 233 lidí. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla již ves nikdy dosídlena a roku 1950 zde žilo pouze 6 stálých obyvatel. Po roce 1953 po začlenění vsi do Vojenského újezdu Hradiště byla Horní Lomnice vysídlena zcela a postupně zbořena.
Dnes je Horní Lomnice již zcela zničená v místě původní vsi jsou jen zarostlé malé zbytky základů.

katastrální mapa vsi Horní Lomnice z roku 1945

letecký podhled na zástavbu Horní Lomnice z roku 1952

Použitá literatura:

Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 49/50
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 41/42

Činov (Schönau)

Jarda Vyčichlo — Fri, 03 Sep 2010 06:52:53 +0000

Dnes částečně zaniklá obec Činov, německy Schönau, leží v údolí Mlýnského potoka v nadmořské výšce 670 m na jihozápadním úpatí Doupovských hor 6 km severozápadně od Bochova ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr obce měřil 5, 85 km². Název Schönau je německého původu a český název vznikl pravděpodobně z německého lidového tvaru Šína. Během let se oba názvy dost měnily: Ssonaw (1570), Czinow (1600), Ssenow, Czynow (1623), Schonau, Cžinowice (1785). Úřední název v letech 1895-1923 byl Šenov, Schönau, pak již Činov.

sakrální stavby: kostel sv. Martina, kaple (márnice), kaple, kaple
smírčí kříže: smírčí kříž, smírčí kříž, křížový kámen
kamenosochařské památky: kříž
pomníky a památníky: pamětní deska obětem 1. světové války
přírodní zajímavosti: Mlýnský potok, rybník, naleziště hyalitu

První písemná zmínka o vsi Činov z července 1326, kdy opat oseckého kláštera Ludovik pověřil listinou Völfina, syna rychtáře Pesolda z Hartmannsgrün (Lučin), aby vymýtil les jižně od Šemnice založil tam ves Schönow. Pro vesnici bylo vyměřeno 15 lánů platných a jeden svobodný pro Völfina jako budoucího rychtáře Činova. Stavět se začalo v horní části vesnice, mezi později postaveným kostelem a potokem. Kvůli těžkostem při zakládání bylo nové osídlení osvobozeno na sedm let od odvádění poplatků. Teprve poté měli, kromě desátků, platit z lánu po 2 groších o sv. Valburze a o sv. Michalu a navíc dodávat každý po 1 kuřeti a hrnci máku. Rychta měla zůstat dědičně Völfinovu rodu. Kdyby se však rychtář těžce provinil nebo kdyby jeho rod vymřel, měla se rychta vrátit zpět klášteru. Za husitských válek bylo klášterní panství rozbito, i když formálně patřil šemnický újezd klášteru do roku 1465, kdy ho opat Johann postoupil králi. Ten celý šemnický újezd připojil k panství Andělská Hora Některými autory je k této lokalitě s určitou opatrností připisována Dorota z Činov, uváděná v roce 1495. V té době byl však Činov součástí panství Andělská Hora a ani dříve či později možnost případného existence zdejšího panského sídla z dějin vsi přímo nevyplývá. U zboží Andělská Hora Činov zůstal i poté, co bylo po Bílé hoře Collonům zabaveno a připojeno k nově vzniklému panství Kysibel (Stružná) Heřmana Černína z Chudenic. Berní rula z roku 1654 uvádí v Šenau 8 sedláků, 9 chalupníků a na obci 8 domkářů. Sedláci a chalupníci s výjimkou dvou měli šichni kromě polí i dost velký kus lesa, jeden sedlák také formanil, u jednoho chalupníka a dvou domkářů byla poznámka „šindelář“. Celkem bylo ve vsi tehdy 36 potahů, 54 krav, 73 jalovic, 16 ovcí, 6 prasat a 21 koz. Závěrečná poznámka berní ruly uváděla, že „tato ves na stavení může býti, rolí žitné, na jar jen síti mohou, luk, pastev s potřebu, položení v dolině při lesích, dobytkem a formaněním nejlépe stojí, míli od města Šlakenverdu leží“. Roku 1776 byl hrabětem Hartigem, tehdejším majitelem panství Kysibel, postaven na vyvýšině nad vesnicí zdejší kostel sv. Martina, který byl filiálním, nejdříve k Andělské Hoře, od roku 1782 k Žalmanovu. Činov měl dvoutřídní školu, poštu i faru měl v Žalmanově, železnici v Bochově. V roce 1850 se Činov stal samostatnou obcí, patřící do okresu Bochov, po 1. světové válce do okresu Žlutice, dnes ke Karlovým Varům. Roku 1895 žilo ve vsi 547 obyvatel v 88 domech, roku 506 v 93 domech a roku 1930 505 obyvatel. V roce 1926 v obci probíhaly veliké oslavy 600letého výročí založení obce. V souvislosti s tím místní kronikář Ernst Schneider a další spolupracovníci zpracovali obsáhlou (700 stran) pamětní knihu obce, kterou dodnes potomci původních odsunutých obyvatel opatrují. světové války bylo odsunuto německé obyvatelstvo a ves částečně dosídlena. V roce 1950 zde žilo 95 obyvatel. Po začlenění Činova do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byla bývalá ves spolu s kostelem postupně bořena.
Dnes stojí na kraji bývalé vsi jen 2 domy, kde žijí tři trvale žijící obyvatelé. V sousedství Činova existuje již řadu let velká skládka komunálního odpadu pro Karlovy Vary, jediná na území vojenského újezdu. Zabírá rozlohu 10 ha a je spojena se zvýšenou dopravou v místě. Okolí je znečišťováno, poškozeno bylo i unikátní naleziště hyalitu.

celkový pohled na ves Činov od západu z roku 1926

severní část vsi s kostelem sv. Martina v roce 1926

střední část vsi Činov na fotografii z roku 1926

dolní část vsi Činov na fotografii z roku 1926

činovská škola na fotografii z roku 1926

otisk mapy stabilního katastru z roku 1841

obavatelé Činova na fotografii z roku 1926

obecní zastupitelstvo Činova na fotografii z roku 1926

kronikářský tým na fotografii z roku 1926

hlavní kronikář Ernst Schneider na fotografii z roku 1926

sbor dobrovolných požárníků na fotografii z roku 1926

činovští veteráni z 1. světové války na fotografii z roku 1926

mužský pěvecký sbor na fotografii z roku 1926

spolek mládeže z Činova na fotografii z roku 1926

Použitá literatura:

Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 21/22
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 11/12
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 34
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 52/53
Wieser, S. 2009 : Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, 92, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 89/99