přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Hájek - tvrz

Hájek - tvrz

Hájek - tvrz |

Gotická vodní tvrz vznikla již během 14. století jako sídlo zdejších loketských manů v severní, výše položené části vsi Hájek (Grassengrün). K roku 1516 je zde připomínán první známý držitel rytíř Sebastian Hoffmann z Münchhofu. Někdy po roce 1556 však starou tvrz nahradilo nové renesanční panské sídlo, opuštěná tvrz poté postupně zchátrala a zanikla. Ve 2. polovině 20. století byla lokalita narušena stavební činností. Částečně dochované tvrziště se dnes nachází v zahradě rodinného domu, stojícího v severní části lokality.

 

Objekt: gotická vodní tvrz

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Hájek (Grassengrün)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v zahradě domu čp. 143 za obecním úřadem v horní severní části obce

GPS: 50°17'1.744"N, 12°55'7.328"E

Období vzniku: 14. století

První písemná zmínka: 1516

Období zániku: po roce 1556

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 20551/4-802

Stav: zachovalé částečně

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Gotická vodní tvrz vznikla zřejmě již během 14. století jako sídlo zdejších loketských manů v severní, výše položené části vsi Hájek (Grassengrün). Na počátku 15. století náležela část vsi k loketským lénům, druhou, patrně méně významnou část vsi držel ostrovský měšťan František Stumpf. První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1409, kdy vdova po Františku Stumpfovi Anežka (Agens) nadala oltář Panny Marie ve farním kostele sv. Michaela Archanděla v Ostrově ročním platem zapsaným na majetku, totiž „ve vsi Grasengrün pět kop grošů a ve vsi Drnovicích na poddanském dvoře…“. Neznámo kdy byla k loketskému manskému obvodu připojena i druhá část sjednocené vsi.

V roce 1516 je v Hájku připomínán první známý držitel zdejšího zboží s tvrzí rytíř Sebastian Hoffmann z Münchhofu (dnešní Mírová). K roku 1525 je ve šlikovském loketském urbáři uvedeno, že mezi „Edelleuthe im Unternlandt“, tedy mezi urozené v tzv. dolní zemi (či dolní části obvodu) patřil rovněž Sebastián Hoffmann z Münchshofu, který držel „Grosengrun“. Podle zápisu patřilo tehdy ke zdejšímu manskému statku příslušenství: „v Grasengrünu 6 ½ dvora, 1 hostinec, v Lobzech 2 celé dvory, v Rozmyšly 4 celé dvory a jedna polovina dvora, v Sadově 2 celé dvory, v Radošově 1 dvůr“, tedy celkem 16 poddanských dvorů, jeden hostinec a 18 osedlých. Ještě k roku 1556 je v tituláři české šlechty uveden „Ssebestyan Hoffman z Minichhoffu a na Grosengrýnu“.

Někdy poté přešlo zdejší zboží spolu s tvrzí na Sebastiánova nástupce, snad jeho syna Kryštofa Hoffmanna z Münchshofu. Patrně v době po polovině 16. století poté nahradilo původní gotickou tvrz nové renesanční panské sídlo, poprvé výslovně připomínané k roku 1567. Původní tvrz poté přestala sloužit svému účelu a postupně zanikla. Severní část příkopu tvrze byla poté postupně zavezena. Některými autory je do těchto míst situováno mladší renesanční sídlo, stojící zde ještě v průběhu 19. století.

Dne 3. května 1958 bylo tvrziště v Hájku zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 20551/4-802. Ještě v padesátých letech popisovali Josef Kabát a Karel Slepička tvrziště jako okrouhlé založení o průměru kolem 25 metrů se zčásti zachovaným valem a příkopem zalitým vodou. Vlastní tvrziště při tom údajně převyšovalo okolní terén o téměř tři metry. Po roce 1960 však byla lokalita zčásti narušena povrchovými úpravami. Při průzkumu z května roku 1987 byla zjištěna další devastace vodního příkopu, jehož boky byly strženy a „vyztuženy“ betonovými panely. Na základě upozornění tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV bylo další narušování památky alespoň na určitou dobu zastaveno.

V době kolem roku 1989 však došlo v souvislosti s povrchovými úpravami okolního terénu a demolicemi užitkových staveb mezi tvrzištěm a čp. 21 ke stržení zeminy v těsné blízkosti jeho severozápadní části. V obnaženém terénu byl tehdy nalezen úlomek renesančního kachle. Dnes je bývalé tvrziště upraveno jako zahrada nového rodinného domku čp. 143 z počátku 21. století, ležícího v severním okraji lokality. Plocha vlastního tvrziště je holá, udržovaná, s nízkými stromky a keři hustě nasázenými na jižní hraně nad příkopem.

 

Popis objektu

Pozůstatkem gotické vodní tvrze je dnes částečně dochované tvrziště okrouhlého či mírně oválného půdorysu o průměru původně až 38 metrů. Vlastní vyvýšená plocha jádra o rozměrech zhruba 18 x 20 metrů byla původně obklopena zhruba 6 metrů širokým vodním příkopem, částečně dochovaným v jižní části ve formě neudržovaného podkovovitého rybníčku, doposud zčásti naplněného vodou, a vnějším valem. Zbylá část průběhu zasypaného příkopu je dnes naznačena pouze podmáčenu sníženinou. O vnitřní zástavbě vlastní tvrze není doposud nic známo.

 

Fotodokumentace

Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
 
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
Hájek - tvrz |
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 40
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 49
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 77
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 251
Úlovec, J. 1994 : Bývalá panská sídla ve Kfelích a Hájku, Historický sborník Karlovarska II, Karlovy Vary, 94/109

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz