Hradiště (Hofen)

Nad okrajem pozdější vsi se na vrchu Hradiště (780 m.n.m.) rozkládalo laténské hradiště. V 50. letech 20. století, zde našli archeologové již jen val na severozápadní straně temene ostrožny.

Původně stávala na zdejším kopci pouze lovecká chata Heinricha ze Schwarzenberku, který údajně usídlil na úpatí kopce své poddané, aby mu lovecké sídlo ochránili. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1532, kdy patřila již k panství Andělská Hora pánů z Plavna. Roku 1570 koupil panství Andělská Hora Kašpar Collona z Felsu. Po jeho smrti spravovala panství jeho vdova Anna Karolína, rozená Šliková. Ta vedla roku 1578 spor s Janem Jindřichem Prollhoferem na Herpteřicích o pastviny nedaleko vsi Hradiště. Prollhoferův poddaný pásl do roku 1579 vždy od 24. dubna do 21. října ovce na pastvinách u Hradiště a sklízel seno i oves ze spodní louky pro své koně. Na to už ale neměl právo, protože pozemky byly nyní pronajaty poddanému pana Collony. Při obhlídce pozemků 31. května 1580 konané za přítomnosti zamskodeskového komořího, byli vyslícháni také obyvatelé Hradiště, kteří museli vypovídat o majetkových poměrech. V Deskách zemských je z roku 1580 také následující zápis: „...byl sem veden s tvrze z Hersstossicz odkudž dobrý půl míle skrze ves Javorny na louku na lesích nad vsí Heffen slove Hradissttie...“ Je vidět, český název, vztahující se ke starému hradišti, se užíval již během 16. století. Pobělohorské konfiskace majetku syna Kryštofa Collony z Felsu, Linharta, znamenaly pro Hradiště nejen nového pána a změnu názvu panství, ale také zavedení tvrdé rekatolizace poddaných, kteří byli již delší dobu protestanty. V následujících letech třicetileté války nebylo ani Hradiště ušetřeno pustošení procházejícími vojsky obou válčících stran. Zachovala se zpráva z 6. září 1645 o sedlákovi Haringovi, kterého při orání na poli přepadlo 7 jezdců, smrtelně ho zranili a sebrali mu jeho tři koně. Poté se dali vojáci do rabování celé vsi. Podle údajů z berní ruly z roku 1654 se zdá, že ves se již z hrůz války vzpamatovala. Žilo tam sice jen 6 sedláků a jeden poddaný tzv. na obci, ale dobytka už zase měli dostatek: 20 potahů, 14 krav, 24 jalovic, 1 ovci, 4 prasata a 7 koz. Také stavení byla dobrá a berní rula také uváděla, že „živnost jich z dobytka a formanění“. Sedláci zde měli 121 strychů polí, 3 ¾ strychu lesa a 2 ½ strychu vinic. Ves Hradiště ve tvaru okrouhlice, mívala domy soustředěné kolem návsi. Kostel ve vsi nebyl, ale majitel domu č.p. 3 si dal roku 1805 pro svůj dům ulít v Chomutově zvon. Roku 1921 byl zvon přenesen na západní štít obecního domu a jeho obsluhu dostal za úkol obecní pasák. Počet domů v obci se pohyboval kolem 15 a v roce 1847 zde žilo 81 obyvatel. Roku 1850 se Hradiště stalo samostatnou obcí. Do roku 1869 chodily děti do radošovské školy, poté přešly do nově zřízené školy v Březině. Za 1. republiky zde bylo 9 zemědělských usedlostí, 5 sedláků mělo přes 20 ha polností, další 4 měli polí méně. Dále zde býval hostinec a z řemeslníků zde pracoval švec, zedník a kolář. Elektřina byla do vsi zavedena roku 1922 přes Březinu a roku 1923 zde začali se stavbou vodovodu, jehož vodárnička stojí dodnes. V roce 1921 zde žilo 73 obyvatel a na konci 2. světové války v roce 1945 již jen 22. Po válce a vysídlení německého obyvatelstva byla ještě ves znovu částečně dosídlena a v roce 1950 je zde uváděno 23 stálých obyvatel. Po začlenění Hradiště do vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byla ves znovu vysídlena a postupně zbořena.

Dnes z bývalé vsi zbývá již jen malá vodárnička ve svahu, zbytky základů domů mezi porostem stromů.