Jáchymov - koňský žentour

Těžní vratidlo, žentour na koňský pohon, takzvaný trejv, bylo vybudováno v 16. století při bohatém stříbrném dole Helena Huber, založeném roku 1520, na plošině na návrší Schottenberg jihovýchodně pod hradem Freudenstein v západním svahu údolí nad horní částí města Jáchymov (Sankt Joachimsthal). V Jáchymově byly žentoury poháněny 2-4 páry koní, které byly v pravidelných intervalech střídány. Počet pracujících koní závisel na velikosti šachet, která dosahovala hloubky až kolem 200 metrů.

Ve druhé polovině 18. století došlo po dlouhé stagnaci k několika bohatým nálezům stříbrných rud a novému rozmachu jáchymovského hornictví. V roce 1764 odprodal tehdejší soukromý majitel těžební jámu městu Jáchymov, kterému patřil i sousední důl Svornost. V sedmdesátých letech 18. století financovalo město Jáchymov stavbu nového žentouru. Dne 30. září 1779 navštívil důl pro jeho technologickou jedinečnost při svém druhém pobytu v Jáchymově císař Josef II. a při této příležitosti byl na jeho počest přejmenována zdejší šachta na Důl císaře Josefa (Kaiser Joseph Schacht).

Roku 1802 přešel důl z důvodu špatného hospodaření pod státní správu. Kolem poloviny 19. století se dosud nepotřebný smolinec stal zdrojem uranu, který se používal na výrobu barviv. Jáma Josef byla postupně prohlubována a koncem 19. století dosáhla hloubky 300 metrů. Kromě samotné dobývky šachta sloužila rovněž jako odvětrávací komín sousedního dolu Svornost, se kterým bývala spojena štolou Daniel. V roce 1901 byla zatopena jáma Svornost a chodbou Daniel nateklo množství vody i do dolu Josef, který byl následně uzavřen a až na 36 metrů zasypán.

Po druhé světové válce nastal rozmach těžby uranu na Jáchymovsku. Pro potřeby těžby na dole Svornost došlo tehdy rovněž ke znovuobnovení jámy Josef. V roce 1948 byl chátrající historický koňský žentour nad zasypaným jámovým stvolem prohlášen za Národní kulturní památku, následně rozebrán a přenesen do Okresního muzea v Kutné Hoře, dnes Českého muzea stříbra - Hrádek, kde byl roku 1949 zvovusestaven ve venkovní expozici hornictví a odhalen v rámci celostátní výstavy 700 let československého hornictví. Na místě demontovaného historického těžního vratidla byla roku 1949 postavena stará těžní věž, přenesená z jámy Svornost. Zásypový materiál z jámy byl postupně odtěžen a jáma samotná byla prohloubena na dnešní hloubku 470 metrů.