Památky a příroda Karlovarska

Javorná (Ohorn)

Javorná (Ohorn) Dnes z velké části zaniklá ves Javorná, německy Ohorn, se rozkládala podél Bochovského potoka na jižním úpatí Doupovských hor v nadmořské výšce 760 m, asi 4 km severovýchodně od Bochova ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr měřil 1,66 km². Název vsi byl odvozen od slova Ahorn – javor a podle jedněch to znamená, že ves byla založena v době kolonizace v javorovém lese. Druzí ale předpokládají, že Ahorn bylo mužské osobní jméno a název znamenal Ahornův dvůr.

sakrální stavby: kaple
kamenosochařské památky: socha sv. Jana Nepomuckého, boží muka, železný kříž
přírodní zajímavosti: Bochovský potok, rybníky

První písemná zmínka o vsi Javorná pochází z roku 1480, kdy patřila k hradu Hartenštejn, který tehdy vlastnil Jindřich III. z Plavna. V privilegiu ze 17. března 1493, kterým udělil Jindřich III. z Plavna Bražci některé výsady, jsou také zmiňováni Jacob Mulner a Nickel Bolzinger z Ohorn jakou spoluúčastníci udělených výsad. Roku 1580 upozornili obyvatelé Javorné delegáta Zemských desek Matyáše Slivenského, že roku 1510 získal ves „Brežecz, ves Jawornau“ neoprávněně Jiří Plick z Plickensteinu, zatímco majetek patřil dědicům Kryštofa Zedwitze. Ti vše nakonec v roce 1568 skutečně zdědili. Po 13 letech koupila Javornou Anna Karolína Collona z Felsu a připojila ji k panství Andělská Hora. Po stavovském povstání a následných pobělohorských konfiskacích koupil panství Andělská Hora spolu s Javornou Heřman Černín z Chudenic a spojil vše se svým panstvím Kysibel (Stružná). Události třicetileté války Javornou příliš nezasáhly, berní rula z roku 1654 zde neuvedla ani jedno pusté hospodářství. Tehdy zde žilo 8 sedláků a 3 chalupníci a měli celkem 24 potahy, 19 krav, 45 jalovic, 6 ovcí, 1 prase, 2 kozy a obdělávali 116 ½ strychu polí. Měli také 2 ⅜ strychu vinic. Berní rula uváděla, že stavení jsou dobrá, pole žitná, ale že mají málo luk a „dobytkem a formaněním stojí, leží při vrchu, míli od města od Žlutic“. Roku 1847 zde žilo 132 obyvatel ve 25 domech roztroušených podél Bochovského potoka a roku 1850 se Javorná stala samostatnou obcí náležející do okresu Bochov, který byl později připojen k okresu Žlutice. Farou patřila Javorná do Bražce, poštu měli v Bochově a od roku 1878 zde byla jednotřídní škola, označovaná jako expositura školy z Bražce. V roce 1889 ji navštěvovalo 26 dětí. Obyvatelé se zabývali hlavně zemědělstvím a chovem dobytka. Přes velkou nadmořskou výšku se zde dařilo pěstovat žito, oves, brambory a pícniny. Významné bylo i množství mléka, které obec dodávala na trh. Za 1. republiky tu bylo 24 zemědělců. Čtyřem z nich patřilo přes 20 ha polností, 14 mělo do 20 ha a 6 pod 2 ha. Z řemeslníků zde pracoval pouze kovář, ale ve vsi byl také hostinec. Elektřina byla do Javorné zaváděna v letech 1930-1931. Většina hospodářství brala vodu ze studny, jen 5 si vybudovalo vlastní vodovod. Roku 1929 vyhořel zdejší obecní dům. Tehdy hasili jen místní obyvatelé, dobrovolný hasičský sbor byl totiž založen až v roce 1933. V roce 1939 zde žilo 143 obyvatel ve 32 domech. Po 2. světové válce a odsunu původního německého obyvatelstva byla obec znovu dosidlována. Po začlenění vsi do Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 však bylo i nové obyvatelstvo vysídleno a obec postupně bořena.
Dnes v místech bývalé vsi stojí poslední obydlený dům porybného, který má na starosti přes desítku okolních rybníků. Dále zde stojí ještě jeden dům, určený k demolici a několik ruin.