přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Jeřeň - tvrz

Jeřeň - tvrz

 |

Gotická vodní tvrz byla založena jako sídlo místního vladyckého rodu již ve 2. polovině 13. století na jižním okraji vsi Jeřeň (Girschen). První písemná zmínka tvrzi pochází z roku 1321. Po připojení vsi k sousednímu panství Valeč v roce 1585 však zdejší tvrz ztratila význam jako středisko samostatného statku a postupně zanikla. Dodnes se zachovalo mohutné tvrziště se zbytky vodního příkopu.

 

Objekt: gotická vodní tvrz

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Jeřeň (Girschen)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na jižním okraji středu vsi východně od usedlosti čp. 23

GPS: 50°9'56.564"N, 13°15'27.192"E

Období vzniku: 2. polovina 13. století

První písemná zmínka: 1321

Období zániku: po roce 1585

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 28118/4-865

Stav: terénní nerovnosti

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Gotická vodní tvrz byla založena jako sídlo místního vladyckého rodu zřejmě již ve druhé polovině 13. století na jižním okraji vsi Jeřeň (Girschen). První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1280, kdy zde seděl purkrabí Konrád z Jeřeně, připomínaný zde ještě k roku 1281. V letech 1289-1291 je na zdejším statku doložen Oldřich z Jeřeně. První výslovná zpráva o zdejší tvrzi pochází z roku 1321, kdy ji spolu se vsí držel Evan z Jeřeně z rodu vladyků z Nečtin, který zde poté seděl až do roku 1354. Poté následovali v držení statku Jeřeň jeho synové Jan, Heřman a Evan. V roce 1382 Prodal vladyka Heřman, který získal hrad Buben na Plzeňsku, spolu s Evanem statky Jeřeň a nedaleké Skytaly pánům z Rýzmburka. V roce 1407 seděl na zdejší tvrzi „zchudlý“ Boreš z Rýzmburka na Jeřeni (de Gerznie).

V roce 1476 na zdejším statku vládl Jan Vykart ze Šanova, jehož potomci Jan, Aleš a Jetřich si Jeřeň vložili po roce 1541 do obnovených desek zemských. Následně se bratři majetkově rozdělili a Jeřeň připadla Alešovi ze Šnaova, který ji držel ještě roku 1558. Poté seděl na zdejší tvrzi Vykart ze Šanova, připomínaný zde k roku 1575. Po smrti Vykarta v době před rokem 1585, zdědilo zdejší zboží jeho pět synů, kteří prodali zboží Jeřeň s tvrzí Janu Valdemarovi z Lobkovic. V roce 1585 však Jan Valdemar z Lobkovic prodal dvůr Jeřeň spolu s tvrzí a vsí Kryštofu Štampachovi ze Štampachu, držiteli panství Valeč, k němuž pak Jeřeň už poté trvale patřila. Zdejší tvrz tehdy ztratila význam jako středisko samostatného statku a byla opuštěna. Někdy poté tvrz vyhořela a následně postupně zcela zanikla. Zdivo tvrze bylo patrně využíváno obyvateli vsi jako stavební materiál.

Dne 3. května 1958 bylo tvrziště zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 28118/4-865. V roce 1997 byl na tvrzišti proveden archeologický průzkum Karlovarského muzea pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka. Lokalitou byla vedena křížová sonda s rameny o rozměrech 830 x 140 cm se středem uprostřed kruhové plošiny vlastní tvrze, kterou byl zachycen zděný čtvercový objekt. Na základě nalezeného archeologického materiálu stanoveno období osídlení lokality rámcově v rozmezí 13. a 16. století. Mladší nálezy byly již velmi sporadické. V sondách byly objeveny výrazné stopy požáru v podobě propálené červené hlíny.

 

Popis objektu

Z tvrze se dodnes dochovalo výrazné a dobře dochované tvrziště přibližně kruhového půdorysu o průměru až 40 metrů. Okolo centrálního kruhového pahorku vlastní tvrze o průměru asi 25 metrů obíhal mohutný vodní příkop, původně široký 10-15 metrů. Zbytek příkopu je dnes na východní straně zavodněný a v jeho jižní části protéká drobná vodoteč. Na západní straně lokality se zachoval valovitý útvar vyhozený před hranou příkopu.

Plocha vlastní tvrze je dnes zarovnaná, beze stop původní zástavby. V jihozápadní části plošiny stávala dříve archeologickým průzkumem z roku 1997 zachycená dvojpodlažní nebo třípodlažní kamenná budova na nejspíše čtvercovém půdorysu o rozměrech 10 x 10 metrů o mocnosti zdiva nejméně 280 cm. Kamenné zdivo bylo spojované bílou jílovitou hlínou, s jasnou zřetelnou vnější i vnitřní lící s náznakem dalšího vnitřního členění prostoru. Západně od budovy mohl stávat další neznámý kamenný objekt, jako součást předpokládaného typu gotické tvrze s obytnou věží. Zbývající zástavba lokality byla tvořena dřevěnými konstrukcemi.

Do centrálního pahorku byly v patrně v průběhu 19. století ze severozápadu a severu druhotně zahloubeny tři dnes již polozřícené kamenné sklepy. Lokalita je dnes silně zarostlá neudržovaným sadem, stromy a keři, plošina vlastní tvrze je udržována, slouží jako místo pro posezení u ohniště obyvateli sousedního domu.

 

Fotodokumentace

Jeřeň - tvrz | tvrziště na mapě stabilního katastru vsi Jeřeň z roku 1841
Jeřeň - tvrz | zachovalé gotické tvrziště uprostřed vsi Jeřeň - září 2013
Jeřeň - tvrz | tvrziště s bývalým vodním příkopem od východu - září 2013
Jeřeň - tvrz | bývalý vodní příkop s pahorkem vlastní tvrze - září 2013
Jeřeň - tvrz | tvrziště s částí bývalého vodního příkopu od jihu - září 2013
Jeřeň - tvrz | pozůstatek příkopu v jihozápadní části lokality - září 2013
Jeřeň - tvrz | sklep zahloubený do pahorku tvrze v 19. století - září 2013
Jeřeň - tvrz | pohled přes zarostlý příkop - září 2013
 
Jeřeň - tvrz | zarostlý příkop v severozápadní části lokality - září 2013
Jeřeň - tvrz | zarovnaná vrcholová plošina vlastní zaniklé tvrze - září 2013
Jeřeň - tvrz | udržovaná plocha s ohništěm v prostoru tvrziště - září 2013
Jeřeň - tvrz | zarovnaná vrcholová plošina vlastní zaniklé tvrze - září 2013
Jeřeň - tvrz | zachovalé gotické tvrziště uprostřed vsi Jeřeň - září 2013
 

Použitá literatura

Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 80
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 118
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 252
Sedláček, A. 1905 : Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha, 214
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 396

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz