Památky a příroda Karlovarska: kulturně-historické a přírodní bohatství okresu Karlovy Vary

Patrně během 19. století získala karlovarská městská rada od kysibelského panství parcely na vrchu vysokém 637,6 m n. m. v lesích nad pravým břehem říčky Teplé asi 2 km východně od města Karlovy Vary (Karlsbad). Vrchu se poté proto říkalo Ewiges Lehen (Výšina věčného užívání). Název byl však postupně zkomolen na Ewiges Leben (Výšina věčného života). Roku 1887 vyrazila na výšinu rakouská arcivévodkyně princezna Stefanie, manželka korunního prince Rudolfa Habsburského. Ohromena výhledem z tehdy holého vrcholu navrhla, aby na něm byla postavena rozhledna. V roce 1888 proto karlovarská spořitelna uvolnila na stavbu rozhledny 20 000 zlatých. Karlovarská městská rada následně vyhlásila soutěž na návrh nové rozhledny. Karlovarští radní se rozhodli pro projekt vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, vycházející ze seversky cítěné cihelné pseudogotiky. Stavba honosné výletní pseudogotické budovy trvala 10 měsíců v letech 1888-1889 a její rozpočet dosáhl částky 35 000 zlatých. Slavnostní otevření výletní restaurace s rozhlednou se konalo 21. července 1889 a na počest druhého výročí návštěvy princezny Stefanie Karlových Varů dostala věž jméno Kronprinzessin Stephanie Warte (Vyhlídka korunní princezny Stefanie). Výletní restaurace s vyhlídkou se brzy stala velmi vyhledávaným místem, ovšem vzhledem k tomu, že k ní vedla dosti dlouhá trasa kopcovitým terénem, objevilo se na počátku 20. století několik projektů lanové nebo ozubnicové dráhy spojující výšinu s centrem lázní. Přípravné práce však následně zastavila první světová válka. V roce 1918 byla rozhledna díky změněným politickým poměrům přejmenována na Stifter-Warte (Stifterova vyhlídka). Ve 30. letech 20. století byl předložen další projekt, jehož uskutečnění ovšem pro změnu znemožnily válečné události druhé světové války. V roce 1945 byla dostala rozhledna název Stalinova. Od roku 1957 se rozhledna jmenuje Goethova vyhlídka, po německém spisovateli a cestovateli, který sem chodíval na vycházky. Během druhé poloviny 20. století však nebyl objekt příliš udržován a návštěvnost v průběhu let klesala. Koncem 90. let 20. století byly objekty výletní restaurace spolu s rozhlednou uzavřeny a od té doby celý areál postupně chátral. Snahou města Karlovy Vary, které je zčásti majitelem, bylo opětovné zprovoznění, ale teprve v lednu roku 2002 byla Goethova vyhlídka pronajata místnímu podnikateli Františku Gasparovi. Objekt byl opraven, opět byla zřízena restaurace a nový penzion a došlo i ke zpřístupnění vyhlídkové plošiny. Výhled z rozhledny byl navíc rozšířen díky částečnému prořezu okolních vysokých stromů. Zprovoznění proběhlo na jaře roku 2004. Pronájem ze strany nájemce však netrval dlouho. Největší překážkou bylo umístění rozhledny ve velké vzdálenosti od Karlových Varů a turistická náročnost trasy směrem od centra. V roce 2006 byl objekt je opět prázdný a nepřístupný. V polovině roku 2008 se novým nájemcem objektu stala společnost Gastro-Vimayla, která plánovala okamžité zahájení celkové rekonstrukce areálu a vybudování miniamfiteátru. Záhy však tato společnost od nájmu z neznámých důvodů ustoupila. V následném novém výběrovém řízení na provozovatele Goethovy vyhlídky byla v říjnu 2009 vybrána společnost PP 89. Od té doby celý objekt, který je nemovitou kulturní památkou, opět pozvolna chátrá. V posledních letech rozhlednu pomalu přerůstají okolo stojící 120 let staré stromy, které zde rostou od doby otevření objektu. Společnost Lázeňské lesy Karlovy Vary proto již provedla v porostu zvláštní řez, aby byl obnoven výhled na okolí. Do budoucna by měla být vyhlídka propojena páteřní stezkou se Třemi kříži, od kterých je vzdálena jen 800 metrů. Vyhlídku však zatím využívají pouze mobilní operátoři k šíření signálu. Město Karlovy Vary v současnosti hledá nového nájemce. Podle znaleckého posudku z roku 1995 má vyhlídka cenu 5,5 milionu korun. Prodej však není možný protože objekt je na seznamu neprodejných nemovitostí města. Město také jedná s karlovarskou hvězdárnou o převzetí objektu pod svou správu. Hvězdárna by v objektu chtěla otevřít radioamatérské centrum pro děti a muzeum, provozovala by zde rovněž kavárnu. Postupně by chtěla uvést do provozu a zpřístupnit vyhlídku. Největší otázkou však zůstávají finance.

Pseudogotický cihlový honosný objekt stylové výletní restaurace z režného zdiva na masivních základech z kamenných bloků, doplněný 42 m vysokou mohutnou válcovou vyhlídkovou věží, doplněnou menší věžičkou na vrcholu. Vyhlídková plošina rozhledny, zdobená cimbuřím, se nachází ve výšce asi 34 m. Přístup na plošinu je veden po 165 kamenných schodech točitých proti směru hodinových ručiček Výhled z plošiny, na severovýchodě až východě částečně omezený stromy, nabízí jedinečný pohled na lázeňské město, severně až severovýchodně na Doupovské hory, severně na Krušné hory s Klínovcem a jihozápadně na Slavkovský les a Tepelskou vrchovinu.

Štěpánčina vyhlídka v Ottově enycyklopedii Čechy, Díl 10, Krušné hory a Poohří z roku 1896

Kronprinzessin Stephanie Warte na kolorované pohlednici z roku 1898

Vyhlídka korunní princezny Stefanie na kolorované pohlednici z roku 1899

Stephanie Warte patrně v roce 1900

Stephanie Warte kolem roku 1900

rozhledna Stephanie Warte na historické fotografii z doby před rokem 1900

rozhledna Stephanie Warte na fotografii Carla de Witta z doby před rokem 1918

Stephanie Warte na romantické pohlednici z roku 1901

Stephanie Warte na fotografii z roku 1901

Stephanie Warte kolem roku 1900

Vyhlídka korunní princezny Stefanie na kolorované pohlednici z roku 1902

rozhledna Stephanie Warte v roce 1907

Vyhlídka korunní princezny Stefanie na kolorované pohlednici z roku 1909

rozhledna Stephanie Warte v roce 1910

Stephanie Warte před rokem 1918

Stifter-Warte na fotografii z roku 1926

Stifter-Warte v době před rokem 1945

rozhledna nad obcí Hůrky koncem 20. let 20. století

Stifter-Warte s výletním altánem na fotografii z roku 1933

Stifter-Warte s výletním altánem na fotografii z roku 1939

rozhledna Stifter-Warte na fotografii z roku 1943

Stifter-Warte v době před rokem 1945

Goethova vyhlídka v 70. letech 20. století

rozhledna od jihozápadu - březen 2009

Goethova vyhlídka od jihu - červenec 2009

věž s vyhlídkovým ochozem - červenec 2009

rozhledna od východu - červenec 2009

Goethova vyhlídka od západu - červenec 2009

Goethova vyhlídka od západu - červenec 2009

rozhledna od jihozápadu - červenec 2009

Použitá literatura:

Miškovský, P. 2005 : Naše rozhledny, Praha, 91/92