Karlovy Vary - japonská zenová zahrada Hany Bälz

Myšlenka na zřízení kamenné japonské zenové zahrady vzešla v devadesátých letech 20. století od japonské návštěvnice města žijící v Mnichově, Masumi Schmidt-Muraki. Japonská zenová meditační zahrada byla následně vybudována v roce 1998 podle návrhu významného japonského zahradního architekta doc. Kanji Nomury z města Kusatsu v parku nedaleko Parkhotelu Richmond na levém břehu říčky Teplá na jižním okraji města Karlovy Vary (Karlsbad). Kanji Nomura zahradu vybudoval spolu s osmi japonskými zahradníky z prefektury Nagoya. Práce byly dokončeny dne 16. červa 1998. Zahrada byla založena k 150. výročí narození dr. Erwina von Bälz (1849-1913), významného německého internisty, který byl v roce 1876 pozván japonským císařem, aby pomohl v Japonsku položit základy moderní medicíny. Jako balneolog seznámil Japonce i s Karlovými Vary. Slavnostní otevření zahrady proběhlo v červnu roku 1998.

V květnu roku 1999 byla zahrada slavnostně pojmenována Japonská zahrada Hany Bälz, na počest japonské manželky německého lékaře, která přispěla ke sblížení japonské a evropské kultury. V září roku 2000 se v Japonské zahradě konal obřad čaje na počest Hany Bälz. V zimě na přelomu let 2005 a 2006 byla ulomena kamenná koule z Buddhovy lucerny. Náhradní kouli, kterou nechal vyrobit Kanji Nomura na náklady partnerského města Kusatsu, přivezla do Karlových Varů Masumi Böttcher-Muraki. V listopadu roku 2006 nechalo město Karlovy Vary zrenovovat informační tabuli v Japonské zahradě Hany Bälz. Nový nákres s vysvětlivkami provedl karlovarský grafik Eduard Milka.

Kamenná japonská zenová zahrada je postavena na kruhovém půdorysu s vnitřním obloukem, symbolizujícím principy jin a jang - sjednocení kladu a záporu v harmonický celek, či Evropu a Asii, nebo ostrov muže a ostrov ženy. Bílý štěrk znázorňuje moře mezi východní a západní polokoulí. Z východního břehu vyráží do moře směrem k západu kámen ve tvaru lodě. Uprostřed moře ční nevelký kámen, který je podobenstvím Hany Bälz, Dobra, spojujícího Východ a Západ. Kámen může být označován také za mýtickou želvu či hledajícího člověka, který v moři (labyrintu) světa touží po Nirváně. Tento mnoho významový kámen musí mít dostatek světla, který mu dodává kamenná lucerna, podobenství Buddhy jako ukazatele správné cesty života. V lucerně se nezapalují svíce, neboť sama lucerna je světlem. Některé vertikálně situované velké kameny jsou analogií k evropským menhirům, mají sloužit jako příbytek bohů.

Místo má vyjadřovat element vody. Zenový princip, vytvořit z Prázdnoty cosi hmatatelného, tedy z duše hmotu. Objekt zahrady má schopnost působit coby přijímač a vysílač kladných vln a vibrací z kosmu a ze zemského magnetismu. Těmito energiemi se kameny nabíjejí a mají schopnost předávat je vnímavým lidem. Japonská zenová zahrada tak slouží k meditaci, harmonizaci lidské mysli a posílení zdraví. Zahradu je možno považovat za přírodní chrám.