přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice |
 

Obec: Karlovy Vary (Karlsbad)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°13'23.200"N, 12°52'57.863"E

Stav: zachovalé

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl pravděpodobně zřízen nákladem hraběnky z Vrtby v roce 1716 na tržišti u bývalé radnice v historickém centru města Karlovy Vary (Karlsbad). Z vděčnosti, že se lázeňskému městu roku 1713 vyhnula rozsáhlá morová epidemie, měla dle Hüttnerovy kroniky z roku 1823 hraběnka věnovat 1000 zlatých. V soudobých pramenech se ale se jménem hraběnky z Vrtby nesetkáme, je zmiňována pouze nějaká štědrá dárkyně finančních prostředků. Dalších 700 zlatých věnovala na stavbu pamětního trojičného sloupu karlovarská městská rada a dílem i řád Křížovníků s červenou hvězdou. Peněžní dary byly poté svěřeny do rukou tehdejšího faráře Františka Böhma, příslušníka řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Smlouva na stavbu morového sloupu podle schváleného modelu objektu byla uzavřena dne 19. listopadu 1714 mezi farářem Františkem Böhmem, karlovarskou radnicí a žlutickou kamenickou dílnou Oswalda Josefa Wendy. Wenda byl regionálním sochařem, jehož doporučením pro zakázku v Karlových Varech se stala předcházející práce na sloupu Nejsvětější Trojice ve Žluticích. Smlouva dále obsahuje ujednání o vzájemných závazcích mezi Oswaldem Josefem Wendy a objednavateli. Například, že na náklady města budou zhotoveny základy, nebo dopraveny nalámané a zčásti zpracované kameny na místo stavby. Wenda se naopak zaručil, že sousoší zhotoví co nejrychleji a že zajistí vyrobení paprsků z kovu kolem Ducha svatého a výzdobu horního dílu zlatem. Za provedenou práci mělo být Wendovi vyplaceno 500 zlatých. Zachovaný původní nákres žlutického sochaře na kladívkovém papíru o rozměru 31,5 x 59 cm nese signaturu: „Invenit Oswaldus Jos. Wenda et delineavit“. Návrh dohledal Vojtěch Sádlo ve 30. letech 20. století v pražském křížovnickém archivu. Skutečnost, že byl návrh sloupu původně uložen v archivu řádu Křížovníků s červenou hvězdou v Praze, je důkazem rozhodujícího vlivu řádu prostřednictvím faráře Böhma na konečnou podobu sloupu. Také formulace ve smlouvě uzavřené s Wendou napovídá, že Böhm rozhodoval o podobě sloupu: ,,Stavba bude prováděna podle schváleného modelu, označeného pečetí a podpisem pana faráře, předaného jako předloha sochaři". Farář tedy jistě komunikoval se sochařem a aktivně se podílel na tvorbě ikonografického programu sloupu. Hlavní motiv sousoší je zajímavý svým ikonografickým pojetím. Kromě výše zmíněného tak můžeme usuzovat z toho, že na sloupu najdeme dva z hlavních světců řádu Křížovníků sv. Augustina a sv. Vojtěcha a také lucernu ve tvaru šesticípé hvězdy. Ústředním tématem je totiž Korunování Panny Marie. Tento námět je u barokních sloupů tohoto typu zcela výjimečný a v Čechách se s Korunovací Panny Marie Svatou Trojicí nesetkáme na žádném jiném barokním sloupu. Autor dokázal výběrem ikonografie spojit dva hlavní náměty křesťanské víry. Pannu Marii, uznávanou přímluvkyni u Boha, i Svatou Trojici, jejíž kult byl v té době rovněž podporován Leopoldem I. Právě Korunovace je výjevem, který je nenásilně spojuje a vytváří tak dojem sounáležitosti, namísto soutěživosti mezi dvěma kulty. Při výběru ikonografie mohla hrát roli místní tolerance katolíků a protestantů, i když více méně skrytá před protireformační tendencí. Námět jezuity prosazované Panny Marie Immaculaty proto nebyl vyzdvižen, ale byla zvolena Korunovace přijatelná také pro ostatní řády a dokonce i protestanty. Autor se tedy zjevně nechtěl přiklonit pouze na stranu protireformace. Zachovaný návrh zachycuje čelní stranu sloupu s výjevem Korunovace. Díky nákresu můžeme porovnat, do jaké míry se návrh shoduje s realizací sloupu. Provedených změn je poměrně málo, koncepce sloupu, hlavní téma Korunovace, postoje postav a světců však zůstaly zachovány. Oproti návrhu byla celkově zmenšena zdobnost sloupu a především rozložitost horní partie s námětem Korunovace. Na náčrtu jsou navrženy znaky objednavatelů města Karlovy Vary a hrabat Heissensteinů, které však zůstaly nakonec nezrealizovány. Zarážející je, že nebylo počítáno s erbem hrabat z Vrtby. Nezrealizováno zůstalo ještě řetězové ohrazení a sloupky kolem sloupu. Stavbě trojičného sloupu předcházela úprava svažitého terénu při jihozápadní stěně budovy staré radnice, ostře stoupající k Zámeckému vrchu, který býval původně vydlážděn valounovou dlažbou a výstavba vysoké terasy. Místo staveniště nebylo vybráno v centru tržiště, ale naopak v jeho rohu v místě, kde ústí ulice ze Zámeckého vrchu před předním nárožím radnice. Samotná stavba poté probíhala v letech 1715-16 pod vedením Oswalda Josefa Wendy. Materiál, jemnozrnný pískovec, byl získán v Nové Roli a ve Vysoké. Roku 1715 probíhaly práce zřejmě převážně v dílně sochaře, jelikož o jiné činnosti zprávy nejsou. Autor se zde odklonil od obvyklého ztvárnění tohoto druhu památek, když záměrně nerespektoval používaný štíhlý vysoký pilíř nesoucí plastiky, který navrhl např. u morového sloupu v Lokti, a nahradil jej zeměkoulí, které nese vrcholové sousoší. Sochař Oswald Josef Wenda je autorem plastik vrcholné scény a dekoru, ostatní partie byly vytvořeny s velkým přispěním dílenských spolupracovníků, kamenické práce provedl Andreas Anton Ingrisch a podstavec postavil Elias Damm. Roku 1716 byla stavba dokončena a slavnostně vysvěcena farářem Františkem Böhmem. Tehdejší kronikář událost popsal takto: ,,Na řečené trojiční statui pracovali sochař a kameníci 2 roky. Pan farář Böhm vedl děkovné procesí ke cti Nejsvětější Trojice a statui slavnostně posvětil". Původní zasazení sloupu do okolního prostředí a začlenění do organismu města se postupem času znatelně proměnilo. Barokní morový sloup proti bývalé radnici plně vynikal jako solitérní dominanta celého náměstí. Ve svahu při horním západním nároží radnice bývala umístěna kašna. Důležitou úlohu při výběru místa totiž původně hrálo jeho přímé spojení s gotickým a později barokním kostelem sv. Máří Magdalény. Sloup Nejsvětější Trojice byl jasně vidět od východu z kostela, a tudíž oslovoval věřící jako druhá dominanta. Tento vztah fungoval i obráceně, kdy od paty sloupu bylo vidět na kostel. Vizuální propojení obou míst přestalo fungovat v momentě, kdy přímo uprostřed mezi nimi byla již roku 1744 postavena původní budova Vřídla. Nezanedbatelný vliv na podobu sloupu mělo zbourání kamenných schodů v roce 1839, které vedly původně přímo k jeho jihozápadní straně. Roku 1842 bylo následně zbudováno nové mohutné schodiště mezi budovou radnice a morovým sloupem, pokračující od severovýchodní paty sloupu až k Zámeckému prameni. Schodiště do sebe zapojilo i přilehlou kašnu. Schodiště vedle sloupu po demolici radnice bylo redukováno, ale i po dostavbě dřevěné kolonády na Tržišti zůstalo přímé, teprve mnohem později bylo otočeno s dostavěním opěrné zdi, tím bylo dominantní působení morového sloupu utlumeno. Dnešní podobu sloupu Nejsvětější Trojice rovněž ovlivnily následné restaurátorské a konzervátorské zásahy. Sloup byl nejprve roku 1900 obnoven J. Watzkem a znovu v zimě na přelomu let 1930-1931 kamenickým mistrem Peterem Wolfem. Tato rekonstrukce zanechala na této památce výrazné stopy a dokonce natrvalo zničila výtvarné kvality díla. Ihned po provedení oprav byl Wolfův postup vyhodnocen Antonem Gnirsem a také zástupcem Státního památkového úřadu, kteří shodně konstatují: části architektury byly bezohledně oštukovány a sochy přepracovány tak, že byl úplně zničen umělecký rukopis vynikajícího sochaře. K tomu se vyjadřuje také Jan Bradna, který sochy světců, andělů a festony označil v restaurátorském průzkumu z roku 2000 za kopie.

 

Popis objektu

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z jemnozrnného pískovce dosahuje výšky pouze asi 9 m s pyramidální kompozicí založené na trojúhelné dispozici podstavce. Dominantní sousoší je postaveno netradičně na kouli, symbolizující zeměkouli, která zcela nahrazuje tělo sloupu. Hlavní výjev je orientován k východu, aby ho bylo vidět při příchodu věřících od farního kostela sv. Máří Magdaleny, který stojí tímto směrem na opačné straně řeky. Hlavní scéna je sochařsky nejpřesvědčivější a uzpůsobena pohledu diváka, který stojí před sloupem Autor se snažil navodit dojem skutečně probíhajícího děje pomocí provázání postav gesty. Dynamika hlavní scény je podpořena rozevlátými drapériemi šatů hlavních postav. Sousoší Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie je tvořeno postavami Boha-Otce, ztvárněného jako starý muž s rozevlátým vousem, a po pravici Boha-Syna, asi čtyřicetiletého, s krátkým vousem, do půl těla nahého, oblečeného pouze v říze, posazených na trůnu z kupovitých oblak. Nad jejich hlavami se vznáší pozlacená holubice Ducha svatého uprostřed bohatě zdobené trojúhelníkové svatozáře. Obvyklý kříž však chybí. Pod plastikami Nejsvětější Trojice stojí na pozlaceném srpku měsíce a na zeměkouli, ovinuté hadem dědičného hříchu, socha Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculata), korunovaná synem a žehnaná otcem, který drží v pravé ruce pozlacené žezlo. Panna Marie je oděna ve splývavé roucho, ruce má sepjaté k modlitbě a vzhlíží k nebesům. Oblaka trůnů zároveň asociují vstup stoupající Mariiny postavy do nebeské sféry.Sochařská výzdoba plynule přechází v architektonický podstavec. Plastiky jsou umístěny na vrcholu vysokého dvoupatrového mírně konkávně vybraného trojbokého podstavce na nárožích výrazně zkoseného s rozložitými profilovanými horními krycími deskami a patkami, tvořícího polovinu celého objektu. Na třech konsolovitých nárožích horního patra podstavce jsou umístěny tři andělské alegorické postavy, představující víru, naději a lásku se symboly teologických ctností - křížem, srdcem, a kotvou. Přestože všichni tři andělé sedí na kupovitých oblacích, zaujímá každý z nich trochu jinou pózu. Také výraz v jejich tvářích je odlišný. Horní patro soklu s římsou na nárožích v místě zkosení ozdobenou ze spodu volutou je na každé ze tří stran opatřeno uprostřed šesticípou hvězdou, která tvoří schránku, původně určenou na svítilnu. Na vnitřky hvězd je použito červených krycích skel. Kolem hvězd je vytesán reliéf, na kterém najdeme čtyři andělské tváře doplněné ve spodní části květinovou ghirlandou. Dvě andělská křídla v horní části reliéfu tvoří svým spojením prosebné gesto. Jednotlivé reliéfy působí na první pohled stejně. Při podrobném zkoumání, ale objevíme rozdíly především ve výrazech tváří andělů a v detailním uspořádání květinové dekorace. Na výběžcích spodního masivnějšího patra podstavce, se zkosenými stěnami nároží, jsou umístěny tři plastiky světců. Na čelní straně stojí po stranách hlavního výjevu sochy sv. Vojtěcha a sv. Augustina oděné ve splývavé roucho, s mitrou na hlavě a s pozlacenými biskupskými berlami v rukou. Vzadu na západním nároží je pak situována socha sv. Floriána, patrona hasičů, oděná do brnění a přes ramena má navíc přehozen plášť, který je na pravém rameni svázán do uzle. Na hlavě mu sedí nápadná přilba ozdobená třemi pery. V pravé ruce drží korouhev. V levé ruce putnu z níž hasí hořící dům u svých nohou. Výtvarná hodnota těchto soch je však nižší, řemeslnější, než u plastik vrcholového sousoší. Na bočních stranách spodní části podstavce jsou vyryty zbožné motlitby k Nejsvětější Trojici a Panně Marii s chronogramy na rok 1716 s dochovanými zbytky černé barvy v hloubkách písmen. Na východní pohledové straně nápis: „SANCTA MARIA VIRGO DEIPARA ESTO HIC IBIQVE PATRONA NOSTRA“ (Svatá Marie, Panno Bohorodičko, budiž zde (na Zemi) i tam (na onom světě) ochránkyně naše). Na jihozápadní straně: „LAVS DEO PATRI DEO FILIO DEO SPIRITVI SANCTO“ (Chvála Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému) a na severozápadní straně: „PER ISTOS SANCTOS ADIVVA NOS SANCTISSIMA TRINITAS“ (Prostřednictvím svatých těchto podporuj nás, Nejsvětější Trojice). Na této straně první etáže podstavce je v levém dolním rohu umístěn nápis: „ERECT 1716 J.WENDA“ v pravém dolním rohu pak nápis: „RENOV. 1909 J. WATZEK“. Nápisy jsou zřejmě pozdní apokryfy z doby renovace roku 1909, čímž lze vysvětlit nesprávné J. Wenda místo O. J. Wenda. Na čelní straně první etáže podstavce v levém dolním rohu je umístěn nápis: „REN. 1931 P.WOLF

Díky velmi svažitému terénu je sloup umístěn nikoliv na obvyklém styloblatu, ale na poměrně vysoké podezdívce (terase) ze žulových kvádrů. Sloup je na okraji terasy ohraničen kovaným zdobeným plůtkem.

 

Fotodokumentace

Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | původní návrh trojličného morového sloupu od Oswalda Josefa Wendy z roku 1714
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Tržišti na kolorovaném leptu Karla Wünsche z doby kolem roku 1800
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | morový sloup na kresbě Leopolda Platzera z roku 1840
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | morový sloup na historické fotografii z doby kolem roku 1870
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup na historické fotografii z roku 1870
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice u budovy staré radnice na tržišti v 1. polovině 70. let 19. století
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice před rokem 1875
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | morový sloup po demolici staré radnice v době po roce 1875
 
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na konci 19. století
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice koncem 19. století
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v roce 1897
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v době kolem roku 1898
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | morový sloup patrně roku 1900
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v době kolem roku 1905
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na počátku 20. století
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | morový sloup v době před rokem 1945
 
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | morový sloup na tržišti - leden 2010
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Karlových Varech - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Karlových Varech - leden 2010
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie - leden 2010
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sousoší Nejsvětější Trojice - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sochy sv. Vojtěcha a sv. Augustina - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční morový sloup - březen 2011
 
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | morový sloup na tržišti v Karlových Varech - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční morový sloup - březen 2011
Karlovy Vary - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie - březen 2011
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 58/59
Jelínková, K. 2008 : Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor, Bakalářská diplomová práce FF MU, Brno
Klsák, J.-Zeman, L. 2000 : Stará radnice v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska VIII, Karlovy Vary, 49/59
Kozák, L. 1955 : Západočeské barokní sloupy sv. Trojice, 107/108, Historický sborník Karlovarska, Karlovy Vary, 93/123
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 223/224
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 36

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz