Památky a příroda Karlovarska » Karlovy Vary

Karlovy Vary – Vyhlídka Karla IV.

Karlovy Vary - Vyhlídka Karla IV. Již na počátku sedmdesátých let 19. století byl tehdy odlesněný kopec Hammerberg (Hamerský vrch, dnešní Jižní vrch), vysoký 513,7 m, obtékaný ze tří stran říčkou Teplá v lázeňských lesích nad jižním okrajem města Karlovy Vary (Karlsbad) uváděný jako vyhlídkové místo hojně navštěvované lázeňskými hosty. Roku 1874 byl vrch karlovarskou městskou radou pojmenován Kaiser-Franz Josefs Höhe (Výšina císaře Františka Josefa) a rovněž bylo tehdy rozhodnuto o stavbě rozhledny na jeho vrcholu. Během léta a podzimu roku 1876 nechalo město na výšině postavit nákladem 6 492 zlatých nejstarší karlovarskou rozhlednu, pseudogotickou zděnou vyhlídkovou věž pojmenovanou Franz Josefs Höhe na počest císaře Františka Josefa I., která byla kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu. Nová rozhledna Františka Josefa, která plnila rovněž funkci altánu, byla zpřístupněna v lázeňské sezoně roku 1877. Lázeňští hosté kladně hodnotili nádherný výhled na karlovarské lázeňské centrum, ovšem na druhé straně někteří návštěvníci širších rozměrů upozorňovali na to, že jim úzké schodiště na vyhlídkové ochozy působí problémy při výstupu a vůbec se nelze vyhnout protijdoucím osobám. Z prvního ochozu rozhledny se tehdy při různých oslavách odpalovaly ohňostroje. V období kolem počátku 20. století byl před rozhlednou vybudován jednoduchý dřevěný stánek, který sloužil patrně k prodeji vstupenek, suvenýrů a občerstvení. Pravděpodobně v tomto období byl dále snížen terén a před nástupní schodiště byl předsazen další kamenný stupeň. Na ochozu prvního patra byly radiálně vyzděny pilířky a pod ocelové nosníky sesazeny klenební pasy. Prostor byl tehdy pravděpodobně rovněž využíván pro zázemí občerstvení. V době po první světové válce byla rozhledna přejmenována na Josefshöhe (Josefova výšina) a od doby po roce 1945 se nazývá Vyhlídka Karla IV., lidově také Karlova vyhlídka. Někdy po druhé světové válce byla celá vnější fasáda rozhledny, původně tvořená režným zdivem, necitlivou rekonstrukcí obložena keramickým obkladem, čímž zmizely méně vystupující zdobné římsy a okapnice římsy prvního ochozu přestala plnit svou funkci. Rovněž vnitřní plochy stavby byly omítnuty. Nástupní schodiště bylo odstraněno, kamenné stupně demontovány a nové boční zídky byly obnoveny z keramických, druhotně použitých cihel. Pod stupně byla vybetonována deska a následně použity původní stupně. Okolní terén byl dále snížen, na nástup bylo nutné vybetonovat další již šestnáctý schodišťový stupeň. Dne 31. prosince 1981 byla vyhlídka Karla IV. pro své stavební a historické kvality zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče. Roku 1982 byla rozhledna opravována a další rekonstrukcí prošla počátkem devadesátých let 20. století. Vlivem nepříliš kvalitně provedených oprav a vlivem povětrnostních podmínek se však postupně zhoršoval technický stav celého objektu. V roce 2001 proto přistoupil vlastník rozhledny, město Karlovy Vary, k celkové rekonstrukci vyhlídkové stavby. Projektovou dokumentaci zpracoval Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby Praha pod vedením vedoucího projektanta Ing. arch. Tomáše Šantavého. Během rekonstrukce, která byla zahájena v srpnu roku 2001, bylo nově vyspárováno zdivo věže, položena nová dlažba z betonových dlaždic, nově omítnuty vnitřní i vnější fasády sanační omítkou ad. Rekonstrukční práce byly provedeny karlovarskou stavební firmou Kenaur stav s r.o. a dokončeny byly dne 31. října 2001. Náklady na celkovou rekonstrukci vyhlídkové stavby se tehdy vyšplhaly 2 miliony Kč.

Centrální pseudogotická omítaná cihlová rozhledna původně z režného spárovaného zdiva na osmiúhelníkovém půdorysu, vysoká asi 15 m, v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuřím. Vertikální charakter stavby je ještě umocněn ustupujícím vyšším podlažím. Zvýšené přízemí je postaveno na vysokém osmibokém mírně se rozšiřujícím kamenném soklu, přístupném předloženým jednoramenným schodištěm o 16 kamenných stupních lemovaném původně kamennými zídkami, krytými kamennými deskami, dnes postranními zděnými zídkami. Pod schodištěm se nachází prostora vestavěná do masivního zdiva zděného z místního kamene, přístupná dveřmi zhotovenými z ocelových plátů z boku schodiště, větrání je zajištěno dvěma otvory v protilehlé straně altánu. Krytý ochoz zvýšeného přízemí je prosvětlen ve všech stěnách sdruženými podvojnými pseudogotickými okny završenými tudorským obloukem s jednoduchými pískovcovými kružbami a ostěním. Boční polosloupky a střední sloupek ostění oken jsou ukončeny košovou hlavicí. Rovněž ostění otevřeného hrotitého portálu vchodu je tesáno z pískovce. Na první vyhlídkovou plošinu vede po směru hodinových ručiček točité vřetenové schodiště o 28 žulových stupních zakončených „mnichem“ vnitřkem schodišťové věže ve středu zvýšeného přízemí. První vyhlídkový ochoz je ohraničen pískovcovým cimbuřím. Na horní vyhlídkový ochoz na vrcholu osmiboké věžovité nástavby vede dalších 36 žulových stupňů poměrně úzkého točitého vřetenového schodiště. Schodišťový prostor je prosvětlen malými okenními otvory štíhlého charakteru s lomeným nadpražím. Ochoz druhého patra je rovněž ohraničen pískovcovým cimbuřím s drobnější rytmizací jednotlivých prvků a navýšen ocelovým zábradlím.Výhled z rozhledny, dnes částečně omezený okolními stromy, nabízí pohled na centrum Karlových Varů s Krušnými horami s Klínovcem na obzoru a do údolí říčky Teplé směrem k Březové. Při dobré viditelnosti je z části i otevřený pohled na Krásenský vrch s rozhlednou.