přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže

Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže

Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže |

Původně gotický farní kostel Povýšení sv. Kříže založil patrně řád německých Maltézských rytířů v době po roce 1253 na návrší při severním okraji vsi Kobylé (Kobilla). První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1367. Po požáru v roce 1883 byl kostel empírově přestavěn. Po roce 1945 však přestal být objekt udržován a postupně chátral. Na počátku 21. století byl již kostel ve špatném až havarijním stavu. V letech 2011-2012 byla proto provedena částečná rekonstrukce báně nad věží a zasklena všechna okna objektu.

 

Objekt: původně gotický, klasicistně přestavěný kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Kobylé (Kobilla)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na hřbitově na návrší na severním okraji vsi

GPS: 50°4'4.130"N, 13°10'40.463"E

Období vzniku: po roce 1253

Architekt: neznámý

První písemná zmínka: 1367

Přestavba: klasicistně po roce 1883

Období devastace: po roce 1945

Stav: zchátralé

Přístupnost: přístupné exteriéry

Historie objektu

Původně gotický farní kostel Povýšení sv. Kříže založil pravděpodobně řád německých Maltézských rytířů, který získal zdejší statek roku 1253, na návrší při severním okraji vsi Kobylé (Kobilla). Patrně podle tohoto kostela bylo místo nazýváno Heiligenkreuz (sv. Kříž). První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1367, kdy zemřel farář Nikolaus. Patrony kostela byly ve středověku držitelé vsí Kolešov a Mlýnce.

Na přelomu 16. a 17. století převládlo ve zdejší oblasti protestantství. Po rekatolizaci se stal v roce 1624 zdejší kostel filiálním k farnímu kostelu sv. Petra a Pavla ve Žluticích. Roku 1661 byl zdejší kostel opravován. V roce 1786 byla při kostele zřízena lokálie s knězem, který bydlel přímo ve vsi. Roku 1855 byla v Kobylé znovu zřízena samostatná farnost.

V roce 1883 během bouře kostel po zásahu bleskem zcela vyhořel. Následně byla provedena celková rekonstrukce kostela. Do interiéru bylo tehdy pořízeno nové jednotné klasicistní vnitřní zařízení. Během rekonstrukce byla patrně změněna orientace kostela, presbytář byl přenesen do západní část do prostoru přízemí věže, což by dokazovalo rozmístění oken podélných stěn lodi. Někteří autoři uvádějí, že byl kostel po požáru zcela zbořen a znovu vystavěn v mnohem větším měřítku. Tuto teorii však vyvrací zakreslení půdorysu kostela v císařském otisku mapy stabilního katastru vsi Kobylé z roku 1841, které již odpovídá dnešní situaci.

Během první světové války byly zabaveny dva ze tří původních zvonů kostela. Roku 1928 byly do věže osazeny a vysvěceny dva nové zvony. Slavnostní otevření a vysvěcení kostela proběhlo v roce 1929. V roce 1938 žilo ve zdejší farnosti, ke které patřily obce Kobylé, Kolešov, Pšov, Záhořice, Semtěš a Vladořice, celkem 739 Katolíků a 3 lidé jiného vyznání. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral.

Na počátku 21. století byl již kostel, který je v majetku církve, ve špatném až havarijním stavu. Z vnějších stěn kostela opadala omítka, všechna okna byla rozbita. Prostor lodi kostela ohrožuje částečná destrukce dřevěného stropu. V posledních letech byla vyspravena krytina střechy nad lodí, v letech 2011-2012 byla provedena částečná rekonstrukce báně nad věží, která byla provizorně pokryta lepenkou, zasklena byla rovněž všechna okna objektu.

 

Popis objektu

Jednolodní obdélný kamenný kostel, původně s neodsazeným čtyřhranným presbytářem s rovným závěrem, krytý sedlovou střechou s pálenou krytinou. Po roce 1883 byl presbytář přenesen do prostoru přízemí věže v západní části kostela a loď kostela tak byla vnitřně rozšířena. Kostelu chybí samostatná sakristie, její úlohu plnil pouze prostor za hlavním oltářem.

V ose západního průčelí je připojena mohutná hranolová dvoupatrová kamenná věž, zpevněná bosáží v nárožích, a zakončená břidlicovou jehlancovou střechou, završenou cibulovou bání s oplechovanou osmibokou sloupkovou zvoničkou se zvonovitou bání. V průčelí je zdivo věže prolomeno obdélným portálem vchodu. Zvýšené přízemí věže, ve kterém se od roku 1883 nachází presbytář kostela, prosvětlují půlkruhová okna. Horní patra věže, oddělená mohutnou profilovanou římsou, jsou prolomeny obdélnými, polokruhově zakončenými okny. S částečně zachovanými šambránami s pseudorománským dekorem. Těleso věže je opticky členěno pásovými římsami.

Podélné stěny kostela jsou prolomeny vysokými kasulovými okny. Východní průčelí kostela s obdélným, polokruhově zakončeným portálem vchodu a kasulovým oknem v ose nad ním je završeno velkým trojúhelníkovým štítem s vpadlým rámcem, zvýrazněným profilovanými římsami a menším příčným oválným oknem v ose. Hlavní vstup do kostela je veden obdélným portálem v jižním bočním průčelí kostela. Po pravé straně vchodu je ve stěně osazena pamětní deska rodiny Totzauerů. V severním bočním průčelí je umístěn zazděný portál protějškového vstupu s kanelovanými sloupy po stranách, vynášejícími profilovanou korunní římsu. Vnější stěny bývaly hladké, členěné lizénovými rámci.

Interiér kostela

Loď kostela je plochostropá, krytá dřevěným stropem s malovanými ornamenty křížů. Triumfální oblouk je polokruhový. Presbytář kostela je sklenut křížovou klenbou. Při východní stěně lodi kostela je vynesena rovná empora s dřevěnou balustrádou, prolomenou skříní varhan.

Vnitřní zařízení kostela

Jednotné a dnes mírně zdevastované klasicistní vnitřní zařízení kostela bílé barvy se zlaceným zdobením pochází z roku 1883. Volně v prostoru presbytáře je umístěn portálový hlavní oltář rámové konstrukce. Ve středu oltáře je mezi sloupy umístěno sousoší Kalvárie, v podobě plastiky Ukřižovaného Ježíše Krista na kříži před svatozáří na pozadí. Nad polokruhovými postranními brankami jsou postaveny barvené sochy sv. Václava (vlevo) a sv. Josefa (vpravo), které darovala kostelu Anna Noltsch, na památku svých padlých synů během první světové války. Po obou stranách tabernáklu v podobě chrámku s křížem v pozlacené nice v tvaru lastury jsou postaveny sošky modlících se andělů.

Při severní straně triumfálního oblouku je postaven portálový postranní oltář Panny Marie s pozlaceným zdobením. Ve středové nice je umístěna socha Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculata). Na oltáři je vyveden latinský nápis: „Regina coeli ora pro nobis“ (Královno nebes, oroduj za nás). Při jižní straně triumfálního oblouku je postaven portálový postranní oltář sv. Aloise s pozlaceným zdobením. Ve středové nice je umístěna socha sv. Aloise.

Na levé stěně triumfálního oblouku je zavěšena polygonální dřevěná kazatelna. Stěny koše kazatelny jsou členěny sloupky na jednotlivá pole, ve kterých jsou malovaná vyobrazení evangelistů Lukáše, Matěje, Marka a Jana s jejich atributy. Polygonální stříška kazatelny je zdobena pouze dřevořezbou, obdobnou jako je použita na spodním zakončení koše kazatelny. Šestiboká křtitelnice, vynesená kanelovanými sloupky na polygonální základně, harmonicky doplňuje vnitřní zařízení kostela. V nástavci v podobě tabernáklu jsou před nástěnnou malbou s palmovou krajinou umístěny nástroje Kristova utrpení. Nika v severní podélné stěně lodi kostela bývala původně užívána pro Svatý hrob.

Na bočních stěnách lodi jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty z 19. století. Na empoře jsou umístěny varhany bílé barvy se zlaceným zdobením, které nahradily původní varhany od varhanáře Jana Matěje Gutha z Čisté u Rakovníka z doby před rokem 1834. Po stranách varhan jsou zavěšeny obrazy „muka Kristova“ a „sv. Terezie od Dítěte Ježíše“ se zlacenými rámy. Mezi liturgické předměty kostela patří prapory s vyobrazeními sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského. V sakristii býval umístěn starší stříbrný zlacený relikviář z druhé poloviny 18. století.

Hřbitov

Kolem kostela se rozkládá bývalý hřbitov se zarostlými hroby a několika náhrobky, obehnaný hřbitovní zdí s třemi památkově chráněnými branami v rozích, připomínající tzv. sluneční brány statků v egerlandském (chebském) stylu. Stojí zde zachované náhrobky německých rodin, např. B. Gössla z Pšova, Spitschky z Vladořic a rodiny Sobků. Na náhrobku s velkou sochou Ježíše Krista, však byla odstraněna pamětní nápisová deska.

Před hřbitovní zdí stával pomník obětem 1. světové války z roku 1923.

 

Fotodokumentace

Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | kostel Povýšení sv. Kříže v Kobylé v době kolem roku 1929
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | interiér kostela v době kolem roku 1929
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | kostel Povýšení sv. Kříže ve vsi Kobylé - prosinec 2012
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | kostel Povýšení sv. Kříže od jihovýchodu - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | východní průčelí kostela - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | kostel Povýšení sv. Kříže od jihovýchodu - prosinec 2012
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | jižní průčelí kostela - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | jižní průčelí kostela - prosinec 2012
 
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | přízemí kostela od jihozápadu - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | kostel Povýšení sv. Kříže od jihozápadu - prosinec 2012
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | věž kostela Povýšení sv. Kříže - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | jižní průčlí věže kostela - prosinec 2012
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | věž kostela od severozápadu - prosinec 2012
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | věž kostela Povýšení sv. Kříže - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | věž kostela od severozápadu - prosinec 2012
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | kostel Povýšení sv. Kříže od severozápadu - červen 2010
 
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | severní průčelí kostela - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | zchátralý kostel Povýšení sv. Kříže v Kobylé - červen 2010
Kobylé - kostel Povýšení sv. Kříže | kostel Povýšení sv. Kříže ve vsi Kobylé - prosinec 2012
 

Použitá literatura

Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 76
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 87/88

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz