Kozlov - zámek

Kolem roku 1550 získali léno členové rodu Uttenhoferů z Uttenhofu od Jana Ratibořského ze Chcebuze. V roce 1567 Jindřich staršího z Plavna propustil Jiřímu Uttenhoferovi z Utenhoferu „zu Kossla“ statek Kozlov z manské služby a od té doby Kozlov dědičným panstvím. Poté drželi panství potomci Jiřího Uttenhofera, kteří vystavěli novou renesanční tvrz. V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře byla Adamu Uttenhoferovi z Uttenhofu ves, tvrz i poplužní dvůr za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 zkonfiskováno. Poté byl Kozlov prodán Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. V roce 1667 získali panství Kozlov od Rössefeldů Steinbachové, od kterých roku 1687 přešel statek na Pikharty z Grünthalu. Ve druhé polovině 17. nebo počátkem 18. století byla renesanční tvrz přestavěna na barokní zámek. Od roku 1744 vlastnili panství po Pikhartech z Grünthalu Trautenberkové. V letech 1775-1792 držel panství po Trautenbercích rytíř František Kager ze Štampachu a poté zde vládli Hoyerové z Blumenau a ještě množství dalších majitelů, neboť statek si udržel samostatnost až do 20. století. Stavební stav zámku před druhou světovou válkou se stále zhoršoval. Podle zachovaných svědectví měl zámek ve třicátých letech narušené střechy, kterými zatékalo. Půda měla shnilé podlahy. Řada místností sloužila jako skladovací místnosti na obilí. Zámek byl proto v roce 1939 částečně odstřelen a kolem roku 1943 dokonce vyhořel a nebyl již opraven. Poté byl zámek roku 1949 nebo 1950 pro zchátralost stržen. Konec 50. let 20. století bylo zbylé zdivo zámku rozebráno obyvateli vsi jako stavební materiál.

mladší tvrz – Rozsáhlá obdélná renesanční patrová budova o rozměrech přibližně 24 x 19 m, doplněna dvěma dvoupatrovými věžemi polygonálního tvaru v nárožích jihovýchodního průčelí. Objekt kryla jedna vysoká podélná a dvě kratší příčné sedlové střechy. Vstup do budovy vedl od jihovýchodu, k němuž se obracela hlavním průčelím s dvojicí nárožních věží. Přízemí stavby obsahovalo vstupní halu se schodištěm do patra a dalších pět místností, zaklenutých vesměs renesančními klenbami s hřebínky nebo mladšími valenými klenbami s trojbokými výsečemi. Při jihovýchodním nároží byl umístěn velký sál. Patro bylo členěno obdobně, tři místnosti si zde uchovaly valené klenby. Obě nárožní věže měli v přízemí i patře interiéru hvězdicové klenby.

zámek - Při přestavbě si nová zámecká budova zachovala dispozici renesanční tvrze. Zámek tvořila obdélná budova s dvěma polygonálními dvoupatrovými věžemi v jihozápadním průčelí. Obě věže byly zastřešeny barokními báněmi.

V tvz. Josefském vojenském mapování ze 70. let 18. století je ves popisována takto: „Goslau liegt an einer Anhöhe, …, hat eine zum theil gemauerte herrschafftliche Wohnung, in dem von Holtz erbauten Mayerhofe. Eine Kirche mit guter Kirchhofmauer, nebst Soliden Pfarrhof…“ (Kozlov leží na vyvýšenině, … , nachází se zde zčásti zděné panské obydlí, ležící v poplužním dvoře vybudovaném ze dřeva. Kostel je obklopen dobrou ohradní zdí, nedaleko stojící fara je také solidní stavba).

Nepublikovaná práce J. Kabáta a K. Slepičky popisuje stav ruiny z doby 1955–1957 takto: „Zbytky zámku zachovány v obci; v jeho severozápadní části sklep, dlouhý asi 11 metrů a klenutý valeně, vše zatopeno vodou.“ V té době již celá budova ustoupila demolici, takže byly zachovány pouze zbytky nároží a obvodového zdiva hustě porostlého vegetací.

V roce 1984 z celého objektu zbývaly již jen cca 50 cm vysoké základy obvodového zdiva části stavby, další část byla odstraněna a prostor zarovnán a přeměněn v užitnou plochu. Dnes již ani v terénu není patrné, kde vlastně zámek stával. Zbyly z něho pouze některé doprovodné budovy původně hospodářského charakteru, sloužící dnes k podnikatelské činnosti firmy ZE-PRA.