přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince

Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince

Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |

Původně pozdně gotický farní kostel sv. Vavřince vznikl v roce 1464 přestavbou a rozšířením staré kaple na výšině na jihozápadním okraji města Krásné Údolí (Schönthal). Roku 1532 byl kostel obnoven a v době kolem roku 1774 barokně přestavěn. Během 19. století probíhaly úpravy interiéru kostela. Po roce 1945 však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Větší rekonstrukční práce proběhly v roce 1970. Od roku 2004 probíhá postupná rozsáhlá rekonstrukce zchátralého kostela.

 

Objekt: pozdně gotický, barokně přestavěný kostel Typologie: sakrální stavby

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Krásné Údolí (Schönthal)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na návrší na jihozápadním okraji města

GPS: 50°4'18.339"N, 12°55'12.706"E

Období vzniku: 1464

Architekt: neznámý

Přestavba: kolem roku 1774 barokně

Období devastace: po roce 1945

Rekonstrukce: od roku 2004

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 30208/4-927

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Původně stávala v místech dnešního kostela menší gotická kaple patrně z konce 14. století, zasvěcená snad sv. Barboře, která vznikla v rámci původní německé kolonizační vsi Schickenplatz (Schiekenplos), předchůdkyně pozdějšího města Krásné Údolí (Schönthal). V roce 1464 byla kaple neznámým stavitelem přestavěna a rozšířena na pozdně gotický farní kostel sv. Vavřince obklopený hřbitovem s kamennou ohradní zdí, stojící na vyvýšené terase nad náměstím při cestě na Brť na jihozápadním okraji města. Pozůstatkem původní kaple je patrně sakristie dnešního kostela.

Na počátku 16. století přestoupili majitelé zdejší panství, páni z Plavna, k luteránství a v letech 1520-1623 poté působil při kostele protestantský pastor, s nímž však nesouhlasilo katolické obyvatelstvo z okolních přifařených vsí. V roce 1532 proběhla za Jindřicha IV. z Plavna rekonstrukce a obnova kostela. Roku 1575 byl v kostele umístěn malý zvon a v roce 1578 byl následně ulit loketským zvonařem Gregerem Albrechtem velký zvon. Od roku 1584 byla na zdejší faře vedena dodnes dochovaná farní matrika.

Po bitvě na Bílé hoře zahájil nový majitel zdejšího zboží, vévoda Julius Jindřich Sasko-lauenburský, jako katolík hned v roce 1623 na toužimském panství důslednou rekatolizaci, která však probíhala celkem hladce. Toho roku musel Krásné Údolí opustit protestantský kněz a zdejší farnost byla následně spravována duchovními z premonstrátského kláštera v Teplé. V roce 1677 byl do kostela zakoupen za 24 zlatých malý positiv od varhanáře Johanna Kaspara Wedla z Ostrova, který však musel brzy poté opravit žlutický varhanář Christof Ignaz Rihm. Roku 1680 byl proto za 41 zlatých a starý nástroj pořízen nový pozitiv od sokolovského varhanáře Franze Michaela Krannhäusera. Roku 1688 byla v sousedství kostela vystavěna budova barokní fary za účasti mistra tesaře Samuela Pachenbergera z Toužimi. Pro celkový nedostatek katolických duchovních však nebyla zdejší fara obsazena a od roku 1697 se stal kostel sv. Vavřince filiálním ke kostelu sv. Víta v Útvině. Dne 16. srpna 1700 bylo podle účetní knihy zaplaceno řezbáři Martinu Möcklovi z Ostrova za výrobu nového oltáře 22 zlatých a dvou nových antependií 4 zlaté. Dne 18. prosince 1700 bylo zaplaceno Hansi Schusterovi z Jáchymova 1 zlatý a 18 krejcarů za instalaci růží na oltáři. V roce 1741 opravil positiv kostela za 7 zlatých varhanář Nikolaus Bergmüller z Vroutku.

V době kolem roku 1774 proběhla za markraběnky Elisabethy Báden-Bádenské barokní přestavba kostela sv. Vavřince podle návrhu neznámého architekta. V rámci stavebních prací byla před hlavní vstupem při severním průčelí kostela vybudována barokní průchozí postranní kaple Olivetské hory. Pořízeno bylo tehdy rovněž nové barokní zařízení interiéru kostela. Teprve v tomto roce 1774 byla rovněž znovu obsazena zdejší fara a kostel sv. Vavřince se stal opět farním. V roce 1775 byl církevní správou a posečským šafářem Steidlem zakoupen pozemek před jižním průčelím kostela, na kterém byla následně vybudována nová školní budova. Ve druhé polovině 18. století byl následně zrušen starý hřbitov, rozkládající se kolem kostela, a založen nový hřbitov jižně od kostela při silnici na Brť.

Během 19. století probíhaly úpravy interiéru kostela, v době kolem poloviny století byl vynesen nový kazetový strop, který tehdy nahradil obdobný značně zchátralý stop. Podle farní kroniky byl v roce 1834 ze zvonice snesen malý zvon z roku 1575 a odvezen do Plané, kde byl nově odlitý. Zajímavé zprávy o zařizování kostela přinášejí kostelní účetní knihy z let 1846-1870. V roce 1853 byly dodány tři nové mešní šaty z kláštera Voršilek v Praze, roku 1857 byly Josefem Schusterem z Bečova nad Teplou nově štafírovány oba postranní oltáře, v roce 1858 malíř Johann Christoph z Teplé restauroval a částečně nově vytvořil 5 obrazů pro zdejší kostel za 24 zlatých a v roce 1865 byla vytvořena kameníkem Franzem Weidlichem nová nádoba na svěcenou vodu. Roku 1855 zhotovil varhanář Ferdinand Johann Guth z Čisté pro zdejší kostel nové varhany. Nástroj opravoval varhanář Johann Georg Sommer z Polné u Chebu v roce 1863 za 62 zlatých a v roce 1893 za 120 zlatých. V roce 1906 byl do zvonice kostela zavěšen nový malý zvon. Během první světové války byly zrekvírovány zvony kostela na válečné účely. V roce 1924 byly do zvonice kostela zavěšeny dva nové zvony, které ulila zvonařská firma Richard Herold z Chomutova.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl farní kostel sv. Vavřince zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 30208/4-927. V roce 1970 proběhla rekonstrukce sešlého kostela. Vyspravena byla tehdy střešní krytina kostela a oplechována cibulová báň nad zvonicí. Vnější stěny kostela byly tehdy nově omítnuty. V roce 1973 byla terasa okolo kostela opatřena novou kamennou zdí a před hlavním vstupem do kostela vybudováno široké kamenné přístupové schodiště. Natřena byla tehdy rovněž šindelová krytina střechy kostela. V roce 1986 byl na střeše kostela instalován hromosvod. Roku 1992 proběhla odborná prohlídka stavu stavebních konstrukcí kostela, která potvrdila značnou zchátralost objektu. V průběhu devadesátých let 20. století čelil kostel nájezdům zlodějů, tři vloupání proběhly v roce 1991, během kterých byly odcizeny některé plastiky z interiéru, na jaře roku 1997 byl kostel znovu vyloupen.

Na počátku 21. století byl již kostel sv. Vavřince ve velmi zchátralém stavu, vlastník objektu, římskokatolická církev, proto přistoupil k postupné rozsáhlé rekonstrukci kostela. V roce 2004 proběhla částečná oprava střešního pláště kostela za přispění z rozpočtu rozpočtu Karlovarského kraje částkou 60.000 Kč. Dne 3. března 2009 byl poskytnut příspěvek z rozpočtu Státní zemědělského intervenčního fundu (SZIF) v rámci Programu rozvoje venkova ve výši 2.209.979 Kč pro akci „Oprava střechy kostela sv. Vavřince v Krásném Údolí“. Roku 2009 byla následně snesena cibulová bán z věžice kostela, rekonstruována a nově oplechována, střecha kostela byl pokryta novou šindelovou krytinou.

Dne 21. srpna 2012 byl poskytnut příspěvek z rozpočtu Státní zemědělského intervenčního fundu (SZIF) v rámci Programu rozvoje venkova ve výši 2.264.792 Kč pro akci „Krásné Údolí, kostel sv. Vavřince - oprava fasády kostela“. V květnu až říjnu 2013 následně provedla plzeňská firma Pegisan s.r.o. pod vedením akademického malíře Marka Brože z Prahy stavební a restaurátorské práce na obnově fasády kostela, během které byly sejmuty novodobé omítky na cementové bázi a nahrazeny novými vápennými, zbytky původní gotické omítky zainjektovány a následně překryty ochranou omítkou. Na závěr byla fasáda opatřena vrchním nátěrem, jehož odstín byl určen na základě rozborů a výsledků průzkumu restaurátora a doporučení pracovníků památkové péče.

Zdejší farní úřad, sídlo římskokatolické farnosti Krásné Údolí, není v současnosti obsazen a duchovní správu zde proto vykonává bochovský farář František Kolanda.

 

Popis objektu

Orientovaný jednolodní pozdně gotický, barokně přestavěný kostel z lomového kamene na obdélném půdorysu, krytý šindelovou valbovou střechou s osmibokou dřevěnou laťovanou zvonicí na hřebeni, otevřenou na čtyřech obdélnými roletovými okny a završenou původně šindelovou, od roku 1970 oplechovanou cibulovou bání s nasazenou sloupkovou lucernou, završenou menší cibulovou bání s pozlacenou makovicí a dvouramenným křížem na vrcholu. Při východní stěně kostelní lodi je připojen odsazený užší obdélný, trojboce uzavřený presbytář s mohutnými vnějšími odstíněnými opěrnými pilíři obdélného půdorysu, krytý šindelovou valbovou střechou. Při severní straně presbytáře je připojena sakristie s mohutnými obvodovými zdmi na obdélném půdorysu. Při severní stěně lodi je před portálem hlavního vstupu připojena obdélná předsíň, původně barokní průchozí postranní kaple Olivetské hory z roku 1744. Na plášti severního průčelí je připojeno kryté dřevěné schodiště na kruchtu, položené na střeše objektu předsíně, kde tvoří menší věžičku.

V severní stěně lodi je prolomen hlavní vstup kostela s jednoduchým pískovcovým mírně hrotitým gotickým portálem s okosením a drápkem. Portál se nachází v interiéru dnešní předsíně. Podélné stěny lodi kostela jsou prolomeny ve východní části po jednom jednoduchém vysokém obdélném, polokruhově zakončeném okně. Ve východní části jižního průčelí je prolomeno menší obdélné, polokruhově zakončené okno, stejné jako v ose západního průčelí. V dolní části západního průčelí jsou situována menší, segmentem zakončená okénka, prosvětlující prostor podkruchtí, stejně jako obdobné okénko pod oknem v západní části jižního průčelí. Prostor presbytáře prosvětlují úzká, vysoká, mírně hrotitá pozdně gotická okna. V jižní podélné stěně presbytáře býval původně prolomen barokní obdélný kamenný portál postranního vchodu s uchy. Vnější stěny kostela jsou hladké, bez členění, završené nízkým hrázděným věncem s profilovanou vynesenou dřevěnou římsou pod střechou.

Loď kostela je plochostropá, krytá dřevěným kazetovým stropem z poloviny 19. století. Triumfální oblouk, oddělující prostor presbytáře, je mírně lomený. Nad ním je vyvedena freska s rodovým znakem markrabat Bádenských z roku 1774. Vzhledem k existenci vnějších opěrných pilířů původně zaklenutý presbytář kostela je dnes plochostropý, krytý rovněž dřevěným kazetovým stropem z poloviny 19. století. Sakristie, přístupná jednoduchým obdélným, polokruhově zakončeným pískovcovým portálkem s okosením, je sklenuta hmotnou masivní hrotitou valenou klenbou. Vnitřní stěny sakristie jsou členěny malovanými pilastry. Vnitřní stěny lodi a presbytáře jsou členěny malovanými iluzivními pilastry. Na levé boční stěně presbytáře je vyvedena barokní freska sv. Kateřiny, na protější stěně pak freska sv. Markéty, obě z doby po roce 1774. Podlaha kostela bývala původně tvořena dlažbou z oblázků. V západní části lodi kostela je umístěna dřevěná barokní kruchta ze 17. století se zvlněnou balustrovou poprsnicí a nestejně dlouhými postranními křídly, vynesená na trámových konzolách a trojici silných točitých dřevěných sloupů. Kruchta je přístupná vnějším krytým dřevěným schodištěm na severním plášti kostela.

Vnitřní zařízení kostela tvoří pozdně barokní portálový hlavní oltář z druhé poloviny 18. století s vyřezávanými křídly. Ve středu oltáře je zavěšen oltářní obraz sv. Vavřince s úzkými bočními křídly s akantovou dřevořezbou a sloupy po stranách, vynášejícími štítový nástavec v podobě atiky s dalším obrazem ochranného anděla. Na oltáři jsou postaveny sochy sv. Kateřiny a sv. Barbory. Kolem oltáře jsou situovány sošky andělů a mužských postav v orientálních krojích. Nad malými postranními brankami do prostoru zaoltáří jsou postaveny sochy Ježíše Krista a Panny Marie.

Původní pozdně gotický křídlový oltář z doby kolem roku 1490 s hodnotnou sochařskou výzdobou byl později přenesen do zámecké kaple v Bečově nad Teplou. Ve středu oltáře bývala postavena vyřezávaná socha trůnícího Ježíše Krista se žehnajícím gestem. Socha bývala včetně podstavce 0,98 m vysoká. Malba původního oltářního obrazu, byla až na přilepené kusy plátna, zcela zničena. Z řady plochých vyřezávaných reliéfů, umístěných na křídlech oltáře, pochází pozdně gotický vyřezávaný plastický reliéf s výjevem sv. Wolfganga s modelem kostela v levé ruce, patrně od řezbáře Matthäuse Gollaprata. Výška postavy spolu s připojenou konzolí dosahovala 1,48 m. K inventáři původního kostela patřila rovněž pozdně gotická vyřezávaná socha sv. Vavřince z doby kolem roku 1490 v šatu diákona. Trojice těchto hodnotných pozdně gotických plastik byla později postavena na mladším barokním hlavním oltáři.

Po levé straně triumfálního oblouku je v nároží lodi postaven barokní portálový postranní oltář Panny Marie z konce 18. století se sochami andělů. Ve velké molovité nice s prosklenými dvířky ve středu oltáře je umístěna 1,4 metru vysoká, hodnotná pozdně gotická socha stojící Korunované Panny Marie (Madony) s Ježíškem v náručí a žezlem v pravé ruce z počátku 16. století. Po stranách niky jsou umístěny sloupy, vynášející zprohýbaný štítový nástavec s reliéfem andílčí hlavičky ve středu a okřídlenými postavami andělů s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí po stranách. Po pravé straně triumfálního oblouku je postaven protějškový barokní portálový postranní oltář sv. Barbory z konce 18. století se sochami andělů. Ve středu oltáře je zavěšen oltářní obraz s výjevem Utrpení sv. Barbory z konce 18. století ve zdobeném rámu. V nástavci oltáře v podobě obdélné atiky se sochami okřídlených andělů po stranách je umístěn obraz sv. Jana Křtitele v křížovém rámu. Oltáře pochází ze stejné umělecké dílny jako hlavní oltář kostela. Oba postranní oltáře byly roku 1857 nově štafírovány Josefem Schusterem z Bečova nad Teplou.

Při levém pilíři triumfálního oblouku je situována jednoduchá pozdně barokní kazatelna z konce 18. století s malovanými obrazy Krista Spasitele, sv. Petra a sv. Pavla na koši kazatelny. Pole zábradlí schodiště na kazatelnu vyplňují obrazy církevních Otců. Na konzolách na stěně presbytáře jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Floriána. Na předprsni kruchty je uprostřed balustrády zavěšen obraz sv. Anny z konce 18. století, věnovaný kostelu v roce 1839. V sakristii je postavena raně barokní skříň na paramenty z roku 1671 od toužimského truhláře Samuela Pachenbergera s tabernáklovým nástavcem. Na vnitřní straně dvířek jsou vyvedeny datace 1775 a 1864 provedených renovací.

V bývalé průchozí barokní postranní kapli Olivetské hory, přeměněné později na předsíň kostela, bývaly umístěny polychromované vyřezávané barokní plastiky skupiny Olivetské hory ze 17. století. Skupinu, sesazenou v typickém způsobu, tvořila 1,35 m vysoká, ústřední socha klečícího Ježíše Krista se zdviženýma rukama v prosebném gestu. Hlavní sochu doprovázely tři figurální plastiky spících apoštolů, před nimiž byla situována, 0,96 m vysoká socha sedícího Jana. Skupinu uzavírala malovaná vyřezávaná plastika trpícího anděla ze stejné doby. Po zrušení kaple byly plastiky poničené červotočem umístěny v interiéru kostela a později přeneseny do zámecké kaple v Bečově nad Teplou.

Mezi liturgické předměty kostela původně patřil 22 cm vysoký, pozlacený měděný barokní kalich z 18. století s ornamentálně zdobenou nohou. Dále pozlacený měděný barokní pacifikál z 18. století obdobného zpracování, posázený křišťály. K vybavení hlavního oltáře patřil bronzovou barvou znehodnocený svícen z roku od bez mistrovské značky. Na noze svícnu byl vyryt německý věnovací nápis: „Gewidmet von Karl und Jospha Kraus, Eheleute aus Schönthal Nro. 102 im J. 1846“ (Zřízeno manželi Karlem a Josephou z Krásného Údolí čp. 102 v roce 1846).

Na kruchtě jsou umístěny jednomanuálové varhany z roku 1855 od varhanáře Ferdinanda Johanna Gutha z Čisté s osmi rejstříky, mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. Původně býval v kostele malý jednomanuálový positiv z roku 1677 od varhanáře Johanna Kaspara Wedla z Ostrova s manuálovou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. V roce 1680 jej nahradil jednomanuálový positiv od varhanáře Franze Michaela Krannhäusera ze Sokolova rovněž s manuálovou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí.

Ve zvonici kostela jsou zavěšeny dva zvony z roku 1924 ze slévárenské firmy Richard Herold z Chomutova. Velký zvon je zasvěcen sv. Vavřinci. Původně byl v kostele umístěn velký zvon z roku 1578 od zvonaře Georga Albrechta, který nesl na plášti německý nápis: “Mich goss Greger Albrecht 1578 zu Elbogen” (Ulil mě roku 1578 Greger Albrecht z Lokte). Tento zvon později pukl a počátkem 20. století byl roztaven. Původní malý zvon z roku 1575 byl v roce 1834 znovu odlit v Plané. Tento zvon nahradil nový zvon z roku 1906, zrekvírovaný v roce 1916 na válečné účely. V 19. století se připomínají ještě další dva zvony, přenesené z kostela v Krásném Údolí, které byly tehdy zničeny během požáru kostela sv. Martina v Javorné. Velký zvon nesl na plášti nápis “Hieronymus Glorius”, malý pak monogram „VV“.

 

Fotodokumentace

Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
 
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
 
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
 
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
 
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
 
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince+ |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
 
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
Krásné Údolí - kostel sv. Vavřince |
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1932 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Brno, 356/364
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 140/141
Tomší, L. 1998 : Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska, Sokolov, 35

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz