Krásno - kaple Zvěstování Panny Marie

Velkou pozdně barokní kapli Zvěstování Panny Marie nechal vystavět v roce 1760 pražský kanovník Norbert Klupp na památku svého rodného města na rozcestí mezi vodním kanálem (Flössgraben) a silnicí na Čistou na jihozápadním okraji města Krásno (Schönfeld). V následujícím roce 1761 bylo pořízeno vnitřní zařízení kaple. Původní plány na stavbu kaple zpracoval roku 1756 chebský stavitel Carl Faber, nakonec však byla vystavěna podle návrhu stavitele Johanna Georga Pöpperleho z Horního Slavkova. Podle osoby zakladatele bývala kaple nazývána rovněž Kluppova kaple (Kluppische Kapelle). Farou spadala kaple ke kostelu sv. Kateřiny v Krásně.

Podle legendy roku 1677 místní truhlář Zimmerhackl vyřezal z větví vyvrácené mohutné lípy rostoucí na místě pozdější kaple sošku Panny Marie s Ježíškem, kterou vsadil do otvoru v narovnaném kmenu stromu. Soška Panny Marie Krásenské se následně velice oblíbenou v celém okolí, které byly připisovány blahodárné účinky a byla hojně navštěvována. Po přezkoumání církevními autoritami v roce 1723 byla zamítnuta zázračnost plastiky, uznána byla však jako milostivá a Krásno se následně stalo poutním místem. Po dokončení stavby byla plastika umístěna v interiéru nové kaple.

V roce 1782 byla kaple Zvěstování Panny Marie v rámci josefínských reforem zrušena a uzavřena. Milostivá soška Panny Marie Krásenské byla tehdy z interiéru kaple přenesena do kostela sv. Kateřiny. Roku 1844 byla poté opuštěná kaple přestavěna na městský chudobinec. V rámci adaptace na profánní patrový objekt byl prolomen nový vstup v boční stěně presbytáře, který byl druhotně osazen kamenným portálem původního hlavního vstupu v průčelí, jenž byl poté zazděn. V překladu ostění portálu byla tehdy vysekána datace „1761-1844“. Ve stěnách kaple byly proraženy nové okenní otvory, další částečně zazděny a z hřebene střechy snesena původní zvonička. Po odstranění liturgických předmětů byl vnitřní prostor bývalé kaple rozdělen příčkami a vloženým podlažím. Samotná kostra objektu včetně klenutí a zdobením vnitřních stěn zůstala zachována.

Patrně někdy na počátku 20. století byl chudobinec zrušen a nevyužívaný objekt bývalé kaple postupně chátral. V době po polovině 20. století byl již objekt v havarijním stavu, okna i dveře vylámány a vnitřní prostor zcela zdevastován. Na stěně průčelí se objevila velká trhlina. Patrně někdy krátce po roce 1963 byla nakonec provedena demolice zdevastovaného objektu bývalé přestavěné kaple Zvěstování Panny Marie.

Velká pozdně barokní kaple s lodí na téměř čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími v průčelí a připojeným, mírně odsazeným, širokým obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem, krytá sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou. Na hřebeni střechy bývaly situována zvonička dnes již neznámé podoby a provedení.

Původní vstupní severovýchodní průčelí kaple bývalo v ose prolomeno obdélným portálem hlavního vchodu s kamenným ostěním. Nad portálem bývalo situováno obdélné okno s mírně odsazeným polokruhovým záklenkem. Po stranách vstupu členily průčelí dvě dvojice mohutných pilastrů na vysokých soklech s plastickými hlavicemi a profilovanými patkami, vynášející profilovanou zdobnou štukovou římsu. Na stěně v pravé ose býval osezen velký dřevěný kříž s plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista. Průčelí bývalo završeno trojúhelným štítem s kruhovým okénkem v ose. Štít byl vyztužen dvojicí pilířů.

Boční stěny lodi a presbytáře kaple bývaly prolomeny po jednom obdélném okně s mírně odsazeným polokruhovým záklenkem. Pod oknem v severozápadní stěně lodi býval situovaný obdélný postranní vstup. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez členění, pouze při nároží lodi s hlavním průčelím byly vyvedeny mohutné pilastry na vysokých soklech s plastickými hlavicemi a profilovanými patkami. Stěny bývaly završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Vnitřní prostor lodi kale býval zaklenut rozsáhlou kupolí, presbytář pak křížovou klenbou.