Lipoltov (Lappersdorf)

Lipoltovem dříve procházela severní větev důležité obchodní cesty, nazývané Královská. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1273, kdy patřila doksanskému klášteru, což potvrzuje i následující zápis v Regesta Bohemiae et Moraviae: „Greg. X. monio Dokzan confirmat villam Lupoldesdorrh“ (Greg. X. potvrdil doksanskému klášteru Lipoltov). Během 15. a 16. patřil Lipoltov ke hradu Loket. Další zpráva z roku 1525 uvádí Lipoltov v souvislosti s hrdelním soudem v Ostrově a roku 1598 je „ves celá Leybersdorf“ uváděna již u panství Andělská hora. Podle berní ruly z roku 1654 žilo v Lapersdorfu 9 sedláků, z nichž dva formanili a jeden „handloval v obilí“ a 3 chalupníci, z nichž jeden byl ševcem. Z dalších 11 domkářu měl jeden krčmu. Celkem bylo ve vsi asi 27 potahů, 28 krav, 28 jalovic, 2 ovce, 1 prase a 14 koz. Ves ležela v horách, stavení byla dobrá, pole žitná a luk měli dostatek. Berní rula také uváděla, že „dobytkem stojí pro obilí semotam jezdí a zase rozprodávají“. Lipoltov byla řadová ves s domy a statky postavenými po obou stranách silnice. Stály na malých, uměle vytvořených terasách příkře spadající muldy. Poměrně dlouho se mezi nimi zachovaly dřevěné nebo hrázděné stavby. Omezení stavebního prostoru přimělo obyvatele stavět poschoďové domy i stodoly. Pobělohorskými konfiskacemi postižené panství Andělská Hora bylo roku 1623 připojeno k Černínovu panství Kysibel (Stružná), u kterého Lipoltov zůstal až do roku 1850, kdy se stal samostatnou obcí v okrese Karlovy Vary. V letech 1869-1880 byl Lipoltov krátce osadou Velichova, kam byl i přifařen a kde měl poštu. Od roku 1880 byl však Lipoltov opět samostatnou obcí. Ve vsi bývala také jenotřídní škola a v letech 1888-1892 zde byla vystavěna pseudogotická kaple Panny Marie Růžencové. V roce 1921 zde žilo 221 obyvatel v 17 domech a v roce 1939 205 obyvatel a stálo zde již na 42 domů. Po 2. světové válce a vysídlení původního německého obyvatelstva byla ves znovu částečně dosídlena a roku 1950 zde žilo 62 stálých obyvatel. I ti však museli odejít z důvodu začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953. Poté byla bývalá ves ponechána svému osudu.

Dnes z bývalé vsi zůstaly jen ruiny domů, zbytky ovocných stromů a okrasné keře šeříku a porosty pámelníku. Před bývalou vsí ale stále stojí pomník obětem 1. světové války, jehož nejbližší okolí bylo v červnu 2004 vyčištěno.