Památky a příroda Karlovarska » Lochotín – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lochotín – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie Původní dřevěný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v 1. polovině 14. století na terase nad návesním rybníkem uprostřed dnes částečně zaniklé obce Lochotín (Lochotin) ve Vojenském újezdu Hradiště. Roku 1359 je uváděn Miroslav z Lochotína, držitel zdejšího manského statku a patron kostela. Zdejší kostel býval údajně velmi chudý, druhý nejchudší v okolí, odváděl 2x ročně pouze 3 groše papežských desátků. Během husitských válek v 15. století se zdejší obyvatelé přiklonili k víře podobojí. Se Šparneky, kteří zboží získali před rokem 1532, se zde rozšířilo luteránství. Roku 1594 daroval kostelu Sezima Miřkovský nový zvon. Po Bílé hoře byla obec rekatolizována, neměla však již svého kněze. Zdejší kostel byl nejdříve přifařen k Lukám a od roku 1627 k Valči. Během třicetileté války dřevěný kostel vyhořel. Z interiéru kostela byla tehdy zachráněna pouze pozdně gotická plastika Panny Marie (Madona). Roku 1728 začal hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu na přání své zemřelé manželky budovat v Lochotíně nový zděný barokní kostel. Stavba kostela poté probíhala v letech 1728-1735. Nový kostel byl vysvěcen v roce 1735. Podle tereziánského katastru z roku 1748 měl zdejší filiální kostel tehdy 122 farníků. Zdejší farnost se znovu osamostatnila teprve roku 1784 a nová fara byla postavena roku 1788 jižně od kostela. Lochotín býval poutním místem, kam každoročně chodívalo 8. září 8 až 14 procesí z okolí. Tento den stávaly po obou stranách cesty ke kostelu stánky se sladkostmi, svíčkami, svatými obrázky apod. Předmětem poutí bývala pozdně gotická Madona. Na hřbitově u kostela byli pohřbíváni i mrtví z Kopáčova, Malého Hlavákova a Jeseně. V roce 1917 byl menší zvon kostela odevzdán na válečné účely. Ve zvoničce poté zůstal pouze zvon z roku 1594. Po zrušení hřbitova po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byly náhrobní kameny využity jako stavební materiál, například jako schody k domu. Roku 1923 byl zrekvírovaný zvon nahrazen novým, který ulila firma Herold v Chomutově. Po začlenění obce do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště byl kostel zabaven církvi a přešel do vlastnictví armády. Část inventáře byla tehdy zachráněna. Pozdně gotická Madona byla přenesena do Luk, kde však byla ukradena a následně prodána do SRN. Naštěstí byla vrácena, restaurována a dnes je v Diecézním muzeu v Plzni. Medailony 14 sv. Pomocníků z hlavního oltáře byly tehdy umístěny na půdu fary v Lukách, odkud byly později převezeny a instalovány v kostele sv. Jana Nepomuckého v Nových Hamrech. Opuštěný kostel poté sloužil jako nepotřebného materiálu a postupně chátral. V roce 1991 se zdevastovaného kostela ujal Klub přátel Doupovských hor, který vyklidil interiér kostela. Roku 1992 v kostele sdružení uspořádalo hudební večer, hrálo se zde i divadlo. Tyto akce však brzy přestaly a kostel začal opět chátrat. Dne 4. září 2000 zahájilo Ministerstvo kultury ČR jednání o prohlášení bývalého kostela za kulturní památku. Na jaře roku 2004 byla v rámci natáčení dokumentárního filmu částečně opravena střecha věže.

Orientovaný jednolodní obdélný pozdně barokní kostel s pravoúhlým presbytářem krytý eternitovou valbovou střechou. V hlavním západním průčelí stojí vestavěna 37 m vysoká hranolová věž, zakončená původně zvonovitou bání s polygonální sloupkovou lucernou s zvonovitou stříškou. Za presbytářem stojí v ose přistavná obdélná sakristie s datací „1800 WD“ na obdélném kamenném portálu vchodu na jižní straně. Nároží kostela jsou barokně zprohýbána. Podélné stěny kostela jsou prolomeny třemi páry obdélných, segmentem zakončených oken. Po jednom stejném okně je na bočních stěnách presbytáře a v prvním patře věže. Sakristie je osvětlena menšími obdélnými, segmentem zakončenými okna. Vchod do kostela je veden obdélným kamenným portálem v přízemí věže v hlavním průčelí. Další boční vchod je umístěn v ose jižního průčelí. Vnější stěny kostela bývaly členěny pilastry a lizénovými rámci.
Loď a presbytář kostela jsou plochostropé, kryté štukovaným rákosovým stropem s fabionem. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Triumfální oblouk je polokruhově zakončený. V přízemí věže je umístěna menší předsíň s nikami po stranách, zaklenutá valenou klenbou s lunetami. V západní části je vystavěna zděná kruchta nesená na dvou sloupech a podklenutá valenými klenbami.
Vnitřní zařízení kostela původně tvořil hodnotný pozdně barokní a rokokový mobiliář. Akantový hlavní oltář kostela umístěný v presbytáři se středovým obrazem Panny Marie. Kolem středového obrazu bývaly zavěšeny medailony s vyobrazením 14 sv. pomocníků. Medailony jsou dnes instalovány v interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého v Nových Hamrech Na tabernáklu bývala postavena pozdně gotická socha Panny Marie (Madona) na půlměsíci z doby kolem roku 1510, umístěná dnes v Diecézním muzeu v Plzni. Na křídlech oltáře stávaly pozdně barokní sochy sv. Jáchyma a sv. Václava, přenesené později do kostela sv. Vavřince v Lukách. Ve výklencích na zkosených nárožích lodi po stranách triumfálního oblouku bývaly umístěny akantové postranní oltáře. Na levém pilíři triumfálního oblouku bývala umístěna kazatelna. Na kruchtě bývaly postaveny varhany z roku 1909 od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera. Dnes je interiér kostela prázdný, bez vybavení.