přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie |

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie nechal vystavět v letech 1728-1735 hrabě Johann Ferdinand Kager z Globenu na místě původního dřevěného gotického kostela na vyvýšené terase nad návesním rybníkem uprostřed dnes již zaniklé vsi Lochotín (Lochotin) ve Vojenském újezdu Hradiště. Po začlenění vsi do nově vzniklého vojenského újezdu na počátku 50. let 20. století však přestal být kostel udržován a postupně zchátral.

 

Objekt: barokní, pozdně barokně upravený kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Lochotín (Lochotin)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na vyvýšené terase nad návesním rybníkem uprostřed vsi

GPS: 50°11'28.775"N, 13°10'29.087"E

Období vzniku: 1728-1735

Architekt: neznámý

Stavebník: Johann Ferdinand Kager z Globenu

Slavnostní vysvěcení: 1735

Přestavba: 2. polovina 18. století pozdně barokně

Období devastace: po roce 1945

Stav: zdevastované

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Původně dřevěný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v první polovině 14. století podle návrhu neznámého architekta na vyvýšené terase nad návesním rybníkem uprostřed dnes již zaniklé vsi Lochotín (Lochotin) ve Vojenském újezdu Hradiště. První písemná zmínka o zdejším kostelu pochází z roku 1357, kdy opustil Lochotín zdejší první známý farář, v témže roce uvedl do funkce nového duchovního farář z Luk. Podle výše příspěvků v registru církevních desátků z roku 1384 byla tehdy zdejší fara druhou nejchudší v děkanátu Žlutice. Farní úřad odváděl dvakrát ročně pouze 3 groše papežských desátků.

Během husitských válek v první polovině 15. století se zdejší obyvatelé přiklonili k víře podobojí. S příchodem pánu ze Sparnecku, kteří zdejší zboží získali před rokem 1532, se zde rozšířilo luteránství. Například roku 1561 uvedl patron kostela do funkce luteránského kazatele. V roce 1594 nechal pořídit patron kostela Sezima Mířkovský, pán na Verušičkách, velký zvon od zvonaře Hanse Wildta z Jáchymova.

Běhme třicetileté války byla ves v době po bitvě na Bílé hoře rekatolizována, neměla však již svého kněze. Zdejší kostel byl nejdříve přifařen ke kostelu sv. Vavřince v Lukách a od roku 1627 byl filiálním ke kostelu Narození sv. Jana Křtitele ve Valči. Během třicetileté války však dřevěný kostel vyhořel, snad po zásahu bleskem. Z interiéru kostela byla tehdy zachráněna pouze pozdně gotická socha Panny Marie (Madona).

Roku 1728 začal hrabě Johann Ferdinand Kager z Globenu na přání své zemřelé manželky budovat v Lochotíně nový zděný barokní kostel. Samotná stavba kostela poté probíhala v letech 1728-1731, následně bylo pořizováno vnitřní vybavení. Slavnostní vysvěcení kostela poté proběhlo v roce 1735. Podle tereziánského katastru z roku 1748 měl zdejší filiální kostel tehdy 122 farníků.

V roce 1787 byla při kostele zřízena lokálie a současně zde byly založeny matriční knihy. Roku 1788 byla jižně od kostela vystavěna nová budova fary. Samostatná farnost zde byla obnovena však teprve roku 1855. V průběhu druhé poloviny 18. století byl kostel pozdně barokně upraven a rozšířen a novou sakristii, která nese vysekanou dataci „1800“ na portálu. Zdejší kostel býval poutním místem, ke kterému každoročně chodívalo na svátek Narození Panny Marie dne 8. září osm až čtrnáct procesí z okolí. Tento den stávaly po obou stranách cesty ke kostelu stánky se sladkostmi, svíčkami, svatými obrázky apod. Předmětem poutí bývala pozdně gotická socha Panny Marie (Madona) z původního kostela. Na hřbitově u kostela byli pohřbíváni i mrtví z Kopáčova, Malého Hlavákova a Jeseně.

V roce 1835 byly u příležitosti 100. výročí vysvěcení kostela a znovu v roce 1861 renovovány oltáře kostela malířem Klingerem z Reichenbergu. Roku 1857 se zavázal žlutický malíř Müller k štafírovacím pracím. V roce 1888 byl kostel znovu renovován. V roce 1909 byly pořízeny nové pneumatické varhany od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera. Během první světové války byl roku 1917 malý zvon kostela zrekvírován na válečné účely. V roce 1923 byl ve věži kostela zavěšen nový zvon od firmy Herold z Chomutova, který byl opět odvezen během druhé světové války roku 1940. V roce 1924 byl rozšířen hřbitov u kostela. V roce 1930 ve zdejší farnosti, ke které patřil obce a vsi Lochotín, Malý Hlavákov, Kopáčov a Jeseň, žilo celkem 699 katolíků a 4 osoby jiného vyznání.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Po následném začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště na počátku padesátých let 20. století byl kostel zabaven církvi a přešel do vlastnictví armády. Část inventáře kostela byla tehdy převezena na faru v Lukách. Sochy sv. Václava a sv. Prokopa byly umístěny v interiéru farního kostela sv. Vavřince v Lukách. Hodnotná dřevěná pozdně gotická socha poutní Panny Marie byla postavena na oltáři, odkud však byla roku 1991 ukradena a následně prodána do SRN. Naštěstí byla vrácena, restaurována a dnes je v Diecézním muzeu v Plzni. Medailony 14 sv. Pomocníků z hlavního oltáře byly tehdy umístěny na půdu fary v Lukách, odkud byly později převezeny a instalovány v kostele sv. Jana Nepomuckého v Nových Hamrech. Po zrušení přilehlého hřbitova byly náhrobní kameny využity jako stavební materiál, například jako schody k jednomu z místních domů. Opuštěný kostel poté sloužil jako nepotřebného materiálu.

V roce 1991 se zdevastovaného kostela ujal Klub přátel Doupovských hor, který vyklidil interiér kostela. Roku 1992 v kostele sdružení uspořádalo hudební večer, hrálo se zde i divadlo. Tyto akce však brzy přestaly a kostel začal opět chátrat. Dne 4. září 2000 zahájilo Ministerstvo kultury ČR jednání o prohlášení bývalého kostela za kulturní památku. Na jaře roku 2004 byla v rámci natáčení dokumentárního filmu částečně opravena střecha věže.

 

Popis objektu

Orientovaný barokní, pozdně barokně upravený jednolodní kostel na obdélném půdorysu s konkávně projmutými nárožími, krytý eternitovou valbovou střechou, s odsazeným užším, pravoúhlým presbytářem, krytým eternitovou valbovou střechou. V hlavním západním průčelí stojí vestavěna 37 m vysoká hranolová věž, zakončená původně zvonovitou bání s polygonální otevřenou sloupkovou lucernou se zvonovitou stříškou. Přední strana věže je prolomena obdélným kamenným portálem hlavního vchodu s původně kruhovým, dnes menším segmentovým okénkem v ose nad ním. Zvonové patro věže, oddělené mohutnou vynesenou profilovanou římsou, je na třech stranách prolomeno velkými obdélnými, segmentem zakončenými oky s dřevěnými roletami.

Při závěrové východní stěně presbytáře stojí v ose přistavná přízemní sakristie na trojbokém půdorysu, se zkosenými nárožími a datací „1800 WD“ na obdélném kamenném portálu vchodu na jižní straně. Podélné stěny kostela jsou prolomeny třemi páry obdélných, segmentem zakončených oken. Po jednom stejném okně je na bočních stěnách presbytáře. V ose jižního průčelí kostela je prolomen obdélný kamenný portál bočního vstupu. Sakristie je prosvětlena menšími obdélnými, segmentem zakončenými okny. Vnější stěny kostela bývaly členěny pilastry a lizénovými rámci a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou.

Loď a presbytář kostela, oddělené polokruhovým presbytářem, jsou plochostropé, kryté štukovaným rákosovým stropem s fabionem. Ve středu stropu lodi je vyvedena freska s vyobrazením otevřené knihy s křížem uprostřed velké svatozáře. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. V přízemí věže je umístěna menší předsíň s nikami po stranách, zaklenutá valenou klenbou s lunetami. Loď kostela má po stranách triumfálního oblouku zkosená nároží s velkými, polokruhově zakončenými výklenky pro umístění postranních oltářů. V západní části lodi je vystavěna zděná kruchta s balustrádou, nesená na dvou sloupech a podklenutá valenými klenbami. Kruchta je přístupná schodišti se vstupy v rozích západní stěny lodi pod kruchtou, z kruchty vedou obdobné vstupy na schodiště do věže. Vnitřní stěny kostela jsou členěny mohutnými pilastry a lizénovými rámci.

Vnitřní zařízení kostela původně tvořil hodnotný pozdně barokní a rokokový mobiliář, po roce 1945 z větší části převezen na faru v Lukách. V presbytáři byl postaven hlavní oltář v akantovém rámu. Ve středu oltáře bývala původně umístěna nika pro hodnotnou dřevěnou pozdně gotickou sochu poutní Panny Marie (Madona) na půlměsíci z doby kolem roku 1519, která později stávala na tabernáklu. Dnes je plastika umístěna v Diecézním muzeu v Plzni. Středová nika byla později zakryta kopií obrazu Panny Marie (Madona della Sedia) italského renesančního malíře Rafaela Santiho. Kolem středového obrazu bývaly v kanatovém rámu oltáře zavěšeny medailony s vyobrazením Čtrnácti sv. pomocníků. Na levé straně byla situována vyobrazení sv. Markéty, sv. Kateřiny, sv. Akátia, sv. Kryštofa, sv. Barbory, sv. Pantaleona a sv. Jiljí, na pravé straně pak sv. Eustacha, sv. Blažeje, sv. Jiří, sv. Erasma, sv. Cyriaka, sv. Víta a sv. Diviše. Medailony jsou dnes instalovány v interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého v Nových Hamrech. Nad středovou nikou býval umístěn velký oválný obraz sv. Ludmily a pod nikou obraz Svaté Rodiny. Na křídlech oltáře stávaly velké pozdně barokní sochy sv. Prokopa (vlevo) a sv. Václava (vpravo) v nadživotní velikosti, přenesené později do kostela sv. Vavřince v Lukách. V nástavci oltáře byl situován symbol Oka Božího ve svatozáři.

Ve výklencích na zkosených nárožích lodi po stranách triumfálního oblouku bývaly umístěny obdobné akantové postranní oltáře. Zdobení velkými kyriatidami a vázami u tabernáklu je podobné jako u oltářů zámeckého kostela Nejsvětější Trojice ve Valči. Pozadí oltářů je zdobeno motivem mříže. V nástavcích oltářů je umístěna koruna pod baldachýnem, završeným křížem. Na postranních římsách jsou umístěny sedící plastiky putti. Po levé straně triumfálního oblouku býval postaven postranní oltář sv. Josefa s oltářním obrazem sv. Josefa. Po pravé straně triumfálního oblouku býval postaven protějškový postranní oltář s obrazem s vyobrazením jeptišky, patrně sv. Terezie od Ježíše. V roce 1895 byla na oltáři postavena socha Panny Marie Lourdské Madony a odstraněn obraz Pammy Narie, vytvořený z mincí.

V sousedství postranního oltáře sv. Josefa stával oltář Srdce Ježíšova z roku 1918, na kterém byla postavena socha Srdce Ježíšova. Na levém pilíři triumfálního oblouku bývala umístěna kazatelna. Řečniště kazatelny s poli zdobenými kartušemi bylo doplněno plastikami andělů. Stříška kazatelny, zdobená oblaky s hlavami andílků, bývala završena sochou Ježíše Krista s křížem před svatozáří.

Na stěnách lodi kostela bývalo zavěšeno 14 obrazů zastavení křížové cesty z roku 1940 v nazaretském stylu. Jednotlivé obrazy byly zřízeny rodinami z farnosti. Zastavení č. 1 zaplatila rodina Ortnerova z Malého Hlavákova čp. 2, č. 2 rodina Fassmannova z Lochotína čp. 65, č. 3 rodina Totzerova z Lochotína čp. 19, č. 4 rodina Eberlova z Lochotína čp. 8, č. 5 rodina Schmidtova z Lochotína čp. 27, č. 6 rodina Hujerova z Lochotína čp. 40, č. 7 rodina Weckova z Malého Hlavákova čp. 8, č. 8 rodina Weisova z Lochotína čp. 18, č. 9 rodina Sommerova z Malého Hlavákova čp. 4, č. 10 rodina Stefani Hujerova z Lochotína čp. 40, č. 11 rodina Schmid-Weisova z Lochotína čp. 67, č. 12 rodina Seifertova z Jeseni čp. 14, č. 13 rodina Wartuschova z Lochotína čp. 31 a č. 14 rodina Schmidtova z Jeseni čp. 21.

Na kruchtě bývaly postaveny pneumatické varhany z roku 1909 od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera. Jednomanuálové varhany s devíti rejstříky bývaly umístěny ve třech různě velkých skříních s vyřezávanými nástavci. Dnes je interiér kostela prázdný, bez vybavení. Ve věži kostela bývaly zavěšeny dva zvony. Velký zvon z roku 1594 ulil zvonař Hans Wildt z Jáchymova. Původní malý zvon byl roku 1917 zrekvírován na válečné účely. Nový zvon z roku 1923 od firmy Herold z Chomutova byl opět odvezen během druhé světové války roku 1940.

 

Fotodokumentace

Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie v době před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie kolem roku 1910
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | hlavní oltář kostela před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zchátralý kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 1991
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zchátralý kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 1991
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zdevstovaný interiér kostela na fotografii z roku 1991
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zchátralý kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 2006
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie nad návesním rybníkem v bývalém Lochotíně - červen 2011
 
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | hranolová věž kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | vstupní průčelí kostela s kamenným portálem - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | hranolová věž kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | hranolová věž v průčelí - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie - červen 2011
 
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie od jihu - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | závěr zchátralého kostela od jihovýchodu - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | sakristie kostela Nanebevzetí Panny Marie - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | datace 1800WD na kamenném portálu sakristie - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | severní průčelí zchátralého kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | severní průčelí kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zdevastovaný interiér kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie - červen 2011
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 45/48
Poche, E. a kol. 1982 : Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 509
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 136/137

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz