přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie nechal vystavět v letech 1728-1735 hrabě Johann Ferdinand Kager z Globenu na místě původního dřevěného gotického kostela na vyvýšené terase nad návesním rybníkem uprostřed dnes již zcela zaniklé vsi Lochotín (Lochotin) ve Vojenském újezdu Hradiště. Na konci 19. století byl kostel pozdně barokně upraven a rozšířen. Po začlenění vsi do nově vzniklého vojenského újezdu v roce 1953 však přestal být kostel udržován a postupně zchátral.

 

Objekt: barokní, pozdně barokně upravený kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Lochotín (Lochotin)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na vyvýšené terase nad návesním rybníkem uprostřed vsi

GPS: 50°11'28.775"N, 13°10'29.087"E

Období vzniku: 1728-1735

Architekt: neznámý

Stavebník: Johann Ferdinand Kager z Globenu

Slavnostní vysvěcení: 1735

Přestavba: konec 18. století pozdně barokně

Období devastace: po roce 1953

Stav: zdevastované

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Původně gotický dřevěný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v první polovině 14. století podle návrhu neznámého architekta na vyvýšené terase nad návesním rybníkem uprostřed vsi Lochotín (Lochotin). První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1357, kdy si zdejší první známý farář Blažej vyměnil obročí s farářem Jindřichem ze Zákoutí u Jirkova, kterého uvedl tehdy do úřadu farář z Luk. Patronátní páni kostela, rytíř Gozliv Mechauer, Theodorik z Lochotína a Pavel ze Služetína dosazovali dne 19. listopadu 1368 ke kostelu klerika Mikuláše, syna Henslina z Radošova, s jejiž finanční poporou dokončil svá studia. Podle výše příspěvků v registru církevních desátků z roku 1384 byla tehdy zdejší fara druhou nejchudší ve žlutickém děkanátu. Farní úřad odváděl dvakrát ročně pouze 3 groše papežských desátků, což znamenalo roční příjem zdejší farnosti ve výši 420 grošů.

Během husitských válek v první polovině 15. století se zdejší obyvatelé přiklonili k víře podobojí. S příchodem pánu ze Sparnecku, kteří zdejší zboží získali před rokem 1532, se zde rozšířilo luteránství. Například roku 1561 uvedl tehdejší patron kostela, vlastník zboží Lochotín z rodu Sparnecků do funkce luteránského kazatele. V roce 1594 nechal pořídit patron kostela Sezima Mířkovský z Verušiček, velký zvon od zvonaře Hanse Wildta z Jáchymova.

Po bitvě na Bílé hoře byla ves Lochotín rekatolizována a zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie byl nejdříve přifařen ke kostelu sv. Vavřince v Lukách a od roku 1627 byl filiálním ke kostelu Narození sv. Jana Křtitele ve Valči. Během třicetileté války však zdejší dřevěný kostel snad po zásahu bleskem zcela vyhořel. Plameny dřevěný kostel včetně vnitřního vybavení zcela zničily a proměnily na popel. Z interiéru kostela byla tehdy zachráněna pouze pozdně gotická vyřezávaná socha Panny Marie (Madona).

Roku 1728 začal tehdejší vlastník panství Valeč hrabě Johann Ferdinand Kager z Globenu na přání své zemřelé manželky budovat v Lochotíně nový zděný barokní kostel. Samotná stavba kostela podle návrhu neznámého architekta poté probíhala v letech 1728-1731, následně bylo pořizováno vnitřní vybavení. Slavnostní vysvěcení kostela poté proběhlo v roce 1735. Podle tereziánského katastru z roku 1748 měl zdejší filiální kostel tehdy 122 farníků. V roce 1787 byla při kostele zřízena lokálie a současně zde byly roku 1784 založeny matriční knihy, vedené do té doby ve Valči. Roku 1788 byla jižně od kostela vystavěna nová obytná budova lokalisty. Koncem 18. století byl kostel pozdně barokně upraven a rozšířen a novou sakristii, která nese vysekanou dataci „1800“ na portálu. V polovině 19. století byla zdejší lokálie pod patronátem farnosti, přesto byla činnost administrátora hrazena z náboženského fondu.

V roce 1855 byla v Lochotíně obnovena samostatná farnost, ke které byly připojeny vsi Lochotín, Jeseň, Kopáčov a Malý Hlavákov. Patronátní právo patřilo majitelů panství Valeč. V roce 1870 žilo ve zdejší farnosti celkem 984 katolíků. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně býval poutním místem, ke kterému každoročně chodívalo na svátek Narození Panny Marie dne 8. září osm až čtrnáct procesí z blízkého okolí. Tento den stávaly po obou stranách cesty ke kostelu stánky se sladkostmi, svíčkami, církevními předměty apod. Předmětem poutí bývala pozdně gotická socha Panny Marie (Lochotínská madona) z původního kostela.

V roce 1835 byly u příležitosti 100. výročí vysvěcení kostela a znovu v roce 1861 renovovány oltáře kostela malířem Klingerem z Reichenbergu. V roce 1850 odkázal Franz Schmidt z Jeseně kostelu dědictví, ze kterého mohly být zakoupeny varhany v hodnotě 250 zlatých. Roku 1857 se zavázal žlutický malíř Müller k štafírovacím pracím. V roce 1888 byl kostel znovu renovován. V květnu roku 1909 byly díky úsilí sbormistra a vrchního učitele Franze Nasslera za prostředky získané v dobrovolné sbírce pořízeny nové pneumatické varhany od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera. Od 7. července 1911 do 1. srpna 1912 působil v úřadu lochotínského faráře Johann Bergner. Během první světové války byl roku 1917 malý zvon kostela zrekvírován na válečné účely a roztaven. Ve sbírce mědi a mosazi byly odevzdány rovněž měděné tympány z roku 1794.

Od roku 1917 spravoval zdejší neobsazenou faru farář z Mětikalova, po něm Johann Pleyer, za kterým následovali farář Johann Barkoff, Josef Lang a Franz Krodalek. V letech 1919-1927 zde poté působil u obyvatelstva velmi oblíbený farář Franz Lindner, který byl po své smrti ve věku 67 let pohřben v Lochotíně. Následovali Berthold Treffny a Franz Zettl. V roce 1923 byl ve věži kostela zavěšen nový zvon od firmy Herold z Chomutova. Účet za pořízení nového zvonu ve výši 2.700 korun byl uhrazen z dobrovolných darů. V roce 1924 byl stavebním mistrem Karlem Schwarzem z Chyše opraven a rozšířen hřbitov u kostela za celkovou částku 59.000 korun. Náklady byly uhrazeny z rozpočtu obce Lochotín a přifařených vsí Jeseň a Malý Hlavákov. Částkou 5.500 korun přispěl rovněž patron kostela.

V roce 1930 ve zdejší farnosti žilo celkem 699 katolíků a 4 osoby jiného vyznání. Roku 1937 přišel do Lochotína nový farář Josef Müller z Hory sv. Kateřiny. Na počátku září 1937 byl renovován hlavní oltář kostela a klempířem Zeischkou z Valče provedeny opravy střechy kostela, která byla následně natřena červenou ochranou barvou, vyrobenou lochotínským rodákem Hujerem. Během druhé světové války roku 1940 byl zrekvírován zvon z roku 1923.

Posledním duchovním byl farář Maxmilian Wilfer, který spravoval zdejší farnost z Luk. Farář Wilfer sloužil v roce 1949 v Lochotíně poslední biřmování za účasti pražského arcibiskupa Josefa Berana a český dosídlenců. Před opuštěním kostela nechal Wilfer převézt část inventáře na faru v Lukách. Sochy sv. Václava a sv. Prokopa byly umístěny v interiéru farního kostela sv. Vavřince v Lukách. Hodnotná dřevěná pozdně gotická socha poutní Panny Marie byla postavena na oltáři, odkud však byla roku 1991 ukradena a následně prodána do SRN. Naštěstí byla vrácena, restaurována a dnes je v Diecézním muzeu v Plzni. Medailony 14 sv. Pomocníků z hlavního oltáře byly tehdy umístěny na půdu fary v Lukách, odkud byly později převezeny a instalovány v kostele sv. Jana Nepomuckého v Nových Hamrech.

Po začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byl kostel zabaven církvi a přešel do vlastnictví armády. Uzavřený kostel následně však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Po zrušení přilehlého hřbitova byly náhrobní kameny využity jako stavební materiál, například jako schody k jednomu z místních domů. Opuštěný kostel poté sloužil jako skladiště nepotřebného materiálu. Někdy po roce 1962 byla snesena původní báň věže kostela, která byla nahrazena nízkou stanovou stříškou. Střecha kostela byla nově pokryta eternitovými šablonami.

V roce 1991 se zdevastovaného kostela ujal Klub přátel Doupovských hor, který vyklidil interiér kostela. Roku 1992 v kostele sdružení uspořádalo hudební večer, hrálo se zde i divadlo. V průběhu devadesátých let 20. století byla věž kostela zastřešena novou provizorní zvonovitou bání pokrytou lepenkou. Tyto akce však brzy přestaly a kostel začal opět chátrat. Dne 4. září 2000 zahájilo Ministerstvo kultury ČR jednání o prohlášení bývalého kostela za kulturní památku. V roce 2018 byly střechy kostela pokryty igelitovými plachtami a znovu zabezpečeny všechny vstupy do objektu. Ministerstvo obrany jako vlastník plánuje celkovou rekonstrukci zdevastovaného kostela.

 

Popis objektu

Orientovaný barokní, pozdně barokně upravený jednolodní kostel na obdélném půdorysu s konkávně projmutými nárožími, krytý původně šindelovou, dnes eternitovou valbovou střechou, s odsazeným užším, pravoúhlým presbytářem, krytým původně šindelovou, dnes eternitovou valbovou střechou. Dnes je střecha věže kryta provizorní zvonovitou střechou krytou lepenkou. V hlavním západním průčelí stojí vestavěna 37 m vysoká hranolová věž, zakončená původně zvonovitou bání s polygonální otevřenou sloupkovou lucernou se zvonovitou stříškou. Přední strana věže je prolomena obdélným kamenným portálem hlavního vchodu s původně kruhovým, dnes menším segmentovým okénkem v ose nad ním. Zvonové patro věže, oddělené mohutnou vynesenou profilovanou římsou, je na třech stranách prolomeno velkými obdélnými, segmentem zakončenými oky s dřevěnými roletami.

Při závěrové východní stěně presbytáře stojí v ose přistavná přízemní sakristie na trojbokém půdorysu, se zkosenými nárožími a datací „1800 WD“ na obdélném kamenném portálu vchodu na jižní straně. Podélné stěny kostela jsou prolomeny třemi páry obdélných, segmentem zakončených oken. Po jednom stejném okně je na bočních stěnách presbytáře. V ose jižního průčelí kostela je prolomen obdélný kamenný portál bočního vstupu. Sakristie je prosvětlena menšími obdélnými, segmentem zakončenými okny. Vnější stěny kostela bývaly členěny pilastry a lizénovými rámci a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou.

Loď a presbytář kostela, oddělené polokruhovým presbytářem, jsou plochostropé, kryté štukovaným rákosovým stropem s fabionem. Ve středu stropu lodi je vyvedena freska s vyobrazením otevřené knihy s křížem uprostřed velké svatozáře. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. V přízemí věže je umístěna menší předsíň s nikami po stranách, zaklenutá valenou klenbou s lunetami. Loď kostela má po stranách triumfálního oblouku zkosená nároží s velkými, polokruhově zakončenými výklenky pro umístění postranních oltářů. V západní části lodi je vystavěna zděná kruchta s balustrádou, nesená na dvou sloupech a podklenutá valenými klenbami. Kruchta je přístupná schodišti se vstupy v rozích západní stěny lodi pod kruchtou, z kruchty vedou obdobné vstupy na schodiště do věže. Vnitřní stěny kostela jsou členěny mohutnými pilastry a lizénovými rámci.

Vnitřní zařízení kostela původně tvořil hodnotný pozdně barokní a rokokový mobiliář, po roce 1945 z větší části převezen na faru v Lukách. V presbytáři byl postaven hlavní oltář v bohatém akantovém rámu. V nice ve středu oltáře bývala původně umístěna hodnotná vyřezávaná pozdně gotická milostná sochu Panny Marie (Lochotínská madona) od neznámého autora z roku 1510. Figurální plastika světice, stojící na půlměsíci, je oděna v modrém rouchu se zlatými lemy a bílém šátku na hlavě. V levé ruce drží světice zlacené žezlo. Na pravé ruce nese světice malého Ježíška, který má pravou ruku v žehnajícím gestu a v levé ruce drží tmavý hrozen vína. Později byla milostná soška postavena na tabernáklu. Po druhé světové válce byla plastika přenesena na faru v Lukách a snes je umístěna v Diecézním muzeu v Plzni. Středová nika byla později zakryta kopií obrazu Panny Marie, královny všech svatých (Madona della Sedia) italského renesančního malíře Rafaela Santiho, který nechala namalovat na své náklady paní Weber, manželka ředitele školy, která žila jako poustevnice v lese u silnice do Albeřic.

Kolem středového obrazu bývaly v akantovém rámu oltáře zavěšeny oválné medailony olejem na plátně ve zlacených rámech s vyobrazením Čtrnácti sv. pomocníků. Na levé straně byla situována vyobrazení sv. Markéty, sv. Kateřiny, sv. Akátia, sv. Kryštofa, sv. Barbory, sv. Pantaleona a sv. Jiljí, na pravé straně pak sv. Eustacha, sv. Blažeje, sv. Jiří, sv. Erasma, sv. Cyriaka, sv. Víta a sv. Diviše. Medailony jsou dnes instalovány v interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého v Nových Hamrech. Nad středovou nikou býval umístěn velký oválný obraz sv. Ludmily a pod nikou obraz Svaté Rodiny. Na křídlech oltáře stávaly velké pozdně barokní sochy český světců v nadživotní velikosti, sv. Václava s knížecí korunou a praporem (vpravo) a sv. Vojtěcha (vlevo), přenesené později do kostela sv. Vavřince v Lukách. V nástavci oltáře byl situován symbol Oka Božího ve svatozáři.

Ve výklencích na zkosených nárožích lodi po stranách triumfálního oblouku bývaly umístěny obdobné akantové postranní oltáře. Zdobení velkými kyriatidami a vázami u tabernáklu je podobné jako u oltářů zámeckého kostela Nejsvětější Trojice ve Valči. Pozadí oltářů je zdobeno motivem mříže. V nástavcích oltářů je umístěna koruna pod baldachýnem, završeným křížem. Na postranních římsách jsou umístěny sedící plastiky putti. Po levé straně triumfálního oblouku býval postaven postranní oltář sv. Josefa s oltářním obrazem sv. Josefa. Ve vánočním čase byl na oltář umisťován vyřezávaný betlém o rozměrech 150 x 80 cm od Karla Haberzettka a Markofa z Malého Hlavákova. Po pravé straně triumfálního oblouku býval postaven protějškový postranní oltář Panny Marie s obrazem s vyobrazením jeptišky, patrně sv. Terezie od Ježíše. V roce 1895 byla na oltáři postavena socha Panny Marie Lourdské Madony a odstraněn z mincí vytvořený obraz Panny Marie.

V sousedství postranního oltáře sv. Josefa stával oltář Srdce Ježíšova z roku 1918, na kterém byla postavena socha Srdce Ježíšova. Na levém pilíři triumfálního oblouku bývala umístěna kazatelna. Řečniště kazatelny s poli zdobenými kartušemi bylo doplněno plastikami andělů. Stříška kazatelny, zdobená oblaky s hlavami andílků, bývala završena sochou Ježíše Krista s křížem před svatozáří.

Na stěnách lodi kostela bývalo zavěšeno 14 obrazů zastavení křížové cesty z roku 1940 v nazaretském stylu. Jednotlivé obrazy byly zřízeny rodinami z farnosti. Zastavení č. 1 zaplatila rodina Ortnerova z Malého Hlavákova čp. 2, č. 2 rodina Fassmannova z Lochotína čp. 65, č. 3 rodina Totzerova z Lochotína čp. 19, č. 4 rodina Eberlova z Lochotína čp. 8, č. 5 rodina Schmidtova z Lochotína čp. 27, č. 6 rodina Hujerova z Lochotína čp. 40, č. 7 rodina Weckova z Malého Hlavákova čp. 8, č. 8 rodina Weisova z Lochotína čp. 18, č. 9 rodina Sommerova z Malého Hlavákova čp. 4, č. 10 rodina Stefani Hujerova z Lochotína čp. 40, č. 11 rodina Schmid-Weisova z Lochotína čp. 67, č. 12 rodina Seifertova z Jeseni čp. 14, č. 13 rodina Wartuschova z Lochotína čp. 31 a č. 14 rodina Schmidtova z Jeseni čp. 21.

Na kruchtě bývaly postaveny varhany z roku 1850. Později zde byly vystavěny nové pneumatické varhany z roku 1909 od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera. Jednomanuálové varhany s devíti rejstříky bývaly umístěny ve třech různě velkých skříních s vyřezávanými nástavci. Mezi další hudební nástroje patřily měděné tympány z roku 1794 od Norberta Motha ze Žlutic, odevzdané ve sbírce mědi a mosazi během první světové války. Dnes je interiér kostela prázdný, bez vybavení.

Ve věži kostela bývaly zavěšeny dva zvony. Velký zvon z roku 1594 ulil zvonař Hans Wildt z Jáchymova. Původní malý zvon byl roku 1917 zrekvírován na válečné účely a roztaven. Nový zvon z roku 1923 o váze 42 kg od firmy Herold z Chomutova byl opět odvezen během druhé světové války roku 1940.

 

Fotodokumentace

Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Lochotín (Lochotin) na povinném císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1841
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně na snímku z doby před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zvonová věž kostela v době před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | prostranství před vstupem na hřbitov u kostela Nanebevzetí Panny Marie s farou na historickém snímku z doby před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | interiér farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně na historickém snímku z doby před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | interiér farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně na historickém snímku z doby kolem roku 1910
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | hlavní oltář kostela před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | vyřazávaný betlém na bočním oltáři Panny Marie v době před rokem 1945
 
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kruchta s varhanami v interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně na historickém snímku z doby před rokem 1945
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | historický snímek posledního biřmování v Lochotíně v roce 1949 za účasti pražského arcibiskupa Josefa Berana
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | opuštěný kostel Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně na leteckém snímku vojenského leteckého mapování z roku 1962
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | severní průčelí zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně v roce 1991
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | závěr zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně od východu v roce 1991
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | interiér zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně v roce 1991
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | vyvýšená kamenná terasa hřbitova s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně - září 2015
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí zdevastovaného kostela - červen 2011
 
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zvonová věž zdevastovaného kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zvonová věž zdevastovaného kostel - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | vstup do zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v přízemí zvonové věže - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | pozdně barokní sakristie v závěru zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie - září 2015
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | vysekaná datace v kamenném ostění portálu pozdně barokní sakristie kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | severní průčelí zdevastovaného kostela - červen 2011
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | opuštěný zdevastovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie na vyvýšené terase nad bývalou návsí zaniklé vsi Lochotín - duben 2019
 
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | hlavní západní průčelí kostela - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zdevastovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně od jihozápadu - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zdevastovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně od jihozápadu - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zvonová věž zdevastovaného kostela - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | vstup v přízemé zvonové věže kostela - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | boční vstup v jižní průčelí kostela - duben 2019
 
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | prázdný interiér zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - září 2015
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zděná kruchta v interiéru zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - září 2015
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | malba na stropě lodi zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - září 2015
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | poškozený strop lodi zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - září 2015
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | prázdný interiér zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - září 2015
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | závěr zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně od východu - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zdevastovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně od severovýchodu - duben 2019
Lochotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie | severní průčelí zdevastovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Lochotíně - duben 2019
 

Použitá literatura

Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov 2004, s. 45-48.
Ferdinand HUJER, Lochotin, Lehrberg 1979.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 301-303.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha 1982, s. 509.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 173.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 136-137.
Michal VALENČÍK, Ohrožené památky – kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s. 64.

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz