Loket - kaple sv. Anny

Pozdně barokní kaple sv. Anny byla vystavěna v roce 1744 podle návrhu neznámého architekta před Dolní městskou branou, tehdejším jediným vstupem do města, na rozcestí na severovýchodním okraji města Loket (Elbogen). Kaple byla postavena z vděčnosti, že během válek o rakouské dědictví bylo město o Svatoanenské pouti dne 26. července 1742 ušetřeno vydrancování francouzskými vojsky, která Loket obléhala. Zásluha na uchránění města byla připisována právě sv. Anně, které byla poté kaple rovněž zasvěcena. Původně býval vchod do kaple přístupný po čtyřech stupních, během staletí byl však prostor kolem objektu postupně navýšen navezením materiálu a úpravami sousední silnice. Vchod do kaple se dnes nachází v úrovni současné dlažby chodníku.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Dne 3. května 1958 byla kaple sv. Anny zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 42008/4-686. V průběhu druhé poloviny 20. století bylo vybavení interiéru kaple patrně rozkradeno či zničeno. Část plastik z inventáře byla poté převezena a dnes je umístěna v muzeu v Sokolově. Na konci 21. století byla pouze částečně udržovaná kaple, narušovaná frekventovanou dopravou po sousední páteřní městské komunikaci, ve velmi zchátralém stavu.

Patrně někdy na počátku 21. století proběhla celková rekonstrukce vnější fasády kaple, opravy však nebyly provedeny kvalitně a omítka začala po čase opět odpadávat. V roce 2012 proto přistoupilo město Loket k rekonstrukci zchátralé kaple za přispění z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Ministerstva kultury ČR ve výši více než 200.000 Kč. Během rekonstrukčních prácí, které provedla od září do prosince roku 2012 stavební firma Elesta Loket s.r.o., byly renovovány vnější omítky kaple a vyspravena střecha objektu.

Pozdně barokní kaple bez oken na lichoběžníkovém půdorysu s rovným závěrem krytá valbovou střechou s pálenou krytinou a pozlaceným dvouramenným jetelovým křížem na konci hřebene. Vstupní jihozápadní průčelí kaple, prolomené obdélným, polokruhově zakončeným kamenným portálem vstupu se středovým klenákem, je završeno volutovým štítem. Vstup do kaple je uzavřen dvoukřídlými dřevěnými dveřmi s proskleným světlíkem. Nad portálem je osazena zdobná kamenná kartuše s volutami, ve které je vysekán latinský věnovací nápis kapitálami s chronogramem na rok 1744: „S. ANNA / FORTIS HOSTIVM PROPVL SATRIX / PATRIAE NOSTRA DEFENSATRIX / VOTA PLEBISPIAE RESPICE BENIGNE“.

Po stranách portálu jsou situovány plastické kamenné nárožní pilastry se zdobenými hlavicemi, vynášející mohutné plastické kamenné voluty štítu. Štít je završen mírně lomenou vynesenou profilovanou kamennou římsou, na jejímž vrcholu je na nízkém hranolovém soklu osazen pozlacený symbol Božího oka ve svatozáři. V ose štítu je situována polokruhově zakončená nika, ve které bývala původně postavena soška sv. Anny. Vnější stěny kaple jsou členěny nárožními pilastry s plastickými hlavicemi, vynášejícími vynesenou profilovanou korunní římsu pod střechou. Vnitřní prostor kaple je sklenut pásem a křížovou klenbou. Na vnitřních stěnách kaple je situována trojice velkých, polokruhově zakončených výklenků.

Bohaté vnitřní zařízení kaple původně tvořila 1,6 metru vysoká, dřevěná vyřezávaná pozdně barokní socha sv. Anny Samétřetí, postavená v oltářním výklenku. Nad výklenkem býval umístěn vyřezávaný baldachýn, nesený plastikami andělů. Po stranách hlavní plastiky byly postaveny sochy sv. Josefa a sv. Jáchyma. V nikách bočních stěny bývaly postaveny sochy sv. Jana a Panny Marie. Dále byly na konzolách umístěny sochy sv. Alžběty ve vítacím gestu z 18. století a protilehlá soška Panny Marie na Zeměkouli na nižším podstavci. Dnes je interiér kaple prázdný, bez zařízení. Část plastik původního inventáře kaple je dnes umístěna v muzeu v Sokolově.