přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Luka - kostel sv. Vavřince

Luka - kostel sv. Vavřince

Luka - kostel sv. Vavřince |

Původně gotický farní kostel sv. Vavřince byl postaven patrně někdy kolem poloviny 14. století na návrší nad návsí uprostřed obce Luka (Luck). V roce 1722 nechal kostel majitel zdejšího panství Christoph Adalbert Putz z Breidenbachu přestavět v barokním slohu. Poté byl kostel ještě několikrát upravován. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Na počátku 90. let 20. století byl interiér kostela několikrát vykraden. V současnosti probíhá postupná rekonstrukce kostela.

 

Objekt: gotický, barokně přestavěný kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Luka (Luck)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na návrší nad návsí uprostřed obce

GPS: 50°9'21.061"N, 13°9'1.835"E

Období vzniku: polovina 14. století

Architekt: neznámý

První písemná zmínka: 1357

Přestavba: 1722 barokně

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 32375/4-935

Stav: zchátralé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Původně gotický farní kostel sv. Vavřince byl postaven patrně někdy kolem poloviny 14. století podle projektu neznámého architekta na návrší nad návsí nedaleko zdejší tvrze uprostřed obce Luka (Luck). O dataci vzniku zdejšího kostela a fary svědčí mj. nízké donace v zápisu v rejstříku desátků z roku 1384, což nasvědčuje jejich nedávnému založení. První písemná zmínka o zdejším kostelu pochází z roku 1357, kdy zdejší farář uvedl do funkce duchovního k farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně. K rokům 1384, 1385, 1399 a 1405 existuje zápis v rejstříku papežského desátku.

Během reformace byl zdejší kostel v letech 1554-1624 luteránským. Podle pověsti byl zdejší kostel po bitvě na Bílé hoře vypálen ustupujícími vojsky, která plenily majetky protestantů. Teprve v době kolem roku 1650 byl ke kostelu opět dosazen katolický farář Johann Langheim. Roku 1686 byly pořízeny dva nové zvony kostela, ulité pražským zvonařem Nikolausem Löwem.

V roce 1722 nechal majitel zdejšího panství Christoph Adalbert Putz z Breidenbachu kostel přestavět v barokním slohu, o čemž svědčí rodový erb nad hlavním vstupem kostela. V roce 1806 byl kostel renovován. Roku 1821 byl kostel poškozen větrnou bouří, během které se rovněž zřítila věž kostela. V následujícím roce 1822 byl kostel renovován a vystavěna nová věž. V roce 1846 nechala Rosalie Hufsky z usedlosti čp. 27 na své náklady ulít v Plzni nový zvon kostela. V letech 1904 a 1926 byl zdejší kostel znovu renovován a do kostelní báně byly tehdy uloženy nové dobové dokumenty, které doplnily písemnosti z let 1722, 1806 a 1822.

Během první světové války byl dne 12. prosince 1916 zrekvírován nejmenší zvon z věže kostela na válečné účely stejně jako prostřední zvon dne 8. ledna 1918. K biřmování v roce 1931 byly dodány dva nové zvony, ulité firmou Perner z Českých Budějovic, které nahradily zvony zrekvírované během první světové války. Ve zdejší farnosti, ke které patřily vsi Luka, Alběřice, Vahaneč, Holetice, Verušičky, Hřivínov, Záhoří a Týniště, žilo v roce 1938 celkem 1768 katolíků a 48 osob jiného vyznání.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl kostel sv. Vavřince v Lukách zapsán na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 32375/4-935.

Na počátku devadesátých let 20. století byl interiér kostela několikrát opakovaně vykraden. Dne 18. března 1991 se do kostela vloupal se dosud neznámý pachatel a odcizil zde různé sochy, sousoší a další církevní předměty. Odhadnutá škoda tehdy činila 618 tisíc korun. Dne 19. března 1992 vnikli do kostela skrze věž přes panskou emporu zloději, kteří ukradli hodnotnou pozdně gotickou socha poutní Panny Marie (Madony) z doby kolem roku 1519, přenesenou ze zrušeného kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně a sošky andílků z postranního oltáře sv. Jana Nepomuckého. Soška Panny Marie byla poté zajištěna bavorskou zemskou kriminální policií v Mnichově. Do roku 1993 byl kostel udržován farářem Skuhrovcem.

V roce 2012 byla a zdejší faru kriminální policií vrácena socha sv. Rocha, odcizená z kostela v roce 1991. Plastika byla zakoupena na aukci v Německu. V současnosti probíhá postupná rekonstrukce kostela. Kostel i pozemek pod ním patří církvi. V roce 2013 půjde na opravu střechy kostela příspěvek ve výši 100.000,- Kč z dotačních programů Karlovarského kraje.

 

Popis objektu

Jednolodní barokní kostel na obdélném půdorysu s odsazeným obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem, krytý původně šindelovou, dnes eternitovou valbovou střechou. K jižní stěně presbytáře kostela je připojena hranolová, v patře osmiboká věž zakončená původně šindelovou, dnes oplechovanou zvonovitou bání s osmibokou sloupkovou zvoničkou.

Západní fasáda vstupního průčelí kostela je prolomena obdélným portálem vchodu s polokruhovým barokním křídlovým štítem v nadpraží s pískovcovým rodovým znakem Putzů z Breidenbachu. Nad vchodem je v ose umístěno zazděné obdélné, polokruhově zakončené okno a dvojice prázdných nik po stranách. Průčelí je členěno dvojicí mohutných pilastrů po stranách vchodu. Vstupní průčelí kostela je nad výraznou profilovanou korunní římsou završeno zprohýbaným barokním štítem s polokruhovým nástavcem, oválným okénkem ve středovém poli, členěným mohutnými pilastry.

Podélné stěny lodi kostela jsou prolomeny trojicí vysoko položených obdélných, polokruhově zakončených oken. Stejná okna prosvětlují i prostor presbytáře. Hlavní vstup do kostela je veden obdélným portálem, umístěným v ose jižní stěny lodi.

Loď kostela je plochostropá, krytý prkenným neckovitým malovaným stropem, zdobeným ornamenty, s výjevem Nanebevzetí Panny Marie ve středovém poli, obklopeným symboly evangelistů. Presbytář od lodi odděluje triumfální oblouk stlačený na profilované kladí. Presbytář kostela zaklenut valenou klenbou s lunetami nabíhající na úseky římsy, zdobenou freskami s malbou Nejsvětější Trojice v oválném středovém poli. Na pravé straně je vyveden rodový znak Putzů z Breidenbachu s datací 1722 a rozvinutým smotkem papíru s nápisem: „Christoph Adalbert Putz von Breidenbach, Herr auf Luck“ a naproti vybledlý erb jeho následníka Wenzeslause Leopolda Putze z Breidenbachu. Sakristie v přízemí věže kostela je sklenuta valeně. Nad sakristií se nachází oratoř, zaklenutá valenou klenbou s lunetami a uzavřená širokým skleněným oknem. V lodi kostela se nachází dřevěná kruchta, nesená na sloupech, se zvlněnou kuželkovou poprsnicí.

Vnitřní zařízení kostela tvoří rámový hlavní oltář z doby kolem roku 1700, přenesený v roce 1789 z kostela Těla Kristova z Nového Města Pražského. Ve středu oltáře je umístěn obdélný obraz sv. Vavřince před Nejsvětější Trojicí, osazený v širokém oválném akantovém rámu s motivy vinných hroznů a klasů, upravovaném kolem roku 1725. Na barokním tabernáklu je v nice umístěna soška Srdce Ježíšova, darovaná roku 1917 rodinou Endischů ze Záhoří a sošky klanících se andělů. Po obou stranách oltáře jsou na tabernáklu postaveny sošky putti, přidržující zavěšený modrý závěs s červenou podšívkou. Na zadní straně oltáře je umístěn nápis: „Ren 1804 Johann Fischer, Luditz. Ren. 1908 Karl Vesely, Komotau“. Nad postranními brankami oltáře jsou umístěny relikviáře a pod nimi v zlatých kruhových rámech jednotlivé výjevy Panny Marie a anděla zvěstujícího Panně Marii.

Při levé straně triumfálního oblouku je postaven portálový sloupový postranní oltář „Patronum regni“, či Čtrnácti sv. pomocníků z roku 1719, přenesený v roce 1789 z kostela sv. Štěpána ze Starého Města Pražského. Ve středu oltáře je umístěn oltářní obraz sv. Rozálie, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha, sv. Václava, sv. Norberta, sv. Zikmunda, sv. Víta a sv. Ludmily, doprovázený sochami sv. Václava a sv. Ludmily. Pod oltářním obrazem je umístěn český nápis: „Velmi čestný muž, pan Adam Kurtil, měšťan pražského Starého Města a čestný zemský zapisovatel se svojí milou manželkou Annou Obdielabdak, Léta Páně 1719. Opr. 1844 Joh Fischerem, Žlutice“. V nástavci oltáře na vrcholu zakroucených sloupů je umístěn podlouhlý oválný obraz Nejsvětější Trojice a plastika sv. Jiří bojujícího s drakem. Na oltáři bývala postavena hodnotná dřevěná pozdně gotická socha poutní Panny Marie (Madony) z doby kolem roku 1519, přenesená ze zrušeného kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně, ukradená roku 1992.

Při pravé straně triumfálního oblouku stojí panelový postranní oltář sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1740 s rodovými znaky Putzů z Breidenbachu, zakladatelů oltáře. V mušlové nice uprostřed oltáře je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, obklopená putti, kteří nesou atributy světce, a oblaky. V nástavci oltáře je ve svatozáři umístěn další ze světcových atributů, jazyk jako symbol zpovědního tajemství. Ve výklenku tabernáklu je umístěno malé dřevěné sousoší Piety. Při severní stěně lodi kostela je postaven oltář se sochou Panny Marie Lourdské, vytvořený roku 1931 jako grotta, sloužící rovněž jako Svatý hrob.

Při levé straně triumfálního oblouku je umístěna bohatě vyřezávaná šestiboká kazatelna z počátku 17. století shodná s architekturou hlavního oltáře, renovovaná v roce 1909. Koš kazatelny s hlavičkami andílků a boltcovým ornamentem je členěn sloupky, mezi kterými jsou umístěna pole s barevnými reliéfy postav sv. Františka, Salvátora a evangelistů s jejich symboly. Šestiboká stříška kazatelny je zdobena střapci a svatozáří v nástavci. Pod kazatelnou je postavena červená pískovcová křtitelnice z doby kolem roku 1730, křestní mísa restaurovaná roku 1907 cínařem Ottem z Krásna. Stříbrná pole osmiboké mísy jsou zdobeny ornamenty, které pokračují v bohatší míře na kruhovém víku, původně završeném skupinou Křtu Kristova. Vedle křtitelnice je postaven bronzový svícen, darovaný pravděpodobně roku 1908.

Dvě barokní zpovědnice z doby kolem roku 1720 s oválnými obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Máří Magdalény. V presbytáři kostela jsou na obou stranách postaveny velké sochy sv. Václava a sv. Prokopa v nadživotní velikosti, přenesené z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lochotíně, v lodi pak pozlacené sochy sv. Jáchyma a sv. Anny z druhé poloviny 18. století, přenesené ze zničeného kostela Narození sv. Jana Křtitele v Radošově. Ve výklencích lodi kostela bývaly umístěny novodobé sochy sv. Sebastiána, sv. Antonína Paduánského, sv. Vincence a sv. Rocha, odcizená v roce 1991, která je od roku 2012 zpět na zdejší faře. Na konzole na triumfálním oblouku je postavena soška sv. Anny Samétřetí. Na stěnách lodi jsou zavěšeny obrazy Nazaretské křížové cesty do Morgari, darované roku 1905 rodinou Männlů. Na kruchtě jsou umístěny varhany z poloviny 18. století v bohatě vyřezávané rokokové skříni se soškou andílka na středové části. V lodi kostela jsou postaveny lavice z poloviny 18. století.

Mezi liturgické předměty kostela patří krásná monstrance v podobě svatozáře rukojetí s plastikou Srdce Panny Marie, používaná při podávání Těla Kristova.
Ve zdi u schodiště na kruchtu je zazděn renesanční epitaf Balhasara Sekerky ze Sedčic z roku 1668. Náhrobní kámen je zdoben reliéfy rozvinutého závěsu, pod kterým se nelézá reliéf Ukřižovaného Ježíše Krista a osm klečících žen u paty kříže. Ve spodní části kamene jsou umístěny rodové znaky, past na ryby Vršovců a překřížené halapartny Sekerky ze Sedčic a věnovací nápis: „Der hoch- und wohlgeborne Graf Belthasar Ladislaus Wrschowetz Sekerka von Sedschitz, Herr auf Budau ist sanft und selig entschlafen sein alders 12 Jahre. Der Leichnam ist gewest dieser Tod ist specte domini mors salictum. Wie köstlich ist der Tod vor dem Heren. PS 15 V 25“.

V západní stěně lodi je umístěn renesanční znakový epitaf Anny Sommer z Herstošic z roku 1587 s nápisem: „Tugendsame Frau Anna Sumerin…, Tugendsame Jungfrau Anna… 1587“ a rodovými znaky Sommerů, skákající liškou s husou v tlamě. V jižní stěně lodi je umístěn figurální renesanční epitaf Ladislava z Vřesovic.

Ve věži kostela je stále zavěšen největší z původních zvonů od pražského zvonaře Nikolause Löwa z roku 1686, vážící 900-1000 kg, s nápisem: „Soli Deo honor et gloria. Me fecit Nikolaus Löw Pragensis Anno 1686“. Dále nese jméno držitele zdejšího panství „Antonius Libsteinsky Herr von Kolowrat“ jeho rodový znak a reliéf Panny Marie (Madony). Prostřední zvon rovněž od pražského zvonaře Nikolause Löwa z roku 1686, vážící 400 kg, s nápisem „Sit nomen Domini benedictum. Me fecit Nikolaus Löw Pragensis Anno 1686. Anton Libsteinsky Herr von Kolovrat“, byl dne 8. ledna 1918 zrekvírován na válečné účely. Nejmenší zvon ulitý v roce 1846 v Plzni, vážící 300 kg, s nápisem: „Jungfrau Rosalie Hufsky aus Luck Nr. 27 liess mich auf ihre Kosten giessen 1846“ byl dne 12. prosince 1916 zrekvírován na válečné účely. Ve zvoničce v báni kostela je zavěšen zvonek z roku 1794. Zrekvírované zvony nahradily dva zvony ulité firmou Perner z Českých Budějovic v roce 1931.

 

Fotodokumentace

Luka - kostel sv. Vavřince | kostel sv. Vavřince na pohlednici z doby kolem roku 1910
Luka - kostel sv. Vavřince | kostel sv. Vavřince v roce 1976
Luka - kostel sv. Vavřince | vstupní průčelí kostela v roce 1976
Luka - kostel sv. Vavřince | portál hlavního vchodu v roce 1976
Luka - kostel sv. Vavřince | barokní farní kostel sv. Vavřince v obci Luka - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | farní kostel sv. Vavřince od severozápadu - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | vstupní západní průčelí kostela - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | rodový erb Putzů z Breitenbachu nad portálem - listopad 2009
 
Luka - kostel sv. Vavřince | vstupní průčelí kostela - listopad 2009
Luka - kostel sv. Vavřince | farní kostel sv. Vavřince od jihozápadu - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | barokní farní kostel sv. Vavřince v obci Luka - září 2010
Luka - kostel sv. Vavřince | jižní průčelí farního kostela sv. Vavřince - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | farní kostel sv. Vavřince v Lukách od jihu - září 2010
Luka - kostel sv. Vavřince | farní kostel sv. Vavřince - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | věž kostela sv. Vavřince - listopad 2009
Luka - kostel sv. Vavřince | kostel sv. Vavřince v Lukách - listopad 2009
 
Luka - kostel sv. Vavřince | farní kostel od jihovýchodu - listopad 2009
Luka - kostel sv. Vavřince | závěr farního kostela sv. Vavřince od východu s pomníkem padlým - listopad 2009
Luka - kostel sv. Vavřince | kostel sv. Vavřince od severovýchodu - listopad 2009
Luka - kostel sv. Vavřince | interiér farního kostela sv. Vavřince v Lukách - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | oltář Panny Marie Lourdské v podobě grotty - duben 2012
Luka - kostel sv. Vavřince | kruchta s varhanami a malovaný strop - duben 2012
 

Použitá literatura

Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 327
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 163/165

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz