Úvod > Architektonické památky > Luka - sloup se sochou Panny Marie
Luka - sloup se sochou Panny Marie
Barokní sloup se sochou Panny Marie nechali vystavět na památku pominutí morové epidemie patrně v první polovině 18. století tehdejší majitelé zdejšího panství Putzové z Breitenbachu před jižním průčelím farního kostela sv. Vavřince v západní části obce Luka (Luck). Za autora sloupu je označován pražský sochař Jan Bedřich Kohl-Severa. Roku 1914 byl mariánský sloup renovován Karlem Weselym. Na počátku 21. století proběhla celková rekonstrukce objektu.
Objekt: barokní sloup s figurální plastikou
Typologie: kamenosochařské památky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Luka (Luck)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na prostranství u kostela sv. Vavřince v západní části obce
GPS: 50°9'20.152"N, 13°9'1.933"E
Období vzniku: 1. polovina 18. století
Architekt: Jan Bedřich Kohl-Severa
Stavebník: Putzové z Breitenbachu
Materiál: hrubozrnný a jemnozrnný pískovec
Památková ochrana: od 3. května 1958
Č. rejst. ÚSKP: 38151/4-937
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Barokní sloup se sochou Panny Marie nechali vystavět na památku pominutí morové epidemie patrně v první polovině 18. století tehdejší majitelé zdejšího panství Putzové z Breitenbachu na prostranství u domu čp. 35 před jižním průčelím farního kostela sv. Vavřince v západní části obce Luka (Luck). Za autora sloupu je označován pražský sochař Jan Bedřich Kohl-Severa. Roku 1914 byl mariánský sloup renovován Karlem Weselym. Dne 3. května 1958 byl sloup se sochou Panny Marie zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 38151/4-937. Na počátku 21. století proběhla celková rekonstrukce objektu.
Popis objektu
Trojboký barokní sloup se sochou Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculata). Vrcholová figurální plastika z jemnozrnného pískovce představuje prostovlasou světici v dlouhém rozevlátém šatu s rukama na hrudi, sepjatýma v prosebném gestu a se zlacenou svatozáří s 12 hvězdami kolem hlavy. Panna Marie stojí na zeměkouli, kterou obtáčí had (ďábel), jenž drží v tlamě jablko, symbol dědičného hříchu. U nohou světice je umístěna plastika půlměsíce.
Vrcholová plastika je umístěna na vrcholu trojbokého soklu s konkávně prohnutými stěnami, doplněného soškami putti, mariánskými hvězdami s andílčími hlavičkami z jemnozrnného pískovce. Na přední pohledové straně soklu je umístěn rovněž plastický reliéfní erb Putzů z Breitenbachu, stejný jako erb nad hlavním portálem kostela sv. Vavřince.
Celý výjev je umístěn na vrcholu trojbokého sloupu z hrubozrnného pískovce se zkosenými hranami, zdobenými volutami, a s konkávně prohnutými stěnami, horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou. Jednotlivé stěny sloupu jsou zdobeny plastickými reliéfy sv. Františka z Assisi, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého. Základnu sloupu tvoří trojboký sokl se zkosenými hranami. Sloup je postaven na šestibokém profilovaném pískovcovém stupni s konkávně prohnutými středovými stěnami.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 224
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 327
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 166
