přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Mariánská - kostel sv. Františka

Mariánská - kostel sv. Františka

Mariánská - kostel sv. Františka |
 

Obec: Mariánská (Mariasorg)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°21'24.243"N, 12°53'5.848"E

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

Klášterní kostel sv. Františka byl vystavěn v letech 1754-1765 pro potřeby kapucínů současně se stavbou nového kapucínského konventu u staršího poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v lesích nad Jáchymovem v místech dnešní obce Mariánská (Mariasorg). Kapucíni sem byli Jáchymovskou městskou radou a potvrzeni císařským diplomem z 19. ledna 1754. Ještě v srpnu roku 1754 se mohla kapucínská komunita v novém klášteře usadit. Současně se stavbou konventu byla zahájena i přestavba poutního kostela. Budovy kláštera poté tvořily velký areál kolem pravoúhlého dvora. Severní stranu areálu zabíral starší poutní kostel a východní část zaujal nový klášterní kostel sv. Františka. V rámci odsunu opustili klášter v roce 1946 nejprve němečtí mniši. Dne 4. září 1948 však byl kapucínský klášter uzavřen a dva zdejší řeholníci, Jaroslav Kvíčala a Jindřich Basler, zatčeni pro údajné shromažďování zbraní. Dle informací pamětníka, jednoho z redemptoristů, docházelo v Mariánské k přímému mučení řeholníků, jejich přibíjení na vrata apod. Bývalý klášterní areál byl poté částečně zbořen. V blízkosti bývalého kláštera byly následně otevřeny uranové doly a s nimi spojené komunistické koncentrační tábory pro politické vězně. Přístup veřejnosti tak byl nežádoucí. Koncem roku 1950 proto začali příslušníci Státní bezpečnosti demolovat vybavení kostelů a kláštera. Z chrámu byly vynášeny a páleny řezbami zdobené lavice z osmnáctého století. Prázdný prostor pak sloužil jako vyšetřovna. Později změnili chrámovou loď ve cvičnou střelnici. Nejoblíbenějšími terči byly sošky andělíčků, kterým byly ustřelovány ruce. Po zničení interiéru byl kostel přebudován na garáže pro vozy ministerstva vnitra. V roce 1951 se začal na prostranství před klášterem budovat mohutný psinec s padesáti kotci a asi 300 metrů od silnice nový koncentrační tábor Mariánská. V roce 1965 byl celý bývalý klášterní areál odstřelen. Dnes již po bývalém klášterním kostele nezbývají žádné pozůstatky ani trosky.

 

Popis objektu

Neorientovaný jednoduchý obdélný jednolodní halový kostel z lomového kamene s obdélnou lodí o rozměrech 16,5 x 7,5 m s neodděleným presbytářem, krytý břidlicovou sedlovou střechou, na severu a jihu zvalbovanou. Uprostřed hřebenu střechy býval umístěn šestiboký sanktusník. Kostel, který zaujímal 2/3 východní strany čtvercového dvora klášterního areálu, býval připojen pod pravým úhlem k východnímu závěru poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na jižní straně byla ke kostelu připojena sakristie s patrovým depozitářem. Severní průčelí kostela předstupovalo o 5 metrů před úroveň západního průčelí poutního kostela. Severní průčelí s pravoúhlým žulovým portálem, stejně profilovaným jako západní hlavní portál, a s obdélným, polokruhově zakončeným oknem v ose nad ním bývalo členěno v pět polí kolmými, bíle zbarvenými lizénami, které se při vyústění do horního a spodního příčného pásu polokruhově rozšiřovaly. Jižní průčelí bývalo členěno podobným způsobem. Východní podélnou stěnu kostela prolamovala čtyři, západní dvě obdélná, polokruhově zakončená okna s žulovým neprofilovaným rámem. Ve čtvrtém poli východního průčelí byla ještě dvě menší okna u země, v pátém poli pak malé okno se střílnou nad ním i pod ním. Vnější stěny kostela bývaly žlutě omítnuty.

Vnitřní prostor kostela byl sklenut valenou klenbou s výsečemi nad okny. Jižní stěně kostela vedly dva boční portály s architektonickým orámováním a nástavcem do sakristie a nad nimi byla prolomena okna do depozitáře. Vnitřní stěny a strop kostela bývaly členěny a vyzdoben stejnými nástěnnými malbami jako poutní kostel. Podlahu kryla dlažba shodná s dlažbou poutního kostela. Uprostřed kostela bývala v dlažbě zasazena kamenná náhrobní deska o rozměrech 1,8 x 1 m a nápisem: „ANNO 1765“. Oba kostely byly propojeny širokou půlkruhovou arkádou v presbytáři, který poté sloužil pro oba kostely. Za jižní závěrovou stěnou bývala připojena sakristie s depozitářem v patře, sklenuté stlačenou valenou klenbou s výsečemi. Ve zdi do lodi byla prolomena dvě okna, zasklená kolečky.

Vnitřní barokní zařízení kostela pocházelo z 2. poloviny 18. století. Šedě natřený dřevěný hlavní oltář z 3. čtvrtiny 18. století, opřený o jižní stěnu kostela, býval zdoben velmi ztemnělým oltářním obrazem sv. Františka přijímajícího rány Kristovy. Po stranách obrazu byly korintské sloupy, nesoucí do volut zatočené úseky římsy. V nástavci býval obraz sv. Františka v okovech. Mensa bývala rakvovitá. Kapkovitý tabernákl se dvěma relikviáři, zapuštěnými do křídel, obsahoval výklenek s křížem. Rovněž šedě natřený, zlacený, dřevěný sloupový postranní oltář z 2. poloviny 18. století. Oltář byl zdoben korintskými sloupy a nakoso postavenými pilastry, Před malovaným krajinným pozadím býval zavěšen velký vyřezávaný krucifix. V nástavci oltáře bylo srdce ve svatozáři. Na predele oltáře býval umístěn obraz sv. Antonína, olejem na plátně s rocaillovým nástavcem. Oltář doplňovaly čtyři cínové svícny s rocailly. Zpovědnice bývala moderní. Na stěnách kostela visely obrazy křížové cesty. V sakristii byla postavena dubová kredenční skříň s rocaillovým nástavcem z 2. poloviny 18. století.

Mezi liturgické předměty kostela patřilo 19,5 cm vysoké stříbrné, zlacené ciborium. Soustředně profilovaná kruhová noha se zvlněným okrajem byla uprostřed doplněna nepravými drahokamy a na horním páse opisem: „CHRISTINA ROSSEBAVMIN ANNO 1701“. Nodus byl kulovitý, číše hladká, koruna bohatě posázená skleněnými perlami různé barvy ve skříňkovém lůžku a ciborium doplněno křížkem na vrcholu. Dále 26 cm vysoký pozlacený, stříbrný kalich. Okraj kruhové nohy kalichu býval hladký, plocha profilovaná tepanými stojatými volutami a pokryta nepravými drahokamy v lůžkách. Mezi akantovými rozvilinami byly nasazeny tři oválné medailony ze stříbrného plechu s nápisy: „Johann Georg Pehner Keyserlicher Ertz-Kauff VerWalter zu Pleystatt A: 1700“, „Renovatum per filium Franciscum Carolum Oficii successorem, Ao: 1754“ a „Memento Benefactoris tam Vivi Quam Defunciti huius Calicis“. Hruškovitý, stejně členěný ořech byl zdoben tepanou révou. Číše kalichu v podobě zdobeného pláštíku jako noha je doplněna třemi oválnými stříbrnými medailony, vroubenými perlami, s reliéfy poprsí sv. Václava, sv. Víta a sv. Ludmily. Uprostřed číše kalichu je vyryta značka „IN“. Další 25,5 cm vysoký pozlacený, stříbrný kalich z 2. poloviny 18. století. Kruhová spodní část ploše zoubkované nohy kalichu bývala zdobena tepanými květy, ratolestmi a révou. Mezi třemi rokokovými kartušemi byly vyryty nápisy: „Felix Ignatius Grimm cum Uxore sua Maria Susanna / hunc Calicem fieri curavit in honorem P. V. Mariae / in Cura Memento ram Vivorum quam Mortuorum“. Trojdílný ořech kalichu býval vázovitý. Na plášti číše bývaly umístěny tepané plaménkové ornamenty a réva. Na noze pak mistrovská značka: „ED“ a punc: „IX. B“.

Dodnes se dochovaly pouze varhany kostela, instalované roku 2002 do nově zřízené koncertní síně v bývalém kapucínském kostele v Sokolově.

 

Fotodokumentace

Mariánská - kostel sv. Františka | klášterní areál s kostelem sv. Františka v roce 1914
Mariánská - kostel sv. Františka | klášterní kostel sv. Františka od jihovýchodu v roce 1931
Mariánská - kostel sv. Františka | kostel sv. Františka s kláštením areálem od jihu v roce 1941
Mariánská - kostel sv. Františka | kostel sv. Františka od jihu v době před rokem 1945
Mariánská - kostel sv. Františka | interiér klášterního kostela sv. Františka před rokem 1945
Mariánská - kostel sv. Františka | hlavní oltář klášterního kostela v roce 1913
Mariánská - kostel sv. Františka | zadní strana hlavního oltáře poutního kostela na fotografii z roku 1913
Mariánská - kostel sv. Františka | kalich z inventáře v roce 1913
 
Mariánská - kostel sv. Františka | zchátralý klášterní kostel sv. Františka v roce 1963
Mariánská - kostel sv. Františka | zchátralý klášterní kostel sv. Františka v roce 1963
Mariánská - kostel sv. Františka | severní průčelí klášterního kostela sv. Františka v roce 1963
Mariánská - kostel sv. Františka | severní průčelí klášterního kostela sv. Františka v roce 1963
Mariánská - kostel sv. Františka | východní stěna bývalého klášterního kostela v roce 1963
Mariánská - kostel sv. Františka | odstřel kostela spolu s klášterním areálem v roce 1965
 

Použitá literatura

Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 74/77
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 351
Schmidt, R. 1913 : Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XL. Politický okres Jáchymovský, Praha, 105/112

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz