přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Mětikalov (Meckl)

Mětikalov (Meckl)

Mětikalov (Meckl) |

Dnes již zcela zaniklá ves Mětikalov, německy Meckl, ležela na levém břehu potoka Liboc v nadmořské výšce 660 m v Doupovských horách, 4,5 km od bývalého Doupova ve Vojenském újezdu Hradiště. Název vsi byl slovanského původu a dost se měnil: roku 1534 to byl Netykalow, roku 1603 „ves Netikalov jinak Mekhelé“ a roku 1787 u Schallera „Mekail, Meckel“.

 

Typologie: zaniklé obce

Kategorie: města a obce

Obec: Mětikalov (Meckl)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

První písemná zmínka o vsi Mětikalov, zachovaná v archivu tepelského kláštera, pochází z roku 1495. Podle ní patřila ves Kašparovi z Neubergu „zu Metikalow" – „Caspar von Neubegh zu Metikalow verkauft Sigmund abbt und dem convent des closters Toppel“. Je však pravděpodobné, že ves existovala již dříve. Na listině z roku 1295, potvrzující převod Otvic německým rytířům v Chomutově, byl totiž mezi svědky uveden nejen Peregrinus de Rednicz, ale také jistý Zubislaus de Metlek, jehož predikát připomíná dřívější tvary názvu Mětikalov – Mekel, Mekhelé apod. Spojitost s naší vsí však není spolehlivě prokázána. Roku 1542 je již Mětikalov uváděn u panství Mašťov, u kterého zůstal až do roku 1850, i když se jeho majitelé střídali – např. Kolovratové z Mašťova, Lobkovicové a Štampachové. Rovněž po pobělohorských konfiskacích, které postihlo i Štampachy, se majitelé panství dále střídali. Podle berní ruly z roku 1654 zde žilo 8 sedláků, z nichž jeden také šenkoval, 10 chalupníků, z nichž jeden měl „mlejn na 1 kolo pustý“, ale pilu u něj užíval, 2 tzv. zahradníci, drobní držitelé půdy, kteří neměli vlastní tažný dobytek. Dále zde žili ještě 3 poddaní tzv. „na obci“, jejichž chalupy byli pusté. Závěrečná poznámka berní ruly říkala, že „ves má stavení prostřední, rolí žitný, něco pšeničných, živnost jejich je z přízí“. Posledními majiteli panství Mašťov byli Černínové z Chudenic. Roku 1847 zde bylo 40 domů, ve kterých žilo 221 obyvatel. V roce 1850 se stal Mětikalov samostatnou a byly k němu připojeny osada Bukovina a osada Jeseň, která se však roku 1880 osamostatnila. Podle adresáře z roku 1914 patřil Mětikalov poštou do Doupova, kam se chodilo i na vlak. Z větší části byla ves obklopena stráněmi blízkých kopců a její klima bylo dost drsné. Bouřky a silné větry zde mnohdy napáchaly značné škody. Zemědělské usedlosti vsi bývaly seskupeny kolem kostela, fary a školy. Škola byla v Mětikalově od roku 1783, kdy byla přestavěna bývalá fara pro potřeby výuky. Nová budova dvoutřídní školy byla postavena až v roce 1896. Šikmo proti škole stál jeden ze dvou zdejších hostinců. Jižně od kostela býval parčík s pomníkem padlých a naproti parčíku byla z druhé strany obecní kovárna a obecní domek, ve kterém bydlel i pastýř. Nejstarším domem býval hrázděný dům čp. 13, který měl na vchodem vytesaný letopočet 1470. Ve 30. letech 20. století však vyhořel. Ve vsi bývala spořitelna a záložna, 15 větších usedlostí, stavební firma, 2 hostince, řezník, 2 obchody, 2 trafiky, 10 řemeslníků. Služby zde bývaly zajištěny víc než dobře. Také po kulturní stránce na tom v Mětikalově nebyli špatně. Býval zde pěvecký a hudební spolek, založený již v 19. století, hrávalo se zde divadlo, na které chodili lidé i z okolních vsí a dokce zde uspořádali koncert vojenské kapely z Litoměřic, o které se dlouho mluvilo po celém Doupovsku. Ve vsi byly 2 rybníky a zastřešená studna, mající vždy dostatek vody, takže dva největší sedláci si z ní mohli zavést dřevěným potrubím vodu až ke svým vratům. Návsí procházela silnice od Jeseně, která se ve vsi rozdělovala – vpravo do Bukoviny, vlevo do Řednice. U této silnice byl za vsí hřbitov. Na Liboci byly necelý kilometr za vsí na východ a severovýchod dva mlýna. K Mětikalovu patřila také samota Třídomí. V roce 1921 zde žilo již 318 obyvatel v 53 domech. Roku 1924 zde kromě Němců žili i 2 Češi a 1 cizinec. Do roku 1930 klesl počet obyvatel na 297, počet domů se však o jeden zvýšil. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byla ves ještě částečně dosídlena lidmi z českého vnitrozemí a roku 1947 zde žilo 157 obyvatel. K dalšímu vysídlení vsi došlo 31. srpna 1953, tj. ve 2. etapě zřizování Vojenského újezdu Hradiště.

 

Fotodokumentace

Mětikalov (Meckl) | celkový pohled na ves Mětikalov z doby před rokem 1945
Mětikalov (Meckl) | celkový pohled na ves Mětikalov z doby před rokem 1945
Mětikalov (Meckl) | celkový pohled na ves Mětikalov z doby před rokem 1945
Mětikalov (Meckl)  | cesta do Mětikalova na fotografii z roku 1944
Mětikalov (Meckl) | celkový pohled na ves Mětikalov z doby před rokem 1945
Mětikalov (Meckl) | náves před kostelem Panny Marie Sněžné v roce 1916
Mětikalov (Meckl) | dvoutřídní škola v Mětikalově před rokem 1945
Mětikalov (Meckl)  | dům čp. 13, jedno z nejstarších stavení ve vsi, roku 1910
 
Mětikalov (Meckl)  | hostinec Kauers Gasthaus, dům čp. 25 v roce 1910
Mětikalov (Meckl)  | katastrální mapa vsi Mětikalov z roku 1945
Mětikalov (Meckl) | letecký pohled na ves Mětikalov z roku 1952
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 50/51
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 50
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 113
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 78/79

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz