přeskočit k navigaci »

Úvod > Přírodní zajímavosti > NPP Jan Svatoš (Svatošské skály)

NPP Jan Svatoš (Svatošské skály)

NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |

Žulové skalní město, nazývané Svatošské skály, je tvořeno skalními věžemi s charakteristickou blokovou odlučností na levém břehu řeky Ohře v hlubokém údolí při cestě z Doubí do Lokte na jihovýchodním okraji katastru obce Hory (Horn). V první polovině 19. století se staly bizarní skalní útvary v romantickém údolí oblíbeným výletním cílem karlovarských lázeňských hostů. V roce 1933 bylo skalní město pro svou jedinečnost vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem a roku 2007 uznáno národní přírodní památkou Jan Svatoš.

 

Objekt: žulové skalní město

Typologie: chráněná území

Kategorie: přírodní zajímavosti

Obec: Hory (Horn)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na levém břehu řeky Ohře na jihovýchodním okraji katastru obce

Nadmořská výška: 380 - 430 m n. m.

GPS: 50°11'36.104"N, 12°48'51.267"E

Druh ochrany: národní přírodní památka

Datum vyhlášení: 31. prosince 1933

Výměra: 2,01 ha

Stav:

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Žulové skalní město bylo vytvořeno řekou Ohří, která v oblasti mezi Loktem a Doubím v Hornoslavkovské vrchovině prorvala karlovarský žulový masív hlubokým kaňonem. Na levém, nárazovém břehu vytvořila řeka vysoké žulové stěny. Vlivem postupného zvětrávání, větrné a dešťové eroze, odnosu a obrusu granitových bloků vodním tokem i erozivním působením mrazu byly skalní skupiny rozpukány v mohutné skalní pilíře, hranoly a jehlany podle složitého systému trhlin a puklin.

V první polovině 19. století se staly bizarní skalní útvary v romantickém údolí místy peřejnaté řeky, nazývané na základě několika místních pověstí o zkamenělém svatebním průvodu Svatošské skály (Hans Heiling Felsen), oblíbeným výletním cílem karlovarských lázeňských hostů. Naproti skalám stával malý výletní hostinec, kam zajížděly z Doubí a Karlových Varů fiakry. U hostince se mohli výletníci projet na lodičkách.

V době romantismu inspiroval přírodní výtvor opředený pověstmi řadu umělců, mj. Johanna Wolfganga Goetha, V. Mrštíka, Heinricha Marschnera, Theodora Körnera, Christiana Heinricha Spiesse, E. A. Mužíka k literárnímu či dramatickému ztvárnění. Návštěva skal inspirovala zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, který napsal pojednání Sen o Svatošských skalách, Jindřich Marschner použil motivu pověsti ve své nejznámější opeře Hans Heiling. Pověst se objevila i v knize pohádek bratří Grimmů.

Dne 31. prosince 1933 bylo skalní město pro svou jedinečnost vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem. Spolu s Kladskými rašelinami se staly prvními chráněnými přírodními památkami na Karlovarsku. V roce 1974 byly Svatošské skály zařazeny do nově vzniklé Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Dne 11. června 2007 byly nakonec Svatošské skály vyhlášeny Národní přírodní památkou Jan Svatoš. V roce 2009 byly skalní útvary za pomoci horolezců podrobeny kompletnímu čištění a vysekání náletových dřevin.

Svatošské skály nabízejí ideální podmínky pro horolezectví s cestami klasifikace 4 až 8+ a jsou nejoblíbenější lezeckou oblastí na Karlovarsku. Skalní město leží na cyklostezce z Karlových Varů do Lokte, po které prochází páteřní cyklotrasa č. 204. Lokalita je přístupná pouze pěší, cyklo a vodní turistikou. Turisticky značené stezky vycházejí z Lokte, Doubí u Karlových Varů a Cihelny. Národní přírodní památka je součástí naučné stezky Doubí - Svatošské skály.

Jedna z pověstí o Janu Svatošovi:



V dobách, kdy Loketsku ještě vládli Vohburgové, našel chudý sedlák při cestě za robotou na loketský hrad, v místech dnešního Horního Slavkova, mezi dvěma kameny plačícího novorozeného chlapce. Plný soucitu vzal dítě sebou. Na hradě předstoupil před markraběnku Janu a řekl jí: „Při vstupu na hrad je zvykem přinést nějaký dar. Cestou na Loket jsem našel toto dítě a předávám Vám je jako dar. Přijměte je prosím s láskou a opatrujte je lépe, než činila jeho matka.“ Markraběnce se řeč líbila, hocha se ujala a dala jej pokřtít jménem Jan. Po svém nálezci dostal příjmení Svatoš.

Pod ochranou urozené pěstounky dospěl Jan v hezkého jinocha, jenž nalézal ve vědách daleko větší zalíbení než v rytířských turnajích. Miloval samotu, stále se toulal v lesích a jeho mysl prahnula po poznání podstaty všech věcí.

Jednou seděl zamyšleně na břehu řeky Ohře a hleděl do jejích tmavých vln, když vtom se z nich před ním vynořila víla tak krásná a líbezná, že Janovy oči viděly jen ji a okolní svět pro něj přestal existovat. Víla k němu promluvila: „Drahý, znám tvého srdce bol, toužíš po ovládnutí světa kouzel. Naučím tě vše, po čem prahneš - ale jen za té podmínky, že se nikdy nezaslíbíš jiné ženě!“

Svatoš, očarovaný krásou vodní víly a nadějí, že může dosáhnout splnění svých přání, podivnou nabídku bez rozmýšlení přijal. Víla dodržela slovo a zasvětila Jana do nejhlubších tajů skrytých nauk a učinila jej velmi šťastným.

Uběhlo několik let. Na svých cestách světem poznal Svatoš hezké děvče a ze srdce si je zamiloval. Slib, který dal vodní víle, jej začal tížit jako kámen. Spoléhaje na znalost kouzelných praktik, jimiž doufal zlomit moc nadpřirozené moci, rozhodl se Svatoš pro milované děvče a uspořádal velkolepou svatbu. Již stál svatební průvod před oltářem, již chtěla šťastná dvojice říci své ano - když tu náhle se z rozbouřených vln Ohře vynořila rozezlená víla a kletbou proměnila celý svatební průvod v kámen: kněze, oba milence, svatební hosty, hudebníky a svatební povoz.

 

Popis objektu

Předměty ochrany Národní přírodní památky Jan Svatoš jsou geomorfologicky ojedinělé žulové skalní útvary, dosahující výšky až 50 m, s charakteristickou blokovou odlučností, vytvořené v hlubokém údolí místy peřejnaté řeky. Lokalita, chránící bizardní skalní útvary s fragmenty původních borů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin, má výměru 2,01 ha.

Geologie:

Základním morfologickým tvarem jsou příkré erozní svahy, vzniklé činností řeky při zahlubování údolí. Jejich sklon se nejčastěji pohybuje okolo 40-50°. Z jejich povrchu vystupují skalní útvary v podobě jehlanů a věží, připomínající proslulá pískovcová skalní města.

Skalní útvary na levém břehu údolí Ohře, tvořené loketskou žulou, náležejí ke starší intruzivní variské fázi („horské žuly“). Jedná se o porfyrickou biotitickou žulu s až 10 cm velkými krystaly ortoklasu (karlovarská dvojčata), které v okolí vyvětrávají z horniny. V žulách jsou občas křemenné a křemen-rohovcové (jaspis) žilky. Žula zde vykazuje charakteristickou blokovou odlučnost podle tří navzájem přibližně kolmých směrů. Najdeme zde mj. skalní jehly, stěny, věže a na jejich vrcholech jsou vzácně evorzní obří hrnce.

Jednotlivé skalní věže a bloky se nazývají Kapucín, Ministranti, Nevěsta s Ženichem, Páter, Svědkové, Muzikanti, Tchán, Tchyně a Zámek. Na pravém břehu, asi 750 m proti proudu se nachází žulová izolovaná skalní věž Samotář.

Příkré svahy mezi skalními útvary jsou zakryty písčito-kamenitou až balvanitou sutí s žulovými bloky lemujícími úpatí skal. Půdní pokryv je tvořen především kyselou kambizemí typickou, kterou místy doplňují mělké rankery (ranker typický a litický).

Květena:

V lesních porostech rezervace jsou zachovány fragmenty reliktních borů se zakrslým dubem na skalách a suťovým lesem s jedlí bělokorou (Abies alba) a lípou malolistou (Tilia cordata) v roklinách a na suťových kuželích. Podle dendrologického průzkumu jsou na lokalitě zastoupeny další běžné druhy dřevin: borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice vejmutovka (Pinus strobus), smrk ztepilý (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens), buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol osika (Populus tremula), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix fragilis), lípa srdčitá (Tilia cordata), bez červený (Sambucus racemosa), javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (Acer platanoides).

Na exponovaných stráních roste vřesovec pleťový (Erica herbacea) a vzácně třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum). Vegetaci stinných lesních roklí zpestřuje sasanka pryskyřníková (Anemonoides ranunculoides) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Dále je zde zastoupen řebříček obecný (Achillea millefolium), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), šťovík menší (Rumex acetosella), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), konopice dvouklanná (Galeopsis bifida), jestřábník hladký (Hieracium laevigatum), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) či heřmánkovec přímořský (Tripleurospermum maritimum).

Vegetační pokryv skalního města je dlouhodobě ovlivňován periodickým odlesňováním, převážně z estetických důvodů.

Zvířena:

Běžné druhy lesní a skalní fauny. Oblast je hnízdištěm výra velkého (Bubo Bubo).

 

Fotodokumentace

NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
NPP Jan Svatoš (Svatošské skály) |
 

Použitá literatura

Bešťáková, K.-Gargula, M. 2005: Carlsbad - Karlovy Vary: …místa známá i neznámá, Karlovy Vary, 108/109
Kolektiv 2004: Chráněná území ČR, svazek XI., Plzeňsko a Karlovarsko, Praha, 520

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz