přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Obrovice (Wobern)

Obrovice (Wobern)

Obrovice (Wobern) |

Dnes částečně zaniklá ves Obrovice, německy Wobern, nejníže položená obec Doupovska, leží v údolí potoka Liboc v nadmořské výšce 385 m v Doupovských horách, 5 km severovýchodně od bývalého Doupova ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr obce měřil 3,32 km². Již v 15. století měla ves národnostně smíšené obyvatelstvo a její jméno proto podléhalo různým změnám. Původní název Obrovice, znamenající ves lidí Obrových, bylo změněno na Bavorov a poté dále na Vávrova, Vobora a v němčině na Woborn a Wobern. Th. Schütz předpokládal, že tato ves se jmenovala původně Bavorov a že jméno Obrovice náleželo v počátku jiné, dnes již neznámé vsi. Sedláček však tento názor odmítá.

 

Typologie: města a obce

Kategorie: města a obce

Obec: Obrovice (Wobern)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost:

Historie objektu

První písemná zmínka o vsi Obrovice pochází z roku 1318, kdy ji vlastnil Przibislaus de Obrowycze. V letech 1420-1434 je zde uváděn Petrus Obrowecz, tedy Petr z Obrovic nebo též z Bavorova. Tyto zmínky nepřímo svědčí o existenci zdejšího středověkého panského sídla neznámé polohy a podoby. Již v 15. století měla ves národnostně smíšené obyvatelstvo. Podle kusých zpráv patřily Obrovice poté k Mašťovu, v polovině 15. století ke tvrzi ve Vintířově a roku 1467 opět k Mašťovu. Roku 1542 „Beneš Mašťovský z Kolovrat ves Vavrovu celú prodal“ Mikuláši ze Širntynku, který ves připojil k Turči. Po jeho smrti roku 1570 si synové rozdělili majetek tak, že Tureč s Obrovicemi dostal Vojtěch. Ten zemřel okolo roku 1595 a odkázal Tureč svým dvěma bratrům. Každý z nich měl poté půl tvrze a jeden Tureč a druhý Obrovice. Posledním majitelem z rodu Širntynků byl Jan Bartoloměj, kterému byly Obrovice spolu s Turčí za účast na stavovském povstání po Bílé hoře zabaveny. Roku 1623 byl zkonfiskovaný majetek prodán královskou komorou Gottfriedovi Hübnerovi. Již však v roce 1624 byl majitelem Baltazar de Cicognia a od roku 1631 Florián Jetřich ze Žďáru. Ani u Žďáru Však Obrovice nezůstaly dlouho, patřily poté spolu s Turčem, Moravěvsí, Třískolupy a Sušany k panství Blažim. Podle berní ruly z roku 1654 žilo v Obrovicích 7 sedláků, 4 chalupníci a 1 tzv. zahradník. Měli dostatek dobrých polí i luk, chovali dobytek a přivydělávali si předením. Roku 1659 však byly vsi Tureč a Obrovice od panství Blažim odpojeny a vytvořily samostatný statek, který získala Zuzana Smyslovská. , Roku 1668 předala Zuzana Smyslovská Obrovice, Tureč a Libědice klášteru karmelitánů v Praze, do kterého vstoupil její syn. Roku 1786 však byl klášter zrušen a Obrovice zůstaly poté u Libědic, se kterými přešly roku 1808 opět k panství Mašťov. Schaller uvádí ve své topografii z roku 1787 Wobern, Wobora se 22 u statku Libědice, Sommer ve své topografii z roku 1847 uvádí Obrovice s 26 domy, ve kterých žilo 149 obyvatel, již u panství Mašťov. V roce 1850 se Obrovice stali na krátký čas samostatnou obcí, od roku 1868 jsou však již uváděny jako osada Turče, roku 1923 byly opět obcí. Farou patřily Obrovice k Turči, školou do Českého Rohozce, poštou ke Žďáru s zdravotnickým obvodem do Radonic. Železniční zastávka na trati z Vilémova do Doupova bývala asi 10 minut od vsi. Adresář z roku 1914 uvádí v Obrovicích 194 obyvatel, z toho 15 Čechů a 6 Židů, 35 domů, z toho 7 větších zemědělských usedlostí, 2 hostince, krám a trafiku, pracoval zde řezník, kovář, švec, truhlář a sklenář. Na Liboci bývaly dva mlýny – Nový mlýn, 0,6 km jihozápadně od vsi a Dolní mlýn s pilou, 0,4 km severovýchodně od Obrovic. Místní lobkovický velkostatek měl pronajatý nejdříve Anton Fischer, poté Čech K. Lustig. Významným zdrojem příjmů byla uhličitá kyselka. V roce 1935 se o ní psalo, že voda zdejšího silného pramene je sice tak dobrá jako krondorfská nebo klášterecká, ale není vhodná k zasílání. Zdejší pramen byl však znám již dávno. Někdy na počátku 20. století zde jistý Zahn postavil restauraci a začal minerálku zachycovat. Podnik však neprosperoval, vyhlásil úpadek a přísečnická spořitelna, která mu půjčila na zřízení restaurace peníze, prodala vše roku 1908 J. Mattonimu. Ten tuto minerálku podchytil, postavil zde budovu, ve které bydlel i správce objektu. Pramen uzavřel do jakési haly, do které vedlo několik schodů. J. Hossner jej přirovnával k malým Františkovým Lázním. Pramen leží 0,9 km jihozápadně od Obrovic a 0,4 km jihovýchodně od Žlebetína, podle něhož je v posledních letech označován. Roku 1930 zde žilo 164 obyvatel. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byla ves ještě částečně dosídlena a v roce 1947 zde žilo 95 obyvatel. K dalšímu vysídlení došlo po zařazení do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1954.

Dnes zde žije 6 stálých obyvatel ve 3 domech - 2 hájenky a 1 rekreační chalupa. Zajíždí sem pravidelná linka autobusu, odvážející místní děti do školy a přivážející lidi do práce. Lesní správa Klášterec nad Ohří zde provozuje lesní školku pro vlastní potřebu sadebního materiálu a v roce 2002 zde založila ještě třešňový semenný sad. Klima je zde mírné, podmínky pro zemědělství velmi dobré. Voda v potoce Liboc je čistá, žijí tam raci, úhoři a vydry.

 

Fotodokumentace

Obrovice (Wobern) | Obrovice na kolorované pohlednici z doby před rokem 1945
Obrovice (Wobern) | historická pohlednice vsi Obrovice z doby před rokem 1945
Obrovice (Wobern) | Obrovice od severu se železniční tratí v popředí v roce 1936
Obrovice (Wobern) | obrovická kyselka na pohlednici z roku 1903
Obrovice (Wobern) | obrovická kyselka na pohlednici z roku 1905
Obrovice (Wobern) | katastrální mapa vsi Obrovice z roku 1945
Obrovice (Wobern) | letecký pohled na ves Obrovice z roku 1952
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 52/53
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 52
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 127

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz