Olšová Vrata (Espenthor)

První písemná zmínka o vsi Olšová Vrata pochází z roku 1246, kdy byl založen zdejší původně opevněný gotický kostel sv. Kateřiny s přilehlým hřbitovem. Ryze zemědělská poddanská ves, náležející k panství Andělská Hora, ležela na významném místě při obchodní cestě z Bavor do Prahy, která vedla hustými lesy a nebezpečnými bažinami. Část mužů ze vsi se díky tomu živila rovněž jako průvodci obchodních výprav. Původní osídlení se rozkládalo kolem kostela a později se vyvinulo s domy postavenými ve dvou řadách s centrálním prostorem. V roce 1603 vydal Leonard Collona z Felsu a na Andělské Hoře vsi Olšová Vrata osvobozující listinu. Podle berní ruly z roku 1654 žilo ve vsi Stará Role 30 rodin domkářů, chalupníků a sedláků, kteří obhospodařovali celkem 180 strychů polí, lesa a dokonce vinic. Výměra polností byla v přepočtu zhruba 60 hektarů. Olšová Vrata byla v sousedních lázních vyhlášená pěstováním báječného a chutného zelí, které mělo mezi trhovci stejnou pověst jako známá Doupovská jablíčka, ozdoba každoročního konce sezony. V roce 1845 stávalo ve vsi 59 domů, ve kterých žilo 321 obyvatel. Roku 1850 se Olšová Vrata stala samostatnou obcí. V roce 1910 měla obec Olšová Vrata historicky nejvyšší počet domů a obyvatel, když zde stávalo 83 domů, ve kterých žilo 871 obyvatel. Obec proslavily nejvíce místní letiště a golfový areál. Letiště se rodilo zdlouhavě. Teprve v roce 1929 odkoupil československý stát prvních čtyřicet hektarů pozemků mezi kótou Vítkův vrch a vesnicí Olšová Vrata. První letoun dosedl na travnatou plochu letiště dne 4. května 1929 do plného provozu však bylo letiště uvedeno až 17. června 1933. V roce 1933 bylo rovněž dostavěno osmnáctijamkové golfové hřiště u Olšových Vrat, které nahradilo starší devítijamkové hřiště, rozkládající se v prostoru dnešního Gejzírparku v Karlových Varech. Teprve dne 30. července 1935 bylo hřiště slavnostně otevřeno tehdejším karlovarským starostou A. Schreiterem. Olšová Vrata bývala rájem štamgastů a karlovarských lázeňských hostů. Na kdysi velmi oblíbeném výletním místě Vítkova hora stávala výletní restaurace, kam mířili hosté zdaleka. Již od roku 1888 zde stávala také dřevěná vyhlídková věž. Další vyhlášeným podnikem byl restaurant Zeppelin s rozlehlou zahradní restauraci pod korunami borovic, která v roce 1943 lákala labužníky poblíž dnešního koupaliště Krach. Od 15. dubna 1939 po novém uspořádání župy Sudety byla dosud samostatná obec Olšová Vrata součástí městského okresu Karlovy Vary. Po vytvoření tzv. Velkých Karlových Varů měla od 1. července 1939 v 25členné radě města Olšová Vrata jednoho svého zástupce. Během druhé světové války okupovala zdejší letiště stíhací pilotní škola Luftwaffe a jeho provoz byl znovu obnoven v roce 1946. V Olšových Vratech je dnes evidováno 175 domů a trvale zde žije 392 obyvatel. Katastrální území obce Olšová Vrata, ve kterém leží také obec Hůrky, měří 1223 hektarů, z toho však 62,3 procenta tvoří lesní půda.