Ostrov – kaple sv. Floriána
Raně barokní kaple sv. Floriána byla postavena v letech 1692-1693 v blízkosti pohřební kaple sv. Anny na prostranství před piaristickou kolejí s klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie ve staré části města na jihozápadním okraji města Ostrov (Schlackenwerth). Kapli, zasvěcenou sv. Floriánovi, ochránci před ohněm, dala zřídit markraběnka Franziska Sibylla Augusta Bádenská a paměť požáru, který dne 28. prosince 1691 sice zachvátil šlikovský zámek, ale na vlastní město v jeho těsné blízkosti se však nerozšířil. Stavbu kaple vedl patrně dvorní stavitel Johann Sockh podle návrhu neznámého autora. V rámci josefínských reforem byla kaple roku 1788 uzavřena a veškerý inventář kaple rozprodán. Od roku 1793 po bezohledných zásazích do zdiva i výzdoby byla kaple rozdělena podlažím a přeměněna na sýpku. Později zdevastovaná stavba bývalé kaple složila jako skladiště a poté až do roku 1910 zde byla uskladněna klášterní knihovna a mobiliář ze zrušené piaristické koleje. Poté kaple chátrala. Teprve na počátku 30. let 20. století bylo rozhodnuto změnit zchátralou kapli v pietní místo obětem 1. světové války. Kaple byla restaurována a roku 1933 znovu otevřena jako památník obětem 1. světové války. V interiéru kaple byl na průčelní stěně umístěn devítimetrový kříž, dále kovové desky se 81 jmény padlých z ostrovské farnosti a vysoký svícen z šavlí a nábojnic. Během druhé světové války přibývala pak jména dalších padlých, za které se zde konaly pobožnosti. Na počátku 50. let 20. století převzal celý klášterní areál armáda a vznikly zde kasárna. Kaple opět sloužila až do roku 2000 jako sklad a znovu zchátrala. Po celkové opravě v roce 2007 během rekonstrukce klášterního okrsku v Ostrově byla bývalá kaple sv. Floriána přeměněna na památník obětem násilí na Ostrovsku. Jsou zde připomenuti padlí z obou světových válek, vězňové koncentračního tábora v ostrovském zámku, deportovaní němečtí antifašisté i romští a židovští obyvatelé, váleční zajatci různých národností, uprchlíci z válkou postižených oblastí, němečtí obyvatelé, kteří museli město opustit po roce 1945 i ti, kteří byli usmrceni v prvních poválečných dnech bez řádného soudu a konečně političtí vězni, kteří tu trpěli a umírali v komunistických táborech nucených prací v 50. letech 20. století. Jedním z nich byl akademický sochař Jaroslav Šlezinger (1911-1955), politický vězeň, odsouzený v ke 25 letům vězení. Pracoval v blízkém Vykmanově v třídírně uranové rudy, v tzv. věži smrti, jako všichni ostatní bez ochranných pomůcek a na následky ozáření zde roku 1955 zemřel. Podílel se také na výzdobě Domu kultury a jeho posledním dílem bylo sousoší nad průčelím Domu kultury z let 1954-1955, monumentální oslava tehdejšího režimu. Během práce na sousoší však vytvořil tajně i jeho protějšek – drobné reliéfy čtrnácti zastavení Křížové cesty umístěné dnes v kapli. V průvodních textech se Kristovo utrpení prolíná s autorovými vlastními zážitky a s osudy mnoha dalších politických vězňů těchto let na Ostrovsku.
Velká hranolová raně barokní kaple na půdorysu čtverce se zkosenými nárožími zastřešena plechovou bání s válcovou lucernou na vrcholu završenou zvonovitou bání. Vnější stěny kaple jsou členěny zdvojeným pilastrovým řádem s lizénovými rámci a půlkruhovými okny v osách stěn. Vstup do kaple je veden pískovcovým obdélným portálem segmentem zakončeného vchodu s kartuší v nadpraží. Patrně v kartuši býval původně vyveden zakládací nápis s chronogramem na rok 1691: „arx Slacuverdensis exusta est urbe Manete“. Nad portálem vchodu je datace 1914-1918. Na zkosených nárožích kaple jsou umístěny niky.
Vnitřní prostor kaple je zaklenut kupolí. Římsou oddělená kupole nese nástropní fresku znázorňující Vraždění betlémských dětí z doby kolem roku 1692 od italského malíře Paola Manniho, který tehdy působil u ostrovského dvora. Barevná nástropní malba spolu se štukovou výzdobou kaple upomínají na den požáru, 28. prosinec, který byl ve starších kalendářích svátkem Mláďátek, dětí povražděných v Betlémě na příkaz Herodův. Zajímavostí je, že obraz neobsahuje jedinou kapku krve. Dramatické výjevy po dolním obvodu kopule pokračují postavami andělů, kteří odnášejí duše dětí a podávají jim palmové ratolesti, symboly mučednictví. Celý výjev vrcholí v lucerně zobrazením svaté Trojice. Motiv andělů s palmovými ratolestmi se objevuje i ve štukové výzdobě kaple. Vnitřní stěny kaple jsou členěny bohatou sloupovou architekturou na zkosených nárožích, tvořenou dvojicí představěných polosloupů s kompozitními hlavicemi s nikou uprostřed.
Vnitřní zařízení kaple tvořil původně raně barokní oltář sv. Floriána z let 1692-1693 se sloupovím pozadím a oltářním obrazem sv. Floriána. Na štítu oltáře se nacházel chronogram: „S. Floriano tutelari suo aram hanc rursus posuit urbs Slakoverdensis“, vztahující se k obnovení oltáře na náklady města Ostrov v roce 1744. Později, snad po uzavření kaple roku 1788, byl oltář přenesen do klášterního kostela Zvěstování Panny Marie.
V centrálním pohledu se dnes na závěrové stěně kaple nachází hlavní nápis „Památce českých a německých obyvatel Ostrovska a všech, kteří zde trpěli z národnostních, rasových, politických nebo náboženských důvodů v průběhu dvacátého století.“ Po stranách jsou umístěny plastiky 14. zastavení křížové cesty od politického vězně Jaroslava Šlezingera. Pod plastikami jsou desky s dalšími texty, které vypracovala skupina odborníků ve spolupráci s propagační komisí města Ostrova.
kaple sv. Floriána v klášterním areálu v Ostrově na kolorované pohlednici z konce 19. století
zchátralá kaple sv. Floriána v době kolem roku 1932
kaple sv. Floriána před rokem 1933
kaple po přeměně na památník obětem 1. světové války v době před rokem 1945
interiér kaple v době přeměny na památník obětem 1. světové války ve 30. let 20. století
zchátralá kaple na počátku 21. století
kaple v průběhu rekonstrukce v roce 2007
opravená kaple sv. Floriána u klášterního areálu - duben 2011
opravená kaple sv. Floriána od jihovýchodu - duben 2011
opravená kaple sv. Floriána - duben 2011
kaple po rekonstrukci - červenec 2009
vstupní průčelí kaple - červenec 2009
kaple sv. Floriána v Ostrově - červenec 2009
zadní strana kaple - červenec 2009
portál vchodu kaple sv. Floriána - duben 2011
kartuše nad portálem kaple - leden 2010
kaple sv. Floriána v Ostrově - leden 2010
interiér kaple sv. Floriána - březen 2010
polosloupy v interiéru kaple - březen 2010
erb Ostrova nad vchodem - březen 2010
nástropní freska Vraždění betlémských dětí - březen 2010
kaple sv. Floriána v klášterním areálu v Ostrově - září 2010
Použitá literatura:
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 115
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 560
Wieser, S. 2009 : Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, 96, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 89/99
