Ostrov – kostel sv. Jakuba Většího
Původně farní pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího z počátku 13. století byl postaven v místech původního středověkého trhového sídliště, pojmenovaného po otci Bohuslavova (I.) z Rýzmumburka Slavkenwerde, na vyvýšenině, na jakémsi ostrově, obklopeném pravým břehem říčky Bystřice na jižním okraji dnešního města Ostrov (Schlackenwerth). V někdejším opevněném areálu kostela se tehdy patrně nalézalo i sídlo velmože, vlastníka osady a kostela.
První zmínka o zdejší lokalitě i o kostelu pochází z oseckého falza z 2. poloviny 13.století, hlásícího se k roku 1208, podle kterého měl Bohuslav (I.) z Rýzmburku syn Slavka (I.) z Rýzmburku tehdy darovat mnichům oseckého kláštera patronátní právo kostela v Ostrově a ves Passengrün (dnes Dubina) v šemnickém újezdu. Roku 1226 byl kostel vysvěcen. V roce 1239 potvrdil král Václav I. Bohuslavovo darování patronátního práva kostela v Ostrově a vsi Passengrün. Listinou z roku 1269 pražský biskup Jan potvrzuje Jana, syna Lambertova ze Žalmanova správcem ostrovského kostela. Již od 16. století je kostel uváděn jako hřbitovní. Roku 1588 došlo k prvnímu rozšíření hřbitova, což dokládá kamenná deska s letopočtem 1588, přenesená ze staré brány hřbitova na současnou hospodářskou budovu. Postupem času však kostel chátral a počátkem 17. století se o něm v dobových dokumentech psalo jako o zpustlém. Roku 1606 proto proběhla celková rekonstrukce kostela, který byl tehdy rovněž nově zastřešen a bylo prolomeny větší otvory pro nová okna. V roce 1673 pořídil lékárník Johann Kaspar pro hřbitovní kostela nový zvon od zvonařského mistra Nikolause Löwa z Prahy. V prvním desetiletí 19. století se opět projednávala nutná oprava znovu zchátralého kostela. Pamětní kniha ostrovské fary popisuje roku 1837 svatojakubský kostel takto: „…kromě farního kostela sv. Archanděla Michaela se ještě mimo město nachází kostel sv. Jakuba se hřbitovem. Jeho stáří sahá daleko, neboť stál, i když zřícený a zpustlý, před rokem 1606, jelikož v tomto roce byl nově opatřen střechou a lavicemi. Kostel je velmi jednoduchý, beze vší ozdoby, má hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba a pak dva postranní oltáře. V tomto kostele se slouží slavnostní bohoslužby na svátky sv. Jakuba a Všech svatých“. Počátkem 20. století byl značně zchátralý kostel určen dokonce k demolici. Po zásahu památkového úřadu c. a k. Ministerstva kultu a školství a zdejší farnosti byl kostel roku 1912 celkovou rekonstrukcí obnoven. Tehdy byl vnější podobě kostela vtisknut romantický ráz režného zdiva. Záznam o znovuobnovení kostela nese pamětní nápisová deska nad románským portálem s textem: „Restauriert mit Unterstützung des k. k. Ministerium für Kultus und Unterricht und der eingepfarrten Gemeinden im J. 1912“. V roce 1937 při bílení vnitřních stěn kostela náhodou odpadly kusy několikavrstvých starých nátěrů. Ty pod sebou skrývaly patrně pozdně renesanční figurální malbu datovanou do 16. století. Malba znázorňovala postavy dvou andělů. Následoval odborný průzkum v roce 1982, při němž byly objeveny prvky raně barokní malby. Roku 1990 byly z chátrajícího kostela odvezeny původní barokní varhany a v roce 1992 byly znovu postaveny a vysvěceny v kostele sv. Václava v Milíně na Příbramsku. Město převzalo před časem bezúplatně kostel od církve, která neměla na jeho údržbu peníze a začalo s jeho rekonstrukcí. Kostel byl zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Při opravě kostela v roce 2005 byla v sanktusníku nalezena schránka, která obsahovala záznamy psané při opravách v roce 1912 a 6 kusů mincí C. a K. Rakouska. Z dokumentů byly pořízeny kopie a ty byly spolu s dalšími předměty vloženy opět vloženy do schránky a 14. října 2005 uloženy v báni kostela. Roku 2009 v průběhu archeologického průzkumu interiéru kostela pod vedením Jiřího Klsáka z karlovarského muzea byla v kostele mimo jiné objevena středověká mince, střepy nádob a také původní kamenná dlažba. V červnu až říjnu roku 2010 přistoupilo město Ostrov k celkové obnově interiéru kostela nákladem 496 712 korun. Prostor kostela bude do budoucna sloužit jako smuteční a obřadní síň a pro pořádání příležitostních kulturních akcí.
Neomítaný jednolodní obdélný pozdně románský kostel z lomového zdiva s menším pravoúhlým presbytářem čtvercového půdorysu, krytý polovalbovou šindelovou střechou s polygonální sloupkovou zvoničkou se zvonovitou bání. Nápadně mohutné zdivo presbytáře a přezdění východního štítu lodi napovídá, že kostel zřejmě obsahoval nebo byla zamýšlena výstavba věže situované právě na východní část presbytáře, stejně jako u podobných staveb na Chebsku a Loketsku, které mají inspiraci stavebním typem ze západního sousedství v Horních Francích, Vogtland a Plíseň. Severní stěna lodi kostela je prolomena dochovaným hlavním završeným ústupkovým portálem z let 1220-1230, který vyrůstá z bohatě profilované trnože, zaklenut trojicí půlkruhově sklenutých archivolt nasedajících na plastickou římsu. Protilehlý obdélný vchod na jižní straně lodi stejně jako branka v hlavním průčelí byly prolomeny až později. Nároží hlavního průčelí a presbytáře jsou zpevněna armováním z pískovcových kvádrů a podepřena opěrnými pilíři. Okna jsou zachována v pozdějších úpravách, pouze v ose presbytáře zachováno původní úzké, již hrotité okno s hlubokou špaletou. V jižní zdi kostela jsou v úrovni přízemí zasazeny čtyři náhrobní desky osob zemřelých okolo poloviny 19. století. Zazděn je zde epitaf z roku 1851 s barevným porcelánovým obrázkem Zmrtvýchvstání. Vpravo od vchodu se zachovala pamětní deska zemřelým zakladatelům a členům dobrovolného hasičstva v Ostrově, věnovaná k 25. a 50. výročí trvání 1896 – 1921. Vlevo je deska s datem 1913 ke 40. výročí založení spolku veteránů. V severozápadním nároží kostela je v nad opěrným pilířem zazděn křížový kámen. Ve zvoničce kostela je umístěn zvon z roku 1673 od Nikolause Löwa z Prahy.
Loď kostela je plochostropá, krytá dřevěným trámovým stropem. Presbytář se do lodi otevírá arkádou nižšího půlkruhově zaklenutého triumfálního oblouku. Presbytář býval původně zaklenut polem raně gotické křížové klenby, dochovaná je však až pozdně gotická křížová klenba s klínovými žebry bez konzole. V presbytáři byly objeveny raně gotické malby a v lodi renesanční figurální malba ze 16. století a raně barokní malby. V lodi se nachází barokní dřevěná trojramenná kruchta, vybíhající až k bočním vstupům.
Vnitřní zařízení kostela tvoří jednoduchý rozvilinový portálový barokní hlavní oltář z roku 1712 s postranními brankami doplněný původně současným obrazem sv. Jakuba Většího. V antependiu menzy je vložen deskový obraz Vzkříšení Lazara z 18. století. Při jižním pilíři triumfálního oblouku je umístěna prostá barokní kazatelna ze 17. století. Barokní varhany kostela z poloviny 18. století jsou od roku 1992 umístěny v kostele sv. Václava v Milíně na Příbramsku. Původně doplňovalo vybavení interiéru kostela rovněž vyřezávané gotické sousoší Piety z počátku 15. století, umístěné později (1932) v městském muzeu v Ostrově. Dále kdysi velmi uctívaná socha sv. Jakuba rovněž z 15. století, později ztracená. Na stěnách bývaly zavěšeny obrazy mrtvých vévody Julia Františka Sasko-Launburského, který zemřel roku 1689, a jeho choti.
V závěrové stěně presbytáře je umístěn jednoduchý epitaf z roku 1520, vyrobený z dovezeného pískovce, vysoký včetně podstavce 1m a široký 0,75 m s nápisem s gotickými malými písmeny: „Anno d(omi)ni 1520/am abent der hyml/fart Christi ist verschi/den die thugenthaft Barlam Martin Fleisnerin (?), der got gene/dig sei und allen glau/bigen selen“. V jižní zdi lodi kostela je umístěn 1,7 m vysoký a 0,9 m široký bíle štukovaný epitaf z roku 1589, který nese v kruhové orámování vedle dvou přikázání z Bible nápisovou desku s šesti řádky veršů s přáním vzkříšení: „Christi dod hat mir das leben erwoben, auf sein vordienest bin ich gestorben. sein urstend gibt mir trost und lehr, das ich im grab nicht bleibn wer, am jüngsten tag im herligkeit werd ich erstehn zur seligkeit“. Ve spodní části epitafu jsou vytvořeny dvě mělké niky. V horní nice je umístěn reliéf Ukřižovaného na Golgatě s krajinou Starého města na pozadí se znamením smrti po stranách. Pod tím je vyveden erb zemřelého (mlýnské kolo) a monogram T.M. V pásu orámování náhrobního kamene je dnes částečně zničený nápis: „Anno 1589 den 30. Mai isr zu Prag hinter den Thein bei s. Jacob in gott sehlich verschieden der erbar und wohlweise Johann Miler, bürgermeister in Prag…“.
Na hřbitově u kostela jsou umístěné dva smírčí kříže svezené z okolí města, Nejdský a Jáchymovský.
kostel na rytině Karla Liebschera z 2. poloviny 19. století
kostel sv. Jakuba Většího v Ostrově před rokem 1945
severní průčelí kostela sv. Jakuba Většího - květen 2009
portál hlavního vchodu - květen 2009
románský ústupkový portál - květen 2009
kostel od severovýchodu - květen 2009
závěr kostela od východu - květen 2009
kostel sv. Jakuba Většího od jihovýchodu - duben 2011
hřbitovní kostel od jihovýchodu - duben 2011
jižní průčelí kostela sv. Jakuba Většího - duben 2011
jižní průčelí kostela - květen 2009
západní průčelí kostela - duben 2011
kostel sv. Jakuba Většího od severozápadu - duben 2011
severní průčelí kostela sv. Jakuba Většího - květen 2009
severní průčelí kostela sv. Jakuba Většího - duben 2011
kostel od severozápadu - duben 2011
použitá literatura:
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 111/112
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 560
Velímský, T. 2002 : Hrabišici – páni z Rýzmburka, Praha
