Ostrov – kostel Zvěstování Panny Marie
V blízkosti nové pohřební kaple sv. Anny, dokončené a vysvěcené roku 1663, na jihozápadním okraji města Ostrov (Schlackenwerth) nechala ovdovělá vévodkyně Anna Magdalena Sasko-Lauenburská založit v roce 1666 piaristickou kolej s raně barokním klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie, tvořící západní křídlo nového kláštera. Zakládací listina nese datum 6. května 1666. Ještě téhož roku přišli do Ostrova tři otcové piaristé, působili však v prozatímních prostorách. Smlouvu na stavbu konventu a klášterního kostela podepsal dne 22. května 1666 pražský stavitel Martin Reiner. Zda-li však byl zároveň autorem návrhu stavby kostela není zatím známo. Plán konventu a kostela i s připojenou pohřební kaplí se zachoval ve skicáři Wolfganga Dientzehofera, který tehdy pro Reinera pracoval jako polír. Na stavbě působili také dva významní pražští kameníci italského původu, Giovanni Battista Passarini a Francesco della Torre, kteří patřili k družině předního pražského architekta rovněž italského původu, Carla Luraga. Po matčině smrti roku 1668 dokončil stavbu klášterního kostela a konventu Julius František Sasko-Lauenburský. Sochařským vybavením klášterního kostela byl pověřen smlouvou z dne 11. dubna 1670 Martin Möckel, tzv. „ostrovský sochař“, který na této zakázce pracoval se svými tovaryši téměř čtyři roky. Již v roce 1670 sídlilo v konventu dvanáct otců piaristů. Samotná stavba kostela byla poté dokončena v roce 1673. Slavnostní vysvěcení kostela poté proběhlo dne 16. září 1674 za přítomnosti arcibiskupa pražského Mathiase Ferdinanda Sobka z Bielenberka. V 80. letech 17. století následovala úprava klášterní zahrady. Piaristický klášter byl zrušen roku 1852 a v klášterním areálu zřízen vojenský špitál. Bývalý klášterní kostel zůstal poté až do roku 1863 uzavřen. Definitivním odchod piaristů a zrušení gymnázia však nastalo teprve v roce 1876. V roce 1897 koupily areál bývalého kláštera Sestry křesťanské lásky, německý katolický řád s mateřským domem v Paderbornu, které celý areál postupně opravovaly. Roku 1916 byly zrekvírovány tři původní zvony kostela a na věži poté zůstal pouze jediný zvon z roku 1673. V roce 1953 byl zkonfiskovaný areál bývalého kláštera převeden do správy československé armády. Celý areál spolu s kostelem byl poté zcela zdevastován. V letech 2002-2007 proto město Ostrov přistoupilo k celkové rekonstrukci zchátralého kostela Zvěstování Panny Marie spolu s celým bývalým klášterním areálem. Během oprav proběhl souběžně v roce 2006 archeologický průzkum podlah kostela Krajským muzeem Karlovy Vary, který by měl zjistit existenci odvětrávacího systému podlahy kostela. To se však zatím nepotvrdilo. Nalezen byl pouze odvětrávací a odvodňovací systém krypt. Ve svrchních vrstvách zeminy pod podlahou kostela bylo nalezeno několik barokních střepů. Ve spolupráci s Římskokatolickou církví a Policií České republiky bylo v posledních letech dohledáno rovněž několik původních barokních soch z vybavení kostela.
Obdélný jednolodní raně barokní klášterní kostel jezuitského typu s bočními kaplemi a s neodděleným pravoúhlým presbytářem krytý sedlovou střechou s pálenou krytinou. Za závěrem kostela byla přistavěna původně podle italského vzoru samostatně stojící vysoká hranolová zvonová věž, obklopená pouze pozdější přístavbou sakristie. Podle veduty města z roku 1715 bývala věž původně zastřešena jednoduchou sedlovou střechou, od konce 18. století cibulovitou střechou s lucernou. Vstupní průčelí kostela s jednoduchým obdélným kamenným portálem vchodu se zvláštní strukturou s polokruhovými okny a nikami je završeno trojúhelníkovým štítem. Vchod kostela je přístupný rozšiřujícím se představeným schodištěm s kamennými stupni.
Vnitřní prostor lodi kostela je zaklenut valenou klenbou s třemi páry trojúhelných nestyčných výsečí na pásech, vybíhajících z mohutných vnitřních pilířů, s částečně zachovalou štukovou výzdobou. Presbytář je zaklenut stejnou klenbou jako loď kostela s jedním párem trojúhelných výsečí. Mezi vtaženými pilíři lodi jsou umístěny úzké boční empory. Přímo z chrámové lodi byla krytou chodbou přístupná i pohřební kaple.
Vnitřní zařízení kostela původně tvořil bohatý raně barokní inventář jednak současné se stavbou kostela a jednak z 1. třetiny 19. století. Hlavní oltář Zvěstování Panny Marie z let 1670-1673 od sochaře Martina Möckela z Ostrova. Ve středu oltáře býval umístěn oltářní obraz Zvěstování Panny Marie. Obraz byl v roce 1654 přivezen z kostela v Büchenu u Lauenburgu v Sasko-Lauenbursku do Ostrova a v roce 1666 umístěn v nově vystavěné pohřební kapli sv. Anny. V roce 1693 byl obraz jako dík za ochranu a vítězství markraběte Ludviga Wilhelma Bádenského v bitvě proti Turkům u Szlankamen na Dunaji roku 1691 darován pro hlavní oltář klášterního kláštera. Původní oltářní obraz ani dva další z let 1906 a 1936 se však nezachovaly. Architektonické orámování oltářního obrazu tvořily hladké točité sloupy na vysoké podezdívce. Křídla oltáře byly zdobeny úponky a pozlacenými mušlemi. Stejnou architekturu nesl rovněž nástavec oltáře s olejovým obrazem Nejsvětější Trojice, korunovaný monogramem Jména Panny Marie. Ve vitríně umístěné na tabernáklu stávala vyřezávaná milostivá socha Panny Marie s dítětem. Po obou stranách oltáře bývaly na vrcholech portálů vchodů do sakristie vchodů postaveny dnes již ztracené vyřezávané sochy sv. Jáchyma a sv. Anny rovněž od Martina Möckela. Ve výklenku po levé straně hlavního oltáře stával barokní záslibný oltář Panny Marie z let 1692-1693 s jednoduchým sloupovým pozadím. Ve středu oltáře býval umístěn dodnes zachovaný genealogický oltářní obraz Příbuzenstva Kristova s ústřední postavou Panny Marie z roku 1853 od ostrovského malíře Franze Xavera Hickmanna. Obraz je dnes majetkem Galerie umění Karlovy Vary. V nástavci oltáře býval umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého, v pozadí s výjevem svržení světce z mostu. Po stranách sloupů stávaly na křídlech oltáře vlevo socha sv. Jana Evangelisty, na protější straně pak socha evangelisty s býkem. Na predele bývala umístěna barokní vyřezávaná milostivá socha Panny Marie, „ostrovská Madona“. Naproti býval ve stejném výklenku v závěrové stěně umístěn bohatě vyřezávaný sochařský raně barokní postranní oltář sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora zřízený v letech 1691-1692 jako dík za ochranu a vítězství markraběte Ludviga Wilhelma Bádenského v bitvě proti Turkům u Szlankamen na Dunaji roku 1691. Ve středové nice oltáře bývala umístěna vyřezávaná socha sv. Jana Nepomuckého. Po stranách niky bývaly dva páry sloupů se slepými pilíři nesoucí zprohýbané kladí tvořící štítový nástavec se sasko-lauenbursko-bádenským aliančním znakem neseným dvěmi putti. Štít byl završen atikou s mušlovou nikou se sochou sv. Jana Křtitele. Po stranách štítu stávaly dvě sochy, vlevo sv. Pavla a vpravo sv. Floriána. Pod tím stávaly na křídlech oltáře sochy patronů markraběte, vlevo socha sv. Ludvíka a vpravo sv. Wilhelma. Ve středu dělené predely bývala umístěna vyřezávaná socha sv. Rozálie v hrobě. Sloupy a vlysy temně modré oltářní architektury pokrývaly pozlacené úponky. Na pravé straně býval ve výklenku umístěn kulisový portálový barokní boční oltář sv. Antonína Paduánského z roku 1828 od sochaře Karla Lorenze z Hroznětína. Ve středu oltáře býval umístěn oltářní obraz sv. Antonína Paduánského s Ježíškem v náručí, ležícím na knize. Po stranách obrazu bývaly sloupy, nesoucí bohatě členěný architráv a atiku s obrazem Klaněním tří králů v oválném rámu a erbem donátorů markrabat Bádenských. Arkáda výklenku, jako jediná, měla štukovou výzdobu v podobě medailonů s figurálními výjevy a listového dekoru. Na protější straně býval ve výklenku umístěn postranní oltář sv. Aloisia z let 1670-1673 od sochaře Martina Möckela z Ostrova věnovaný kostelu vévody sasko-lauenburskými, upravený během 19. století na oltář sv. Josefa z Calasanzy. Ve středu oltáře býval umístěn zachovalý pozdější oltářní obraz sv. Josefa z Calasanzy, zakladatele řádu piaristů, olejem na plátně z roku 1765 od Josefa Mellinga, dvorního malíře markrabat z Baden-Durlachu v Karlsruhe. Pro klášterní kostel obraz objednal pravděpodobně poslední z bádenských markrabat August Georg. Výjev zdůrazňuje učitelské poslání piaristů i uctívání Panny Marie. Obraz je dnes majetkem Galerie umění Karlovy Vary. V nástavci oltáře býval umístěn oválný obraz sv. Anny vyučující Marii. Na tabernáklu stávalo vyřezávané sousoší Piety z doby kolem roku 1560 od neznámého autora, patrně však severoitalského umělce. Sousoší bylo restaurováno na náklady Spolku přátel města Ostrova. Na pozadí oltáře byly umístěny sasako-lauenburské erby. Podle pamětníka nechala oltář nově zřídit v letech 1864-1864 manželka Leopolda II. vévodkyně toskánská Marie Antonie. Na levé boční straně presbytáře stával dřevěný sochařský portálový oltář Čtrnácti sv. pomocníků z roku 1828 od sochaře Karla Lorenze z Hroznětína se 14 malými zasklenými schránkami, ve kterých bývaly umístěny dřevěné polychromované sošky světců a světic. Na štítu oltáře býval nápis: „Ex pio Michaelis Rau haec ab haeredibus posita est“. Oltář věnovali kostelu na památku Michaela Raua jeho dědici. Na protější straně presbytáře stával raně barokní postranní oltář sv. Floriána z let 1692-1693, přenesený sem z kaple sv. Floriána, se sloupovím pozadím a oltářním obrazem sv. Floriána. Na štítu oltáře se nacházel chronogram: „S. Floriano tutelari suo aram hanc rursus posuit urbs Slakoverdensis“, vztahující se k obnovení oltář na náklady města Ostrov v roce 1744. Barokní kazatelna z let 1670-1673 od ostrovského sochaře Martina Möckla s bohatou figurální a ornamentální výzdobou. Na pilířcích zábradlí kazatelny bývaly zavěšeny soušky putti. V polích mezi nimi bylo pět pozlacených reliéfů s motivy biblických podobenství (Slovo Boží, Kázání, Rozsévač..). Na stříšce kazatelny ve věnci paprsků spočívala středová plastika Krista na voze, taženém symbolickými zvířaty evangelistů. Pod plastikou Krista stávaly sošky Mojžíše s deskami přikázání a krále Davida s harfou. Stříška bývala doplněna postavami andílků. Na levé boční stěně presbytáře bývalo umístěno vyřezávané štafírované sousoší Kalvárie z roku 1825 od sochaře Karla Lorenze z Hroznětína, pořízené za 18 zlatých. Sousoší tvořil velký krucifix s Ukřižovaným Kristem a sochami Panny Marie a sv. Jana, umístěnými původně pod křížem, které byly později přeneseny před hlavní oltář. Plastiky se však nezachovaly. Mezi liturgické předměty z vybavení interiéru kostela patřila jednoduchá pozlacená měděná barokní monstrance. Dále pozlacený měděný barokní kalich. Na noze kalichu bývalo vyryto jméno zřizovatelky Elizabeth Kreslin. V horní části kalichu bývaly reliéfy milostivé sošky Panny Marie z kostela, Svaté Rodiny, sv. Jáchyma a sv. Anny.
Na věži kostela se po rekvírování zvonů zachoval pouze jeden ze tří zvonů z roku 1673 ulitých Nakolausem Löwem z Prahy. Zvon vysoký 0,9 m a průměru 0,95 m. Ucho zvonu je zdobeno vousatými maskami. Vlysový dekor na ramenech zvonu tvoří bohatý 0,19 m široký ornament s nápisovým pásem s legendou „Gott rufet durch mich das Volk zu sich, hörtt meine Stimme williglich“. Na plášti zvonu je umístěn sasko-lauenburský reliéfní erb. Na protější straně pláště pak tři řádky latinsko-německého nápisu: „Divinas charites nuntiat Anna sono / Anna heisset Gottes gnad / diese kling ich früh und spat“. Na věnci zvon je umístěn nápis slévačského mistra: „Gos mich Nikolaus Löw in Prag anno 1673“. V roce 1916 byl zabaven rovněž zvon z roku 1751 od Johanna Georga Jordana z Chebu o průměru kolem 0,48 m.
Ke kostelu přiléhají na severu tři jednopatrová křídla bývalého kláštera.
kostel Zvěstování Panny Marie na rytině z 19. století
klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie koncem 19. století
klášterní kostel Zvěstování Panny Marie v roce 1900
kostel Zvěstování Panny Marie na počátku 20. století
klášterní kostel Zvěstování Panny Marie počátkem 20. století
klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie v roce 1902
kostel Zvěstování Panny Marie na pohlednici z roku 1904
kostel Zvěstování Panny Marie na počátku 20. století
kostel Zvěstování Panny Marie ve 30. letech 20. století
kostel Zvěstování Panny Marie od severu před rokem 1945
klášterní kostel Zvěstování Panny Marie před rokem 1945
klášterní kostel před rokem 1945
klášterní kostel Zvěstování Panny Marie před rokem 1945
klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie před rokem 1945
interiér kostela Zvěstování Panny Marie před rokem 1945
interiér kostela Zvěstování Panny Marie před rokem 1945
hlavní oltář kostela před rokem 1945
hlavní oltář kostela před rokem 1945
klášterní kostel Zvěstování Panny Marie kolem roku 1953
záslibný oltář Panny Marie v roce 1953
oltář sv. Jana Nepomuckého v roce 1953
vyřezávaná barokní kazatelna v roce 1953
kostel Zvěstování Panny Marie v 90. letech 20. století
zchátralý klášterní kostel Zvěstování Panny Marie v roce 2002 před rekonstrukcí
kostel Zvěstování Panny Marie v roce 2002 na počátku oprav
zdevastovaný interiér kostela - duben 2005
interiér kostela Zvěstování Panny Marie - duben 2005
opravy vnitřních prostor klášterního kostela - listopad 2006
klášterní kostel Zvěstování Panny Marie - září 2010
vstupní průčelí kostela - duben 2011
vstupní průčelí kostela - leden 2010
kostel od jihozápadu - duben 2011
závěr kostela s věží od severu - duben 2011
kostel od severozápadu - duben 2011
současný stav interiéru kostela - březen 2010
současný stav interiéru kostela - březen 2010
pozůstatky hlavního oltáře - březen 2010
bývalý oltář Panny Marie - březen 2010
oltář sv. Antonína Paduánského - březen 2010
obnovená socha světlonoše - březen 2010
sousoší Piety ze 16. století - březen 2010
Použitá literatura:
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 113/115
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 560
