přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Ostrov - letohrádek

Ostrov - letohrádek

Ostrov - letohrádek |

Raně barokní letohrádek nechal vystavět v letech 1673-1683 vévoda Julius František Sasko-Lauenburský podle návrhu architekta Abrahama Leuthnera na místě původního dřevěného letohrádku v proslulé zámecké zahradě na jihozápadním okraji města Ostrov (Schlackenwerth). V 19. století byla v důsledku úpadku zahrady a její přeměně na anglický park v letohrádku otevřena zahradní restaurace. Od roku 1961 v objektu sídlí městská galerie, později pobočka karlovarské Galerie umění. Poslední rekonstrukce objektu proběhla v letech 1996-2000.

 

Objekt: raně barokní letohrádek

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Ostrov (Schlackenwerth)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v zámeckém parku na jihozápadním okraji města

GPS: 50°18'11.059"N, 12°56'16.781"E

Období vzniku: 1673-1683

Architekt: Abraham Leuthner

Stavitel: Christoph Preiss

Stavebník: Julius František Sasko-Lauenburský

Oficiální zpřístupnění: léto 1684

Období devastace: po roce 1945

Rekonstrukce: 1972-1982 a 1996-2000

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 18023/4-972

Stav: zachovalé

Přístupnost: otevírací hodiny

Historie objektu

Původní dřevěný objekt letohrádku nechal vystavět někdy ve čtyřicátých letech 17. století tehdejší vlastník zdejšího panství vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský podle návrhu neznámého architekta uprostřed severní části proslulé velkolepě koncipované rozsáhlé zámecké zahrady, založené po roce 1625 v duchu italských renesančních zásad, v sousedství místního zámku na jihozápadním okraji města Ostrov (Schlackenwerth). Jednalo se o centrální dřevěnou patrovou stavbu na čtvercovém půdorysu s osmibokým pavilónovým nástavcem v patře, završenou kupolovitou střechou s válcovou lucernou na vrcholu. V celé ploše centrální vnitřní haly osmibokého půdorysu, přístupné vstupy ze všech čtyř stran objektu, bývala situována v úrovni pod trojicí sestupujících stupňů osmiboká kašna, doplněná vodotrysky a fontánkami s figurální výzdobou. V nárožních prostorách přízemí se nacházela schodiště na ochoz v patře objektu s balustrádovým zábradlím. Z ochozu byly přístupné vnější balkóny trojúhelníkového půdorysu v nárožích objektu, Kupole bývala zdobena iluzivní perspektivní architektonickou malbou s motivem dalšího ochozu. Původní dřevěná stavba letohrádku však byla patrně poničena spolu s většinou první podoby zámecké zahrady během rozsáhlých povodní ve dnech 3. - 4. srpna 1661.

V letech 1673-1683 nechal vévoda Julius František Sasko-Lauenburský na místě původního dřevěného objektu vystavět podle návrhu významného barokního architekta a císařského vrchního stavebního mistra Abrahama Leuthnera z Prahy nový zděný raně barokní letohrádek, obyvatelný tzv. zahradní dům, nazývaný „der grosse Lusthausbaw in unteren Garten“ (velký letohrádek v dolní zahradě). Náklady na stavbu byly odhadnuty na 1.297 zlatých a 57 krejcarů. Základní kámen objektu byl položen v roce 1673. Samotná hrubá stavba letohrádku, kterou vedl zednický mistr Christoph Preiss, byla dokončena v roce 1679, do roku 1683 poté podle účtů ještě pokračovaly vnitřní úpravy objektu.

Potřebný materiál pro stavbu byl zprvu dodáván z toužimského lomu, po jeho vyčerpání byl od roku 1675 kámen dovážen z lomu u Vidžína a pískovec od vsi Trhomné na Plzeňsku, později, od roku 1679 pak také z lomu u Kamenné Hory. V roce 1677 bylo dovezeno 12 velkých kamenných bloků na výrobu čtyř vstupních portálů letohrádku z lomu u Vintířova.

Některé práce na objektu a jeho venkovní architektuře provedl od roku 1674 také kamenický mistr Adam Stillinger z Reichstatdtu, který však musel pro vysoké finanční požadavky roku 1678 Ostrov opustit. Kamenické práce na portálech, schodištích a kašně v centrální hale provedli kameníci Paul Pittner a Johann Georg Leitner. Podpěry po stranách kašny postupně v letech 1674-1683 vytvořili kameníci Peter Cophhäuser, Jacob Obermann, Bartl Bayer, Adam Trubrich, Peter Häuser a Johann Caspar Rossam. V roce 1679 pracovali kameničtí tovaryši Georg Mader a Andreas Corneli na tvorbě portálů vnitřních dveří, balustrád a mramorových podlah. Výzdobu místností vytvořil milánský štukatér Domenico Salize. Truhlářské práce na zařízení interiéru objektu provedli truhlářští mistři Matthes Möckel a Hans Georg Jöhl a jejich výzdobu truhlářský malíř Matheus Lang z Hroznětína. Zasklení okenních výplní a další sklářské práce zajistil v letech 1678-1679 pražský sklář Hans Caspar Wohler. Umělci a řemeslníci, kteří jsou připomínáni při stavbě letohrádku, získali rovněž několik zakázek na vytvoření parkových objektů v přilehlé zámecké zahradě.

Zprovoznění dokončeného objektu proběhlo v létě roku 1684. Letohrádek sloužil k letnímu pobytu zdejší vrchnosti a také jako místo pro pořádání nejrůznějších slavností a banketů. V altánové nástavbě bývala umístěna soukromá alchymistická laboratoř vévody Julia Františka Sasko-Lauenburského. Na objekt letohrádku navazovala pravoúhlá komunikační síť cest zámeckou zahradou. Bezprostředně kolem letohrádku byl vytvořen parter borderií s bohatou ornamentální rostlinou dekorací.

V roce 1692 byla italským architektem Domenicem Egidiem Rossim nově upraveny interiéry letohrádku. Dodatečně byly přidány například čtyři grotty v přízemí centrální haly. Bohatá malířská a štuková výzdoba vnitřních prostor z devadesátých let 17. století je převážně dílem italských umělců, kteří tehdy působili u ostrovského dvora. Na výdobě interiérů pravděpodobně pracovali dvorní malíři Paolo Manni a Lazaro Maria Sanguinetti a štukatéři Joahnn Peter Palliardi a Domenico Salize.

Díky následkům několika ničivých povodní z druhé poloviny 18. století a pozdější nedostatečné péči započala od počátku 19. století postupná přeměna vzácné okrasné zámecké zahrady na méně nákladný přírodně krajinářský anglický park. V průběhu 19. století následně poslední majitelé zdejšího zámku velkovévodové toskánští pronajali objekt letohrádku jako letní zámeckou restauraci. V době kolem roku 1910 nesla název „Parková restaurace arcivévody Josefa Ferdinanda“ (Erzherzoglich-joseph-Ferdinandeische Park-Restauration).

V roce 1945 byl po konci druhé světové války letohrádek majitelům zkonfiskován a převeden do majetku československého státu. V objektu poté sídlil klub Jáchymovských dolů či Okresní vojenská správa. Provedené poválečné adaptace a úpravy narušily původní stav budovy. Dne 3. května 1958 byl objekt letohrádku čp. 226 zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 18023/4-972 v rámci zámeckého areálu v Ostrově.

V červnu roku 1961 založila skupina ostrovských nadšenců v letohrádku samostatnou Městskou galerii se zaměřením na českou a slovenskou moderní kresbu a grafiku 20. století a na poválečnou regionální tvorbu. Slavnostní otevření galerie proběhlo dne 25. června 1961. V roce 1967 zde byla následně zřízena pobočka Galerie umění v Karlových Varech. V letech 1972-1982 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce zchátralého objektu, během které byla galerie uzavřena. V letech 1996-2000 poté přistoupilo město Ostrov k celkové rekonstrukci objektu letohrádku, během které byl rovněž opraven střešní krov včetně položení nové krytiny. Výstavní prostory Galerie Letohrádek dnes představují ve stálých expozicích české umění 20. století ve formě sbírek grafických listů a kreseb a v pravidelných krátkodobých výstavách rovněž autory převážně současné.

 

Popis objektu

Raně barokní centrální patrová stavba na čtvercovém půdorysu o rozměrech 25,3 x 25,3 metru, krytá jehlancovou střechou s pálenou krytinou typu bobrovka a nízkými pultovými vikýři, s nasazenou altánovou vyhlídkovou nástavbou čtvercového půdorysu nad prostorem centrální haly, završenou valbovou střechou s pálenou krytinou typu bobrovka. Pětiosá průčelí objektu jsou na všech stranách prolomena shodnými středovými zdobenými obdélnými, polokruhově zakončenými kamennými portály původních vchodů se středovými klenáky a volutami. Vstupy v bočních průčelích jsou dnes zaslepeny velkými prosklenými okny.

Stěny objektu jsou otevřeny obdélnými okny s pravoúhle zalamovanými kamennými šambránami s uchy, v krajních a středové ose zdvojenými. Okna přízemí jsou doplněna rovnými suprafenstrami, středové okno v patře je doplněno prolomeným trojúhelníkovým plastickým frontonem. V plochách nad okny jsou situovány obdélné výplně s diamantovým motivem. Mezi jednotlivými okenními osami probíhá pilastrový řád, v přízemí s plastickými pilastry bosovanými, vynášejícími profilovanou mezipatrovou římsu, v patře hladkými s toskánskými hlavicemi, vynášejícími profilovanou korunní římsu pod střechou. Římsa je doprovázena jednoduchým vlysem s triglyfy.

Trojosé stěny altánové nástavby, členěné lizénovými rámci, jsou prolomeny obdélnými okny s pravoúhle zalamovanými kamennými šambránami s uchy. Střecha nástavby je doplněna šesticí vysokých hranolových komínů, dělených plastickými pásy a završených zdobenými kvádrovými hlavicemi.

Ve středu vnitřního prostoru objektu s raně barokní dispozicí je v křížení čtyř širokých, polokruhově završených průjezdů situována centrální hala čtvercového půdorysu o rozměrech 11,5 x 11,5 metru se zkosenými nárožími dotvářejícími prostor do podoby pravidelného osmiúhelníku, otevřená čtvercovým průhledem do patra, završeným klášterní klenbou. Klenba je zdobena vrcholně barokní bohatou iluzivní perspektivní architektonickou freskou s bohy v oblacích na vrcholu, navazující na výmalbu v horní části stěn s alegorickými postavami v nikách mezi iluzivně zdobenými ostěními oken.

Ve zkosených nárožích přízemí haly jsou situovány výklenky v podobě grott s kašnami a stěnami členěnými nikami, zdobené vykládaným ornamentálním a zoomorfním oblázkovým dekorem. Nad nimi jsou v patře řešeny balkony s kuželkovou balustrádou, procházející do jednotlivých místností. Uprostřed centrální haly bývala původně umístěna osmiboká kamenná kašna obklopená schodištěm osmibokého půdorysu. V nárožních prostorách přízemí jsou situována schodiště do patra objektu a bývalé provozní místnosti, kuchyně a jídelna, sklenuté neckovými klenbami se štukovou výzdobou.

Ve většině plochostropých místností patra jsou vyvedeny architektonické nástropní fresky doplněné malovaným rostlinným ornamentem. V patře byl situován pokoj vévodkyně s komorou a dalším malým pokojem, dámský pokoj, knížecí deskový pokoj, malý pokoj vévody atd. Prostor vyhlídkového altánu nad centrální halou je zaklenut hladkou zrcadlovou klenbou. Vstupní otvory ve většině místností jsou doplněny pravoúhlými portály s kapkami. Bohatá malířská a štuková výzdoba interiéru objektu z devadesátých let 17. století je převážně dílem italských umělců, kteří tehdy působili u ostrovského dvora.

 

Fotodokumentace

Ostrov - letohrádek | původní objekt dřevěného letohrádku na výřezu z veduty města Ostrov v Topografii Matthause Meriana z roku 1650
Ostrov - letohrádek | řez dřevěným objektem z roku 1647
Ostrov - letohrádek | nový letohrádek na rytině zámecké zahrady z roku 1715
Ostrov - letohrádek | detail objektu raně barokního letohrádku z roku 1715
Ostrov - letohrádek | letohrádek na rytině F. X. Sandmanna kolem roku 1846
Ostrov - letohrádek | letohrádek na rytině J. Schäflera z poloviny 19. století
Ostrov - letohrádek | objekt po přeměně na restauraci na pohlednici z roku 1910
Ostrov - letohrádek | objekt bývalého letohrádku s galerií na snímku z roku 1985
 
Ostrov - letohrádek | objekt před rekonstrukcí na počátku 90. let 20. století
Ostrov - letohrádek | letecký snímek letohrádku v zámeckém parku - srpen 2007
Ostrov - letohrádek | letohrádek v zámeckém parku - duben 2011
Ostrov - letohrádek | severní průčelí letohrádku v zámeckém parku - duben 2011
Ostrov - letohrádek | raně barokní letohrádek od severozápadu - duben 2011
Ostrov - letohrádek | západní průčelí raně barokního letohrádku - duben 2011
Ostrov - letohrádek | objekt ostrovského letohrádku od jihozápadu - duben 2011
Ostrov - letohrádek | raně barokní letohrádek v zámeckém parku - září 2013
 
Ostrov - letohrádek | hlavní vstupní jižní průčelí ostrovského letohrádku - září 2013
Ostrov - letohrádek | raně barokní objekt letohrádku od jihu - září 2013
Ostrov - letohrádek | objekt ostrovského letohrádku od jihovýchodu - září 2013
Ostrov - letohrádek | raně barokní letohrádek v zámeckém parku - září 2013
Ostrov - letohrádek | východní průčelí raně barokního letohrádku - září 2013
Ostrov - letohrádek | letohrádek v zámeckém parku v Ostrově - září 2013
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 127/128
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 130
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 246/248
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 558/559
Vlček, P. 2000 : Encyklopedie českých zámků, Praha, 210/211
Zeman, L. 1995 : Zámecký park v Ostrově, IV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 110/146

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz