přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Počerny (Putschirn)

Počerny (Putschirn)

Počerny (Putschirn) |

Obec Počerny, německy Putschirn, dnes součást města Karlovy Vary, leží uprostřed polí a lesíků v nadmořské výšce 410 až 438 m 4,5 km severozápadně od centra Karlových Varů. Katastr obce měří 3,52 km².

 

Typologie: města a obce

Kategorie: města a obce

Obec: Počerny (Putschirn)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

První písemná zmínka o vsi Počerny pochází z roku 1523, kdy byla příslušná k loketskému panství. Lokti tehdy platila větší část daní, zbytek se pak odváděl svobodnému pánu Juliu Jaroslavu Freiherrovi von Kolowrat, který ve vsi vlastnil 106 hektarů polí a 52 hektarů luk. K Počernám tehdy patřilo celkem 17 usedlostí a mlýn a žilo zde 84 obyvatel. Dvůr, nazývaný Freiung, byl uváděn v 16. století jako léno Karlových Varů. Čtyři další zdejší dvory, patřící Karlovým Varům, v roce 1600 zakoupilo město Loket. Podle další zprávy se dne 26. září 1650 zajímal karlovarský poddaný Johann Wagner o koupi zdejšího mlýna. Dne 15. března 1821 se v Počernech narodil zdejší nejslavnější rodák, průkopník fyziky profesor Jan Josef Loschmidt, autor Loschmidtova čísla. Roku 1845 stávalo v Počernech 30 usedlostí a domů, ve kterých žilo 173 obyvatel. V roce 1850 se staly Počerny obcí pod správou Jenišova, u kterého poté zůstaly až do roku 1869. Místní škola měla pouze čtyři třídy a do měšťanky museli školáci docházet až do Staré Role. Také místní farnost spadala pod Starou Roli. Do kostela se chodilo do Sedlce a do Staré Role. Na obecní hřbitov se pohřbívalo až do roku 1945. Počerny byly z poloviny rolnická a z poloviny hornická vesnice. Část zdejších obyvatel se živila zemědělstvím. Samostatně hospodařících sedláků bylo však jen několik. Statek sedláka Walderta čp. 8 v obci měl asi 90 hektarů a po smrti majitele přešel na nevlastního syna Kliera, který ho nakonec prodal akciové společnosti Sedlecké kaolinové závody (Zettlitzer Kaolinwerke AG). Na statku pracovalo dvacet osob. Kromě pěstování obilí se zde choval také dobytek, který honáci vyváděli na okolní pastviny. Část obyvatel, zejména ženy, pracovala v okolních porcelánkách ve Dvorech a ve Staré Roli. Muži se živili jako horníci nebo dělníci v kovozávodě Wolf a ve Schrammově cihelně ve Dvorech. Ze všech profesí zastoupených mezi místními měli však postupně navrch horníci. Kolem Počeren vzniklo od druhé poloviny 19. století několik menších hnědouhelných šachet. Traduje se však, že se uhlí v Počernech těžilo povrchově již od roku 1783, jiný pramen uvádí teprve rok 1830. Na Rudolfově výšině vznikl hlubinný důl Karoli–Johanni Zeche, který byl pobočkou dolu Sachsenwerk v Jenišově. Dne 20. února 1893 však došlo v tomto 60 metrů hlubokém dole k náhlému výronu vody a o život přišlo pět, některé prameny uvádějí až šest horníků. Důl musel být nakonec roku 1900 uzavřen. Na konci 19. století zde žilo v 68 obydlích celkem 986 obyvatel. V letech 1905–1913 byl starostou Počeren sedlák Anton Moder z usedlosti č. 28. Do roku 1910 se počet obyvatel obce zvýšil sice na 1062 osob. Od roku 1913 působil ve funkci starosty po Antonu Moderovi až do roku 1918 jeho syn. Na bojištích 1. světové války padlo dvaadvacet zdejších obyvatel. Po roce 1918 byli rozhodující silou v obecním kulturním domě zástupci Sociálně demokratické dělnické strany. Za první republiky v obci kvetla řemesla a živnosti. Na pár obyvatel tu byli dva řezníci, dva holiči, zahradník a osm obchodníků s potravinami a smíšeným zbožím. Kromě toho zde podnikali mlynář, kovář, krejčí, švadlena, dva ševci a dva truhláři, také kolář, dva zámečníci, dva zedníci a dva tesaři, rovněž sedlář, samozřejmě pekař a dařilo se i šesti hostinským. Poté však přišlo postupné vylidnění obce. V roce 1930 měly Počerny jen 694 obyvatel. Toho roku byl na Rudolfově výšině otevřen ještě malý hlubinný důl Ilse-Zeche akciové společnosti Zettlitzer Kaolinbau, který měl zásoby kvalitního hnědého uhlí. Důl vedl do hloubky 60 metrů a těžilo se v něm až do roku 1947. Uhlí bylo velmi kvalitní a neslo svou vlastní značku Ilse Kohle. Štoly probíhaly k obci, severním směrem pod silnici do Dvorů a ke Staré Roli. V dole fáralo asi 50 horníků a pracovali na dvě směny 48 hodin týdně. Pod dolem Ilsa, poblíže železničního viaduktu byla další šachta Bayer, kde se kromě uhlí těžily i keramické jíly. V ní pracovalo ve 30. letech 20. století asi 30 horníků. Po zániku dolu byl u křižovatky silnic Stará Role, Rybáře a Dvory naproti cihelně Franze Schramma, v místech dnešního jezdeckého areálu u vysílačky, otevřen hlubinný důl Rudolf II. Za obcí Dvory u Chodovského potoka byla též Prokopova šachta Prokopi Schacht, která ale zanikla někdy po roce 1920. Vpravo za obcí směrem na Chodov byl další malý povrchový důl Marta hostinského Mordera, který šachtu pronajímal. V dole se těžilo uhlí a jíly a zaměstnával jen asi deset lidí, po válce jen pět pracovníků a v roce 1948 byl uzavřen. Ještě předtím v roce 1945 důl převzaly kaolinové doly Sedlec. Vzhledem k malému rozsahu těchto šachet nemělo význam používat větší strojové vybavení, a tak se uhlí dobývalo především ručními sbíječkami, nakládalo se do vozíků na kolejích a dopravovalo klecí v těžní věži na povrch, kde se třídilo pomocí sít. Uhlí pak rozváželi soukromí povozníci koňskými potahy. Zapomenutá obec na periferii slavných a bohatých lázní žila svým životem. Místní se bavili muzikou a k hostincům patřily tradiční zábavy. Ještě kolem roku 1930 bylo však v malé obci pět hostinců, ve kterých se odehrával společenský život obce, řešily se politické záležitosti a uzavíraly obchody. Ve vyhlášeném hostinci Antona Hellera vystupovala kapela Franze Willandera, která se těšila velké oblibě. Počerny měly vlastní dobrovolný hasičský sbor, mužský pěvecký spolek Höhenklang, Dělnický pěvecký spolek a sportovní spolek (ATUS). V roce 1935 založil Wenzel Lerch Německý tělocvičný spolek. Teprve v roce 1931 byla zřízena železniční zastávka ve Dvorech, jediné dopravní spojení, kam to však měli místní přes dva kilometry. Politiku dělali hlavně sedláci, horníci se o ni příliš nezajímali. V roce 1936 získala při volbách Sociálně demokratická dělnická strana většinu v obecní radě. Zvolený předseda Wenzel Lerch však nebyl zemským úřadem potvrzen, a tak mohl být až do roku 1938 jen členem obecní rady. V roce 1938 byl nakonec Lerch jmenován starostou a vydržel ve funkci až do roku 1945, kdy byl zatčen a strávil pět let ve vězení. V roce 1938 stávaly v Počernech hostinec čp. 3 Josefa Hüttla, hostinec Zur goldenen Sonne čp. 6, statek čp. 8 Sedleckých kaolinových závodů, zahradnictví čp. 9, hostinec a řeznictví čp. 10, obchod s potravinami čp. 15, obecní dům čp. 22, zahradnictví čp. 24, starý obecní dům čp. 31, dříve městský úřad a byt strážníka, škola čp. 32, železniční strážní domek čp. 36, smíšené zboží čp. 37, obuvnictví čp. 40, hostinec čp. 41 Adolfa Kempfa, vepřín čp. 43, hostinec Rudolfshöhe čp. 45, parní cihelna čp. 46-48, truhlářství čp. 52, trafika čp. 55, holič čp. 56, kovář čp. 57, obuvnictví čp. 58, smíšené zboží čp. 59, konzum čp. 60, později obecní úřad a tělocvična, sedlářství čp. 64, truhlářství čp. 66, čp. 69-84 byly rozparcelovány ale nezastavěny, obecní tělocvična čp. 90 a pekařství čp. 92. Na začátku války roku 1939 žilo v Počernech již jen 642 lidí. Ve druhé světové válce měla obec opět dvaadvacet padlých. Ještě po skončení války fungoval v Počernech válcový obchodní mlýn v národní správě Rudolfa Vyhnala. Od roku 1950 byly Počerny samostatnou obcí, poté byly pod správou Staré Role. Dne 1. ledna 1976 se stala obec Počerny součástí města Karlových Varů. V roce 2008 žilo v Počernech 280 obyvatel ve 133 domech. Dnes je zde evidováno 95 adres, kde trvale žije 241 obyvatel. Z celkové rozlohy katastru obce 352 hektarů dnes tvoří 76,8 % zemědělská půda, 11,7 % lesní porosty a 1,4 % vodní plocha. Zastavěno je pouze 1,1 procenta výměry.

 

Fotodokumentace

Počerny (Putschirn) | Počerny (Putschirn) na fotografii z doby před rokem 1945
Počerny (Putschirn) | Počerny (Putschirn) na fotografii z doby před rokem 1945
Počerny (Putschirn) | návesní rybník s kaplí Panny Marie před rokem 1945
Počerny (Putschirn) | návesní rybník uprostřed Počeren před rokem 1945
Počerny (Putschirn) | hlavní ulice v Počernech v době kolem roku 1939
Počerny (Putschirn) | Počerny (Putschirn) na fotografii z doby před rokem 1945
Počerny (Putschirn) | rodný dům profesora Josefa Loschmidta před rokem 1871
Počerny (Putschirn) | restaurace Rudolfshöhe v Počernech před rokem 1945
 
Počerny (Putschirn) | bývalá základní škola čp. 32 v Počernech před rokem 1945
Počerny (Putschirn) | dům č. 47 patřící k parní cihelně v Počernech v roce 1906
Počerny (Putschirn) | kolonie domků na severu obce z 30. let 20. století
Počerny (Putschirn) | dechovka kapelníka Franze Willandera z Počeren v roce 1932 zadní řada zleva Ernst Pfeiffer a Karl Dub ze Staré Role, Josef Turba z Nové Role a Josef a Willi Preissovi ze Staré Role, přední řada zleva: Rudolf Puschner z Počeren, Rudolf Tarnovsky z Rosnice, Franz Willander a Franz Hoier z Počeren
Počerny (Putschirn) | Počerny na císařském otisku stabilního katastru z roku 1842
Počerny (Putschirn) | Počerny na vojenském leteckém snímkování z roku 1952
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 96
Fikar, J.-Foglar, A. 2011 : Počerny, Karlovarské radniční listy 12/2011, Karlovy Vary, 24/27

 
 

Komentáře: přidat další

Bartoňová Jolka (21.10.2015 15:24)

Za staré fotky děkuji je to zajímavé .Bydlíme zde již 44 let a je nám tu dobře . Počerny se neuvěřitelně změnily k lepšímu. Jolka Možná by nebylo špatné vyfotit dnešní Počerny a dát je sem.

 

eva heglasikova (16.08.2015 15:56)

Dobrý den,v Počernech jsem bydlela od sveho narození,prožila jsem tam krásné dětství,chodila do školy a bydlela v domě č.24 na rybník jsme chodily bruslit a na švábák se koupat.Potom jsme se přestěhovali to mě bylo 10let dnes je mě o41 let více,ale ráda vzpomínám hlavně na kámošky Zdenu Kucínovou a na Danu Jirsovou.Mám mnoho vzpomínek na krásné dětství a jsem ráda že se prostřednictvím počítače mužu kdikoliv vrátit. Eva heglasikova -roz.Tothová

 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz