přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Pomezná - tvrz

Pomezná - tvrz

Pomezná - tvrz | Pomezná - tvrz

Gotická tvrz byla vystavěna ve 14. století pod mírným svahem nedaleko řeky Ohře ve vsi Pomezná (Markhausen). Od 2. poloviny 16. století přestala tvrz sloužit svému účelu a byla utilitárně využívána jako sýpka usedlosti čp. 1. V roce 1908 byla provedena poslední rekonstrukce kamenné věže. Po začlenění do nepřístupného hraničního pásma a následné demolici vsi však opuštěné torzo věže postupně zcela zchátralo. V roce 2014 byla zahájena postupná záchrana zdevastovaného objektu.

 

Objekt: gotická tvrz

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Pomezná (Markhausen)

Okres: Cheb

Poloha: v areálu zaniklé usedlosti čp. 1 v severozápadní části dnes již zcela zaniklé vsi

GPS: 50°6'8.093"N, 12°15'13.949"E

Období vzniku: 14. století

Architekt: neznámý

Období devastace: 2. polovina 16. století a po roce 1950

Archeologický výzkum: 2016

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 44706/4-106

Stav: zříceniny

Přístupnost: přístupné exteriéry

Historie objektu

Ves Pomezná (Markhausen) byla založena patrně již v průběhu 12. století. První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1225, kdy se po ní psali bratři Konrád a Berchtold z Markhausen z chebského ministeriálního rodu. Již ve 13. století za Markhausenů bylo v Pomezné vybudováno gotické sídlo dnes již neznámé podoby a polohy. Berchtold z Markhausen je zde připomínán poté ještě k roku 1245. Snad potomkem jednoho z bratrů byl  Kneussl z Markhausen připomínaný na listině Oldřicha ze Schönbrunnu z roku 1303.

Záhy po Kneusslovi se dostali do držení jedné části Pomezné bratři Mikuláš Krepfl, Konrád Hüller a Ludvík Kornbühler z chebských měšťanských rodin, kteří roku 1309 darovali chebským johanitům pole u bývalé osady Siechenholz u Chebu. Tehdy se poprvé písemně připomíná zdejší panské sídlo. V první polovině 14. století byla Pomezná v majetku kláštera ve Waldsassenu. Za opata Franze Grieobla zakoupil r oku 1348 zboží Pomezná od walsassenského kláštera Rüdiger ze Sparnecku. Část vsi byla tehdy v rukou Nothaftů, kteří ji propůjčovali lénem. Ve druhé polovině 14. století se tak po Pomezné psali jejich leníci Jan Teufel, Jindřich Schütz, Konrád Kneusel, Mikuláš a Ondřej.

Někdy v průběhu 14. století byla vystavěna nová gotická tvrz pod mírným svahem nedaleko řeky Ohře. Nová tvrz nahradila původní panské sídlo. Podle stížné listiny krále Václava IV. z roku 1417 byla za Sparnecků či někoho z jejich leníků toho roku Pomezná vypleněna a vypálena vojenskými oddíly norimberského purkrabího. V době kolem poloviny 15. století se Pomezné zmocnili chebští Paulsdorferové.

Po Paulsdorfech je zde připomínaný chebský měšťan Kunz Fischer, který roku 1560 prodal své zboží a s ním související rybářská práva na Ohři až k ústí Reslavy chebskému purkmistru Ondřeji Bayerovi a Janu Elbognerovi. Po nich na konci 16. století následovaly bratři Jöhelové a další chebské měšťanské rodiny. Roku 1604 je zde připomínán chebský radní Bernard Brunner, který téhož roku umírá a majetek přechází na vdovu a syna Víta Bartoloměje a dvě dcery. K roku 1625 je zde uváděn Erhard Bartl, roku 1626 poté Erhard Friedrich a roku 1629 Kašpar Mehner.

Patrně již někdy ve druhé polovině 16. století zdejší tvrz postupně ztratila svou vojensko-správní a rezidenční funkci a byla poté utilitárně využívána jako hospodářský objekt usedlosti čp. 1, kdy sloužila patrně jako sýpka. Drobní majitelé odprodávali své rybníky, louky a vodní práva především chebskému magistrátu, který tak postupně skoupil prakticky celou ves i s pozemky. Původní dvůr následně rozparceloval a rozprodal menším sedlákům. Město Cheb poté v držení vsi zůstalo až do 19. století.

V době kolem roku 1908 tehdejší majitel usedlosti čp. 1 Mikuláš Diener plánoval snést patro zchátralé kamenné věže a přízemí použít při výstavbě nové stáje. Krov i horní patro neudržované věže totiž byly tehdy ve velmi špatném stavu. Díky sbírce, kterou vyhlásil vlastivědný pracovník A. John na její opravu, byla nakonec provedena rekonstrukce objektu.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války a následném začlenění vsi do nepřístupného hraničního pásma při hranicích se Spolkovou republikou Německo po roce 1950 docházelo k postupné demolici původní zástavby bývalé vsi včetně areálu hospodářské usedlosti čp. 1. Ves Pomezná tak zcela zanikla, zachována zůstala pouze opuštěná neudržovaná čtyřhranná kamenná věž bývalé gotické tvrze. Dne 3. května 1958 byly pozůstatky gotické tvrze v  Pomezné zapsány na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 44706/4-106. Neudržované torzo velké čtyřhranné věže bez střechy, krovů a podlaží dosahuje výšky asi 7 metrů. Působením povětrnostních vlivů a náletových dřevin pokračuje destrukce koruny obvodového zdiva.

V roce 2014 započal majitel Petr Jaška s postupnou záchranou objektu. V roce 2016 proběhl archeologický průzkum věže a jejího okolí pod vedením archeologa Mgr. Michala Beránka z chebského muzea. V těsném sousedství věže byly odkryty pozůstatky hospodářských i obytných stavení, např. chlévní trakt s povalovými podlahami a koryty. V průběhu roku 2016 byl zároveň zpracován stavebně-historický průzkum objektu Ing. Arch. Janem Peštou, který vyslovil názor, že se nejedná o pozůstatky tvrze, ale o typ archaické pozdně gotické kamenné sýpky s analogií v jihozápadních Čechách. Přes některé obranné prvky objektu totiž chybí jakékoliv stopy obytné funkce. Na toto tvrzení ukazuje rovněž dosavadní absence nálezu pozůstatku opevnění v okolí věže.

 

Popis objektu

Gotická tvrz dnes již neznámého rozsahu. Zachována zůstala mohutná podsklepená dvoupatrová hranolová věž z lomového kamene na půdorysu asi 7,82 x 7,37 metru a šířce obvodového zdiva v přízemí 1,17 metru. Dříve bývala věž zastřešena vysokou strmou prejzovou valbovou střechou. Na jižní straně věže je prolomen obdélný vstup s valeně zaklenutým nadpražím, opatřený dochovanou hlubokou kapsou pro zasouvací závoru. Po levé straně vstupu je situováno pouze jedno štěrbinové okénko, osvětlující prostor přízemí. V plášti patra věže jsou středově situována v jižní, východní a severní stěně obdobná střílnová okénka, ve druhém patře je pak prolomeno po jednom střílnovém okénku ve středu každé strany věže.

Přízemí i jednotlivá podlaží bývaly plochostropé, opatřené trámovými stropy na ústupcích v síle obvodové zdi. Půdorys přízemí dosahuje rozměrů 5,60 x 5,15 metru. V jihozápadním koutě přízemí věže je situován vsup do sklepa. Pravoúhle zalomeným schodištěm se vstupovalo do valeně zaklenuté podzemní prostory o půdorysu 3 x 5,5 metru. Menší část valené klenby z lomového kamene je dnes propadlá.

 

Fotodokumentace

Pomezná - tvrz | pozůstatky tvrze ve dvoře usedlosti čp. 1 v Pomezné na kresbě z roku 1881
Pomezná - tvrz | pozůstatky tvrze ve dvoře usedlosti čp. 1 v Pomezné - srpen 1902
Pomezná - tvrz | zchátralá věž gotické tvrze na počátku 20. století
Pomezná - tvrz | kamenná věž tvrze ve dvoře usedlosti čp. 1 v Pomezné před rokem 1945
Pomezná - tvrz | opuštěná věž bývalé tvrze v Pomezné na fotografii z konce 50. let 20. století
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná od jihu - září 2016
Pomezná - tvrz | vstupní jižní průčelí zchátralé kamenné věže bývalé tvrze v Pomezné - září 2016
 
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v Pomezné - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná od jihozápadu - září 2016
Pomezná - tvrz | západní průčelí zchátralé kamenné věže bývalé tvrze v Pomezné - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná od západu - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v Pomezné - září 201
 
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná od severozápadu - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná od jihovýchodu - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v Pomezné - září 201
Pomezná - tvrz | vstupní jižní průčelí zchátralé kamenné věže bývalé tvrze v Pomezné - září 2016
Pomezná - tvrz | portál původního vstupu věže - září 2016
Pomezná - tvrz | pozůstatky chléva v sousední hospodářské budově odkryté archeologickým výzkumem - září 2016
Pomezná - tvrz | pozůstatky chléva v sousední hospodářské budově odkryté archeologickým výzkumem - září 2016
Pomezná - tvrz | pozůstatky chléva v sousedsství věže - září 2016
 
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | torzo kamenné věže v dnes již zcela zaniklé vsi Pomezná - září 2016
Pomezná - tvrz | letecký pohled do interiéru kamenné věže bývalé gotické tvrze v Pomezné - září 2016
Pomezná - tvrz | letecký pohled do interiéru kamenné věže bývalé gotické tvrze v Pomezné - září 2016
 

Použitá literatura

Durdík, T. - Sušický, V. 2005: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy, Praha, 147/148
Karel, T. - Knoll, V. - Krčmář, L. 2009: Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 137/138
Kolektiv 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 270
Pröckl, V. 1845: Eger und das Egerland. Historisch, statistisch und topographisch dargestelt, Praha, 276
Úlovec, J. 1998: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku, Cheb, 183/186
Úlovec, J. 2005: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl [N-Ž], Praha, 252/255

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz