přeskočit k navigaci »

Úvod > Přírodní zajímavosti > PP Vlčí jámy

PP Vlčí jámy

PP Vlčí jámy |
 

Obec: Horní Blatná (Bergstadt Platten), Potůčky (Breitenbach)

Okres: Karlovy Vary

Nadmořská výška: 990-1020 m n. m.

Druh ochrany: přírodní památka

Datum vyhlášení: 1975

Výměra: 1,4325 ha

Stav:

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Nejvýznamnější skupina pozůstatků středověkých dobývek po těžbě cínových rud v žulách v Krušných horách, nazývané Vlčí jáma (Wolfspinge) a Ledová jáma (Eispinge), na jihozápadním svahu Blatenského vrchu (1042,6 m n. m.) v Jáchymovské hornatině u Horní Blatné.

Vlčí jáma (Wolfpinge) - propadlina po dolu Wolfgang, těženého hlavně v 16. století, ukazuje zbytky starých zřícených chodeb a komor. Je více než 120 m dlouhá a 14 m široká. Důl Wolfgang byl jedním z největších dolů hornoblatenského revíru. V 16. století se zde pracovalo až 35 m pod povrchem země.

Ledová jáma (Eispinge) - propadlina pozůstatkem dolu Jiří na žíle Kammergang. Dobývka je poměrně úzká, hluboká až 20 m. Podle historických pramenů dosahoval důl hloubky až 50m. V profilu této průrvy se zde vytváří teplotní režim s velmi nepatrným oběhem vzduchu, takže zejména v letním období vzniká specifické mikroklima: tzv. jeskynní led zde přetrvává celé léto.

Těžba zde podle pramenů skončila v roce 1837. V poslední době však v této státem chráněné památce bylo ledu málo, protože v červenci 2004 došlo k téměř neuvěřitelnému příběhu: skupina Němců z Klingenthalu odtud vybrala dvě tuny sněhu, aby jej mohla použít při soutěži ve stavbě sněhuláků. Lepší využití našel sníh ze Sněžných jam v říjnu 1813, kdy posloužil k ošetření vojáků zraněných při bitvě národů u Lipska. Převoz volskými spřeženími tehdy odtud trval šest dní, a aby neroztál, byl led pokryt pískem. Lékaři z Lipska využili led ze Sněžné jámy ještě o sto let později, v roce 1913, kdy už jej ale převáželi autem, což zabralo jen osm hodin. Led odtud se v dobách, kdy ještě nebyly ledničky, uplatnil občas i v Karlových Varech, kde si jej objednávaly hotely a cukrárny.

 

Popis objektu

Geologie:
Blatenský vrch je klenbovitý vrchol tektonicky vyzdviženého hřbetu s asymetricky vyvinutými svahy. Tvoří jej biotitická žula krušnohorského plutonu. Na vrcholu se vytvořily skalní skupiny, žokovité balvany a na svazích rozptýlené sutě a antropogenní jámy. V greisenech blatenského masivku je vyvinuta Sn-W-Li-Mo-Bi mineralizace. Hlavní užitkovou složkou byl kasiterit. Charakteristická je přítomnost topazu, fluoritu a turmalínu. Kromě antropogenních půd, které se vytvořily v místě těžby rud, leží v okolí skelnaté podzoly s mělkými rankery až litozeměmi.

Květena:
V druhově chudé vegetaci kulturních smrčin, pasek a silikátových skal mají pestřejší spektrum pouze kapraďorosty jako žebrovice různolistá (Blechnum spicant), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), sleziník severní (Asplenium septentrionale), sleziník červený (Asplenium trichomanes), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis). V důlních propadlinách rostou vzácnější chladnomilné druhy horské flóry, např. pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) a podbělice alpská (Homogyne alpina). Na jediném místě v ČR tu roste mech Mielichhoferia mielichhoferiana vázaný na odkryté žíly rud mědi. Smrkové monokultury na silikátovém podkladu náležejí do kategorie lesů zvláštního určení. Porosty značně poškozené imisemi silně podlehly v 80. letech 20. století větrným kalamitám. Po velkoplošném odtěžení jižního svahu Blatenského vrchu je území opět s obtížemi zalesňováno.

Zvířena:
V trávnících při okrajích vest lze pozorovat ještěrku živorodou (Zootoca vivipata) a slepýše křehkého (Anguis fragilis), na skalních stěnách hnízdí rehek domácí (Phoenicurus ochruros). Do počátku 80. let 20. století se na Blatenském vrchu pravidelně vyskytoval tetřev hlušec (Tetrao urogallus).

 

Fotodokumentace

PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma na pohlednici z roku 1900
PP Vlčí jámy - Ledová jáma | přístupové schody do Ledové jámy v roce 1911
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma ve druhé polovině 20. století
Vlčí jámy - ledová jáma | Ledová jáma ve 2. polovině 20. století
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2009
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2010
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2010
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2009
 
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2010
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2010
PP Vlčí jámy | strop bývalé důlní chodby dolu Wolfgang - červen 2009
PP Vlčí jámy | stěny Vlčí jámy - červen 2009
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2010
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2009
PP Vlčí jámy | propadlina Vlčí jáma po dolu Wolfgang - červen 2010
PP Vlčí jámy - ledová jáma | úzká propadlina po dolu Jiří tzv. Ledová jáma - červen 2009
 
PP Vlčí jámy - ledová jáma | schody vybudované při zpřístupnění Ledové jámy - červen 2009
PP Vlčí jámy - ledová jáma | sníh na dně Ledové jámy - červen 2010
PP Vlčí jámy - ledová jáma | část propadliny Ledová jáma po dolu Jiří - červen 2009
 

Použitá literatura

Kolektiv 2004 : Chráněná území ČR, svazek XI., Plzeňsko a Karlovarsko, Praha, 207
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 236

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz