Prachomety (Promuth)

Podle místní pověsti vznikla ves až ve třicetileté válce, kdy obyvatelé stále přepadávané vesničky Unruh odešli na bezpečnější místo a založili Prachomety. Tato pověst se však nezakládá na pravdě. První písemná zmínka o vsi Prachomoti totiž pochází již z roku 1273 z Emler II. Nejpozději počátkem 15. století patřily Prachomety k panství Doupov a pod rychtáře v Řednici, dosazeného vrchností. Zápis z roku 1410 uvádí, že Jan Doupovec z Doupova zvýšil dotaci farního kostela v Doupově o výnosy ze vsi Prachomety. Také zápis v Deskách zemských z roku 1546 uvádí Prachomety u panství Doupov. Podle berní ruly z roku 1654 zde žilo 8 sedláků a 2 chalupníci. Pole zde byla špatná žitná, ale dostatek luk i dobytka. Berní rula uváděla také, že „šindel na prodej dělají“. Původně bývaly ve vsi 2 hospody, do 20. století se však dochoval pouze Kauerův hostinec, stojící u vstupu do vsi. Ten býval dříve ovčínem, zmiňovaným již ve 13. století, ke kterému byl obytný dům přistavěn mnohem později. Dalším zajímavým domem byl tzv. Maxenhaus. Roku 1832 se však jeho polovina zřítila za velké bouřky do rokle. Zbytky milíře u jednoho z domů naznačují přítomnost uhlíře ve vsi. V polovině 19. století si zde vybudoval jeden foukač skla z Jablonce skelnou huť, ta však nevynášela a brzy zanikla. Vsí protékal Prachometský potok, také zvaný Zlatý potok, pramenící 0.5 km jihozápadně od vsi a vlévající se 0,9 km od Doupova do Liboce. Podle Sommerovy topografie měly Prachomety roku 1847 34 domů, ve kterých žilo 220 obyvatel a jednu hospodu a ležela na cestě do Žlutic. V roce 1850 se Prachomety staly samostatnou obcí, v letech 1868-1880 však byly na krátký čas uváděny jako osada Řednice, poté byly opět samostatnou obcí. Ves měla od roku 1829 jednotřídní školu, ale vlastní školní budovu až od roku 1867. Dřívější vyučování probíhalo, stejně jako v mnoha dalších vsích, postupně v jednotlivých domech. Vodovod zde byl vybudován roku 1909, elektřina však do vsi zavedena nebyla z důvodu nedostatku peněz. Podle adresáře z roku 1914 žilo v Prachometech 195 obyvatel ve 37 domech. Farou, poštou a železniční stanicí patřily Prachomety k Doupovu, kam se chodilo také nakupovat, protože ve vsi byla pouze trafika. Pracovalo zde ale 6 řemeslníků – kovář, krejčí, truhlář a 3 tesaři. Do roku 1930 klesl počet obyvatel na 180 a počet domů na 35. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byla ves ještě částečně dosídlena osídlenci z vnitrozemí Čech a roku 1947 zde žilo 28 obyvatel. K dalšímu vysídlení Prachomet došlo z důvodu začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště ve druhé etapě, tj. k 31. srpnu 1953.